Nastavec na zavitnik

Nastavec na zavitnik

Nekdy je potreba vyriznout zavit v blizkosti dalsich dilu, ktere prekazi vratidlu v otaceni se kolem dokola. Na to by se hodil nejaky prodluzovak, ale to je neco, co jsem v kamennem zelezarstvi nikdy nevidel prodavat (a v deset vecer uz vubec ne).

Na velke zavitniky bude patrne potreba nastavec kovovy, ktery prenese vetsi moment, ale vyroba ctverhranne diry neni uplne jednoducha, pokud clovek nema specialni nastroj a lis, nebo obrazecku. Napada me leda vybrousit dve casti rozbrusovackou (nebo vyfrezovat, mate-li frezku), dopilovat je a svarit je dohromady.

Pri zavitovani zavitu M3 do hliniku jsem se rozhodl zkusit stesti a vyrobit nastavec z ABS plastu na 3D tiskarne. Nastavec funguje a zavitovani je asi 10x rychlejsi, nez pri neustalem prendavani vratidla o ctvrt otacky.

Pri tisku jsem nastavil ctyri perimetry pro zvyseni pevnosti. Zavitnik zakonceny ctvercovym prurezem 3 x 3 mm v dire 3.1 x 3.1 mm sedi presne a nevypadava. Pokud mate tiskarnu, ktera ma mensi presah materialu, zkuste zmensit velikost otvoru treba na 3.05 x 3.05 mm.

Centralni otvor byl navrzen k vytlaceni zavitniku, pokud bude prilis natesno.

Preji uspesne rezani zavitu.

nastavec_na_zavitnik_2.5mm_a_3mm.scad

nastavec_na_zavitnik_2.5mm_a_3mm.stl

EDIT: fixnut link na scad zdrojak.

Posted by zelenohlav in 3D tisk, Navody, 0 comments
Energie Nebude II: setrime plyn

Energie Nebude II: setrime plyn

Minule jsem popsal, co muze s aktualni energetickou krizi udelat stat. Problem je, ze na tuhle zimu toho realne nejde udelat moc, protoze je malo casu. Plynovod, ropovod, bioplynka, ani terminal na LNG nejde postavit za par mesicu a to ani kdyby se nejdriv netahlo stavebni povoleni 5-10 let, jak je v Evrope obvykle.

Takze se o sebe, minimalne prvni 2-3 zimy, musi kazdy postarat sam. V bytech to je samozrejme mnohem vetsi problem, nez v dome, ale dobra zprava je, ze cast plynu dostava Evropa z Norska, neco se tezi v Nizozemi, vede k nam plynovat z Kaspickeho more a neco se podari dovezt zkapalnene v tankerech. Takze pokud dokazeme usetrit pulku plynu (coz je – zjevne – docela brutalni), tak jsme v pohode.

Je nutne uvedomit si tri klicove veci:
– 1. Evropska energetika pocita s tim, ze elektrickou energii z obnovitelnych zdroju v zime doplni plynovymi elektrarnami. Nicmene plynu tuhle zimu (a nekolik dalsich zim) nebude dost, takze topeni elektrinou je v prosinci a v lednu v zasade totez, co topeni plynem, jenom s vyrazne vyssi spotrebou plynu u primotopu a akumulacek a mozna srovnatelnou u tepelneho cerpadla (podle topneho faktoru). V prechodnych obdobich (zari – listopad, unor – duben) to smysl ma.
– 2. Plyn umime skladovat v zasobnicich, ktere mame, takze usetrit plyn v lete, nebo treba i v listopadu a nechat si ho na zimu, dava smysl.
– 3. Stat se v pripade nedostatku bude muset rozhodnout, jestli da plyn domacnostem, nebo fabrikam. Obe moznosti jsou spatne, protoze bez prace nejsou penize a pokud se vytisknou, jako za covidu, tak bude jeste rychlejsi inflace. Bylo by tedy lepsi, abyby se podarilo udrzet i teplotu v domacnostech i funkcni prumysl.

Z toho tedy plyne, ze je prakticke usetrit co nejvic plynu a zacit s tim setrenim klidne uz ted. Kdyz sviti, nebo fouka, je lepsi spotrebovavat elektrinu (z OZE) misto plynu, zatimco kdyz nesviti a nefouka, je lepsi topit plynem, nez primotopem, nebo akumulackama.

Co muze clovek udelat ve svem vlastnim dome i byte

– Snizit spotrebu tepla technicky:
– – Vymenit okna
– – Doplnit k oknum jeste jedno (plexi)sklo, nebo v nouzi nejvyssi dutinkovy polykarbonat na skleniky (ale zkrz ten prakticky neni videt ven, protoze rozptyluje svetlo tim, jak neni rovny).
– – Zateplit, co se da zvenku.
– – Zateplit zevnitr. Nedoporucuje se mit vice, nez 25% tepelne izolace (resp. tepelneho odporu) uvnitr pred parozabranou (betonova stena panelaku je take parozabrana), aby na studenych zdech za izolaci nekondenzovala vlhkost a nezacaly tam rust plisne. Tim lze zvysit tepleny odpor maximalne o 1/3 puvodni hodnoty (pridat navic 1/3 puvodni izolace a tim mit nove 3/4 izolace venku (puvodni) a 1/4 izolace novou) a spotrebu tepla na 75% puvodni spotreby. Tuhle vec je velmi vhodne probrat s nejakym stavarem, protoze plisne jsou vetsi zdravotni riziko, nez mit doma 10 °C. Take upozornuji, ze na kamennou a skelnou vatu nechcete moc sahat holyma rukama a prach z ni nechcete dychat. Ale polystyren se dnes shani spatne, takze je otazka, co sezenete. Montazni pena izoluje lepe, nez polystyren, takze spojovat kusy stareho polystyrenu penou je dobry napad.
– Snizit spotrebu tepla organizacne. Netopit v mistnostech, kde to neni potreba (takovych mistnosti ale v byte clovek vetsinou moc nema) a podobne. Zvyknout si na to, ze v byte nemusi byt 24 °C a ze v zime neni potreba chodit doma v tricku a v trenyrkach. 18 °C byla normalni zimni teplota v byte, v kterem jsem vyrustal a nikomu to neprislo divne.
– Zkusit nahradit karmu, nebo bojler novym bojlerem s tepelnym cerpadlem.
– Dat si na podlahu hodne tlusty koberec.
– Instalace klimatizace, ktera umi i topit (tedy funguje, jako tepelne cerpadlo vzduch-vzduch) pomuze usetrit plyn pred zimou a po zime.
– Bomba s propanbutanem a varicem se hodi vzdycky, protoze byt ve 2 °C s teplym jidlem a pitim je mnohem lepsi, nez v 10 °C zrat studenou konzervu s navlhlym chlebem a zapijet ji studenou limonadou, jak potvrdi kazdy, kdo nekdy jel v zime na vandr.
– Hodi se mit dobrou perinu a dobry spacak.
– V nejhorsim jde v byte postavit stan a vytopit na prijemnou teplotu aspon ten stan. Pohodli sice vypada jinak, ale lidi v Kyjeve nemeli na zacatku brezna ani to. My mame aspon nejaky cas na pripravu.

Co se povede asi jen ve vlastnim dome

– Poridit si tepelne cerpadlo, a snizit spotrebu plynu pred zimou a po zime.
– Zaridit si zdroj topeni nezavisly na rozvodech plynu a elektriny. Moznosti jsou:
– – Kamna na lehky topny olej, nebo na zasobnik s propan-butanem – ale tyhle veci se ziskavaji z ropy, takze to, ze je sezenete letos, neznamena, ze budou i pristi rok. Takze je otazka, jestli takova investice ma smysl. Na druhou stranu dlouhodobe tahle paliva asi dostupna budou a nez zacnou fungovat nove jaderne elektrarny bude trvat nejmene 10, spise 15 let v nejlepsim pripade.
– – Kotel na peletky – vyhoda je, ze peletky jsou ze dreva a timpadem nejsou zavisle na rope a plynu.
– – Kotel na drevo, nebo uhli. Od letosniho podzimu mely byt zakazane stare kotle, pak to posunuli, ale v kazdem pripade lze ocekavat, ze v nejblizsi dobe budou nejdulezitejsi soucasti kotle papiry. Pokud ma kotel obehove cerpadlo (a to ma dneska kazdy, protoze samotizne topeni uz snad nikdo neumi ani navrhnout), je potreba mit baterky, menic a generator.
– – Zasobnik tepla v lete nabijeny fototermickymi panely. I pro velmi usporny dum vychazi pres 100 m3 vody, nebo pres 10 tun Na2SO4*10H2O. Pokud vim, tak to nikdo komercne nedodava, takze se jedna o experimentalni projekt. Pokud se to nekomu povede rozchodit, tak je za vodou :-). Navod psat nebudu, protoze to nemam vyzkousene a komu nestaci to, co je napsane zde, to podle me nema sanci udelat na prvni pokus dobre.
– – Normalni kamna na drevo, nebo krbova vlozka. Emise maji minimalni, protoze drevo hori rychle a za prebytku vzduchu. Idealni je udelat rozvod horkeho vzduchu od kamen, pokud to jde. Pokud ma dum takove tepelne ztraty, ze pres noc vychladne, lze cast tepla akumulovat do nadrze s vodou. Staci pouzit jeden, nebo vice IBC barelu izolovanych polystyrenem a teplo do nich dodavat a odebirat cca 10-30 metry ALPEX trubky u hladiny.

Co ma smysl zvazit v byte

– Prvni krok je zjistit si, jaky je zdroj tepla, protoze nektere domy jsou vytapene z uhelnych elektraren v okoli, nebo uhelnou kotelnou, kterych by se tento problem dotknout nemel.
– Pokud ma byt komin, tak lze teoreticky nainstalovat i kamna a v dobe, kdy v cele republice nepujde plyn se asi nikdo nebude ptat po tom, jestli ten 40 let nepouzivany komin ma revizi. Ale to neni duvod k tomu ho nezkontrolovat a udusit se doma, treba proto, ze je ucpany. Takze doporucuji behem leta komin alespon prohlednout, vylezt na strechu, zjistit, jestli neni zazdeny, jestli ho nejaky idiot neopravil montazni penou (to uz jsem videl), jestli do nej neni zazdeny tram a podobne.

Veci, ktere nefunguji tak, jak mozna doufate

– Topit pouze lednickou otevrenou ven (mimo byt) s chladicem uvnitr bytu. Problem je, ze i lednicky fungujici v sirokem rozsahu teplot prestavaji fungovat, kdyz teplota na chladici poklesne pod 10 °C. Takze lednicka muze byt jenom doplnkovy zdroj spusteny po vytopeni bytu na tuto teplotu.
– Lihovy krb bez komina. Bude vam doma kondenzovat voda, ktera vznika spalovanim lihu.
– Peltierovy clanky. Ty se sice nekdy pouzivaji na chlazeni (at uz procesoru, nebo treba v autolednickach), ale jejich ucinnost je okolo 5%, takze jejich topny faktor bude okolo 1.05. Za tuhle usporu instalace privodu tepla zvenku na studenou stranu fakt nestoji.

DULEZITE UPOZORNENI

Nouzove zpusoby vytapeni, jako treba bomba s 10 kg propanbutanu a teplomet, jsou lepsi, nez nic, ale je potreba davat si pozor na koncentraci CO2. Pri 20% clovek upada do bezvedomi prakticky ihned a pokud ho nekdo jiny nedopravi na cerstvy vzduch, umira behem pul hodiny. Lidske telo nema detektor CO2. Pokud je clovek vzhuru, zacne ho nekde okolo 5% CO2 bolet hlava a prichazi ospalost. Ve spanku to je smrtici. Pokud navic dochazi k nedokonalemu spalovani a vzniku CO, nastavaji problemy jeste pri mnohem nizsich koncentracich. Doporucuji poridit alespon detektor CO za par stovek, kdyz uz ne detektor CO2 (ktery byl na eBayi z Ciny za petistovku, ale posilal data po seriovem portu s TTL urovnemi, takze pouziti vyzadovalo jiste znalosti). Idealni je, kdyz ma kazdy zdroj tepla, ve kterem neco hori, svuj vlastni komin.

Vsechny veci, ktere planujete v nouzi provozovat, doporucuji vyzkouset v klidu dokud to neni potreba. Poridit si petrolejku a zapomenout na knoty, petrolej, nebo sirky muze byt nepohodlne a poridit si benzinovy varic a nevedet, jak ho spravne zapalit muze byt po vypadku proudu bez navodu z internetu nebezpecne.

Nakonec nezbyva, nez poprat hodne stesti. Po letech s naprosto nerealistickou energetickou politikou ho ted budeme potrebovat.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, 0 comments
Jednoduchy snimac protekajiciho proudu

Jednoduchy snimac protekajiciho proudu

Casto je prakticke indikovat, ze zarizenim proteka proud, aniz by ho bylo potreba primo merit. Staci rozsvit kontrolku na nabijecce, kdyz je pripojeny nabijeny akumulator a skutecne do nej tece proud.

Pokud nevadi ztratit 1.1 az 1.5 Voltu, daji se pouzit dve diody v serii (jedna z nich muze byt schottkyho) a ubytek snimat bipolarnim tranzistorem. Nicmene to je casto dost velky ubytek napeti.

Slozitych a drahych moznosti s mensim ubytkem napeti je mnoho: bocnik s operacnim zesilovacem (coz se komplikuje, pokud potrebujeme snimat proud v kladne vetvi a zesilovac umi pracovat tesne u napajeciho napeti jen v zaporne vetvi), magneticky senzor proudu (treba ACS752), civka a hallova sonda (coz je o dost levnejsi reseni), jazyckovy kontakt (ale komu by se zvlaste pro nizke proudy chtelo vinout tisice zavitu), nebo rucickovy merici pristroj.

A pak existuje jedna genialne jednoducha moznost s ubytkem napeti 0.4V. Staci totiz pouzit pro detekci ubytku napeti na kremikove schottkyho diode pouzit prehistoricky germaniovy tranzistor.

Zatim jsem otestoval variantu s tranzistorem NPN a merenim v zaporne vetvi. Pri pouziti tranzistoru 102NU71 s odporem 1k v bazi a schottkyho diody 1N5819 se LEDka zacala rozsvecet uz pri 18 µA a naplno svitila pri 63 µA.

Schema pro snimani v kladne vetvi je stejne, jen se musi obratit polarita vsech soucastek:

Vstup/zdroj je na obou schematech vlevo a vystup vpravo.

Preji hodne stesti pri bastleni.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 0 comments
Energie Nebude I: Uvod

Energie Nebude I: Uvod

Cilem teto serie neni strasit, ale popsat jak co nejlepe prezit obdobi, ktere nas ceka a idealne pri tom dat statu a EU co nejvetsi sanci zajistit relativni dostatek plynu a elektriny.

To, ze v zime 2022/2023 bude nedostatek plynu a elektriny, je asi zjevne. Sice uz jsem parkrat videl, ze se vladam a statum podarilo za velkych nakladu z ruznych problemu vyklickovat, ale tady to nepovazuji za technicky mozne, i kdyz bych se velmi rad mylil.

Plyn z Ruska bud odmitneme odebirat my, nebo nam ho Rusko zavre v nejnevhodnejsi okamzik, jako pomstu za sankce. Aktualne je tretina plynu v Evrope z Ruska. Castecne se ho povede nahradit zkapalnenym zemnim plynem (LNG) prevazenym tankery, ale zda se, ze Evropa nema dostatecne kapacity terminalu pro prijem LNG. Nahradit plyn ropou pujde take jen castecne a otazka je, jake budou kapacity ropovodu z pristavu, kdyz doted byla znacna cast Evropy zavisla na ropovodech z Ruska. Lze tedy ocekavat, ze bude 10-20% plynu chybet. Solarni panely a vetrne elekrarny jsou uzasne, pracuji bez potreby paliva, ale v zime bohuzel moc nesviti a jsou i obdobi, kdy moc nefouka. Ale to nemusite verit zrovna me. Podivejte se sami na vyrobu Nemecka v uplynulem roce – svetle modra je vitr na pevnine, tmave modra vitr na mori a zluta solar. Nektere casove useky behem zimy jasne ukazuji, ze muze nefoukat a nesvitit nekolik dni v kuse. Je take dobre vedet, ze instalovany vykon nemeckych solaru a vetrniku je priblizne 30GW, coz dohromady odpovida cele spotrebe Nemecka. Tedy pokud sviti a fouka, Nemecko muze vyrabet dvojnasobek sve spotreby[EDIT:23MAR2022 celou svou spotrebu] – 60GW – pouze z obnovitelnych zdroju. Presto v zime vyrabi obnovitelne zdroje tak malo.

[EDIT:23MAR2022 Opravena nemecka spotreba elektrinu – jedna se o 60-70 GW, nikoliv o 30GW]

Nove jaderne elektrarny se v Evrope nestavi a v Nemecku odstavuji kvuli protijadernym ekoaktivistum. Vetsina z techto aktivistu vubec nechape, jak jaderna elektrarna funguje a co zajistuje jeji bezpecnost. O tom, ze nemecti protijaderni aktiviste jsou podporovani Ruskem se uz nejakou dobu pise (anglicky). Uhelne elektrarny odstavujeme, protoze maji hodne emisi CO2 a pripadne dalsich skodlivych latek. Ostatne uhelna elektrarna emituje vice radiace, nez jaderna, protoze v uhli je sem tam nejaky radioaktivni prvek a elektrarna ho spali hrozne moc.

V touze omezit emise CO2 jsme se dostali do stavu, kdy je nase energetika v zime zcela zavisla na zemnim plynu. Nemam nic proti omezeni emisi CO2 (naopak si myslim, ze to je rozumne, protoze tvorbe klimatu vubec nerozumime), ale stat se zavislymi na jednom dodavateli bylo velmi debilni rozhodnuti. Z toho plyne, ze pokud nebude plyn, nepujde provozovat spickove plynove elektrarny a v dobe, kdy nefouka a nesviti, nebude dost elektriny. Pripoctete k tomu fakt, ze lidi nebudou chtit mrznout a pokusi se elektrinou topit a prusvih je na svete. V nejlepsim pripade budou rozvodne zavody vypinat jednotlive ctvrti, nebo mesta na par hodin, aby kazdy mel elektrinu alespon apr hodin denne. V horsich pripadech se pozna, jestli byla priprava nasi rozvodne site na start po vypadku dostatecna. Rozhodne lze rici, ze je v ramci Evropy nadprumerna, takze musime doufat, ze to bude v pripade potreby stacit.

Fundovane clanky o energetice ma Vladimir Wagner. Zacit muzete treba timto.

Disclaimer

– Tyto clanky mohou byt prubezne doplnovany o linky a dalsi informace z komentaru. Ve formatu [EDIT:datum text]
– Pokud mate link na clanek, nebo jine informace, ktere doplnujici, vysvetluji, nebo zneplatnujici nektere z tvrzeni v tomto clanku, vlozte ho prosim do komentare nejlepe i s popisem. Posoudim ho a pripadne ho vlozim na relevantni misto v clanku. Z komentaru nebudu mazat nic, nez otevreny spam nesouvisejici s obsahem clanku, pripadne nenavistne komentare (to se mi jeste nestalo) a veci, ktere po me bude pozadovat smazat stat (to se mi take jeste nestalo).
– Pokud chcete tuto serii sirit, sirte ji. Bylo by fajn uvest link na zdroj.
– Pokud chcete tuto serii pouzit, jako podklad pro rizeni statu, jsem rozhodne potesen, ale proberte prosim detaily s odborniky. Ja vim, jak funguje technika, ale samozrejme nemam konkretni informace o stavu ruznych zarizeni u nas a v EU.
– Neprebiram zadnou zodpovednost za vase ekonomicka rozhodnuti. Pokud nakoupite napriklad benzin do zasoby a pak na nej stat zrusi dan, takze na tom prodelate, je to vase ekonomicke rozhodnuti. Predpovidat lze trendy zalozene na dostupnosti surovin a technice, nikoliv politicka rozhodnuti.
– Neprebiram zadnou zodpovednost za vase technicka rozhodnuti. Pokud se rozhodnete zkonstruovat si doma treba tepelne cerpadlo podle navodu z wikihow, ackoliv nejslozitejsi zarizeni, ktere jste dosud zkonstruovali byl pokus o luk z raminka na pradlo a gumy od teplaku a povede se vam pri tom neco poskodit, nevinte z toho prosim me. O vecech, u kterych si nejste na 100% jisti, ze jim zcela rozumite, se prosim poradte s vice lidmi. Nejlepe s lidmi, kteri uz je nekdy delali, opravovali, nebo provozovali.

Co s tim muze letos udelat stat a EU?

Do podzimu 2022 se nepodari postavit elektrarny, nebo jina potreba zarizeni, ani kdyby si vsichni urednici dali pohov s pitomostmi, coz povazuji v Evrope za sci-fi. Napriklad Rolls Royce pocita s tim, ze zacne produkovat male a levne reaktory az (nebo mozna “uz”) na zacatku pristi dekady. Otazkou je tedy, co do podzimu udelat lze.

Domnivam se, ze by mohlo jit zprovoznit alespon nektere nedavno odstavene uhelne elektrarny, ale netusim, jak rychle jejich zarizeni bez udrzby degraduje a jestli uz nejsou klicove casti rozebrany a sesrotovany. Rozhodne je nutne majitelum garantovat nejakou rozumnou delku provozu, aby se jim to ekonomicky vyplatilo, ale v tom nevidim problem, kdyz uvazim, jak dlouho bude trvat postavit bezemisni nahradu fungujici i v zime. Take si myslim, ze je realne navysit tezku ve stavajicich uhelnych dolech, nebo znovuzahajit tezbu v nedavno uzavranych. Tohle nebudeme potrebovat provozovat moc dlouho – jenom nez postavime jaderne elektrarny, nebo nez vyresime ukladani energie z leta na zimu. Realisticky lze ocekavat tak 15-20 let provozu na uhli. Pod 10 let si to neumim technicky predstavit.

Dale by stat mel nakoupit vsechen dostupny zemni plyn (zkapalneny i zkrz plynovody) a uskladnit ho v zasobnicich. Pokud mozno krome plynu z Ruska. Otazkou je, jestli lze navysit produkci bioplynu. Obavam se, ze behem jednoho roku asi nebude realne postavit zarizeni, ktere by dokazala vyrabet smysluplne mnozstvi bioplynu.

Domnivam se, ze by bylo vhodne odlozit zakaz kotlu s nizkou emisni tridou, ktery je planovany na tento podzim. Netvrdim ze az do doby prechodu na jadernou energii, ale alespon o nekolik let.

Pokusit se postavit nejaka uloziste elektricke energie ze dne na noc. V casovem horizontu neceleho roku asi bateriova.

EU by snad mohla nekde na jihu, v mistech s velkym zastoupenim slunecnych dni i v zime (napada me pouze Spanelsko a Portugalsko), postavit solarni elektrarny.

EU by mela zacit stavet terminaly na prijem LNG z tankeru.

Co s tim muze udelat stat a EU dlouhodobeji?

Rozvoj jadernych technologii. Idealni by bylo spolupracovat na vyvoji maleho jaderneho reaktoru, ktery by se vyrabel seriove v tovarne a ne kusove na miste provozu, cimz by slo usetrit znacnou cast ceny. Takze by bylo vhodne vcas pripravit legislativu a normy pro jejich bezpecne provozovani.

Prozkoumat moznosti ukladani tepla ze slunecniho zareni v lete a jeho pouzivani v zime. I kdyby se jednalo o nizkopotencialni teplo, mohly by se o nej alespon oprit studene konce tepelnych cerpadel a tim vyrazne zvysit topny faktor a tim snizit spotrebu energie. Vyuziti zasobniku tepla v kombinaci s technologii CAES (viz dale) ma take jisty potencial.

Prokoumat moznosti ukladani energie do vodiku (elektrolyza je zvladnuta, ale skladovani je velky problem), amoniaku a metanu. Amoniak se za druhe svetove valky pouzival v Belgii pro pohon naftovych motoru, pouziti vodiku a metanu je asi zrejme. Nicmene ucinnost ulozeni energie do amoniaku i do metanu a jejiho znovuziskani je zatim velmi mala. Fischer-Tropsch proces se dnes bezne pouziva pri vyrobe umelych hnojiv a Samatierovou reakci chce SpaceX vyrabet palivo na Marsu, nejedna se tedy o zadne sci-fi, nicmene pro realne nasazeni nestaci, ze proces funguje, ale take musi byt dostatecne levny, aby si takto skladovanou energii mohl nekdo dovolit koupit a pouzit.

Prozkoumat moznosti stavby systemu CAES (popis slovensky a anglicky) ve velkem meritku napriklad v uzavrenych dolech.

EU by mela zvazit stavbu prilivovych elektraren (popis anglicky).

V pristim dile si napiseme, jak snizit svou energetickou spotrebu a pripravit se na budoucnost za pomoci dostupnych technologii.

Posted by zelenohlav in Ekonomie, Navody, Predpovedi, 0 comments
Jak chytry je asi studovany novinar?

Jak chytry je asi studovany novinar?

Pred davnymi casy, za devatero panelaky a devatero kruhaky, pracoval jsem jako admin. Chtel bych se s vami podelit o jeden pribeh z te doby, kteremu stejne nebudete verit, protoze je prilis absurdni.

BTW: Vsechna jmena byla umyslne vynechana, nebo zmenena.

Sedel jsem v kanclu u pocitace, jako vzdy, kdyz za nami prisel pan … rikejme mu treba Esus. Pan Esus byl studovany novinar a ja jsem byl mlady a blby, takze jsem netusil, co to znamena v praxi. Zeptal se, jestli mame projektor k pocitaci. Rekli jsme mu, ze mame projektor a ze je tamhle ve skrini. Podekoval a odesel.

Asi za 14 dni se objevil znovu a ze pry kde je ten projektor! Tamhle ve skrini. Ale ten projektor mel byt nainstalovany! To by nam nekdo musel rict, ze ma byt nainstalovany a kde ma byt nainstalovany. No prece na te akci! Tak jsem se dozvedel, ze se nedaleko nasi budovy kona nejaka oficialni akce. Dobra, nepovede se vzdycky. Mozna se na necem domlouval se sefem (pokud si dobre pamatuju, tak sef potom rikal, ze nikoliv), mozna toho ma na zarizovani moc a proste nam zapomnel rict detaily, stane se. S kolegou jsme vzali projektor a vyrazili za nim, at nam ukaze, kde to ma byt.

Par bloku od budovy stal velky stan ze zinkovanych ocelovych jeklu odhadem 80×80 potazeny pevnym bilym platnem pokrytym plastem. Byl to stejny material, jako ze ktereho se delaji plachty na nakladaky. Bylo krasne, leto, slunicko svitilo a okolo stanu probihaly ruzne pripravy. Vlezli jsme dovnitr a videli jsme platno. Takze bylo jasne kam se bude promitat a vzhledem k rozsahu moznosti nastaveni projektoru v zasade i odkud.

Rozhledl jsem se, a muj mozek zvykly improvizovat a konstruovat veci z odpadku nasel behem par set milisekund reseni. Tenhle stul postavime sem, na nej dame tuhle zidli, na tu projektor, notebook bude na stole, promitajici se posadi za stul a uvidi i na platno, hotovo, vymalovano, kde je nejaka prodluzovacka s alespon dvema volnyma dirama?

To nejde, tady nemuze byt stul, to se musi pridelat nahoru ke stropu, tvrdil pan Esus. To se nemuze pridelat ke stropu, protoze se cely ten stan hybe ve vetru, takze ten obraz bude na platne litat a nebude se na to dat koukat, odpovedel jsem mu. Take doslo na tvrzeni, ze to ke stropu pridelat nejde. Uz si nepamatuji, jestli jsem to tvrdil ja, kolega, nebo jeste nekdo jiny. Tak to pridelejte stejne, jako v mistnosti tristadevet, kde je taky projektor na strope, odvetil pan Esus. Muj vnitrni monolog probihal asi takto: Heh? EEeeee? Huh? To si dela prdel, nebo to mysli vazne? Po rebootu mozku a provedeni recovery sarkasticky rikam: Tak ja dojdu domu pro priklepovou vrtacku a pro hmozdinky, kolega skoci odmontovat do tristadevitky ten drzak na projektor, a normalne tady provrtame do stropu 4 diry, dame na to drzak a bude.

Kolega se nevyjadroval, a ten kreten Esus mi to odsouhlasil. Opakuji to podruhe a ironicteji. Potreti. K dokresleni absurdity mel stan tvar pismene A, takze i kdyby do jeho stropu neco takoveho pridelat slo, promitali bychom kosodelnik. Snad na ctvrty pokus Esus konecne pochopil, ze si z nej delam prdel. Ale na montazi na strop trval. Tak jo – chtel to, ma to mit. Slibil jsem mu, ze to tam namontujeme, ale ze s tim, ze obraz bude na platne hybat ze strany na stranu nic udelat nejde a nebudeme to resit. Dneska by to na Redditu nazvali Malicious Compliance. On to odsouhlasil a vyrazili jsme zpet do kanclu.

Montaz byla trivialni – stacilo vzit nejakou desku s par derami (pouzili jsme plastovou stohovatelnou prihradku na dokumenty, ktera byla tak z 60% z plastu a ze 40% z der), vazaci drat a co vic si clovek muze prat? Stul, na nej zidle, zkontrolovat, ze okolo necmucha zadny bezpecak, vylezt na zidli, protahnout dva kusy vazaciho dratu pres vrchni vodorovny jekl stanu, vhodne ho chytit na plastovou prihradku, soupnout do toho projektor, zapnout, sestelovat delky dratu tak, aby byl obraz na platne, zakroutit a hotovo. Rikam Esusovi: Je to hotove, samozrejme to lita ze strany na stranu jak fouka vitr, ale to jste rikal, ze nevadi a ostrost se sesteluje az pred promitanim, protoze ted na to neni videt.

Jeho reakce me dostala do kolen.

Jak pred promitanim? Promitat se ma za dvacet minut!

Leto. Jasny slunecny den. Ctyri hodiny odpoledne. Byli jsme v prusvitnem stanu. A neplanovali jsme odpalit termonuklearni bombu a promitat to na platno dirkovou komorou, ale pouzit projektor se stovattovou zarovkou.

Popravde receno si uz nepamatuju, jestli jsem mu rekl neco neslusneho o jeho mentalnich schopnostech, nebo jestli jsem odesel beze slova. Zato jsem ale prekvapil sefa, protoze jsem mu tohle v kancelari prevypravel s tim, ze tam uz znovu nejdu, protoze bych musel Esusovi rict, ze je naprosty kreten a ze kdyz ani nevi, proc se zhasina v kine, tak by nemel organizovat promitani. Neslo o to, ze by takova situace byla pro sefa novinkou, protoze takove prihody obcas zazival snadneji vybuchujici kolega, ktery po interakcich s nekterymi obzvlaste vyvedenymi “pacienty” busil pesti do zdi, az se mi vlnil obraz na trinitronu (ne, ze bych se mu divil). Ale sef to necekal ode mne, protoze jsem za beznych okolnosti mel podobne situace na haku a akorat jsem obcas utrousil neco, jako napriklad, ze tohle dokaze na pocitaci udelat i kamaradky pes.

Dalsi cast pribehu znam z vypraveni. Kolegove sundali projektor z jeho provizorniho zavesu, ale mnou navrhovany stul tam samozrejme byt nesmel. Nekomu se povedlo v blizkem divadle vyjednat pujceni jakehosi stojanu s pudorysem asi o tretinu mensim, nez mel ten stul, zato vsak s mnoha ostrymi rohy a pakami trcicimi do stran. Na ten dali projektor. A pak prisel zlaty hreb vecere, teda vlastne odpoledne, protoze to oproti planu posunuli asi jen o hodinu.

Po experimentalnim overeni, ze pet Wattu svetelneho toku na tri metry ctverecni platna jaksi nepresviti ty tri kilowatty, ktere na stejnou plochu posila nase materska hvezda, a to ani po atenuaci o nejakych 6-10 dB stanovym platnem, dospel pan Esus k zaveru, ze je potreba lepsi atenuator. Netusim, jestli na to prisel sam, nebo jestli mu to nekdo poradil, ale objektivne to bylo jedine dostupne spatne reseni pote, co nekdo nepouzil mozek a naplanoval promitani na brzke letni odpoledne. Za atenuator bylo zvoleny hnede chlupate deky, ktere protahli nad tim centralnim jeklem stanu a po stranach ruzne poprivazovali k cemu se dalo.

Cestou z prace jsem se tam na par sekund podival. Vypadalo to jako hnizdo bezdomovcu. Nebo jako psi pelech vzhuru nohama. Osuntele provesene deky ve dvou vrstvach skutecne utlumily zareni z naseho termonuklearniho reaktoru do te miry, ze mohlo dojit k promitani. Lide se snazili vyhybat neforemnemu stojanu s projektorem a krcili se pod dekami. Byt to promitani na punkovem koncerte, tak nereknu ani slovo. Ale na hogo-fogo akci, kde ani nesmi byt projektor na stole, to pusobilo hodne absurdne.

A tak jsem zjistil tu krutou pravdu, kterou jsem si posleze mnohokrat overil. Studovany novinar nerozumi vubec nicemu.

Posted by zelenohlav in Absurdity, Ze zivota, 0 comments
Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Klasicka stara prumyslova instalace osvetleni ma zarivky na vsech 3 fazich. Jenomze tenkrat byly na dilnach tocive stroje a elektrina byla levna. Ted je v takovem miste casto par pocitacu a obcas by stacilo i slabsi osvetleni – treba 2/3, nebo i 1/3 plneho vykonu. Ale od vypinace ke stykaci vede dvoulinka a nikomu se tam nechce tahat 4-linku. Nicmene i to jde vyresit jednoduchymi prostredky (nebo slozitymi prostredky – treba dvema arduinama a trema solid-state-relays :-), ale to je trivialni a zbytecne slozite).

Prvni varianta je jednodussi, ale vyzaduje jedno rele, ktere ma 3 spinaci kontakty, z toho nejmene 2, ktere dokazi spinat 230 V AC.

Funkce je myslim zrejma ze schematu. Pokud sepneme vypinac LSB, pustime zkrz diodu D5 pulvlny stridaveho napeti dale do obvodu, kde se pres diodu D1 a odpor R1 sepne rele Re1 a to sepne tretinu svetel. Take se sepne rele Re3, ale to nema zadny vliv na funkci.

Pokud sepneme vypinac MSB, pustime zkrz diodu D6 opacne pulvlny do obvodu a ty sepnou rele Re2 pres diodu D2 a odpor R2. Jeden z kontaktu Re2 zaroven pripoji pres oddelovaci diodu D4 napajeni k Re1, takze dojde k sepnuti Re1 a budou svitit 2/3 svetel. Re3 zustane nesepnuto.

Sepneme-li oba vypinace, sepnou vsechna tri rele a vykonove kontakty Re2 a Re3 zarazene do serie ve treti fazi zpusobi, ze budou svitit vsechna svetla.

Po usmerneni stridaveho napeti a jeho vyhlazeni kondenzatorem je vysledne stejnosmerne napeti √2 (tedy 1.414213…) krat vyssi. Takze bychom pro 24 V rele potrebovali 17 V transformator. Po zapocitani ubytku napeti na dvou diodach vychazi transformator na 18.5 V. Nejcasteji sezeneme transformatory na 12 V a 24 V. Rele nastesti neni moc citlive na napeti na civce, ale pokud nesnese 33 V, je vhodnejsi pouzit pred jeho civku dat (v pripade pouziti 24 V transformatoru) vhodny odpor tak, aby napeti na civce bylo cca 24V. Jak to provest zde vysvetlovat nebudu, protoze bezpecna realizace zapojeni na sitovem napeti se vsemi tremi fazemi vyzaduje jistou uroven znalosti, ktera v zasade garantuje schopnost zvolit vhodny odpor.

Kondenzator slouzi k vyhlazeni napeti na civce rele – v zasade staci dat takovy, aby kotva neodpadavala, prakticky bych dal alespon dvojnasobny, protoze elektrolyticke kondenzatory starnou a ztraci kapacitu. Kontakt cvakajiciho rele ve vykonovem obvodu nevydrzi dlouho.

Pokud nechcete stvorit explozivni simulator mysiho hnizda, povsimnete si prosim opacne polarity C2.

Zarizeni samozrejme nebude fungovat ze zdroje od notebooku – vyzaduje napajeni stridavym proudem.

Rele se tremi kontakty se shani spatne, nebo bude velmi drahe. Lze ho samozrejme nahradit dvojici rele s paralelne zapojenymi civkami. Nicmene pro 4 rele existuje i dalsi moznost, ktera ma ve vykonovem obvodu o jeden spinaci kontakt mene.

Funkce je temer stejna, jako u predesleho zapojeni, jen kontakt Re2, ktery spina Re1 zaroven poskytuje napajeni pro kontakt Re3, ktery neni v silovem obvodu a spina Re4, ktere uz v silovem obvodu je.

Misto rele lze samozrejme pouzit treba optocleny a optotriaky, nebo posilat po dvojlince 3 ruzne hladiny napeti a dekodovat je za pomoci zenerovych diod a tranzistoru. Moznosti, jak tento problem vyresit jsou desitky.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Navody, Nezarazene, Stavba, Ze zivota, 0 comments
Zachranna operace

Zachranna operace

“Bude to fakt fungovat?”
“Burnell Telescope ma se stinenim, chlazenim a reaktorama pres teragram, to musi projit.”
“Tera a ctvrt jsme nikdy nezkouseli.”
“V supercapech zbyde po skoku s teleskopem sedmdesat procent energie,” vlozil se do debaty reaktorovy inzenyr od vedlejsiho pultu.
“Na jaky proud jsou testovane? Nevyrve to draty?” namital dale ekonomicky reditel projektu.
“Zkouseli jsme dvojnasobek provozniho a draty drzely!” zavolala z druhe strany ridicihe centra enviromentalistka.
“Ja jsem to pocitala kvuli upgradu primarniho zrcadla, do teragramu a pul by to melo vsechno zvladnout. Ted fakt neni dobry napad setrit Jurgene,” oponovala vrchni astronomka.
“Ja se nesnazim usetrit, Sue. Ale tim, ze z tehle stanice udelame rozpinajici se oblak zhaveho plazmatu fakt nikomu nepomuzeme.”
“Lepsi zit mikrosekundu jako lev, nez cely zivot jako cerv.” okomentoval celou situaci reaktorovy inzenyr Dusan, zatimco sledoval teploty na dropletovych chladicich, neutroniku reaktoru a amplitudu vibraci turbin. Hukot turbin rozvibrovaval cele ridici centrum. Pri beznem nabijeni jich bezela pulka a navic se tocily o devet procent pomaleji. Oboje bylo ted dost znat.
“Neujeb nam dekel na reaktoru cislo ctyri.” ozvalo se jako odpoved odnekud z mezistropniho prostoru Slovensky a o chvili pozdeji vykoukla Ildiko z diry ve strope, “nic se neprehriva”, rekla tentokrat uz ve standardni kreolstine (nazyvane lingvisty bud MandaRuSpanglish, nebo Goulashglish) a pustila se. Ve vzduchu se otocila, v 0.12g pomalu dopadla na nohy a odlozila na stul bolometrickou kameru. Rychly preklad zbyle tri cleny teamu prilis nezaujal, jak uz to u prekladu slovnich hricek byva.

Cislice na monitorech odpocitavaly posledni sekundy k nule. Slabe a vzdalene Slunce prosvetlovalo mistnost zkrz pul metru tlusta olovena skla. Pri ctyrech sekundach zakryly okna zvenci zaluzie. Desetinu sekundy pred dosazenim nuly vsichni v mistnosti zavreli oci a pri nule se cela stanice lehce zatrasla a mezery mezi zaluziemi prozaril intenzivni svetelny zablesk nasledovany peti slabsimi. “Payload stabilni” oznamila Sue, zatimco venku expandovala prehrata plasma a rucicky vnejsich geigeru nejevily snahu odlepit se od horniho dorazu. “Reaktory stabilni” oznamil Dusan a enterem odeslal pripraveny prikaz, ktery priotevrel parni ventily turbin zpet do stavu, v jakem byly pred serii temonuklearnich vybuchu. “Pul kilosekundy do dosazeni plneho naboje. Vsichni do skafandru.” rekl Jurgen.

Vsech pet lidi v ridicim centru sledovalo odpocitavani. Ted uz nemelo smysl couvnout. Jeden a ctvrt teragramu payloadu zatim nehybne levitovalo mezi generatory poli ozarovane vzdalenym sluncem, natocene metr tlustym ocelovym platem proti smeru obehu Pluta. Pres milion kubickych metru placek chapati a v polyethylenu zatavenych porci vindaloo nacpanych do zelezoniklovych trubek s padacky. Na jednom z monitoru se objevovaly nove zpravy ze Zeme a okoli. Tedy prevazne z okoli. Cela Indie byla zakryta elektricky vodivym prachem ve stratosfere a jen neutrinove observatore na Mesici potvrzovaly, ze Indicke thoriove elektrarny stale bezi na nominalni vykon. Zemi nejblizsi signaly vysilala poradne pocuchana stanice L1. Nastesti to vypadalo, ze Lunarni Vytah prezil. Elektromagneticke pulsy a plazma z dvougigatunovych bomb zlikvidovaly ve svem okoli kazdy tranzistor, ktery nebyl chranen atmosferou, ale to byla mala cena za to, ze se povedlo rozdrtit impaktor o velikosti, kterou planeta 66 milionu let nezazila. Nikdo nepocital s tim, ze je potreba pokryt varovnym systemem vysoke inklinace a tak se usetrilo za radary. A pak priletl tenhle asteroid z naprosto nesmyslneho smeru – 78 stupnu od ekliptiky a jeste skoro retrogradne.

Poslednich 30 hodin u Pluta nikdo nespal. Ve sklenicich na Charonu se sklizelo vsechno, co bylo aspon trochu jedle. Tohle jidlo melo zajistit expanzi lidstva do Oortova oblaku, ale ted bude zachranovat planetu, ze ktere lidsky rod vzesel. Prvnich 1.2 teragramu uz bylo vyexpedovano, ale budou potrebovat udrzet dodavky 18 dni, nez k Zemi dorazi prvni varka z Ganymedu. Ganymed byl sice vybaven obrim railgunem schopnym udelit nakladu akceleraci 100g, ale to na rychle prekonani sesti set gigametru nestaci. I s rychlosti presahujici jedno promile rychlosti svetla trva peknych par dni prekonat vzdalenost ctyrikrat vetsi, nez je Zeme od Slunce. Mohlo to byt i sestkrat dale, kdyby byl Jupiter v konjunkci. Vsechny zasoby z Mesice uz byly dole v gravitacni jame a jedine misto ve Slunecni Soustave, ktere mohlo pomoci byla Experimentalni Observator Supernov Mlecne Drahy nachazejici se u Pluta.

Florence zadala prikaz do sveho terminalu a rozebehly se kompresory. Tlak v ridicim centru klesal. Vsech pet pritomnych si pripomelo prvni testy hardwaru pred tremi lety. Kdyz nikdo nevedel, co se stane, az tuhle silenost spusti. Kdo mohl, ten se schoval na odvracenych stranach Pluta a Charona, stejne jako tenkrat. Tech par inzenyru, kteri to nemohli stihnout, protoze na tom delali do posledni chvile, stalo za Hydrou, prekonavajice gravitacni pole Pluta zapnutymi motory. Skleniky na privracenych stranach mely stazene protimeteoriticke zaluzie a tlak snizeny tesne nad Armstronguv limit. “Sto pascalu, mam to ventnout?” zeptala se enviomentalistka. “Nech to uvnitr Florence, to nic neudela.” opacil Jurgen. “Reaktory pripravene k odstaveni.” “Diky Dusane, jeste dvacet sest sekund.” odpovedela Ildiko. Na displayich svitilo cislo 40. 39. 38. Sue si v hlave prehravala vypocty, ktere provadela posledni rok. Burnell Space Telescop byl na druhe strane stanice, s odstavenymi pocitaci a natoceny deskou pohonu ke stanici. Tak by mel prezit i docela velkou havarii. 15. 14. “Zasouvam tyce a vypinam chladice.” 10. 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. “Banzaaaaj!” zarvala Florence, “Fuck me!” Jurgen a “Burn motherfucker” Dusan. Sue jenom zavrela oci a Ildiko se pevne chytla podrucek sveho kresla. 1.

Nekolik kilometru krychlovych superkondenzatoru slo temer do zkratu. Ocelove nosniky drzici vodice s prurezem udavanym v metrech ctverecnich si vyzkousely skoro cely rozsah platnosti Hookova zakona. Na nekolika mistech praskla tlakova izolace vodicu a zacalo unikat helium podchlazene na 0.7 Kelvinu. Generatory poli se pokusily napodobit podminky na povrchu bileho trpaslika. A pak je presahnout. Tady na kraji Slunecni soustavy uz byl casoprostor dostatecne plochy na to, aby se mohly projevit efekty rozsirene strunove teorie a donutit hmotu, aby se pohla i v jinem smeru, nez v beznych 3+1 dimenzich. Stacilo ji jenom trosku postouchnout ve spravnem smeru, coz se ovsem lepe rekne, nez udela, pokud ten smer je imaginarni cas.

Rele v provizorni kosmicke lodi Vindaloo 1 zaregistrovala pokles magnetickeho pole z hodnot beznych na povrsich bilych trpasliku nekam k magneticke indukci galaktickeho pozadi. Kontakty odpadly a pustily pocitace. Pocitace zkontrolovaly periody viditelnych pulsaru, aby se ujistily o orientaci a umisteni v prostoru i v case. Korekcni trysky pootocily celou strukturou o nekolik desitek uhlovych vterin, aby bylo navedeni na Hohmannovu elipsu smerujici k Zemi co nejpresnejsi. Fakt, ze v pulce 21. stoleti nedetekuji zadnou radiovou emisi ze Zeme neregistrovaly, protoze na nej nebyly pripraveny a misto toho vse chystaly na sedesat dva a pul roku dlouhou cestu temer do stredu Slunecni soustavy. Automaticky podavac prohodil protredkem desky pohonu petasedmdesatimegatunovou tristupnovou vodikovou bombu a zavrel za ni otvor, kterym prosla. Roznetky prvniho stupne odpalily brizantni trhavinu, ktera zacala stlacovat plutoniovou kouli ve svem stredu. Po jeji explozi zvladly odrazene gamma fotony stlacit druhou, vetsi, plutoniovou naloz a ta stejnym zpusobem stlacila dlouhy a tlustostenny zelezoniklovy valec plny deuteridu lithia se dvema roznetkami z uranu 235. Design techto zarizeni se za poslednich 150 let moc nezmenil. Desetimegaelektronvoltove neutrony se spolecne s gamma fotony oprely o desku pohonu.

Tlumice mezi deskou pohonu a zbytkem Vindaloo 1 se dotkly dorazu, chvili na dorazech zustaly a pak je obri vinute pruziny zacaly vracet zpet do puvodni polohy. Podavac prohodil za desku dalsi bombu – stejnou, jako byla ta prvni. Tesne pred tim, nez se tlumice zastavily prozmenu o vnejsi dorazy explodovala druha bomba. Sestava zbastlena z pohonu urceneho pro pruzkumnou stanici Oort, transportnich raket pouzitych jako manevrovaci trysky, vice nez teragramu indickeho jidla v kapsulich slepenych vodnim ledem a omotana mikronovou pohlinikovanou mylarovou folii, zacala akcelerovat proti smeru obehu Pluta. Pak opustila sferu prostoru svazanou se stanici nalezajici se 62.5 roku v budoucnosti.

Jasot v ridicim centru vystridalo ticho. Vsichni sledovali explodujici generatory pole a kolabujici supravodive rozvody jako ve zpomalenem filmu. “Co?” zeptal se se Jurgen. “Najednou zkolabovalo pole” odvetila Ildiko. “To nejde.” prohlasila Sue. Fakt, ze to odporuje zakonu zachovani energie, pro nikoho v mistnosti dodavat nemusela. “Ted to slo …” zacala Ildiko “… ale kam?” dokoncil vetu uplne jinak Jurgen. Neslusna odpoved, ktera proletla hlavou Dusanovi zustala neverbalizovana, protoze by tu ceskou frazi stejne z pritomnych pochopila jenom Ildiko ze Slovenska. “Nekam do ctvrteho rozmeru?” nadhodila Florence, ale kvantove-strunova relativita byla naprosto mimo jeji specializaci. Aniz by to o sobe navzajem vedeli, vsem probihalo hlavou opakujici se slovo oznacujici v jejich rodnem jazyce pohlavni organ, nebo exkrement. Hodnoty na pristrojich nedavaly smysl. Vsechna pole byla na nule. Energie, kterou bezne po casovem skoku teleskopu rekuperovali zpet do superkondenzatoru, proste zmizela.

Faraon Ramesses III odpocival, sledoval po zapadu Slunce oblohu a premyslel o tom jake budou letosni povodne a jestli dokaze ziskat dostatek obili na to, aby dokazal realizovat sve stavebni plany. A najednou zacalo vychazet slunce, ktere pred chvili zapadlo. Pak si to rozmyslelo a zase zapadlo, tentokrat uz definitivne. Dvacet svetelnych kilosekund daleko tesne pod rovinou ekliptiky dokoncovala provizorni kosmicka lod Vindaloo 1 akceleraci. Pocitace zachytily nahlou zmenu v poloze pulsaru, ale vyhodnotily to jako chybu rentgenoveho a radioveho hardware a prepnuly se na trasovani Zeme a Slunce.

O necelych triasedesat let pozdeji se ukazalo, ze Zeme je ponekud jinde a jinak natocena, naz mela byt. To prvni vyresila dvojice korekcnich vodikovych bomb, ale reseni druheho problemu naprogramovano nebylo, pouze korekce na trojuhelnikovy tvar poloostrova obklopeneho morem. Tlakove nadrze s dusikem nafoukly pohlinikovanou mylarovou plachtu, ktera se rozlozila jako krovky brouka pripravujiciho se k letu a jako pruhledna brouci kridla se pod nimi objevila vrstva z polyethylenu. Korekcni trysky natocily sestavu tak, aby slunecni svetlo pronikalo zkrz pruhledny pulelipsoid z polyethylenu a bylo pokovenymi povrchy koncentrovano na hluboce podchlazeny naklad. Vodnim ledem slepene zelezoniklove kazety se s postupujici sublimaci ledu zacaly uvolnovat. Mala exploze konvencni trhaviny zajistila oddeleni payloadu od nosniku sestavy a zaroven roztrzeni pruhledne plachty. Rozdil v rychlostech obou casti byl nepatrny, ale vzdalenost postupne narustala. Korekcni trysky naposledy zazehly a otocily pohonnou cast sestavy smerem k Mesici. Posledni exploze vodikove bomby ji poslala na blizky prulet nad povrchem Mesice, ktery ji gravitacne zvedne perihelium a navede ji na drahu neprotinajici drahu Zeme.

Na brehu Sinajskeho poloostrova byla skupina lidi, kteri nevericne pozorovali okoli. Jejich vudce mel drobny problem. Pokud do zitra nesezene neco k jidlu a k piti, tak ho asi budou lyncovat. Rebelujici hlasy, ze nemeli opoustet Egypt byly castejsi a castejsi. A pravdive. Jit bez zasob do pouste byla sebevrazda. Cela tahle akce byla planovana uplne jinak a mela probehnout o mesic pozdeji, ale nedostali na vybranou. Znovu se rozhledl okolo sebe. Za sebou more, pred sebou hory a pod nohami poust. Vzpomnel si na vetu, kterou cetl na nejakem papyru: “Vudce se musi vzdy tvarit, ze vi co dela” a zavelel na pochod k horam. Snad tam bude aspon nejaka voda. Kdyz se blizili k upati hor, Slunce uz se za nimi klonilo k zapadu. Snad dokazi stavit zitrek ve stinu v horach. Najednou se zacaly rozsvecet hvezdy, ktera na vecerni oblohu nepatrily. A pak zase zhasinaly. Desitky, stovky, tisice, hvezd. Mnohem vic, nez tisice. Obloha vypadala, jako poseta mihotajicimi se zaricimi teckami. Poutnici se zastavili a jenom zirali. Rozpraskane rty opakovaly slovo “zazrak”. To, ze se jim povedlo diky silnemu vetru projit zkrz more bylo proste stesti. More obcas pri extremnich vichricich ustoupilo. Ale tohle bylo neco noveho. Neco, co nikdo z nich nikdy nevidel. Neco o cem mlcely pribehy predku i papyry egyptanu. A pak zacaly dopadat kovove tyce nesene ve vzduchu kusem platna. Tyce dlouhe, jako clovek, siroke jako dlan, vykovane z nejdrazsiho kovu sveta. Z kovu, ktery byl leskly, pevny, nesel roztavit a daly se z nej vyrabet ty nejlepsi nastroje. Sam faraon z nej mel jenom jeden prsten. A tady prsely z oblohy tisice tyci, z nihz kazda by zajistila cele skupine bezstarostny zivot, pokud by dokazali najit dostatecne bohateho kupce.

Poutnici se otocili na sveho vudce. Ten zazrak preci musel zpusobit on. Jsou neuveritelne bohati. Ale nebylo by lepsi neco k piti? Vudce usoudil, ze cekanim nic neziska a sehnul se pro jednu z tyci. Ta byla podezrele lehka. Mela by vazit asi trikrat vic, nez kamenna a misto toho vazila mene. Na horni strane byl nejaky napis neznamym pismem a nakresleny sip, nebo ostep. Take tam bylo nekolik vyrezu tak akorat velkych na prst. Vlozil prsty do vyrezu a ty tam pasovaly. Zkusil cely predmet pootocit ve smeru nakresleneho ostepu, aby si mohl prohlednout zbytek napisu, jestli tam nenalezne jemu zname hieroglyfy. A pootocil se jenom vrsek, ktery drzel. Zacal jim otacet a mezi vrskem a spodkem se objevila sterbina. Pak mu vrsek zustal v ruce a ukazalo se, ze nejde o kovovou tyc, ale trubku vykovanou tak presne a hladce, ze by to nedokazal ani nejlepsi sperkar. Zevnitr se vyhrnul oblak a chlad. Trhnul sebou ve snaze oboje zahodit, ale pak si to rozmyslel a jenom trubkou machnul, zatimco ji drzel v leve ruce. Obsah trubky vyletel a rozletl se po pisku. Vahanim nic neziskam, pomyslel si a poklekl k vysypanym vecem. Uvidel balicky z jakesi pruhledna kuze a v ni zabalene neco, co vypadalo jako hodne tenke obilne placky. Jine balicky neceho leskleho a mnohem jemnejsiho, nez papyrus. Kovove valce, na kterych byl vyryt obrazec pripominajici recke Neptunovo kopi, vedle nej zhruba stejne velky obrys lzice a pak neco, co by s velkou davkou fantazie mohla byt dyka. Nad rytinami byly nepochopitelne obrazky a napisy dvema ruznymi pismy, z nihz jedno vzdalene pripominalo pismo Reku. Velike kovove mince, na kterych bylo vyryte rozdeleni, jako by nekdo pocital s tim, ze je bude pulit. A dalsi kovove valce. Zkusil jednim z valcu zatrast a zevnitr se ozvalo splouchani. “JSME ZACHRANENI” zvolal, nebo spis zarval, vzal bronzovy nuz a prorazil jednu z podstav valce. Z otvoru vytryskl proud bile peny. S duverou ve vlastni zazrak zacal penu hltat. Posleze uz tryskala zluta chladna kapalina.

Ostatni poutnici se vrhli na dalsi valce a zacali je rozebirat. Brzy objevili, ze ruzne valce obsahuji ruzne veci. Zlute zdobene valce s napisy “Lager” a “Beer” obsahovaly napoj horky, cervene valce s napisy “Coca” a “Cola” napoj sladky a pri pokusu dostat se do valcu s rytinami se ukazalo, ze maji dve steny a ze rytiny z vnejsi steny po jejim roztrzeni vypadnou a zkrouti se na lzice a lzicotrojzubce. Jenom dyky zustaly rovne, ale nepochopitelne byly na jedne strane ostrejsi, nez pazourkova cepel a na druhe tupe a zaoblene, zjevne, aby sly drzet v ruce. Po prorazeni vnitrniho obalu se ven vyhrnula zlutooranzova korenena omacka. Nikdo z pritomnych netusil, jak se cte napis “Vindaloo”, ale vsichni vedeli, ze mit vindaloo je bajecne. Mojzisovi se trochu motala hlava, ale usinal s myslenkou, ze ho jeho lide nebudou lyncovat a ze nakonec vsechno dobre dopadlo.

Posted by zelenohlav in Povidky, 0 comments
Stativove srouby

Stativove srouby

Mimo jine i kvuli britskym piratum se v USA stale drzi naprosto imbecilni system mer a vah, vyznacujici se tim, ze zna 4 ruzne velikosti tuny (ale vsem rika ve zkratce tuna) a kdyz se nekoho zeptate kolik kubickych inchu je v galonu, tak to asi nebude vedet ani pote, co se zepta, ktery z galonu myslite.

My co jsme unikli prepoctum mezi kW a BTU/s se muzeme radovat, nicmene protoze USA je (spolecne s Cinou) jedna ze dvou nejvetsich ekonomik sveta, zaplavuje nas naprosto absurdnimi vyrobky, jako jsou napriklad vyse zminene stativove srouby.

Tyto srouby maji zavit UNC 1/4″ a nedaji se u nas rozumne sehnat. Nicmene, co se u nas sehnat da je zavitove oko, kterym si takovy zavit snadno vytvorite.

Oznaceni toho oka je UNC 1/4″ 20 TPI. UNC znamena Unified National Coarse, 1/4″ je prumer 6.35mm, 20 TPI je stoupani 20 thread per inch, takze 20 zavitu na 25.4mm (coz je standardni hodnota stoupani pro UNC 1/4″). Zavit je pravotocivy (stejne, jako 99.99% zavitu, ktere se vam bezne dostanou do ruky). Pripadne lze pouzit i W 1/4″ 20 TPI, ktery ma vrcholovy uhel zavitu 55° misto spravnych 60° (jako ma metricky), coz je trochu prasarna, ale funguje to.

Prvni odkaz na W1/4″, ktery jsem nasel, ho nabizi za necelych 77Kc. Prvni odkaz na UNC 1/4″ chce necelych 106Kc, na eshopu, kde uz jsem nakupoval.

Dale budete potrebovat tycku s prumerem 6.35mm. K te se muzete dostat nekolika zpusoby:
– Pozadat nekoho se soustruhem.
– Pouzit nejaky mekci material (mosaz, hlinik) a riznout to z tycky o prumeru 6.5mm, coz by melo jit.
– Pouzit normalni hrebik. Myslim, ze jsem pouzil hrebik 160mm. Podle tabulky, kterou jsem nasel, se v prumeru 6.3mm vyrabi hrebiky o delce 160, 180 a 200mm.
– Posledni moznost je trosku ruska – upnete tycku do vrtacky jako by to byl vrtak, roztocite vrtacku (je vhodne si ji o neco oprit, nebo ji uchytit do sveraku) a opracujete rotujici tycku rozbrusovackou. Tady bych si dovolil upozornit, ze pokud to ma byt vase prvni zkusenost s rozbrusovackou, NEDELEJTE TO. Sice to neni zadna veda, ale kdyz se vam povede trhnout ten kotouc rotujici na 12000 otacek/minutu, ziskate zivotu nebezpecne projektily. Vim o cloveku, kteremu roztrzeny kotouc objel ruku dokola okolo kosti. Flexa je mocna carodejka, ale vyzaduje uctu.

Pak uz jenom upnete tycku do sveraku, namazete vhodnym mazadlem (olej pro ocel, alkohol pro hlinik, cim se ma spravne mazat mosaz nevim, ale olej mi fungoval), nasadite co nejvic kolmo ocko, ktere upnete do vratidla z normalni zavitove sady a zacnete ho nasroubovavat na tycku. Kdyz se to napoprve nepovede rovne (na jedne strane je zavit melci a melci a na druhe se zarezava hloubeji do tycky), uriznete ho a zkuste to znovu. V hliniku je potreba postupovat pomalu a casto se vracet, protoze ma tendenci se mazat.

Pokud doma nemate zadne vybaveni, tak asi dokazete koupit nejlevnejsi stativ levneji, nez to zavitove ocko se sverakem a s vratidlem, ale investice do naradi se vetsinou vyplati.

—–
Edit: Puvodne jsem se domnival, ze spravny zavit je W 1/4″ a UNC 1/4″ je nahrazka, ale byl jsem upozornen, ze podle Wikipedie to je opacne. Takze jsem prislusny odstavec prepsal.

Posted by zelenohlav in Navody, 2 comments
Proc se vyhnout nakaze

Proc se vyhnout nakaze

Vsichni porad opakuji, ze mate dodrzovat opatreni a mate se vyhnout nakaze a nemocnice jsou pretizene. Vy sice chapete dusledky, ale mozna je obtizne vysvetlit to vasim kamaradum a rodine. Takze jsem sepsal skutecne funkcni (cti “sobecke”) duvody, proc by se kazdy mel chtit vyhnout nakaze.

Predstiram, ze se nebudu bavit o dodrzovani opatreni vyhlasenych vladou. A to ze dvou duvodu. Jednak mi nektera z nich prijdou naprosto nedostatecna a jina naprosto nefunkcni a zbytecna. A druhak clovek, ktery jednou za mesic nedodrzi jedno opatreni a jinak je celou dobu velmi opatrny ma nizsi pravdepodobnost, nez notoricky dodrzovac zakonu, ktery si vezme netesnici FFP2 respirator “protoze se to musi” do nacpaneho vlaku, kde je hlava na hlave a dal neresi nic. Legalne si koupi rohlik, legalne ho sni rukou, kterou predtim legalne sahnul na kliku dveri do obchodu s rohliky, aniz by si ji vydezinfikoval …

Nejdriv takova odbocka – pamatujete si na komunismus? Vsichni meli praci, vsichni pracovali a temer vsichni se meli hur, nez ted. Proc? Protoze je rozdil pracovat na vlastnim (pro sebe) a pracovat na stat, ktery vam mozna neco da a mozna ne a to jeste zcela bez zavislosti na tom, jak dobre, hodne, nebo efektivne jste pracovali. Kapitalismus funguje proto, ze kazdy sobecky hrabe pro sebe a shodou okolnosti to v konkurencnim prostredi zajisti, ze zadane zbozi je levnejsi a dostupnejsi.

Takze i kdyz se muzeme akademicky bavit o altruismu a o tom, ze bychom to meli udelat pro spolecnost a pro doktory a podobne, tak to nejdulezitejsi je pro kazdeho cloveka to, co muze udelat pro sebe.

Co muze kazdy udelat pro sebe je zname uz rok – dodrzovat rozumna a funkcni opatreni. FFP3 filtry, stykat se s minimem lidi a umyt si ruce pote, co sahl na neco, na co mohl sahnout, nebo nakaslat nekdo nemocny. Ta dulezite otazka je, proc by se tim mel clovek vubec zabyvat ze sveho sobeckeho pohledu.

Protoze:

1. Da se na to zhebnout. To asi vetsina lidi nechce. Sice to je nepravdepodobne, ale pro cloveka ve veku 30-50 let je pravdepodobnost smrti podobna, jako u ruske rulety, kdyz nechate bubinek revolveru, aby se dotocil sam, takze pravdepodobne nejtezsi komora (s nabojem) neskonci nahore (proti hlavni). Jak casto hrajete ruskou ruletu? Asi moc caste ne, hadam. Asi vam prijde naprosto silena. Ze se vas to netyka, protoze jste mladi? Umiraji i deti.

2. I kdyz neumrete, muze se vas zivot stat na velmi dlouho velmi nepohodlnym. Postcovidovy syndrom, poskozeni plic.

3. Prodelani COVIDu vam muze zmenit mozek. Mozna je ztrata pameti, psychoza s halucinacemi, nebo mrtvice.

4. Kdyz budou pretizene nemocnice (coz se deje: Nymburk, Pribram, Benesov + Mlada Boleslav + Kolin, Slany, Pardubicky kraj …) tak v pripade urazu, nebo nemoci dostanete o dost horsi peci bez ohledu na to, proc jste tam prisli. Mozna umrete na infarkt, mozna vas nezachrani po autohavarii, nebo po padu ze strechy, protoze sanitka prijede az za hodinu. Prede dvema roky by to nebyl problem, ted to muze byt na hrobnika. Jenom proto, ze si prilis mnoho lidi mysli, ze jim ten virus prece nic neudela. Jasne, ze to neni mor, na ktery umrelo 70% populace Evropy. Ale nase zdravotnictvi zvladne jenom urcity pocet nemocnych.

Takze neni pravda, ze masku, nebo respirator nosite proto, ze to rekl nejaky kokot, ktery ani nevi, jak vypada exponenciala (to zjevne nevi nikdo ve vlade, kdyz je na jare prekvapila exponenciala v excelu*). Nemyjete si ruce kvuli nejake abstraktni “spolecnosti”, pro kterou by to melo byt lepsi. Nevynechavate chlastacky s kamarady protoze si to mysli Micik. Delate to ze stejnedo duvodu, jak proc vas nikdy nenapadlo protocit v opilosti bubinek revolveru a prilozit si hlaven k hlave. Ze stejneho duvodu, jako proc v aute zpomalite pred zatackou, i kdyz by vas hasici urcite vystrihali a doktori skoro urcite dali dohromady. Z uplne stejneho duvodu, jako proc nevyrazite do hor v tricku a v pantoflich i kdyz je zrovna hezky. Protoze chcipnout je nepohodlne.

*) Tou dobou meli lepsi model vsichni lide, ktere znam, vcetne tech, kterym je pres sedmdesat, nerozumi si s pocitaci a cele to pocitali na chalupe rucne tuzkou na papir, protoze tam s sebou nemaji ani kalkulacku, ani logaritmicke pravitko, nebo logaritmicke tabulky. Pokud si s matematikou zrovna netykate, tak je to asi tak absurdni situace, jako kdybyste – po letech, kdy vsichni okolo vas jezdi autem do prace – zjistili, ze nikdo ve vlade nezvladne uridit ani kolobezku, ani auticko na pouti.

Posted by zelenohlav in SARS-CoV-2, 0 comments
Nemyslis, zaplatis.

Nemyslis, zaplatis.

Zajimave heslo, hloupe je kdyz musi zaplatit nekdo jiny, nez ten, kdo nemysli.

Jisty Vaclav Klaus onemocnel nemoci COVID-19 a jako sporadany obcan nahlasil hygiene, kde se pohyboval. Hygiena nemyslela a fakt, ze nekolik dni pobyval ve svem byte v jednom z uzavrenych okresu (coz je mimochodem cinnost, u ktere sireni nakazy opravdu nehrozi) musela hned nabonzovat Mestskemu uradu v Trutnove.

Jaky to bude asi mit vliv na – uz tak nizkou – ochotu lidi hlasit hygiene kde byli a s kym se potkali? Zaplatime to my vsichni v dusledcich jeste horsiho trasovani.

Lekar na vas nesmi nabonzovat to, co mu reknete. Asi proto, aby se lidi nechali osetrit i kdyz se zranili pri nejakem banalnim prestupku, nebo “zlocinu bez obeti”. Nekdo dosel k nazoru, ze pro spolecnost je vhodnejsi nezkurvit lidem zdravi kvuli nejake drobnosti. Nevim jak vam, ale me to dava smysl.

Obhajce na vas nesmi nabonzovat to, co mu reknete. Mozna proto abyste meli moznost se hajit i kdyz na vasi strane nebylo uplne vsechno dokonale na 100% podle vsech zakonu (lze toho vubec dosahnout, kdyz vsechny zakony neznaji ani pravnici? – kazdy se specializuje jen na svoji oblast). Nekdo dosel k nazoru, ze to je pro celou spolecnost lepsi. Minimalne to omezuje moznosti vydirani.

A hygiena? Hygiena tuhle moznost nedostala, nebo o ni nevi, protoze nekdo zjevne dosel k nazoru, ze pro spolecnost bude lepsi, kdyz lidi budou zapirat sve kontakty, u kterych nechteji, aby se o nich nekdo dozvedel. Protoze pandemie zjevne podle vlady neni problem, ktery by mel dopad na celou spolecnost. Nebo nikdo k zadnemu nazoru ani nedosel, protoze pouzit mozek je tak tezke?

Posted by zelenohlav in Absurdity, SARS-CoV-2, Smrdi hrbitovem, 0 comments