Pseudopokrok 1: android

Vzdy jsem chtel mit maly pocitac do kapsy, na kterem bych si mohl neco precist, kdyz se nudim nekde ve fronte. Neco napsat, nebo naprogramovat, kdyz me to napadne. Neco spocitat, kdyz to potrebuji. Kouknout na web, pripojit se na server, snadno odzalohovat data na velky pocitac, pripojit tiskarnu, flashku, scanner, nebo co je zrovna potreba.

Palm vypadal pekne, ale bez klavesnice na nem slo rozumne akorat cist predpripravene texty. Psion vypadal jako malinkaty notebook a dokonce dokazal produkovat normalni text citelny na jinych systemech, kdyz byl clovek ochoten tahat CF karty sem a tam. A pak prisly Androidy. Zrovna se mi nehodilo utracet, takze jsem nebyl zrovna early adopter, ale po nejake dobe mi kamarad nabidnul slusne hodnoceny tablet za temer neprekonatelnou cenu a ja si ho koupil.

Fazi nadseni vystridala pomerne rychle faze zklamani. Melo to USB OTG (takze i USB HOST), ale pripojit sla jenom klavesnice a mys. Podle nekterych informaci na webu mela jit pripojit i USB flash, ale to se mi nikdy nepovedlo. CDMA modem, sitovka, nebo seriak ani nahodou. A aplikace byly takove chujove. Kdyz se jim chtelo fungovat, tak fungovaly pekne. Ale uplne bezne se pri automatickem upgradu aplikace ztratila jeji data. K cemu je dobra aplikace na poznamky, kdyz je ztrati? Na co jsou mapy, ktere se upgradovaly a potrebuji jeste rucne stahnout mapy, coz clovek zjisti kdesi mimo civilizaci a internet, kdyz ty mapy potrebuje.

I na nejhorsi mechanicke qwerty klavesnici se mi psalo vyrazne lepe, nez na nejlepsi virtualni, takze jsem tu vec zanedlouho venoval pritelkyni na hry a dal tahal tezky Asus EEE.

Pak si kamarad nechal z USA poslat Androida s hardwarovou klavesnici a ptal se me, jestli ho nechci taky. Cena byla dobra, ale po zkusenostech jsem vahal. Na klavesnici se psalo dobre, browser browsil, ssh sshovalo, LEDka puvodne urcena k fotaku fungovala jako svitilna a po chvili prace s nozem a stabilizovanym zdrojem, jsme pripojili i USB flashku. Tak jsem do toho sel.

Problem byl, ze fazi nadseni opet velmi rychle vystridala faze zklamani.

Na klavesnici se psalo dobre, ale chybely ji znaky []{}`~<>\| a klavesy ctrl a alt. Znaky i klavesy sly dodefinovat v konfiguracnich souborech. Jenomze caps lock predefinovany na ctrl fungoval jenom nekde a nekde ne. Dodefinovane znaky nefungovaly krome shift-mezera, kam jsem nacpal |. Nesel v tom napsat ani shellovy skript. Text se psat dal, ale zase nebylo, jak ho rozumne dostat do jineho pocitace. Aplikace pro ssh neumela scp a nebezela v terminalu, ale extra.

Terminal se snazil nedostatky klavesnice resit, takze mel ruzne divne zkratky, ktere ale nechodily v ssh (nebo to bylo opacne?), multitasking nefungoval, stacilo si ze ssh odskocit na pet sekund pryc a bylo po spojeni. Zajimave ale je, ze to az do pokusu o navrat do ssh spojeni drzelo a za hodinu a pul uplne vyzralo baterku.

Kopirovani v terminalu bylo spise pro nastvani, protoze se povedlo neco zkopirovat tak na desaty pokus a to jeste nebylo to, co jsem chtel. Opsat to bylo nekolikrat rychleji.

A s dalsimi aplikacemi to vypadalo podobne.

ssh bezne zapominalo klice k serveru. I kdyz byly zakazane automaticke updaty. Navic se musela neustale zadavat passphrase. A aplikace obcas vydrzela pripojena par hodin, ale obcas lehla behem deseti sekund.

Kalkulacky ignorovaly hw klavesnici, takze se s nimi bylo nutne smrdlat na displayi. K tomu nezvladaly zadani vyrazu a jeho vyhodnoceni az kdyz je zadany, takze jsem casteji pocital v terminalu v bashi (a ten je jenom celociselny).

Aplikaci pro scp jsem nerozchodil ani jednu.

Spuborovy system navrhoval magor, na to abych dokazal najit home a nektera dalsi mista, jsem si nakonec udelal symlinky.

Aplikace pro editaci databazi (ktera byla nutna pro rozchozeni tetherignu, ktery Verizon zakazal i kdyz to zarizeni vubec nebylo v siti Verizonu) si nahodne buhviproc brala rootovska prava. Zabezpeceni vubec vypadalo jako na Windows 95, stejna jako pouzitelnost aplikaci.

V browseru slo napsat jenom mala pismena.

Prohlizec pdf pri otoceni orientace displaye s prevdepodobnosti asi 30% skocil kamsi do haje. Po zakazani otaceni se neotacelo nic … krome prohlizece pdf, ktery to ignoroval. Takze cteni vyzahovalo opatrne drzeni zarizeni ve vhodne poloze. V pripade, ze jsem potreboval volnou ruku, bylo potreba nejdriv shodit aplikaci a teprve pak zaklapnout klavesnici a schovat to do kapsy. Druha aplikace si zase nikdy nepamatovala, jaky soubor byl otevreny a muselo se k nemu doklikat (ale v nem uz stranku vedela). Kdyz uz se clovek misto cteni stresoval, aby si pamatoval stranku, tak na ni stejne musel doscrollovat rucne, coz bylo obcas i na pet minut. Jako u blbejch.

Aplikace bezne vyzadovaly nesmyslna opravneni (pristup k probihajicicm hovorum, GPS a kamere u aplikace na poznamky a podobne), pripadne mely nastaveni, ktere vyzadovalo zmacknout tlacitko “done” umistene mimo display, ke kteremu bylo nutne se doscrollovat – pote, co na clovek prisel na to, proc se nastaveni neuklada.

Do toho hromada buzerace. Pri tetheringu se neda pracovat s wifi, takze jediny zpusob, jak dostat data z notebooka do telefonu byl propojit se pres GSM na internet, zapnout tethering a pomalinku nahrat data na vzdaleny server. Pak zrusit tethering a pomalinku pres GSM ta data stahnout zpet. SIP telefonie nechodila pres GSM a to ani pres tethering.

Touchscreen reagoval jenom kdyz mel naladu, ale reboot pomohl (takze softwarovy problem), wifi obcas zapomnel taky. K nabijeni debilni konektor microUSB – za rok a kus jsem oddelal asi 5 kabelu. Za vice, nez deset let pouzivani temer stejne velkeho miniUSB na vsechno (externi disk, DVD palicka, HUB, graficka karta) mi neodesel ani jeden kabel. Typicke kurvitko.

Placene aplikace si muze koupit jenom blazen nechapajici, jak nezabezpecena je platebni karta. V systemu, kde si kazda druha aplikace muze precist cislo platebni karty, nekam ho poslat a ukrast z ni penize samozrejme nejde platit jinak, nez kartou. Zadny paypal, nebo neco podobneho. Pro inspiraci.

Pak jsem ten kram utopil. Vyndat baterku neslo. Pod kryt jsem se dostal asi po desti minutach nozem jen proto, abych nalezl miniaturni torxove sroubky drzici konektor baterky. Jeste asi hodinu pekne hral v kapse. Horet kupodivu nezacal. Pak definitivne chcipl a tim skoncilo me trapeni s androidem. Stockholmsky syndrom je svine, mel jsem ho rozdupat o trictvrte roku driv. Stejne jsem na nem poslednich devet mesicu akorat cetl pdf a psal si kratke poznamky do textoveho souboru ve vi (vim tam samozrejme nebyl). Jestli ma nekdo pocit, ze tohle je pokrok, mel by si dojit za lekarem, nebo vyzkouset operacni system s aplikacemi, ktere funguji, delaji vzdy to same, multitaskuji a neztraceji data. Debian, nebo BSD z konce minuleho tisicileti je proti tomu zazrak pouzitelnosti, novejsi verze ani doporucovat nebudu, abych psychicky mene odolne uzivatele neprivedl k sebeposkozovani.

Abych si na tu vec jenom nestezoval – bylo to male (ale to je odrezek ze zamkove dlazby taky), umelo to svitit (jako LEDka za 30kc s baterkou za padesat), melo to tethering internetu na wifi (ktery blokoval SIP, takze krabicka za sest dolaru z ebaye byla vyrazne uzitecnejsi), na klavesnici se dobre psalo (pokud nebylo potreba ovladat operacni system, nebo programovat) a nakonec jsem nasel i zpusob, jak z toho jednoduse stahnout data. Jedina nevyhoda FTP je, ze si ta data mohl zaroven stahnout kdokoliv v okoli.

Kdyz uvazim, ze by mi stacil notebook Pentium 100MHz se 128MB RAM, 20GB diskem a USB hostem zmenseny ve vsech rozmerech na pulku az tretinu, pripadam si jako idiot, kdyz nemuzu na trhu najit pouzitelne zarizeni. Aspon, ze e-inkove ctecky delaji to, co se od nich chce a delaji to dobre.

Windows phone ani zkouset nebudu, z desktopovych Windows jsem utikal k UNIXum diky stejnemu chovani systemu a aplikaci, na to nemam nervy. iPhone se vyradil z vyberu sam, protoze preci neni mozne chtit na pocitaci psat a poustet vlastni programy ani v BASICu. Nakonec mi nezbyde, nez postavit neco maleho z prumyslove desky, ktera nebude mit suspend to RAM (protoze ho nema zadna).

Posted by zelenohlav

11 comments

noo, od těch dob se to nepatrně zlepšilo. poznámky už nezapomínají data při updatu.
ale z mailového klienta nejde odesílat pošta při změně serverového certifikátu a je potřeba účet odebrat a znova přidat. aarrgghh

[…] funguje. Dela to, co se od nej ocekava. Zni to banalne, ale pokud si prectete muj prispevek o Androidu, zjistite, ze to neni […]

bosohlav: jeste by mohl nekdo vysvetlit autorum aplikace mapy.cz, ze zahodit kompletni mapy po autoupdatu opravdu nevede k pouzitelnemu zarizeni. I kdyz me uz to je v zasade jedno, pokud potrebuju mit jistotu, ze budu mit mapu, tak si stejne vezmu papirovou (to je pokrok), nebo notebooka s open street maps.

Tak mapy.cz stejně běhají na openstreetmaps

Ano vesmes je to pravda, ale Android lze pouzivat na to nutne tj mapy, navigace, internet kde potrebuje uzivatel neco najit. Email, nektere dalsi veci jako je rezervace busu a pod. Co se tyce deravosti, je nutne s tim pocitat. Co se tyce zminene kradeze ci koupeni aplikace ala blazen. Kreditka se sice uklada v Google Play, ale kdo rozumi alespon trochu kartam a IB, tak nenecha aby mu vysali kartu 😀 Staci pouzivat zamikani kreditni karty a nebo alespon limit 🙂 Takze fama ze nekdo nekomu projezdil 6000kc, tak to byl zrejme uzivatel lojza co tomu nerozumel 🙂

Dekuji za komentar Miroslave.

Na internet a mail to pouzitelne vetsinou je, i kdyz nez se snazit se zkopirovat link a poslat ho mailem, je lepsi pockat, az se clovek dostane ke skutecnemu pocitaci a tu stranku si vygooglit.

S deravosti je nutne pocitat a nemit v tom v zadnem pripade data jejihz unik by mohl byt prusvih, bankovni aplikaci, ani cislo platebni karty.

Na mapy a navigaci jsem to pouzivat bohuzel zkusil. Dokud je clovek na internetu a muze si stahnout nove mapy, tak se to pouzit da. Google mapy se nekolikrat rozhodly neukazovat nic a nepomohl ani restart (po nejake aktualizaci se to zase spravilo). mapy.cz funguji pekne, ale samy od sebe se aktualizuji. Pri tom ale neaktualizuji mapove podklady a odmitaji pracovat se starymi mapovymi podklady (nebo si je mozna pri aktualizaci smazou – tak detailne jsem to nezkoumal). Takze na hrani a frajereni, ze clovek ma mapy v telefonu to je super, ale v okamziku, kdy je dulezite mit s sebou mapu to je k nicemu. Vratil jsem se k Open street map.

Nektere tablety maji hodne dobrou GPS, ale ten telefon, jehoz obrazek je v uvodu clanku, se na GPS chytil tak za 20 minut a nekdy to nezvladl ani za hodinu a pul.

Jak presne pomuze zamykani karty a nastaveni limitu proti ukradeni penez v offline terminalu (zehlicce)?

Nehlede na to, ze i kdyby to fungovalo, tak to je rada na postup, ktery je svym provedenim srovnatelne dementni a otravny, jako kdybych nekomu poradil: “Kdyz nechces, aby ti ukradli auto, odsroubuj vzdycky volant a vezmi si ho s sebou.” To s tim volantem by ve skutecnosti bylo vyrazne rychlejsi na provedeni, ale faktem zustava, ze by ho zase clovek musel nosit s sebou, takze to vyjde zhruba nastejno.

Like!! I blog frequently and I really thank you for your content. The article has truly peaked my interest.

เพิ่มยอดไลค์

It is in reality a great and useful piece of info. Thanks for sharing. 🙂

Like!! Thank you for publishing this awesome article.

เพิ่มไลค์เพจ

It is in reality a great and useful piece of info. Thanks for sharing. 🙂

Leave a Reply

8 + 1 =