pocitace

Chromy Srac II

Chromy Srac II

Po vice nez roce me znechutilo koukat se na projektor MLP-100. Tento kybl sracek jsme koupili asi za tri tisice proto, ze nas stary a kvalitni projektor nezvladal downscalovat full HD rozliseni na rozliseni sveho DLP chipu. Na co jsem potreboval takovou pitomost ptate se? Chromecast neumi posilat obraz v jinem rozliseni nez full HD, protoze se nekdo v Googlu rozhodl downgradovat schopnosti zarizeni v ramci updatu. Mimochodem zatim jsem nevidel DLP chip s vetsim rozlisenim, nez 1024×768, takze Full HD signal znamena nizsi kvalitu obrazu, nikoliv vyssi. Prehravac to spocita ve Full HD a projektor pak obraz rozmaze prepocitanim na SVGA jako u debilu.

Projektor MLP 100 obsahuje Android, coz se projevuje tak, ze v polovine pripadu ignoruje po zapnuti externi HDMI vstup a ukazuje cosi z vnitrniho Androidu – uzitecne jako plovaci kruh na bicyklu. V kombinaci s navrhem unisteni senzoru dalkoveho ovladani hodnym kretena (vzadu; na policce tedy hned u zdi) to znamena pokazde se snazit vecpat ovladani do vysin mezi zed a projektor a zkouset to, dokud se nepovede. Samotne zapnuti projektoru probiha stejne blbe, ale navic se clovek dozvi, ze uspel az se zpozdenim nekolika desitek sekund. Uspech se projevi prisernym uvitacim zvukem, ktery je mnohem hlasitejsi, nez potom prehravane video. Clovek by cekal, ze to nekde v tom Androidu pujde vypnout, ale nepodarilo se takovou moznost nalezt.

Jas projektoru je lepsi nekomentovat, ale rekneme, ze ve dne lze promitat jen v mistnosti bez oken, takze v lete si na nem film pustite pred desatou vecerni leda na zachode. Obraz ovsem nejde dostatecne zmensit, takze musite mit vpravde obrovskou toaletu, nebot na vzdalenost 2.7 m vidite na platne sirokem 1.5 m jen prostredni asi 2/3 obrazu. Ono to je ale stejne jedno, protoze obraz lze zaostrit bud dole, uprostred, nebo nahore. Zbytek je rozmazany.

Klasicky moderni vyrobek – hodne funkci, ktere clovek nikdy nevyuzije, ovladani na hlavu a samozrejme funkce bezne na dve dekady starych zarizenich chybi.

Pokud by ten projektor nekdo za 1500 + postovne chtel i po tomto popisu, staci se zeptat v diskusi, rad se ho zbavim.

Dostal jsem nabidku na nakup pouziteho projektoru ACER P5280 za mene, nez stal novy MLP-100. Ujistil jsem se, ze neobsahuje Android, ani podobne uzasne featury a koupil ho.

Vybalovani me potesilo. Cely zadni panel pokryty konektory. 2x VGA, DVI, HDMI, seriak (ono to snad pujde ovladat po seriaku, jako normalni HW!) a dalsi. Pripojil jsem notebooka pres HDMI a ma krasny jasny obraz a jeste k tomu si narozdil od toho predesleho dokaze detekovat na kterem vstupu dostava signal a sam se tam prepnout! Ano, i to se prede dvema dekadami povazovalo za samozrejmost.

Projektor je docela macek a urcite zere jako kanal, ale obraz je videt i ve dne, vejde se na platno cely, da se zaostrit na celem platne (a ne jen dole) a celkove se chova tak, jak by clovek od takoveho zarizeni cekal. Dela co ma a nevymysli hovadiny.

Ale po pripojeni chromeho srace jsme narazili na problem. Obraz byl krasny a ostry, ale projektor – stejne jako vsechny monitory s HDMI vstupem, ktere mam – neumi z HDMI dekodovat zvuk. Ostatne kdo a proc by posilal zvuk po HDMI, kdyz reproduktory maji jack ze? Inzenyri u Googlu se ovsem rozhodli, ze usetrit 3.5″ jacka je moc moc dulezite. No co, Android posle zvuk na bluetooth, obraz na chromy srac a bude. Naivni predstava, Android to samozrejme neumi. A neumi ten zvuk poslat ani na sluchatkovy jack.

Nejradsi bych to cele rozbil desetikilovym kladivem na drobny prasek, nasypal do cerveneho kontejneru na elektroodpad a projektor pripojil k deset let staremu Core 2 s Debianem, ktere ted vali vykuchane nekde mezi pytlem brambor a metrakovou trafosvareckou. Jenze pritelkyne nechce mit po obyvaku roztahane draty, takze se patlame ve srackach dale. Pripojil jsem to pres redukci HDMI->VGA, ktera umi dekodovat zvuk. Tu jsme koupili asi za petikilo na eBayi v dobe, kdy jsme si mysleli, ze s tim chromym sracem budeme provozovat nas stary kvalitni projektor. Coz o to, zvuk sel pekne. Jen obraz byl tak ruzovy, ze by to neproslo ani v gayklubu. Po chvili zkoumani obrazu bylo jasne, ze nejde zeleny kanal. Urcite blby VGA kabel.

S druhym VGA kabelem dela to same, take problem je bud VGA vstupem na projektoru, nebo tim cinskym prevodnikem – asi to bude pekny sunt. VGA vstup na projektoru zobrazuje barvy v 1024×600 perfektne. Notebook s HDMI zobrazuje pres cinsky prevodnik na VGA 1024×768 take perfektne, ale pro 1920×1080 to neco po ceste nezvladne a vracime se k ruzove. Nicmene prevodnik s monitorem misto projektoru funguje perfektne i na 1920×1080, takze se bud nesnasi s projektorem pri nesmyslne velkem rozlisenim (v projektoru je chip s 1024×768 zrcatky), nebo to nesmyslne velke rozliseni nezvlada projektor na VGA vstupu, coz mu tezko zazlivat. Vyssi nez nativni rozliseni by do nej stejne poustel jen idiot, ktery nepochopil co s obrazem udela prepocitani na jine rozliseni*, nebo inzenyr z Googlu, ktery navrhoval chromecast.

Chystame se koupit HDMI splitter za dalsich sedm stovek na vyreseni problemu, ktery by ve svete, kde by vsechen software byl opensource nemohl nikdy nastat. Pripadam si jako idiot. Uz jsem kvuli te demenci vyhodil skoro sedm tisic za hovadiny a porad se to neda pouzivat.

Tato zkusenost me naucila vazit si komunikace po kabelu jeste vice, nez dosud.

*) Ne kazde prepocitani musi byt spatne. Treba 1600×1200 jde na 800×600 prepocitat pekne a bez ztraty ostrosti. Ale pro dalsi pekne priklady musite jit do obrovskych rozliseni, nebo hluboko do minulosti ke kartam CGA. Pomer 1920×1080 a 1024×768 opravdu nejsou cela cisla.

Zdroj a licence obrazku: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Frustrated_man_at_a_desk_(cropped).jpg

Posted by zelenohlav in Recenze, 0 comments
Pseudopokrok 2, chromy srac

Pseudopokrok 2, chromy srac

Zucastnil jsem se promitani filmu z androidu na projektor. Nastesti jen jako pozorovatel.

Novy tablet (porizeny na podzim 2017) by mohl umet prehravat i filmy na projektor. K tomu sklouzi zarizeni Chromecast. Bylo tedy zakoupeno. Ma pouze HDMI vystup, zatimco projektor ma jen VGA vstup, ale redukce z HDMI na VGA se poridit da. Redukce fungovala perfektne s notebookem jako zdrojem HDMI signalu. Ale ten chromy srac nesel nijak nastavit, aby po HDMI poslal rozliseni, ktere projektor zvladne.

Podle tohoto dokumentu: https://support.google.com/chromecast/answer/6398952?hl=en odstranili moznost prepnout rozliseni a chromecast si ho nastavi sam. Skoda jen, ze pritom zcela ignoruje EDID/DDC, ktere posila pripojene zobrazovaci zarizeni.

Protoze mnou navrzena moznost pousteni mplayeru z prikazove radky Linuxu nebyla vyhodnocena jako akceptovatelna, byl za dalsi asi tri tisice zakoupen moderni LED projektor s HDMI vstupem. Coz o to, projektor je vskutku moderni. Je hranaty, bezi na nem Android (ktery tam nikdo nepotrebuje – to je take moderni pristup), krytka na cocku nejde nasadit, kdyz je “zaostreno” (vylevneni je tak moderni), a s tim zaostrenim to take neni zrovna slavne (bud je obrz rozmazany dole, nebo nahore). Skutecny majstrstyk ovsem zvladl vyrobce pouzitim jedineho senzoru dalkoveho ovladani a jeho umistenim dozadu, takze dodane dalkove ovladani je vhodne akorat na to, aby se o nej opiralo mlade rajce v kvetinaci. 5W LED osvetleni presviti projektor tak, ze na platne neni temer nic videt, ale to je snad spise featura, nez bug.

Rozhodovani mezi prikazovou radkou a trochu rozmazanym obrazem je samozrejme subjektivni zalezitost, takze se pojdme podivat na chovani zarizeni pri pouzivani.

Video se obcas seka jako v mplayeru s -hardframedrop na Pentiu PRO 233. Necekal jsem, ze po letech zase neco takoveho uvidim.

Pripojeni tabletu k chromemu sraci se nekdy povede napoprve, nekdy napotreti a nekdy az po restartu.

Pokud je video na google drive, nesmi zarizeni za zadnou cenu usnout, jinak zmizi titulky. Reseni je zabiti a znovuspusteni celeho google drive. To dela z vylucovaci pauzy behem videa pomerne komplikovanou zalezitost, behem ktere musi nekdo pravidelne drazdit pristroj, aby neusnul. Pokud se video kopiruje pres scp, tak prozmenu nesmi zarizeni usnout behem scp, jinak se spojeni prerusi. Behem scp samozrejme nejde delat jineho, ackoliv multitasking umel Linuxovy kernel (na kterem android bezi) uz v roce 1992.

Zastaveni a znovuspusteni videa ve VLC pro android je loterie – clovek nikdy nevi, jestli se video nevrati na zacatek. V zasade je lepsi nechat ho bezet a pak se zkusit vratit zpet. Ovsem seekovani ve videu take nepatri k nejprakticteji implementovanym funkcim.

Nekdy se take po ukonceni VLC a jeho shozeni na plochu cely system zasekne a jedinou moznosti je restart.

V zasade to cele ma jen tri vyhody: neni treba pouzit klavesnici, od zarizeni nevede kabel k projektoru (ale zase vede kabel do zasuvky, protoze by baterka patrne navydrzela delsi film) a to, co je na projektoru, je i na displayi tabletu, takze je mozne dat varit vodu na caj a sledovat pri tom film.

Odpoved na otazku, zda vyhody prevazuji nad nevyhodami je samozrejme zcela subjektivni, ale u me pozorovani chovani tohoto zarizeni vyvolalo vzpominky na jednu epizodu Southparku. Tam se pan Garrison snazil vyresit nepohodlnost letecke dopravy.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Recenze, 0 comments
Hyper is the new Super

Hyper is the new Super

Na tohle (at uz to je cokoliv) by se hodila klavesova zkratka. Jenomze jaka? Ctrl+pismeno, nebo cislo, muze kolidovat s nekterymi aplikacemi a s ovladanim terminalu (zvlast Ctrl+C,Z,Q a S je velmi neprakticke odchytavat). Alt+pismeno pouzivaji jine aplikace. Alt+F-klavesa se pouziva na prepinani pracovnich ploch. Mackat vice modifikatoru je docela nepohodlne (i kdyz uzivatele Emacsu trenuji, co mohou).

Docela prakticke je pouzit jako modifikator klavesu Wokno, kterou X prijme jako Super_L, nebo Super_R (levou a pravou) a dale ji mapuje na X-ovy modifikator Mod4. Pak takova klavesova zkratka v konfiguraku fluxboxu vypada napriklad takto:

Mod4 x :Exec xterm

Ale ne na kazde klavesnici takova klavesa je. Treba na psani velmi pohodlna IBM model M ji nema.

Behem techto uvah jsem si znovu uvedomil, jak me stve CapsLock. Uz pred nekolika lety doslo k deCapsLockizaci jedne klavesnice sroubovakem, protoze se na ni povedlo az prilis casto tuhle klavesu strefit omylem spolecne s pismenem “a”. Po nalezeni redukce z velkeho DINu na PS/2 a prechodu na jiz zminenou IBM Model M CapsLock opet vyvstal, znovuzrozen, jako Fenix. Model M mi, narozdil od scheisse-membranovky, bylo lito nicit. A to byla idealni prilezitost pro sber statistiky o vyuzivani teto klavesy.

Vyuziti CapsLock
umyslne neumyslne
------------------
0       mockrat

Nesel by CapsLock predefinovat na neco uzitecnejsiho? Pry se dal prohodit s Ctrl, jako to mely stare layouty klavesnic. Nezbylo, nez zacit hledat.

Nakonec jsem se dostal az sem: https://en.wikipedia.org/wiki/Space-cadet_keyboard. Dobre si prohlednete modifikatory z pred-UNIXove doby a jejich rozmisteni. Vsechny ctyri modifikatory jsou na obou stranach klavesnice, zrcadlove proti sobe a v jedne rade. Takze bylo mozne zmacknout jejich kombinaci i bez polydaktilie, kterou si dnes preji k vanocum ctyri z peti uzivatelu Emacsu.

Takze to mame do prostredka do kraje: Ctrl: jasne, ten mam na klavesnici taky, ne? Meta: ne, tahle ne. Vetsinou (a defaultne) se jako Meta mapuje na PC klavesnici Alt. Super: tam je namapovana klavesa s wokynkem, tucnakem, nebo jinum obrazkem jako v materske skolce. Hyper: WTF, to jsem jeste nevidel.

Klavesu Hyper jde na PC klavesnici namapovat treba na klavesy s wokynkem a nebo prave na zmineny CapsLock. Staci v Xkach pustit:

setxkbmap -option caps:hyper

a je to. Jenomze se chova stejne, jako klavesa Super (wokynko). Proc?

To, ze do Xek prijde scankod klavesy Hyper jeste mnoho neznamena, Xka zmaji 8 modifikatoru (a vic jich mit nemohou, protoze modifikatory jsou v bitove maper v jednom Byte) a do toho se pocita i Shift, CapsLock, NumLock a prepinac layoutu klavesnice. Hyper je na vsech pocitacich, na ktere jsem se koukal, defaultne nastaveny na Mod4 stejne jako Super.

Takze nasleduje prehozeni na (defaultne prazdny) Mod3.

xmodmap -e "remove Mod4 = Hyper_L" -e "add Mod3 = Hyper_L"

a hned to vypada lepe:

$ xmodmap -pm

xmodmap:  up to 3 keys per modifier, (keycodes in parentheses):

shift       Shift_L (0x32),  Shift_R (0x3e)
lock
control     Control_L (0x25),  Control_R (0x69)
mod1        Alt_L (0x40),  Meta_L (0xcd)
mod2        Num_Lock (0x4d)
mod3        Hyper_L (0x42),  Hyper_L (0xcf)
mod4        Super_L (0x85),  Super_R (0x86),  Super_L (0xce)
mod5        ISO_Level3_Shift (0x5c),  Mode_switch (0xcb)

A ted uz staci pouzit klavesovou zkratku s Hyper na neco uzitecneho, takze do ~/.fluxbox/keys zapiseme treba:

Mod3 b :Exec xmessage -center -timeout 2  "$(/home/username/bin/bt)"
Mod3 i :Exec xmessage -center -timeout 5  "$(/home/lhc/username/show_ip_addrs)"

a jeste naplnime oba soubory a zapneme jim executable flag (chmod +x jmeno_souboru):
/home/username/bin/bt:

for bat in /sys/class/power_supply/BAT*; do
        cat "$bat"/energy_now | tr '\n' ' '
        echo -n 'from '
        cat "$bat"/energy_full | tr '\n' ' '
        echo -n '= '

        (
                cat "$bat"/energy_now | tr '\n' ' '
                echo -n '*100/'
                cat "$bat"/energy_full  | tr '\n' ' '
                #rounding
                echo '+0.005'
        ) | bc -l | sed 's/\([^.]\...\).*/\1 \%/'
done

Na ruznych notebookach muze byt informace o bateriich v ruznych adresarich, takze je nutne si prohlednout /sys/ a nahradit /sys/class/power_supply/ spravnou cestou.

/home/lhc/username/show_ip_addrs (na jeden radek):

/sbin/ifconfig | sed 's/        inet /#inet /;s/^\([^# ]\)/#@\1/' | tr '@\n' '\n#' | sed 's/^\([^:]*\)[^#]*#*/\1\t/; s/inet//; s/netmask.*//' | grep -v '^#'

Pak uz staci jenom zmacknout Hyper b (teda vlastne CapsLock b) a uprostred monitoru se na dve sekundy objevi informace o stavu akumulatoru. Misto prehistoricke xmessage se da samozrejme pouzit treba mnohem modernejsi notify-send, ale ten se neumi zobrazit doprostred monitoru (bacha, prijima timeout v milisekundach).

A pokud jste behem cteni nezapomneli, proc jsem s vyzkumem alternativnich vyuziti CapsLocku zacal, je vam asi jasne, ze klavesova zkratka Hyper a zustava neobsazena. Technicky samozrejme nic nebrani tomu namapovat na ni shozeni Firefoxe (aspon by se restartoval driv, nez stihne vyzrat celou RAM). Hlavne si nezapomente namapovat nejakou dulezitou funkci na Hyper Super Shift Ctrl Alt H. Jiste to ocenite, az ji budete potrebovat zmacknout mene, nez trema rukama :-).

Poznamka: pokud by se jednalo pouze o klavesnici IBM Model M, stacilo by namapovat na CapsLock Super_L timto prikazem: “setxkbmap -option caps:super”, ale pracuji na vice pocitacich s ruznymi klavesnicemi, takze chci vyuzit najednou Hyper i Super na klavesnicich bez numerickeho bloku.

Posted by zelenohlav in Linux, 2 comments

Pseudopokrok 1: android

Vzdy jsem chtel mit maly pocitac do kapsy, na kterem bych si mohl neco precist, kdyz se nudim nekde ve fronte. Neco napsat, nebo naprogramovat, kdyz me to napadne. Neco spocitat, kdyz to potrebuji. Kouknout na web, pripojit se na server, snadno odzalohovat data na velky pocitac, pripojit tiskarnu, flashku, scanner, nebo co je zrovna potreba.

Palm vypadal pekne, ale bez klavesnice na nem slo rozumne akorat cist predpripravene texty. Psion vypadal jako malinkaty notebook a dokonce dokazal produkovat normalni text citelny na jinych systemech, kdyz byl clovek ochoten tahat CF karty sem a tam. A pak prisly Androidy. Zrovna se mi nehodilo utracet, takze jsem nebyl zrovna early adopter, ale po nejake dobe mi kamarad nabidnul slusne hodnoceny tablet za temer neprekonatelnou cenu a ja si ho koupil.

Fazi nadseni vystridala pomerne rychle faze zklamani. Melo to USB OTG (takze i USB HOST), ale pripojit sla jenom klavesnice a mys. Podle nekterych informaci na webu mela jit pripojit i USB flash, ale to se mi nikdy nepovedlo. CDMA modem, sitovka, nebo seriak ani nahodou. A aplikace byly takove chujove. Kdyz se jim chtelo fungovat, tak fungovaly pekne. Ale uplne bezne se pri automatickem upgradu aplikace ztratila jeji data. K cemu je dobra aplikace na poznamky, kdyz je ztrati? Na co jsou mapy, ktere se upgradovaly a potrebuji jeste rucne stahnout mapy, coz clovek zjisti kdesi mimo civilizaci a internet, kdyz ty mapy potrebuje.

I na nejhorsi mechanicke qwerty klavesnici se mi psalo vyrazne lepe, nez na nejlepsi virtualni, takze jsem tu vec zanedlouho venoval pritelkyni na hry a dal tahal tezky Asus EEE.

Pak si kamarad nechal z USA poslat Androida s hardwarovou klavesnici a ptal se me, jestli ho nechci taky. Cena byla dobra, ale po zkusenostech jsem vahal. Na klavesnici se psalo dobre, browser browsil, ssh sshovalo, LEDka puvodne urcena k fotaku fungovala jako svitilna a po chvili prace s nozem a stabilizovanym zdrojem, jsme pripojili i USB flashku. Tak jsem do toho sel.

Problem byl, ze fazi nadseni opet velmi rychle vystridala faze zklamani.

Na klavesnici se psalo dobre, ale chybely ji znaky []{}`~<>\| a klavesy ctrl a alt. Znaky i klavesy sly dodefinovat v konfiguracnich souborech. Jenomze caps lock predefinovany na ctrl fungoval jenom nekde a nekde ne. Dodefinovane znaky nefungovaly krome shift-mezera, kam jsem nacpal |. Nesel v tom napsat ani shellovy skript. Text se psat dal, ale zase nebylo, jak ho rozumne dostat do jineho pocitace. Aplikace pro ssh neumela scp a nebezela v terminalu, ale extra.

Terminal se snazil nedostatky klavesnice resit, takze mel ruzne divne zkratky, ktere ale nechodily v ssh (nebo to bylo opacne?), multitasking nefungoval, stacilo si ze ssh odskocit na pet sekund pryc a bylo po spojeni. Zajimave ale je, ze to az do pokusu o navrat do ssh spojeni drzelo a za hodinu a pul uplne vyzralo baterku.

Kopirovani v terminalu bylo spise pro nastvani, protoze se povedlo neco zkopirovat tak na desaty pokus a to jeste nebylo to, co jsem chtel. Opsat to bylo nekolikrat rychleji.

A s dalsimi aplikacemi to vypadalo podobne.

ssh bezne zapominalo klice k serveru. I kdyz byly zakazane automaticke updaty. Navic se musela neustale zadavat passphrase. A aplikace obcas vydrzela pripojena par hodin, ale obcas lehla behem deseti sekund.

Kalkulacky ignorovaly hw klavesnici, takze se s nimi bylo nutne smrdlat na displayi. K tomu nezvladaly zadani vyrazu a jeho vyhodnoceni az kdyz je zadany, takze jsem casteji pocital v terminalu v bashi (a ten je jenom celociselny).

Aplikaci pro scp jsem nerozchodil ani jednu.

Spuborovy system navrhoval magor, na to abych dokazal najit home a nektera dalsi mista, jsem si nakonec udelal symlinky.

Aplikace pro editaci databazi (ktera byla nutna pro rozchozeni tetherignu, ktery Verizon zakazal i kdyz to zarizeni vubec nebylo v siti Verizonu) si nahodne buhviproc brala rootovska prava. Zabezpeceni vubec vypadalo jako na Windows 95, stejna jako pouzitelnost aplikaci.

V browseru slo napsat jenom mala pismena.

Prohlizec pdf pri otoceni orientace displaye s prevdepodobnosti asi 30% skocil kamsi do haje. Po zakazani otaceni se neotacelo nic … krome prohlizece pdf, ktery to ignoroval. Takze cteni vyzahovalo opatrne drzeni zarizeni ve vhodne poloze. V pripade, ze jsem potreboval volnou ruku, bylo potreba nejdriv shodit aplikaci a teprve pak zaklapnout klavesnici a schovat to do kapsy. Druha aplikace si zase nikdy nepamatovala, jaky soubor byl otevreny a muselo se k nemu doklikat (ale v nem uz stranku vedela). Kdyz uz se clovek misto cteni stresoval, aby si pamatoval stranku, tak na ni stejne musel doscrollovat rucne, coz bylo obcas i na pet minut. Jako u blbejch.

Aplikace bezne vyzadovaly nesmyslna opravneni (pristup k probihajicicm hovorum, GPS a kamere u aplikace na poznamky a podobne), pripadne mely nastaveni, ktere vyzadovalo zmacknout tlacitko “done” umistene mimo display, ke kteremu bylo nutne se doscrollovat – pote, co na clovek prisel na to, proc se nastaveni neuklada.

Do toho hromada buzerace. Pri tetheringu se neda pracovat s wifi, takze jediny zpusob, jak dostat data z notebooka do telefonu byl propojit se pres GSM na internet, zapnout tethering a pomalinku nahrat data na vzdaleny server. Pak zrusit tethering a pomalinku pres GSM ta data stahnout zpet. SIP telefonie nechodila pres GSM a to ani pres tethering.

Touchscreen reagoval jenom kdyz mel naladu, ale reboot pomohl (takze softwarovy problem), wifi obcas zapomnel taky. K nabijeni debilni konektor microUSB – za rok a kus jsem oddelal asi 5 kabelu. Za vice, nez deset let pouzivani temer stejne velkeho miniUSB na vsechno (externi disk, DVD palicka, HUB, graficka karta) mi neodesel ani jeden kabel. Typicke kurvitko.

Placene aplikace si muze koupit jenom blazen nechapajici, jak nezabezpecena je platebni karta. V systemu, kde si kazda druha aplikace muze precist cislo platebni karty, nekam ho poslat a ukrast z ni penize samozrejme nejde platit jinak, nez kartou. Zadny paypal, nebo neco podobneho. Pro inspiraci.

Pak jsem ten kram utopil. Vyndat baterku neslo. Pod kryt jsem se dostal asi po desti minutach nozem jen proto, abych nalezl miniaturni torxove sroubky drzici konektor baterky. Jeste asi hodinu pekne hral v kapse. Horet kupodivu nezacal. Pak definitivne chcipl a tim skoncilo me trapeni s androidem. Stockholmsky syndrom je svine, mel jsem ho rozdupat o trictvrte roku driv. Stejne jsem na nem poslednich devet mesicu akorat cetl pdf a psal si kratke poznamky do textoveho souboru ve vi (vim tam samozrejme nebyl). Jestli ma nekdo pocit, ze tohle je pokrok, mel by si dojit za lekarem, nebo vyzkouset operacni system s aplikacemi, ktere funguji, delaji vzdy to same, multitaskuji a neztraceji data. Debian, nebo BSD z konce minuleho tisicileti je proti tomu zazrak pouzitelnosti, novejsi verze ani doporucovat nebudu, abych psychicky mene odolne uzivatele neprivedl k sebeposkozovani.

Abych si na tu vec jenom nestezoval – bylo to male (ale to je odrezek ze zamkove dlazby taky), umelo to svitit (jako LEDka za 30kc s baterkou za padesat), melo to tethering internetu na wifi (ktery blokoval SIP, takze krabicka za sest dolaru z ebaye byla vyrazne uzitecnejsi), na klavesnici se dobre psalo (pokud nebylo potreba ovladat operacni system, nebo programovat) a nakonec jsem nasel i zpusob, jak z toho jednoduse stahnout data. Jedina nevyhoda FTP je, ze si ta data mohl zaroven stahnout kdokoliv v okoli.

Kdyz uvazim, ze by mi stacil notebook Pentium 100MHz se 128MB RAM, 20GB diskem a USB hostem zmenseny ve vsech rozmerech na pulku az tretinu, pripadam si jako idiot, kdyz nemuzu na trhu najit pouzitelne zarizeni. Aspon, ze e-inkove ctecky delaji to, co se od nich chce a delaji to dobre.

Windows phone ani zkouset nebudu, z desktopovych Windows jsem utikal k UNIXum diky stejnemu chovani systemu a aplikaci, na to nemam nervy. iPhone se vyradil z vyberu sam, protoze preci neni mozne chtit na pocitaci psat a poustet vlastni programy ani v BASICu. Nakonec mi nezbyde, nez postavit neco maleho z prumyslove desky, ktera nebude mit suspend to RAM (protoze ho nema zadna).

Posted by zelenohlav in Recenze, 7 comments