Neco se stalo. Maminka odjela na weekend; pritelkyne skocila z okna pote co na ni po navratu z firemniho teambuildingu zautocila lovecraftovsky vypadajici plisen zijici ve drezu; ukrajinska pomocnice v domacnosti prohlasila, ze na tohle nema nervy a vraci se do valecne zony; zadarmo bydlici spolubydlici, ktery se staral o vareni, skoncil na jednotce intenzivni pece pote co z lednicky omylem snedl nasi dva a pul roku starou svacinu od maminky; nebo neco tak. Prizrak hladomoru obchazi byt. Ani svabi zijici v hromade krabic od pizzy uz nechteji dalsi pizzu. Co ted?
Tento recept neni urcen k ukazovani Zdenku Pohlreichovi, ale k oddaleni smrti hladem, aniz by doslo k priblizeni smrti otravou jidlem. Zadne jine ambice si neklade.
Prerequisities:
– sporak, varic, nebo otevreny ohen
– hrnec, nebo panev, v nejhorsim velka konzerva (nevhodna na elektricky varic)
– lzice, vidlicka, nuz, varecka, naberacka, kus prkna, hlinikovy profil, roxor, nebo treba zaslepka slotu z pocitacove bedny – proste neco, cim se da zamichat horke jidlo
– mrazena zelenina (kterou jsme schopni a ochotni pozrit)
– schopnost pozrit kecup, nebo protlak
– hlad
– cca pul hodiny casu
– hodi se nejaky stravitelny tuk (treba olej)
– hodi se cibule
Do nadoby dame tuk (mame-li), a nakrajenou cibuli (mame-li). Cibuli lze nakrajet na prkynku, nebo jen tak v ruce nakrojit na ctvrtiny (osminy) a z nich pak odkrajovat ctvrt(osmino)kolecka. Je pohodlnejsi se neporezat. Nejakou dobu smazime. Po par minutach obava z toho, ze z cibule udelame uhli prevysi touhu ji alespon trochu posmazit a nasypeme tam pytlik mrazene zeleniny dle chuti (nebo dle toho, co je v mrazaku). Je mozne pridat i cestvou zeleninu, ale tu by bylo treba mit a navic treba oloupat a nakrajet, takze se touto komplikaci prozatim nebudeme zabyvat.
Pokud jsme zacali tukem, smazime. Pokud ne, rozmrazujeme na plameni. Je lepsi to alespon obcas zamichat, jinak se to dole pripali a nahore to zustane zmrzle. Az nas prestane bavit michani pridame protlak, nebo kecup. Zkuseny kuchar by si sice z idey kecupu asi zkusil vyrezat srdce tou zaslepkou z pocitacove bedny, ale “nekoukej se na me tak, ja chci jenom prezit” a ne delat nejakou fancy kuchyni. A nakonec kecup je vlastne protlak s cukrem, invertnim cukrem, octem, soli a korenim, takze co uz – v zaludku se to stejne smicha.
Vyhoda kecupu je, ze neni potreba otevirat konzervu, coz je operace, ktera muze nekoho zaskocit [1]. Vyhoda protlaku je, ze recept vypada vice fancy, kdyz tam dalsi slozky bezne obsazene v kecupu pridame dodatecne a take to, ze tam nemusime pridat vsechny (treba invertni cukr).
Okorenime podle chuti. Treba pepr, chilli, tabasco, par jolokii, trocha krystalickeho kapsaicinu, at to chutna, jako kdyz jis lavu. Ehm … mozna se hodi nezapomenout na sul a nejaky glutamat (cisty, sojovku, apod.).
Ochutnavame. Odporne, studene, s kousky ledu – varime dal. Odporne, studene – varime dal. Mene odporne, teple – hura, tohle je nas sweetspot! Lepsi uz to nebude, ledaze by se povedlo optimalizovat chut korenim.
Servirujeme s chlebem, rohliky, ryzi, bramborami, testovinami, ztvrdlymi okrojky od predvcerejsi pizzy, nebo jinou skrobovitou prilohou.
[1] Navod na vyrobu provizorniho otviraku na konzervy ze zadniho ramene napravy Trabant 601 si take nechame na jindy. v kazdem pripade to je jednodussi s rozbrusovackou, nez jen s pilkou na zelezo.
EDIT: pridat do smazici se cibule, nebo k mrazene zelenine nakrajeny, nebo rozdrceny cesnek nicemu neuskodi.
Komentare