Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Klasicka stara prumyslova instalace osvetleni ma zarivky na vsech 3 fazich. Jenomze tenkrat byly na dilnach tocive stroje a elektrina byla levna. Ted je v takovem miste casto par pocitacu a obcas by stacilo i slabsi osvetleni – treba 2/3, nebo i 1/3 plneho vykonu. Ale od vypinace ke stykaci vede dvoulinka a nikomu se tam nechce tahat 4-linku. Nicmene i to jde vyresit jednoduchymi prostredky (nebo slozitymi prostredky – treba dvema arduinama a trema solid-state-relays :-), ale to je trivialni a zbytecne slozite).

Prvni varianta je jednodussi, ale vyzaduje jedno rele, ktere ma 3 spinaci kontakty, z toho nejmene 2, ktere dokazi spinat 230 V AC.

Funkce je myslim zrejma ze schematu. Pokud sepneme vypinac LSB, pustime zkrz diodu D5 pulvlny stridaveho napeti dale do obvodu, kde se pres diodu D1 a odpor R1 sepne rele Re1 a to sepne tretinu svetel. Take se sepne rele Re3, ale to nema zadny vliv na funkci.

Pokud sepneme vypinac MSB, pustime zkrz diodu D6 opacne pulvlny do obvodu a ty sepnou rele Re2 pres diodu D2 a odpor R2. Jeden z kontaktu Re2 zaroven pripoji pres oddelovaci diodu D4 napajeni k Re1, takze dojde k sepnuti Re1 a budou svitit 2/3 svetel. Re3 zustane nesepnuto.

Sepneme-li oba vypinace, sepnou vsechna tri rele a vykonove kontakty Re2 a Re3 zarazene do serie ve treti fazi zpusobi, ze budou svitit vsechna svetla.

Po usmerneni stridaveho napeti a jeho vyhlazeni kondenzatorem je vysledne stejnosmerne napeti √2 (tedy 1.414213…) krat vyssi. Takze bychom pro 24 V rele potrebovali 17 V transformator. Po zapocitani ubytku napeti na dvou diodach vychazi transformator na 18.5 V. Nejcasteji sezeneme transformatory na 12 V a 24 V. Rele nastesti neni moc citlive na napeti na civce, ale pokud nesnese 33 V, je vhodnejsi pouzit pred jeho civku dat (v pripade pouziti 24 V transformatoru) vhodny odpor tak, aby napeti na civce bylo cca 24V. Jak to provest zde vysvetlovat nebudu, protoze bezpecna realizace zapojeni na sitovem napeti se vsemi tremi fazemi vyzaduje jistou uroven znalosti, ktera v zasade garantuje schopnost zvolit vhodny odpor.

Kondenzator slouzi k vyhlazeni napeti na civce rele – v zasade staci dat takovy, aby kotva neodpadavala, prakticky bych dal alespon dvojnasobny, protoze elektrolyticke kondenzatory starnou a ztraci kapacitu. Kontakt cvakajiciho rele ve vykonovem obvodu nevydrzi dlouho.

Pokud nechcete stvorit explozivni simulator mysiho hnizda, povsimnete si prosim opacne polarity C2.

Zarizeni samozrejme nebude fungovat ze zdroje od notebooku – vyzaduje napajeni stridavym proudem.

Rele se tremi kontakty se shani spatne, nebo bude velmi drahe. Lze ho samozrejme nahradit dvojici rele s paralelne zapojenymi civkami. Nicmene pro 4 rele existuje i dalsi moznost, ktera ma ve vykonovem obvodu o jeden spinaci kontakt mene.

Funkce je temer stejna, jako u predesleho zapojeni, jen kontakt Re2, ktery spina Re1 zaroven poskytuje napajeni pro kontakt Re3, ktery neni v silovem obvodu a spina Re4, ktere uz v silovem obvodu je.

Misto rele lze samozrejme pouzit treba optocleny a optotriaky, nebo posilat po dvojlince 3 ruzne hladiny napeti a dekodovat je za pomoci zenerovych diod a tranzistoru. Moznosti, jak tento problem vyresit jsou desitky.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Navody, Nezarazene, Stavba, Ze zivota, 0 comments
Zachranna operace

Zachranna operace

“Bude to fakt fungovat?”
“Burnell Telescope ma se stinenim, chlazenim a reaktorama pres teragram, to musi projit.”
“Tera a ctvrt jsme nikdy nezkouseli.”
“V supercapech zbyde po skoku s teleskopem sedmdesat procent energie,” vlozil se do debaty reaktorovy inzenyr od vedlejsiho pultu.
“Na jaky proud jsou testovane? Nevyrve to draty?” namital dale ekonomicky reditel projektu.
“Zkouseli jsme dvojnasobek provozniho a draty drzely!” zavolala z druhe strany ridicihe centra enviromentalistka.
“Ja jsem to pocitala kvuli upgradu primarniho zrcadla, do teragramu a pul by to melo vsechno zvladnout. Ted fakt neni dobry napad setrit Jurgene,” oponovala vrchni astronomka.
“Ja se nesnazim usetrit, Sue. Ale tim, ze z tehle stanice udelame rozpinajici se oblak zhaveho plazmatu fakt nikomu nepomuzeme.”
“Lepsi zit mikrosekundu jako lev, nez cely zivot jako cerv.” okomentoval celou situaci reaktorovy inzenyr Dusan, zatimco sledoval teploty na dropletovych chladicich, neutroniku reaktoru a amplitudu vibraci turbin. Hukot turbin rozvibrovaval cele ridici centrum. Pri beznem nabijeni jich bezela pulka a navic se tocily o devet procent pomaleji. Oboje bylo ted dost znat.
“Neujeb nam dekel na reaktoru cislo ctyri.” ozvalo se jako odpoved odnekud z mezistropniho prostoru Slovensky a o chvili pozdeji vykoukla Ildiko z diry ve strope, “nic se neprehriva”, rekla tentokrat uz ve standardni kreolstine (nazyvane lingvisty bud MandaRuSpanglish, nebo Goulashglish) a pustila se. Ve vzduchu se otocila, v 0.12g pomalu dopadla na nohy a odlozila na stul bolometrickou kameru. Rychly preklad zbyle tri cleny teamu prilis nezaujal, jak uz to u prekladu slovnich hricek byva.

Cislice na monitorech odpocitavaly posledni sekundy k nule. Slabe a vzdalene Slunce prosvetlovalo mistnost zkrz pul metru tlusta olovena skla. Pri ctyrech sekundach zakryly okna zvenci zaluzie. Desetinu sekundy pred dosazenim nuly vsichni v mistnosti zavreli oci a pri nule se cela stanice lehce zatrasla a mezery mezi zaluziemi prozaril intenzivni svetelny zablesk nasledovany peti slabsimi. “Payload stabilni” oznamila Sue, zatimco venku expandovala prehrata plasma a rucicky vnejsich geigeru nejevily snahu odlepit se od horniho dorazu. “Reaktory stabilni” oznamil Dusan a enterem odeslal pripraveny prikaz, ktery priotevrel parni ventily turbin zpet do stavu, v jakem byly pred serii temonuklearnich vybuchu. “Pul kilosekundy do dosazeni plneho naboje. Vsichni do skafandru.” rekl Jurgen.

Vsech pet lidi v ridicim centru sledovalo odpocitavani. Ted uz nemelo smysl couvnout. Jeden a ctvrt teragramu payloadu zatim nehybne levitovalo mezi generatory poli ozarovane vzdalenym sluncem, natocene metr tlustym ocelovym platem proti smeru obehu Pluta. Pres milion kubickych metru placek chapati a v polyethylenu zatavenych porci vindaloo nacpanych do zelezoniklovych trubek s padacky. Na jednom z monitoru se objevovaly nove zpravy ze Zeme a okoli. Tedy prevazne z okoli. Cela Indie byla zakryta elektricky vodivym prachem ve stratosfere a jen neutrinove observatore na Mesici potvrzovaly, ze Indicke thoriove elektrarny stale bezi na nominalni vykon. Zemi nejblizsi signaly vysilala poradne pocuchana stanice L1. Nastesti to vypadalo, ze Lunarni Vytah prezil. Elektromagneticke pulsy a plazma z dvougigatunovych bomb zlikvidovaly ve svem okoli kazdy tranzistor, ktery nebyl chranen atmosferou, ale to byla mala cena za to, ze se povedlo rozdrtit impaktor o velikosti, kterou planeta 66 milionu let nezazila. Nikdo nepocital s tim, ze je potreba pokryt varovnym systemem vysoke inklinace a tak se usetrilo za radary. A pak priletl tenhle asteroid z naprosto nesmyslneho smeru – 78 stupnu od ekliptiky a jeste skoro retrogradne.

Poslednich 30 hodin u Pluta nikdo nespal. Ve sklenicich na Charonu se sklizelo vsechno, co bylo aspon trochu jedle. Tohle jidlo melo zajistit expanzi lidstva do Oortova oblaku, ale ted bude zachranovat planetu, ze ktere lidsky rod vzesel. Prvnich 1.2 teragramu uz bylo vyexpedovano, ale budou potrebovat udrzet dodavky 18 dni, nez k Zemi dorazi prvni varka z Ganymedu. Ganymed byl sice vybaven obrim railgunem schopnym udelit nakladu akceleraci 100g, ale to na rychle prekonani sesti set gigametru nestaci. I s rychlosti presahujici jedno promile rychlosti svetla trva peknych par dni prekonat vzdalenost ctyrikrat vetsi, nez je Zeme od Slunce. Mohlo to byt i sestkrat dale, kdyby byl Jupiter v konjunkci. Vsechny zasoby z Mesice uz byly dole v gravitacni jame a jedine misto ve Slunecni Soustave, ktere mohlo pomoci byla Experimentalni Observator Supernov Mlecne Drahy nachazejici se u Pluta.

Florence zadala prikaz do sveho terminalu a rozebehly se kompresory. Tlak v ridicim centru klesal. Vsech pet pritomnych si pripomelo prvni testy hardwaru pred tremi lety. Kdyz nikdo nevedel, co se stane, az tuhle silenost spusti. Kdo mohl, ten se schoval na odvracenych stranach Pluta a Charona, stejne jako tenkrat. Tech par inzenyru, kteri to nemohli stihnout, protoze na tom delali do posledni chvile, stalo za Hydrou, prekonavajice gravitacni pole Pluta zapnutymi motory. Skleniky na privracenych stranach mely stazene protimeteoriticke zaluzie a tlak snizeny tesne nad Armstronguv limit. “Sto pascalu, mam to ventnout?” zeptala se enviomentalistka. “Nech to uvnitr Florence, to nic neudela.” opacil Jurgen. “Reaktory pripravene k odstaveni.” “Diky Dusane, jeste dvacet sest sekund.” odpovedela Ildiko. Na displayich svitilo cislo 40. 39. 38. Sue si v hlave prehravala vypocty, ktere provadela posledni rok. Burnell Space Telescop byl na druhe strane stanice, s odstavenymi pocitaci a natoceny deskou pohonu ke stanici. Tak by mel prezit i docela velkou havarii. 15. 14. “Zasouvam tyce a vypinam chladice.” 10. 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. “Banzaaaaj!” zarvala Florence, “Fuck me!” Jurgen a “Burn motherfucker” Dusan. Sue jenom zavrela oci a Ildiko se pevne chytla podrucek sveho kresla. 1.

Nekolik kilometru krychlovych superkondenzatoru slo temer do zkratu. Ocelove nosniky drzici vodice s prurezem udavanym v metrech ctverecnich si vyzkousely skoro cely rozsah platnosti Hookova zakona. Na nekolika mistech praskla tlakova izolace vodicu a zacalo unikat helium podchlazene na 0.7 Kelvinu. Generatory poli se pokusily napodobit podminky na povrchu bileho trpaslika. A pak je presahnout. Tady na kraji Slunecni soustavy uz byl casoprostor dostatecne plochy na to, aby se mohly projevit efekty rozsirene strunove teorie a donutit hmotu, aby se pohla i v jinem smeru, nez v beznych 3+1 dimenzich. Stacilo ji jenom trosku postouchnout ve spravnem smeru, coz se ovsem lepe rekne, nez udela, pokud ten smer je imaginarni cas.

Rele v provizorni kosmicke lodi Vindaloo 1 zaregistrovala pokles magnetickeho pole z hodnot beznych na povrsich bilych trpasliku nekam k magneticke indukci galaktickeho pozadi. Kontakty odpadly a pustily pocitace. Pocitace zkontrolovaly periody viditelnych pulsaru, aby se ujistily o orientaci a umisteni v prostoru i v case. Korekcni trysky pootocily celou strukturou o nekolik desitek uhlovych vterin, aby bylo navedeni na Hohmannovu elipsu smerujici k Zemi co nejpresnejsi. Fakt, ze v pulce 21. stoleti nedetekuji zadnou radiovou emisi ze Zeme neregistrovaly, protoze na nej nebyly pripraveny a misto toho vse chystaly na sedesat dva a pul roku dlouhou cestu temer do stredu Slunecni soustavy. Automaticky podavac prohodil protredkem desky pohonu petasedmdesatimegatunovou tristupnovou vodikovou bombu a zavrel za ni otvor, kterym prosla. Roznetky prvniho stupne odpalily brizantni trhavinu, ktera zacala stlacovat plutoniovou kouli ve svem stredu. Po jeji explozi zvladly odrazene gamma fotony stlacit druhou, vetsi, plutoniovou naloz a ta stejnym zpusobem stlacila dlouhy a tlustostenny zelezoniklovy valec plny deuteridu lithia se dvema roznetkami z uranu 235. Design techto zarizeni se za poslednich 150 let moc nezmenil. Desetimegaelektronvoltove neutrony se spolecne s gamma fotony oprely o desku pohonu.

Tlumice mezi deskou pohonu a zbytkem Vindaloo 1 se dotkly dorazu, chvili na dorazech zustaly a pak je obri vinute pruziny zacaly vracet zpet do puvodni polohy. Podavac prohodil za desku dalsi bombu – stejnou, jako byla ta prvni. Tesne pred tim, nez se tlumice zastavily prozmenu o vnejsi dorazy explodovala druha bomba. Sestava zbastlena z pohonu urceneho pro pruzkumnou stanici Oort, transportnich raket pouzitych jako manevrovaci trysky, vice nez teragramu indickeho jidla v kapsulich slepenych vodnim ledem a omotana mikronovou pohlinikovanou mylarovou folii, zacala akcelerovat proti smeru obehu Pluta. Pak opustila sferu prostoru svazanou se stanici nalezajici se 62.5 roku v budoucnosti.

Jasot v ridicim centru vystridalo ticho. Vsichni sledovali explodujici generatory pole a kolabujici supravodive rozvody jako ve zpomalenem filmu. “Co?” zeptal se se Jurgen. “Najednou zkolabovalo pole” odvetila Ildiko. “To nejde.” prohlasila Sue. Fakt, ze to odporuje zakonu zachovani energie, pro nikoho v mistnosti dodavat nemusela. “Ted to slo …” zacala Ildiko “… ale kam?” dokoncil vetu uplne jinak Jurgen. Neslusna odpoved, ktera proletla hlavou Dusanovi zustala neverbalizovana, protoze by tu ceskou frazi stejne z pritomnych pochopila jenom Ildiko ze Slovenska. “Nekam do ctvrteho rozmeru?” nadhodila Florence, ale kvantove-strunova relativita byla naprosto mimo jeji specializaci. Aniz by to o sobe navzajem vedeli, vsem probihalo hlavou opakujici se slovo oznacujici v jejich rodnem jazyce pohlavni organ, nebo exkrement. Hodnoty na pristrojich nedavaly smysl. Vsechna pole byla na nule. Energie, kterou bezne po casovem skoku teleskopu rekuperovali zpet do superkondenzatoru, proste zmizela.

Faraon Ramesses III odpocival, sledoval po zapadu Slunce oblohu a premyslel o tom jake budou letosni povodne a jestli dokaze ziskat dostatek obili na to, aby dokazal realizovat sve stavebni plany. A najednou zacalo vychazet slunce, ktere pred chvili zapadlo. Pak si to rozmyslelo a zase zapadlo, tentokrat uz definitivne. Dvacet svetelnych kilosekund daleko tesne pod rovinou ekliptiky dokoncovala provizorni kosmicka lod Vindaloo 1 akceleraci. Pocitace zachytily nahlou zmenu v poloze pulsaru, ale vyhodnotily to jako chybu rentgenoveho a radioveho hardware a prepnuly se na trasovani Zeme a Slunce.

O necelych triasedesat let pozdeji se ukazalo, ze Zeme je ponekud jinde a jinak natocena, naz mela byt. To prvni vyresila dvojice korekcnich vodikovych bomb, ale reseni druheho problemu naprogramovano nebylo, pouze korekce na trojuhelnikovy tvar poloostrova obklopeneho morem. Tlakove nadrze s dusikem nafoukly pohlinikovanou mylarovou plachtu, ktera se rozlozila jako krovky brouka pripravujiciho se k letu a jako pruhledna brouci kridla se pod nimi objevila vrstva z polyethylenu. Korekcni trysky natocily sestavu tak, aby slunecni svetlo pronikalo zkrz pruhledny pulelipsoid z polyethylenu a bylo pokovenymi povrchy koncentrovano na hluboce podchlazeny naklad. Vodnim ledem slepene zelezoniklove kazety se s postupujici sublimaci ledu zacaly uvolnovat. Mala exploze konvencni trhaviny zajistila oddeleni payloadu od nosniku sestavy a zaroven roztrzeni pruhledne plachty. Rozdil v rychlostech obou casti byl nepatrny, ale vzdalenost postupne narustala. Korekcni trysky naposledy zazehly a otocily pohonnou cast sestavy smerem k Mesici. Posledni exploze vodikove bomby ji poslala na blizky prulet nad povrchem Mesice, ktery ji gravitacne zvedne perihelium a navede ji na drahu neprotinajici drahu Zeme.

Na brehu Sinajskeho poloostrova byla skupina lidi, kteri nevericne pozorovali okoli. Jejich vudce mel drobny problem. Pokud do zitra nesezene neco k jidlu a k piti, tak ho asi budou lyncovat. Rebelujici hlasy, ze nemeli opoustet Egypt byly castejsi a castejsi. A pravdive. Jit bez zasob do pouste byla sebevrazda. Cela tahle akce byla planovana uplne jinak a mela probehnout o mesic pozdeji, ale nedostali na vybranou. Znovu se rozhledl okolo sebe. Za sebou more, pred sebou hory a pod nohami poust. Vzpomnel si na vetu, kterou cetl na nejakem papyru: “Vudce se musi vzdy tvarit, ze vi co dela” a zavelel na pochod k horam. Snad tam bude aspon nejaka voda. Kdyz se blizili k upati hor, Slunce uz se za nimi klonilo k zapadu. Snad dokazi stavit zitrek ve stinu v horach. Najednou se zacaly rozsvecet hvezdy, ktera na vecerni oblohu nepatrily. A pak zase zhasinaly. Desitky, stovky, tisice, hvezd. Mnohem vic, nez tisice. Obloha vypadala, jako poseta mihotajicimi se zaricimi teckami. Poutnici se zastavili a jenom zirali. Rozpraskane rty opakovaly slovo “zazrak”. To, ze se jim povedlo diky silnemu vetru projit zkrz more bylo proste stesti. More obcas pri extremnich vichricich ustoupilo. Ale tohle bylo neco noveho. Neco, co nikdo z nich nikdy nevidel. Neco o cem mlcely pribehy predku i papyry egyptanu. A pak zacaly dopadat kovove tyce nesene ve vzduchu kusem platna. Tyce dlouhe, jako clovek, siroke jako dlan, vykovane z nejdrazsiho kovu sveta. Z kovu, ktery byl leskly, pevny, nesel roztavit a daly se z nej vyrabet ty nejlepsi nastroje. Sam faraon z nej mel jenom jeden prsten. A tady prsely z oblohy tisice tyci, z nihz kazda by zajistila cele skupine bezstarostny zivot, pokud by dokazali najit dostatecne bohateho kupce.

Poutnici se otocili na sveho vudce. Ten zazrak preci musel zpusobit on. Jsou neuveritelne bohati. Ale nebylo by lepsi neco k piti? Vudce usoudil, ze cekanim nic neziska a sehnul se pro jednu z tyci. Ta byla podezrele lehka. Mela by vazit asi trikrat vic, nez kamenna a misto toho vazila mene. Na horni strane byl nejaky napis neznamym pismem a nakresleny sip, nebo ostep. Take tam bylo nekolik vyrezu tak akorat velkych na prst. Vlozil prsty do vyrezu a ty tam pasovaly. Zkusil cely predmet pootocit ve smeru nakresleneho ostepu, aby si mohl prohlednout zbytek napisu, jestli tam nenalezne jemu zname hieroglyfy. A pootocil se jenom vrsek, ktery drzel. Zacal jim otacet a mezi vrskem a spodkem se objevila sterbina. Pak mu vrsek zustal v ruce a ukazalo se, ze nejde o kovovou tyc, ale trubku vykovanou tak presne a hladce, ze by to nedokazal ani nejlepsi sperkar. Zevnitr se vyhrnul oblak a chlad. Trhnul sebou ve snaze oboje zahodit, ale pak si to rozmyslel a jenom trubkou machnul, zatimco ji drzel v leve ruce. Obsah trubky vyletel a rozletl se po pisku. Vahanim nic neziskam, pomyslel si a poklekl k vysypanym vecem. Uvidel balicky z jakesi pruhledna kuze a v ni zabalene neco, co vypadalo jako hodne tenke obilne placky. Jine balicky neceho leskleho a mnohem jemnejsiho, nez papyrus. Kovove valce, na kterych byl vyryt obrazec pripominajici recke Neptunovo kopi, vedle nej zhruba stejne velky obrys lzice a pak neco, co by s velkou davkou fantazie mohla byt dyka. Nad rytinami byly nepochopitelne obrazky a napisy dvema ruznymi pismy, z nihz jedno vzdalene pripominalo pismo Reku. Velike kovove mince, na kterych bylo vyryte rozdeleni, jako by nekdo pocital s tim, ze je bude pulit. A dalsi kovove valce. Zkusil jednim z valcu zatrast a zevnitr se ozvalo splouchani. “JSME ZACHRANENI” zvolal, nebo spis zarval, vzal bronzovy nuz a prorazil jednu z podstav valce. Z otvoru vytryskl proud bile peny. S duverou ve vlastni zazrak zacal penu hltat. Posleze uz tryskala zluta chladna kapalina.

Ostatni poutnici se vrhli na dalsi valce a zacali je rozebirat. Brzy objevili, ze ruzne valce obsahuji ruzne veci. Zlute zdobene valce s napisy “Lager” a “Beer” obsahovaly napoj horky, cervene valce s napisy “Coca” a “Cola” napoj sladky a pri pokusu dostat se do valcu s rytinami se ukazalo, ze maji dve steny a ze rytiny z vnejsi steny po jejim roztrzeni vypadnou a zkrouti se na lzice a lzicotrojzubce. Jenom dyky zustaly rovne, ale nepochopitelne byly na jedne strane ostrejsi, nez pazourkova cepel a na druhe tupe a zaoblene, zjevne, aby sly drzet v ruce. Po prorazeni vnitrniho obalu se ven vyhrnula zlutooranzova korenena omacka. Nikdo z pritomnych netusil, jak se cte napis “Vindaloo”, ale vsichni vedeli, ze mit vindaloo je bajecne. Mojzisovi se trochu motala hlava, ale usinal s myslenkou, ze ho jeho lide nebudou lyncovat a ze nakonec vsechno dobre dopadlo.

Posted by zelenohlav in Povidky, 0 comments
Stativove srouby

Stativove srouby

Mimo jine i kvuli britskym piratum se v USA stale drzi naprosto imbecilni system mer a vah, vyznacujici se tim, ze zna 4 ruzne velikosti tuny (ale vsem rika ve zkratce tuna) a kdyz se nekoho zeptate kolik kubickych inchu je v galonu, tak to asi nebude vedet ani pote, co se zepta, ktery z galonu myslite.

My co jsme unikli prepoctum mezi kW a BTU/s se muzeme radovat, nicmene protoze USA je (spolecne s Cinou) jedna ze dvou nejvetsich ekonomik sveta, zaplavuje nas naprosto absurdnimi vyrobky, jako jsou napriklad vyse zminene stativove srouby.

Tyto srouby maji zavit UNC 1/4″ a nedaji se u nas rozumne sehnat. Nicmene, co se u nas sehnat da je zavitove oko, kterym si takovy zavit snadno vytvorite.

Oznaceni toho oka je UNC 1/4″ 20 TPI. UNC znamena Unified National Coarse, 1/4″ je prumer 6.35mm, 20 TPI je stoupani 20 thread per inch, takze 20 zavitu na 25.4mm (coz je standardni hodnota stoupani pro UNC 1/4″). Zavit je pravotocivy (stejne, jako 99.99% zavitu, ktere se vam bezne dostanou do ruky). Pripadne lze pouzit i W 1/4″ 20 TPI, ktery ma vrcholovy uhel zavitu 55° misto spravnych 60° (jako ma metricky), coz je trochu prasarna, ale funguje to.

Prvni odkaz na W1/4″, ktery jsem nasel, ho nabizi za necelych 77Kc. Prvni odkaz na UNC 1/4″ chce necelych 106Kc, na eshopu, kde uz jsem nakupoval.

Dale budete potrebovat tycku s prumerem 6.35mm. K te se muzete dostat nekolika zpusoby:
– Pozadat nekoho se soustruhem.
– Pouzit nejaky mekci material (mosaz, hlinik) a riznout to z tycky o prumeru 6.5mm, coz by melo jit.
– Pouzit normalni hrebik. Myslim, ze jsem pouzil hrebik 160mm. Podle tabulky, kterou jsem nasel, se v prumeru 6.3mm vyrabi hrebiky o delce 160, 180 a 200mm.
– Posledni moznost je trosku ruska – upnete tycku do vrtacky jako by to byl vrtak, roztocite vrtacku (je vhodne si ji o neco oprit, nebo ji uchytit do sveraku) a opracujete rotujici tycku rozbrusovackou. Tady bych si dovolil upozornit, ze pokud to ma byt vase prvni zkusenost s rozbrusovackou, NEDELEJTE TO. Sice to neni zadna veda, ale kdyz se vam povede trhnout ten kotouc rotujici na 12000 otacek/minutu, ziskate zivotu nebezpecne projektily. Vim o cloveku, kteremu roztrzeny kotouc objel ruku dokola okolo kosti. Flexa je mocna carodejka, ale vyzaduje uctu.

Pak uz jenom upnete tycku do sveraku, namazete vhodnym mazadlem (olej pro ocel, alkohol pro hlinik, cim se ma spravne mazat mosaz nevim, ale olej mi fungoval), nasadite co nejvic kolmo ocko, ktere upnete do vratidla z normalni zavitove sady a zacnete ho nasroubovavat na tycku. Kdyz se to napoprve nepovede rovne (na jedne strane je zavit melci a melci a na druhe se zarezava hloubeji do tycky), uriznete ho a zkuste to znovu. V hliniku je potreba postupovat pomalu a casto se vracet, protoze ma tendenci se mazat.

Pokud doma nemate zadne vybaveni, tak asi dokazete koupit nejlevnejsi stativ levneji, nez to zavitove ocko se sverakem a s vratidlem, ale investice do naradi se vetsinou vyplati.

—–
Edit: Puvodne jsem se domnival, ze spravny zavit je W 1/4″ a UNC 1/4″ je nahrazka, ale byl jsem upozornen, ze podle Wikipedie to je opacne. Takze jsem prislusny odstavec prepsal.

Posted by zelenohlav in Navody, 2 comments
Proc se vyhnout nakaze

Proc se vyhnout nakaze

Vsichni porad opakuji, ze mate dodrzovat opatreni a mate se vyhnout nakaze a nemocnice jsou pretizene. Vy sice chapete dusledky, ale mozna je obtizne vysvetlit to vasim kamaradum a rodine. Takze jsem sepsal skutecne funkcni (cti “sobecke”) duvody, proc by se kazdy mel chtit vyhnout nakaze.

Predstiram, ze se nebudu bavit o dodrzovani opatreni vyhlasenych vladou. A to ze dvou duvodu. Jednak mi nektera z nich prijdou naprosto nedostatecna a jina naprosto nefunkcni a zbytecna. A druhak clovek, ktery jednou za mesic nedodrzi jedno opatreni a jinak je celou dobu velmi opatrny ma nizsi pravdepodobnost, nez notoricky dodrzovac zakonu, ktery si vezme netesnici FFP2 respirator “protoze se to musi” do nacpaneho vlaku, kde je hlava na hlave a dal neresi nic. Legalne si koupi rohlik, legalne ho sni rukou, kterou predtim legalne sahnul na kliku dveri do obchodu s rohliky, aniz by si ji vydezinfikoval …

Nejdriv takova odbocka – pamatujete si na komunismus? Vsichni meli praci, vsichni pracovali a temer vsichni se meli hur, nez ted. Proc? Protoze je rozdil pracovat na vlastnim (pro sebe) a pracovat na stat, ktery vam mozna neco da a mozna ne a to jeste zcela bez zavislosti na tom, jak dobre, hodne, nebo efektivne jste pracovali. Kapitalismus funguje proto, ze kazdy sobecky hrabe pro sebe a shodou okolnosti to v konkurencnim prostredi zajisti, ze zadane zbozi je levnejsi a dostupnejsi.

Takze i kdyz se muzeme akademicky bavit o altruismu a o tom, ze bychom to meli udelat pro spolecnost a pro doktory a podobne, tak to nejdulezitejsi je pro kazdeho cloveka to, co muze udelat pro sebe.

Co muze kazdy udelat pro sebe je zname uz rok – dodrzovat rozumna a funkcni opatreni. FFP3 filtry, stykat se s minimem lidi a umyt si ruce pote, co sahl na neco, na co mohl sahnout, nebo nakaslat nekdo nemocny. Ta dulezite otazka je, proc by se tim mel clovek vubec zabyvat ze sveho sobeckeho pohledu.

Protoze:

1. Da se na to zhebnout. To asi vetsina lidi nechce. Sice to je nepravdepodobne, ale pro cloveka ve veku 30-50 let je pravdepodobnost smrti podobna, jako u ruske rulety, kdyz nechate bubinek revolveru, aby se dotocil sam, takze pravdepodobne nejtezsi komora (s nabojem) neskonci nahore (proti hlavni). Jak casto hrajete ruskou ruletu? Asi moc caste ne, hadam. Asi vam prijde naprosto silena. Ze se vas to netyka, protoze jste mladi? Umiraji i deti.

2. I kdyz neumrete, muze se vas zivot stat na velmi dlouho velmi nepohodlnym. Postcovidovy syndrom, poskozeni plic.

3. Prodelani COVIDu vam muze zmenit mozek. Mozna je ztrata pameti, psychoza s halucinacemi, nebo mrtvice.

4. Kdyz budou pretizene nemocnice (coz se deje: Nymburk, Pribram, Benesov + Mlada Boleslav + Kolin, Slany, Pardubicky kraj …) tak v pripade urazu, nebo nemoci dostanete o dost horsi peci bez ohledu na to, proc jste tam prisli. Mozna umrete na infarkt, mozna vas nezachrani po autohavarii, nebo po padu ze strechy, protoze sanitka prijede az za hodinu. Prede dvema roky by to nebyl problem, ted to muze byt na hrobnika. Jenom proto, ze si prilis mnoho lidi mysli, ze jim ten virus prece nic neudela. Jasne, ze to neni mor, na ktery umrelo 70% populace Evropy. Ale nase zdravotnictvi zvladne jenom urcity pocet nemocnych.

Takze neni pravda, ze masku, nebo respirator nosite proto, ze to rekl nejaky kokot, ktery ani nevi, jak vypada exponenciala (to zjevne nevi nikdo ve vlade, kdyz je na jare prekvapila exponenciala v excelu*). Nemyjete si ruce kvuli nejake abstraktni “spolecnosti”, pro kterou by to melo byt lepsi. Nevynechavate chlastacky s kamarady protoze si to mysli Micik. Delate to ze stejnedo duvodu, jak proc vas nikdy nenapadlo protocit v opilosti bubinek revolveru a prilozit si hlaven k hlave. Ze stejneho duvodu, jako proc v aute zpomalite pred zatackou, i kdyz by vas hasici urcite vystrihali a doktori skoro urcite dali dohromady. Z uplne stejneho duvodu, jako proc nevyrazite do hor v tricku a v pantoflich i kdyz je zrovna hezky. Protoze chcipnout je nepohodlne.

*) Tou dobou meli lepsi model vsichni lide, ktere znam, vcetne tech, kterym je pres sedmdesat, nerozumi si s pocitaci a cele to pocitali na chalupe rucne tuzkou na papir, protoze tam s sebou nemaji ani kalkulacku, ani logaritmicke pravitko, nebo logaritmicke tabulky. Pokud si s matematikou zrovna netykate, tak je to asi tak absurdni situace, jako kdybyste – po letech, kdy vsichni okolo vas jezdi autem do prace – zjistili, ze nikdo ve vlade nezvladne uridit ani kolobezku, ani auticko na pouti.

Posted by zelenohlav in SARS-CoV-2, 0 comments
Nemyslis, zaplatis.

Nemyslis, zaplatis.

Zajimave heslo, hloupe je kdyz musi zaplatit nekdo jiny, nez ten, kdo nemysli.

Jisty Vaclav Klaus onemocnel nemoci COVID-19 a jako sporadany obcan nahlasil hygiene, kde se pohyboval. Hygiena nemyslela a fakt, ze nekolik dni pobyval ve svem byte v jednom z uzavrenych okresu (coz je mimochodem cinnost, u ktere sireni nakazy opravdu nehrozi) musela hned nabonzovat Mestskemu uradu v Trutnove.

Jaky to bude asi mit vliv na – uz tak nizkou – ochotu lidi hlasit hygiene kde byli a s kym se potkali? Zaplatime to my vsichni v dusledcich jeste horsiho trasovani.

Lekar na vas nesmi nabonzovat to, co mu reknete. Asi proto, aby se lidi nechali osetrit i kdyz se zranili pri nejakem banalnim prestupku, nebo “zlocinu bez obeti”. Nekdo dosel k nazoru, ze pro spolecnost je vhodnejsi nezkurvit lidem zdravi kvuli nejake drobnosti. Nevim jak vam, ale me to dava smysl.

Obhajce na vas nesmi nabonzovat to, co mu reknete. Mozna proto abyste meli moznost se hajit i kdyz na vasi strane nebylo uplne vsechno dokonale na 100% podle vsech zakonu (lze toho vubec dosahnout, kdyz vsechny zakony neznaji ani pravnici? – kazdy se specializuje jen na svoji oblast). Nekdo dosel k nazoru, ze to je pro celou spolecnost lepsi. Minimalne to omezuje moznosti vydirani.

A hygiena? Hygiena tuhle moznost nedostala, nebo o ni nevi, protoze nekdo zjevne dosel k nazoru, ze pro spolecnost bude lepsi, kdyz lidi budou zapirat sve kontakty, u kterych nechteji, aby se o nich nekdo dozvedel. Protoze pandemie zjevne podle vlady neni problem, ktery by mel dopad na celou spolecnost. Nebo nikdo k zadnemu nazoru ani nedosel, protoze pouzit mozek je tak tezke?

Posted by zelenohlav in Absurdity, SARS-CoV-2, Smrdi hrbitovem, 0 comments
Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Nemusim byt Sibyla, abych videl, ze opatreni nebudou fungovat. Lide se nakazi v praci, v obchode, v narvanem City Elefantu cestou do prace, v narvanem autobuse. Skladaci respiratory jsou na hovno – znam snad jenom jednoho cloveka, ktery nosi bryle a nemlzi se mu s respiratorem. Vsichni ostatni dychaji mimo respirator okolo nosu. Kdyz dorazil kuryr, mel tak zamlzene bryle, ze si je musel sundat, aby videl, jak vypada moje polomaska. Nakazu uz pravdepodobne prodelalo okolo ctyr milionu lidi a pocet nakazenych stale roste. To znamena, ze cislo R novych mutaci je vyrazne vyssi, nez u starych. Promorovani selhalo, protoze jihoafricka mutace uz je v republice. A nevime kde – nesekvenujeme. Davejte pozor na pocty reinfekci – jakmile zacnou rust, muze za to velmi pravdepodobne ona.

Jak se z toho dostat?

1. Prikazat lidem nosit skutecnou ochranu dychacich cest. Tedy FFP3 / P3R filtry. Jestli to bude v polomasce, celomasce, plynove masce, nebo klasickem respiratoru je jedno. At si kazdy vezme to, co mu vyhovuje nejvic.

2. Posilit hromadnou dopravu. I tak to bude asi jeden z nejvetsich vektoru sireni viru, ale aspon tam nemusi byt hlava na hlave.

3. Motivovat zametnavatele, aby vytvorili pracovni protredi, kde se daji dodrzovat bezpecnostni opatreni. Treba ulevami na danich. Hlavne jim nerikat, jak to maji delat. Jen co ma byt vysledkem. Navic by bylo vhodne dat lidem vice prestavek, kdy si muzou treba vyjit ven na vajglpauzu (i kdyz nekouri) a sundat si na chvili masku, nebo respirator.

4. Obavam se, ze uz je dost pozde na skoleni dobrovolnych pomocniku ve zdravotnictvi. Ale dejme aspon nemocnicim a lekarum tu moznost, at se rozhodnou sami. Motivaci pro pomocniky by mohl byt treba narok na ockovani po tydnu, nebo dvou pomoci.

5. Zrusit nesmysly. Zakaz vychazeni v noci, uzavreni obchodu o weekendech, zakaz cestovani mezi okresy. Chceme, aby se lide co nejmene stykali, takze prochazka ve tri rano v lese, kde clovek nikoho nepotka a nakup potom ve ctyri rano je idealni. A co udelame s 30 tisici policisty? Mohli by kontrolovat, ze lide pouzivaji ochranu dychacich cest a chodit lidem na nakupy.

Namitky

1.a. Lide nemaji na dalsi ochranne pomucky. Dejte 1000kc kazdemu, kdo si rekne. To je padesatina schodku. Pokud nechcete, aby to zneuzivali lidi, kteri penize maji, nechte vytvorit registracni system stejne bande kokotu, jako delala registrace na ockovani. To nikdo dobrovolne nepodstoupi kvuli blbe tisicovce, pokud ji fakt nutne nepotrebuje.

1.b. Polomasky a masky maji vydechovy ventil. Co treba dat pres nej FFP3 respirator, ktery ted stejne temer kazdy ma?

2. Ano, bude to neco stat. Ale bude to stat alespon stejne, jako ta vsechna opatreni, co mame? Myslim, ze ne.

3.a. Zamestnavatele mohou zavest treba vice smen s mene lidmi, nektere cinnosti zautomatizovat, jine nechat vykonavat lidi na dalku pres kameru a rozhodne by meli dat vsem moznost nosit adekvatni respiratory a masky a zaroven si od nich odpocinout nekde venku. Lepsi a intenzivnejsi vetrani bez vnitrni recirkulace by take pomohlo. Na tomto serveru jsou sice v posledni dobe hlavne nesmyslne konspirace a odmitani noseni rousek, nicmene jeden clanek stoji za precteni: https://dfens-cz.com/epidemiologicke-micurinstvi-industrial-style/.

3.b. Kdyz dame dalsi danove ulevy, nevybereme tolik penez! Hmmm … kdyz stat buzeruje obcany, tak velmi casto pouziva argumenty, jako: “I kdyby to melo zachranit jediny lidsky zivot!”. Tady se hraje o desitky tisic zivotu a rozbitou ekonomiku k tomu. Kdyz si rozbijeme ekonomiku, tak taky nevybereme tolik penez, jenom netusime, kolik bychom vybrali, kdybychom si ji nerozbili a tak to vypada lepe. Strcit hlavu do pisku a rikat, ze druha vlna nebude nefungovalo v lete 2020 a nebude to fungovat ani s 5. vlnou.

4. Z hlediska stadni imunity je dost jedno, kdo to ockovani dostane, naopak u aktivnich lidi ma vetsi smysl, nez u tech, kteri nikam nechodi.

5. Komu by meli nosit nakupy? Tomu, kdo si rekne. Pokud o to bude prilis velky zajem, tak preferencne starsim a nemocnym lidem. Rozhodne to je bezpecnejsi, nez cestovat na nakup MHD. No a kde maji byt policajti, aby mohli kontrolovat noseni masek a respiratoru? Tam kde jsou lidi. Takze na nakupech a na cestach. Tedy presne tam, kde by byli, kdyby nosili lidem nakupy. Navic nebudou mit cas zbytecne buzerovat osameleho bezce v lese, kilometr od nejblizsiho dalsiho cloveka.

Pochvala

Abych jenom nekritizoval – jsem rad, ze vlada aspon odstranila ekonomickou motivaci k tomu, aby nemocni lide chodili dal do prace a zavedla testovani zamestnancu.

Zaver

Tak co, dostatete to nekdo az k vlade, jako tu slavnou excelovou tabulku s exponencialou? Nebo se dockame jeste vetsich kretenismu, jako je treba francouzsky lockdown – zakaz cesty dale, nez 500 metru od domu a jako bonus pokuta, kdyz si clovek zajede koupit nahradni dily na auto, kterym jezdi do prace?

EDIT:

Kamarad me upozornil, ze: “Ve Francii nemaji lockdown na 500 m od domu. Myslim ze v listopadu meli 1 km. Aktualne maji snad 30 az 100 km od hranice obce.” Asi to bude tim, ze nejsou “best in covid” – jako my, takze to mohli uvolnit, kdyz pocty nakazenych klesly.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, SARS-CoV-2, Ze zivota, 2 comments
Police2Police virus transfer protocol

Police2Police virus transfer protocol

Zda se, ze nase policie stale uplne nechape, jak funguje pandemie a saha na cizi doklady holyma rukama.

Nicmene mame k dispozici snadne reseni, ktere nas ochrani a zaroven snizi pocet policistu, kteri to delaji. Jde v zasade o klasickou Darwinovskou selekci.

Vsechny potrebne doklady vlozte do dostatecne velkeho igelitoveho sacku, nebo tasky. Pokud vas zastavi kontrola, vyndejte tasku, rozbalte ji, prehnete trochu okraje smerem ven a nabidnete jim obsah jako koledujicicm detem. Oni si nabidnou, mohou osahavat, poprskavat, olizovat … a pak je to zase nechte vhodit zpet do tasky, zabalte ji a schovejte do jine kapsy, nez kde mate kapesnik.

Pokud by nahodou trvali na tom, ze doklady musi byt podany (pokud na to vubec maji pravo), pouzijte tasku jako rukavici. Uchopte doklady zvenku zkrz tasku, prehrnte tasku pres ruku a podejte je. Stejnym zpusobem si je zase vezmete.

O snizeni poctu policistu, kteri nepochopili, jak funguje pandemie se postara virus sam. A nikdo vas nemuze obvinit z napadeni verejneho cinitele, protoze technicky vzato jeden verejny cinitel napadl druheho a jedine, co jste udelali vy je, ze jste odmitli zucastnit se a vlozili mezi sebe a jejich viry ochranny prostredek.

Posted by zelenohlav in Absurdity, Navody, SARS-CoV-2, Smrdi hrbitovem, Ze zivota, 0 comments
Kocourkov – policie nuti lidi k tomu, aby meli vice kontaktu

Kocourkov – policie nuti lidi k tomu, aby meli vice kontaktu

To si snad delaji srandu.

Nemate tiskarnu na potvrzeni? Jdete k sousedum nebo do prace, radi policie

Takze v dobe, kdy se siri virus a je potreba co nejvic omezit kontakty mezi lidmi (a co nejvic omezit cesty do prace u lidi, kteri mohou pracovat z domova) nuti Ceska Policie lidi k tomu, aby se stykali vice, protoze je strasne nezbytne nutne mit vsechno vytistene na kusu papiru, jak v 19. stoleti. Stredovek neskoncil, stredovek trva.

Co budou chtit priste? Polibit prislusnikovi ruku?

Myslete prosim na lekare a sestry a vyhybejte se kontaktum s tvory, kteri jsou schopni prenaset SARS-CoV-2, coz jsou nanestesti i policiste a to vcetne tech, kteri jsou tak debilni, ze ani po roce nepochopili, jak funguje pandemie. https://kontrolnibody.cz/

Edit v 18:30

Zda se, ze vedeni Policie CR precejen pochopilo, jak pandemie funguje: Treti obrat za jediny den. Policie nakonec bude dal uznavat i elektronicka potvrzeni.

Posted by zelenohlav in Absurdity, SARS-CoV-2, Smrdi hrbitovem, Ze zivota, 2 comments
Proc nemuzeme udelat funkcni opatreni?

Proc nemuzeme udelat funkcni opatreni?

Tak mame zavedeno dalsi absurdni opatreni, ktere vypada, jako kdybychom byli ve valce. Dalsi opatreni, ktere bud nebude fungovat vubec, nebo jenom tim, ze vystrasi cast lidi. Problem neni to, ze lidi odjedou na chalupu a tam sedi ve svem druhem baraku. Problem neni ani to, ze zaparkuji nekde v prirode daleko od domova a jdou se projit. Problem je to, ze se potkavaji s jinymi lidmi a prenasi pri tom virus.

Tomu lze zabranit dvema zpusoby – naprosto silenym a technickym.

Naprosto sileny zpusob je zavrit lidi doma, hlidat to policii a armadou a strilet kazdeho, kdo vyleze na ulici. Tam nejak smerujeme protoze vsem jebe a ignoruji fakt, ze neni devatenacte stoleti a s tim i moznosti, ktere nam dava technika.

Technicky zpusob je nebranit lidem v tom, aby se setkali (nakonec clovek je tvor spolecensky, takze se na vsechny zakazy nakonec stejne vysere, pokud nebude vystrasen k smrti), ale branit viru aby se prenesl. Tedy nadechovat se pres FFP3 filtry. Mame za sebou 2. a 3. vlnu pandemie a teprve ted – kdyz zacina 4. vlna – se vlada konecne rozhodla, ze mit na hube nedolehajici kus spinaveho kapesniku neni dostatecna ochrana. Bravo! A prikazali nosit alespon FFP2 respirator. Tedy vec, ktera ma nekolik zajimavych vlastnosti:
– nechrani proti pruniku viru. Pouze proti kapenkam s virem. Jakmile kapenky vyschnou, viriony projdou.
– vetsina kamaradu kteri zkusili skladaci respirator pouzit tvrdi, ze jim nedoleha dostatecne na oblicej at delaji co delaji. Mlzi se jim v tom bryle, coz znamena, ze dychaji okolo nosu a cely respirator je timpadem jen o malo lepsi, nez onen spinavy kapesnik.
– u mnoha lidi koliduje skladaci respirator s brylemi, takze mohou vybrat jestli maji blbe respirator (nejsou chraneni), nebo bryle (poradne nevidi). Me navic bryle polozene na respiratoru padaji a do par minut me zacne z rozhozeneho obrazu bolet hlava. Predstava, ze bych s necim takovym napriklad ridil je zcela absurdni.

Nenastal uz nahodou cas na FFP3 filtry? Ehm … nenastal ten cas jen tak mimochodem uz nekdy na zacatku rijna 2020, kdyz uz jsme u toho?

Stat se rozhodl hospodarit se schodkem 500 Giga korun. Poslat kazdemu obcanovi na ucet tisicovku, aby si mohl koupit polomasku s FFP3 filtry, celooblicejovou masku, plynovou masku, respirator, nebo jine adekvatni reseni, ktere mu vyhovuje a zaroven skutecne ochrani pred virem, by vyslo na 10 Giga korun. To je padesatina schvaleneho schodku. Asi by to bylo levnejsi, nez vyplacet nahrady zivnostnikum, nebo podporu v nezamestnanosti byvalym zivnostnikum. Ale my jsme rekli ne, radsi povolame armadu a zavreme vsechny obchody, nez abychom udelali to, co funguje.

Ta policie by pak mohla pripadne kontrolovat, ze lidi skutecne nosi do uzavrenych prostor obchodu, divadel, skiarealu, nebo fotbalovych tribun adekvatni ochranne pomucky. Pokud by to vubec bylo potreba.

Myslim, ze to je pripad pro lekare. Konkretne psychiatra. A mel by vysetrit vladu.

Poznamka: samozrejme, ze by neslo otevrit vsechno. V polomasce, nebo respiratoru je pomerne neprakticke napriklad plavat a nemozne jist a pit. Ale porad by mohlo byt otevreno mnohem vice prodejen, sluzeb a kultury, nez ted.

Posted by zelenohlav in Absurdity, SARS-CoV-2, 0 comments
Lepsi ochrana pred virem – vojensky filtr na polomasce

Lepsi ochrana pred virem – vojensky filtr na polomasce

Na klasickou gumovou polomasku (coz je mimochodem jediny typ ochrany dychacich cest, ktery jsem kdy v zivote dokazal uspesne provozovat zaroven s brylemi) lze pridelat vojenske P3R filtry od plynove masky.

Poridil jsem filtry od Sigmy Lutin se zavitem NATO 40mm x 1/7″. Existuje jeste velmi podobny 40mm zavit s nepatrne jinym stoupanim v norme GOST. Pry to jde nasroubovat, ale netesni to. Osobni zkusenost nemam.

Redukci mezi masku a filtr jsem namodeloval v openscadu a vytiskl na 3D tiskarne. Berte ji jako zaklad, ze ktereho muzete vychazet, protoze jeji prime pouziti bude na vasi masce asi nerealne a to ze dvou duvodu:

1. Moje maska ma velky bajonet 3M (prumer diry 27mm), zatimco bezne prodavane polomasky 3M maji prumer diry v bajonetu 22mm. Prodejci casto ani nevedi, ze existuji dve velikosti. Svoji polomasku jsem koupil v drogerii tesne pred zacatkem pandemie.

2. Nemodeloval jsem presne tvar protikusu k bajonetu, protoze jsem ty redukce nasazoval na chemicke filtry 9200, ktere se mi osvedcily. Ale tyto fitry maji vystupni bajonet z tvrdeho plastu, tiskarna tiskne take z tvrdych plastu, takze bajonetove spojeni nemuze fungovat. Namodelaoval jsem tedy jen vyrezy pro 3 packy bajonetu, ktere brani pootoceni dilu proti sobe a slepil redukci s filtrem tavnym lepidlem.

Modely vicek a redukci na 3M bajonet jsou k nalezeni na thingiverse, takze si muzete bud muj navrh upravit a nebo vytisknout konektor z thingiverse a oba dily slepit vterinovym lepidlem, nebo acetonem.

Redukce na thingiverse

Vicko na thingiverse

Muj model pouziva zavit z thingiverse (7-8_UNF_to_RD_40_1-7.stl). Tento soubor je potreba stahnout pred kompilaci .scad zdrojaku. Redukce je navrzena tak, zby ji slo vytisknout bez podpor. Oba kusy se povedly na prvni pokus (ABS plast).

Dovnitr do zavitu je potreba vlozit gumovy tesnici krouzek, ktery utesni filtr P3R proti redukci. Ten se da bud koupit, nebo vystrihnout ze stare duse.

Pokud nebudete kombinovat vice filtru za sebou, bude vam pravdepodobne stacit jeden filtr P3R a druhy vstup polomasky muzete zaslepit vickem. Prodavaji se i masky stavene primo na tyto filtry P3R, coz je asi optimalni reseni, pokud nemate bryle. Z obrazku na eshopech se muzete pokusit odhadnout, zda je pujde nosit zaroven s brylemi.

Zdrojovy kod modelu: 3M_27mm_bayonette_to_40mm_NATO__using_hot_glue.scad

Posted by zelenohlav in 3D tisk, Navody, SARS-CoV-2, 3 comments