diy

Nakladana repa

Nakladana repa

Na internetu lze najit ruzne recepty na nakladanou repu, ktere se casto si v jednotlivych ingrediencich lisi az 1:4. Tohle je postup, ktery jsem si z dostupnych receptu vybral a modifikoval ja.

Disclaimer

Nenesu zadnou zodpovednost za to, kdyz se vam povede sebe, nebo nekoho jineho poskodit na zdravi nakladanou repou. Recept nasledujete na vlastni nebezpeci po zvazeni, zda jsou koncetrace pepre a kapsaicinu vhodne pro vas travici trakt. Pokut nectite zasadu, ze “to ma chutnat, jako kdyz jis lavu”, meli byste patrne snizit mnozstvi koreni.

A ted uz k receptu

Vyrveme repu ze zeme, zbavime ji listi a hliny. Bulvy naskladame do hrnce, zalijeme vodou a nekolik hodin varime. Jednak zmeknou a druhak pujdou snadno oloupat. Vodu z hrnce rozlijeme na cerstve polozenou jeste nenalakovanou podlahu, aby uz byla navzdy ruzova. Tedy pokud jsme mezacali s krmnou repou (se kterou recept take funguje), nebo pokud nepreferujeme jinou barvu podlahy, zdi a prilehleho calouneni na nabytku.

Repy oloupeme. Lidi se zkusenostmi s tahanim odporu z desek plosnych spoju prsty mohou hned po vyndani z hrnce. Ostatni si asi pockaji, az teplota bulev o neco poklesne. Na mistech, kde z bulvy netrcely koreny, nebo listy to jde stahnout rukou bez nastroje. Oloupane bulvy nakrajime na platky (ctvrtkolecka, pulkolecka, whatever).

Pripravime si zavarovaci flasky s vicky. Je vhodne, aby byly ciste. Do kazde flasky dame asi pul lzicky kulickoveho pepre, lzicku horcicneho semene, jeden bobkovy list, asi ctvrt lzicky fenykloveho semene a 2-6 poradne ostrych feferonek. Neco, co ma alespon 100 000 SHU. Pokud mame jednomegove Jolokie, mozna bude stacit jedna. Davam je tam cele i se stopkou, ale pokud si chcete nechat seminka, doporucuji si tou rukou pak neutirat celo, neprotirat oci a pujdete-li na toaletu, vezmete si gumovou rukavici. Zbytek sklenice zaplnime nakrajenou repou skoro po vrch (tak 10-20mm pod vrsek sklenice) a lehce upechujeme.

Pak vytvorime lak. Popsane mnozstvi je asi na 6 klasickych okurkovek (0.68-0.72 litru) s lehce upechovanou repou.

Do hrnce dame 1 litr vody, 0.3 litru octa, 80g cukru (asi by to fungovalo s jakymkoliv, ja pouzivam sacharozu, protoze je k repe stylova), a 25g soli (tady bych se drzel v blizkosti NaCl; treba KCN je sice take chemicky sul, ale repu byste si asi moc dlouho neuzili). Vysledek privedeme do varu (tim se zaroven rozpusti pevne slozky) a zalijeme s nim sklenice s repou skoro po vrch (aby byla repa potopena). Pak uz je staci jenom zavickovat a za vysterilovat.

Pro sterilaci okurek se doporucuje 80 – 85 degC pro 20 minut. S repou neni potreba se patlat – stejne se uz varila a krupava nebude. Dejte do hrnce hadr, prkno, nebo neco podobneho, co lehce zvedne sklenice ode dna. Na to naskladejte sklenice, zalijte vodou, zaklopte poklickou a dejte varit. Po 20 minutach varu je vysterilovano a staci sklenice vytahat. Je dobre to udelat hned a ne az voda vystydne, aby se podtlakem pritahla a zatesnila vicka. Prodava se na to takovy bazmek a nebo si muzete vyrezat vhodny nastroj ze dreva.

Misto seminek fenyklu je mozne ve sklenicich nahradit 10-40% repy cerstvym fenyklem.

Sklenice nechte alespon dva tydny ulezet a pak muze prijit foodgasmus. Enjoy.

Repa vydrzi ve spajzu nekolik let. Tedy pokud jste meli tak obrovskou urodu, ze po trech tydnech od zavarovani jeste neco mate. Ale repa je nenarocna plodina, takze staci vystehovat tulipany a macesky, natahnout kapkovou zavlahu a behem leta sledovat, jak dochazi ke konverzi proudu fotonu na jidlo.

Posted by zelenohlav in Foodhacking, 0 comments
Hyper is the new Super

Hyper is the new Super

Na tohle (at uz to je cokoliv) by se hodila klavesova zkratka. Jenomze jaka? Ctrl+pismeno, nebo cislo, muze kolidovat s nekterymi aplikacemi a s ovladanim terminalu (zvlast Ctrl+C,Z,Q a S je velmi neprakticke odchytavat). Alt+pismeno pouzivaji jine aplikace. Alt+F-klavesa se pouziva na prepinani pracovnich ploch. Mackat vice modifikatoru je docela nepohodlne (i kdyz uzivatele Emacsu trenuji, co mohou).

Docela prakticke je pouzit jako modifikator klavesu Wokno, kterou X prijme jako Super_L, nebo Super_R (levou a pravou) a dale ji mapuje na X-ovy modifikator Mod4. Pak takova klavesova zkratka v konfiguraku fluxboxu vypada napriklad takto:

Mod4 x :Exec xterm

Ale ne na kazde klavesnici takova klavesa je. Treba na psani velmi pohodlna IBM model M ji nema.

Behem techto uvah jsem si znovu uvedomil, jak me stve CapsLock. Uz pred nekolika lety doslo k deCapsLockizaci jedne klavesnice sroubovakem, protoze se na ni povedlo az prilis casto tuhle klavesu strefit omylem spolecne s pismenem “a”. Po nalezeni redukce z velkeho DINu na PS/2 a prechodu na jiz zminenou IBM Model M CapsLock opet vyvstal, znovuzrozen, jako Fenix. Model M mi, narozdil od scheisse-membranovky, bylo lito nicit. A to byla idealni prilezitost pro sber statistiky o vyuzivani teto klavesy.

Vyuziti CapsLock
umyslne neumyslne
------------------
0       mockrat

Nesel by CapsLock predefinovat na neco uzitecnejsiho? Pry se dal prohodit s Ctrl, jako to mely stare layouty klavesnic. Nezbylo, nez zacit hledat.

Nakonec jsem se dostal az sem: https://en.wikipedia.org/wiki/Space-cadet_keyboard. Dobre si prohlednete modifikatory z pred-UNIXove doby a jejich rozmisteni. Vsechny ctyri modifikatory jsou na obou stranach klavesnice, zrcadlove proti sobe a v jedne rade. Takze bylo mozne zmacknout jejich kombinaci i bez polydaktilie, kterou si dnes preji k vanocum ctyri z peti uzivatelu Emacsu.

Takze to mame do prostredka do kraje: Ctrl: jasne, ten mam na klavesnici taky, ne? Meta: ne, tahle ne. Vetsinou (a defaultne) se jako Meta mapuje na PC klavesnici Alt. Super: tam je namapovana klavesa s wokynkem, tucnakem, nebo jinum obrazkem jako v materske skolce. Hyper: WTF, to jsem jeste nevidel.

Klavesu Hyper jde na PC klavesnici namapovat treba na klavesy s wokynkem a nebo prave na zmineny CapsLock. Staci v Xkach pustit:

setxkbmap -option caps:hyper

a je to. Jenomze se chova stejne, jako klavesa Super (wokynko). Proc?

To, ze do Xek prijde scankod klavesy Hyper jeste mnoho neznamena, Xka zmaji 8 modifikatoru (a vic jich mit nemohou, protoze modifikatory jsou v bitove maper v jednom Byte) a do toho se pocita i Shift, CapsLock, NumLock a prepinac layoutu klavesnice. Hyper je na vsech pocitacich, na ktere jsem se koukal, defaultne nastaveny na Mod4 stejne jako Super.

Takze nasleduje prehozeni na (defaultne prazdny) Mod3.

xmodmap -e "remove Mod4 = Hyper_L" -e "add Mod3 = Hyper_L"

a hned to vypada lepe:

$ xmodmap -pm

xmodmap:  up to 3 keys per modifier, (keycodes in parentheses):

shift       Shift_L (0x32),  Shift_R (0x3e)
lock
control     Control_L (0x25),  Control_R (0x69)
mod1        Alt_L (0x40),  Meta_L (0xcd)
mod2        Num_Lock (0x4d)
mod3        Hyper_L (0x42),  Hyper_L (0xcf)
mod4        Super_L (0x85),  Super_R (0x86),  Super_L (0xce)
mod5        ISO_Level3_Shift (0x5c),  Mode_switch (0xcb)

A ted uz staci pouzit klavesovou zkratku s Hyper na neco uzitecneho, takze do ~/.fluxbox/keys zapiseme treba:

Mod3 b :Exec xmessage -center -timeout 2  "$(/home/username/bin/bt)"
Mod3 i :Exec xmessage -center -timeout 5  "$(/home/lhc/username/show_ip_addrs)"

a jeste naplnime oba soubory a zapneme jim executable flag (chmod +x jmeno_souboru):
/home/username/bin/bt:

for bat in /sys/class/power_supply/BAT*; do
        cat "$bat"/energy_now | tr '\n' ' '
        echo -n 'from '
        cat "$bat"/energy_full | tr '\n' ' '
        echo -n '= '

        (
                cat "$bat"/energy_now | tr '\n' ' '
                echo -n '*100/'
                cat "$bat"/energy_full  | tr '\n' ' '
                #rounding
                echo '+0.005'
        ) | bc -l | sed 's/\([^.]\...\).*/\1 \%/'
done

Na ruznych notebookach muze byt informace o bateriich v ruznych adresarich, takze je nutne si prohlednout /sys/ a nahradit /sys/class/power_supply/ spravnou cestou.

/home/lhc/username/show_ip_addrs (na jeden radek):

/sbin/ifconfig | sed 's/        inet /#inet /;s/^\([^# ]\)/#@\1/' | tr '@\n' '\n#' | sed 's/^\([^:]*\)[^#]*#*/\1\t/; s/inet//; s/netmask.*//' | grep -v '^#'

Pak uz staci jenom zmacknout Hyper b (teda vlastne CapsLock b) a uprostred monitoru se na dve sekundy objevi informace o stavu akumulatoru. Misto prehistoricke xmessage se da samozrejme pouzit treba mnohem modernejsi notify-send, ale ten se neumi zobrazit doprostred monitoru (bacha, prijima timeout v milisekundach).

A pokud jste behem cteni nezapomneli, proc jsem s vyzkumem alternativnich vyuziti CapsLocku zacal, je vam asi jasne, ze klavesova zkratka Hyper a zustava neobsazena. Technicky samozrejme nic nebrani tomu namapovat na ni shozeni Firefoxe (aspon by se restartoval driv, nez stihne vyzrat celou RAM). Hlavne si nezapomente namapovat nejakou dulezitou funkci na Hyper Super Shift Ctrl Alt H. Jiste to ocenite, az ji budete potrebovat zmacknout mene, nez trema rukama :-).

Poznamka: pokud by se jednalo pouze o klavesnici IBM Model M, stacilo by namapovat na CapsLock Super_L timto prikazem: “setxkbmap -option caps:super”, ale pracuji na vice pocitacich s ruznymi klavesnicemi, takze chci vyuzit najednou Hyper i Super na klavesnicich bez numerickeho bloku.

Posted by zelenohlav in Linux, 2 comments
Supersifon

Supersifon

V zivote vetsiny z nas nastane ten okamzik, kdy je potreba vycistit odporne sitko v odpadu drezu a neni to na koho prehodit. Cloveka to donuti k zamysleni, jestli tam to sitko je vlasnte potreba. Strach z ucpani odpadu vedouciho neznamymi trasami uvnitr zdi vetsinou zpusobi, ze odpoved je smutne “ano”. Nicmene fakt, ze “se to tak dela” neni duvod nenavrhnout pri stavbe, nebo rekonstrukci sifon lepe.

Moje prvni myslenka byla pripojit drez stejne tlustou trubkou, jako zachod. Pak se priblizila realizace a s ni tri otazky: 1. z ceho udelat sifon, kdyz se tak velke neprodavaji a 2. jak tenhle prumer pripojit ke drezu 3. jak v te dire neztracet hrnicky a pribory.

Odpoved na prvni otazku vypadala jednoduse – pouziji se ctyri kanalizacni kolena a slepi se spoje. Teorie vzala zasve po seskladani kolena zjistenim, ze vysledny vytvor je obrovsky.

Odpoved na druhou otazku nejdrive nevypadala slozite. Do drezu se rizne dira a trubka se ke drezu pritahne pres gumove tesneni za pomoci nejakeho kusu plochace, ktery pujde napric trubkou. Jenomze ocelovy zrezne a hlinikovy nesnese louh (stale jsem zil ve svete odpadu, do kterych je potreba sypat louh). A navic se tim vynorila otazka cislo tri.

Takze doslo k odlozeni problemu, reseni jinych veci a obcasne diskusi s kamarady. A pak me Bosohlav privedl na spasnou myslenku: prumyslovy sifon.

Ale to chce nejak zadelat do kanalizacni trubky vodotesnou prepazku jeste navic tvarovanou. Svarit to z oceli? Ale to bude reznout. Zkusit to z neceho slepit? A pak prisel druhy napad – udelat to obracene. Misticku dat dnem dolu a nechat ji pretekat, zatimco do ni pod hladinu bude zaveden odpad ze drezu.

A pak uz se jednalo jen o otazku doreseni detailu. Jedine, co musi byt vodotesne je misticka a to neni problem. Misticka se polozi na nejakou podlazku, ktera bude do trubky vlepena, nebo zasroubovana. Asi ji bude potreba nejak cistit, takze bude nejlepsi to udelat z cisticiho kusu. Na vrch se da spunt a do nej se zalepi konec trubky, kterym pujde dovnitr prostrcit 50mm trubka az do misticky. A nad tim uz nema smysl to rozsirovat, takze se to napoji primo na 50mm vystup drezu. Originalnim drezovym odtokem vetsina nadobi nepropadne a tim jsou doresene temer vsechny detaily.

Podlazku pod misticku jsem nakonec prichytil na nerezovou zavitovou tyc prosroubovanou zkrz cistici kus o pumeru 125mm. Aby se podlazka neprotacela, je tam navic nerezovy sroub kolmo na zavitovou tyc. Pruchody plastem jsou utesnene kusem gumy z duse a stazene mezi dve podlozky. Podlazka je svarena z kusu oceli a trojice podlozek, pote natrena a namontovana. Pokud zrezne tak se toho tolik nestane. Do vicka je tavnou pistoli zalepena pulka spojky na 50mm trubku (mela pekne osazeni). Spoj nepotrebuje byt vodotesny – na to, aby kanalizace nesmrdela by teoreticky stacila i modelina.

Jeste vyresit kde vzit kelimek. Prumer trubky od drezu je 50mm. Prumer kanalizacni trubky je 125mm. Optimalni prumer kelimku bude tedy aritmeticky prumer techto dvou cisel, protoze tim bude mezi prichozi trubkou a kelimkem stejne mista, jako mezi kelimkem a odchozi trubkou. Idealni velikost ma plastova pixla od hydroxidu sodneho na cisteni odpadu. Staci uriznout nozem vrsek a je hotovo.

No jo, ale jak se to bude cistit?

Staci otevrit dekl na cisticim kusu, vyndat kelimek, vylit ho (at uz dal do odpadu, ktery pokracuje v prumeru 125mm dal, nebo treba do zachodu) a vratit ho zpet. Prvnich par tydnu jsme tam v ramci testovani nahazeli uplne vsechno, co muze clovek chtit nahazet do kanalizace. Cajove listi. Pripaleny tuk. Zbytky jidla. Hlinu od cisteni zeleniny. Puvodni plan byl kouknout se na kelimek po tydnu, ale nejak se mi do toho nechtelo. Nakonec jsem si po nekolika tydnech nachystal kybl a dusevne se pripravil na humus jako v sitku. Pak uz stacilo otocit vikem cistaku, sundat ho a zirat na uplne cisty kelimek od hydroxidu plny uplne ciste vypadajici vody.

Od te doby, co mam supersifon jsem nikdy nepouzil sitko, ani hydroxyd. Drez cistim tak, ze velke kusy vyberu do kompostu a male prostoucham do odpadu a vubec me nezajima, jaky odpad poslu dal*. Zarizeni je naprosto bezudrzboce a material stal dost mozna mene, nez novy sifon ke drezu.

*) Bavime se o beznem kuchynskem odpadu. Hlina ze zeleniny, slupky, zatoulany kus spagety, smes oleje na smazeni se saponatem a podobne. Aceton, nebo toluen by asi naleptal trubky. Termit, nebo roztavene olovo by je propalilo a misto toalety se mi zrovna kuchynsky drez take pouzivat nechce.

Ke konstrukci je potreba vrtacka (staci rucni), pilka na zelezo (nebo rozbrusovacka), nuz, pilnik a tavna pistole. Hodi se vykruzovak o prumeru asi 55mm, staci na drevo. Podlazku pod kelimek by slo naohybat, nebo slepit z plastu – svarovani neni nutne.

Udelal bych to po zkusenostech znovu? Rozhodne ano!

Uzijte si eliminaci jednoho z zivotnich opruzu.

Posted by zelenohlav in Stavba, 0 comments

Klavesnicova makra podruhe – lokalni

Diky Jendove komentari pod jak-automaticky-vkladat-text-i-kdyz-se-nekdo-snazil-aby-to-neslo jsem objevil xdotool. Precetl jsem si manualovou stranku a dostal par napadu. A o tech, ktere se mi zatim osvedcily bude tento clanek.

UNIXova graficka nadstavba X-window ma sice nekolik schranek (clipboardu), ale pokud je chcete normalne pouzivat – treba oznacit levym tlacitkem text v browseru a vlozit ho prostrednim tlacitkem do textoveho editoru otevreneho v terminalu, nebo naopak – je nutne system nakonfigurovat tak, aby se choval, jakoby mel schranku jednu. Jenomze obcas by se hodilo vice schranek u kterych si clovek muze sam vybrat, do ktere co ulozi. Staci se snazit nekomu poslat mail, ve kterem je cast textu z jineho mailu. Ctu zdrojovy mail, oznacim text, zavru zdrojovy mail, otevru novy mail, chce to po me adresu, zjistim adresu, chci ji oznacit a tim prichazim o puvodni text. Ne, ze by to byla neresitelna situace, ale zbytecny opruz to je.

Nekdo mozna namitne, ze mam mit adresar s maily primo v klientovi … ale tak muj mozek nefunguje. Ne, opravdu nevim, jestli jsem si toho cloveka ulozil pod jmenem, prijmenim, nebo prezdivkou. Pripadne pod kterou prezdivkou. A pokud je to firma, tak si dost mozna pamatuju jenom jednu vec, kterou jsem tam kupoval a nic jineho. Takze by ten mailovy klient musel umet prohledavat bloky textovych dat podle (nekdy i vice) klicovych slov a ve vybranem textu pak hledat mailove adresy. Ne, ze by to principialne neslo, ale nic takoveho jsem nikde nevidel, takze mam svuj program na adresar. Adresu oznacim levym tlacitkam, prejedu do terminalu (nebo jen prehodim screen) s mailovym klientem a vkladam prostrednim tlacitkem.

Obcas se take stava, ze clovek potrebuje posbirat data z vice mist a vlozit je do jednoho. Treba prijde URL rozlamana na vice radek od nekoho, kdo ma mail na seznamu. Nebo je potreba vykopirovat z nejakeho clanku na webu jenom to dulezite a ne kecy okolo.

Cim to ovladat?

Zadani je jasne a ted nastava otazka cim to ovladat. Samozrejme by slo pouzit zvlastni klavesove zkratky, ale pak je problem pri vkladani textu, protoze text prichazi jako z klavesnice, takze je nutne pockat, nez uzivatel pusti vsechny modifikatory (Control, Alt, Shift, Tucnak …), jinak se mohou stat nejruznejsi veci. Samozrejme by slo poslat text z vedlejsiho pocitace pres inputattach (klavesnicova makra poprve), ale jak ho pohodlne dostat tam? Taky by slo poslat nejake nevyuzivane scankody, ale na bezne klavesnici se par nevyuzivanych klaves najde.

Kdysi jsem psaval cisla zasadne na numericke klavesnici. Jenomze pak prisly vykonne notebooky, vice cestovani a numericka klavesnice najednou nebyla k dispozici, takze nezbylo, nez se naucit psat cisla na hornim radku klavesnice. Po par letech uz mi to ani neprislo a od te doby je numericky blok me klavesnice zcela nevyuzit. Precijen je zbytecne daleko na to, aby tam clovek presouval ruku, kdyz chce napsat cislo a zdrzuje to. Jeste se da pouzit Ctrl a numericky +/- na zmenu velikosti textu v browseru, ale to uz funguje i s normalnim + a -, jak se mi povedlo zjistit po ziskani noveho notebooka, ktery uz numericky blok ani neemuluje pres Fn. Tim ziskavame klavesy 0-9 na 10 schranek a nekolik dalsich okolo.

Jak to ovladat?

Zkusime tedy vymyslet intuitivni ovladani.

Do schranky je potreba ulozit a pak z ni cist. Prepinani modu je pakarna, protoze si clovek musi pamatovat v jakem je modu (a samozrejem VIM ktery textovy editor je nejlepsi, ale i tak je lepsi se tomu vyhnout, kdyz to jde). Slo by rozdelit klavesy na 0-4 a 5-9, ale to by bylo intuitivni jak brainfuck. Takze zbyvaji tri rozumne varianty: vkladat bez modifikatoru a cist s modifikatorem, nebo opacne, pripade delat vse bez modifikatoru a hadat, co chce uzivatel udelat. Systemy, ktere hadaji, co chce uzivatel udelat vetsinou funguji blbe a clovek se kvuli nim nauci sprosta slova v mnoha cizich jazycich. Dalo by se predpokladat, ze s prazdnou mysi schrankou se ma extra schranka vypsat a s plnou se ma text prekopirovat z mysi do extra schranky. Ale na rovinu – mazete po pouziti obsah schranky? Asi ne, to by byl opruz navic. Delat si zivot tezsi neplanuju, takze posladni moznost pada.

Vypisovat obsah schranky modifikatorem znamena, ze modifikator modifikuje zacatek vypisu. To je sice jakesi technicke omezeni, ktere by mozna slo obejit lepe, nez rychlym uvolnenim modifikatoru v kombinaci s vlozenim cekani pred zacatek vypisu, ale neni to jedina nevyhoda. Druha nevyhoda je vkladani bez modifikatoru. Je sice rychle, ale obcas clovek hrabne po prave sipce, nebo PgUp/PgDn a strefi se i na numerickou klavesnici a prepise si schranku, aniz by si to uvedomil. Na to jsem prisel tim tezsim zpusobem (nejdriv mi to pripadalo intuitivnejsi).

Tim zbyva jedina varianta: prepis schranky mysi do extra schranky: modifikator + cislo na numericke klavesnici (pouzivam Shift), vypsani extra schranky: cislo na numericke klavesnici.

Tim se resi i sber dat po dokumentu, ale kdo si ma pamatovat kterou schranku pouzil naposledy. Takze by se hodila jeste funkce na pridani do schranky. Rozhodl jsem se to nekomplitovat a vytvorit jedenactou extra schranku, do ktere pujde pridavat z mysi schranky. Klavesa tecka na numericke klavesnici ji smaze (krome tecky to je i Delete, ale asi jste ji tak v tomto tisicileti nepouzili), klavesa plus prida (to je docela intuitivni) a klavesa lomitko vypise obsah (protoze minus a hvezdicku uz mam zabranou). Jeste me napadlo, ze by plus se shiftem a altem mohl pridat mezeru, nebo konec radku a teprve pak dalsi data, ale ukazalo se, ze to prilis nepouzivam.

Kdo sezral minus a hvezdicku? Numerickym minusem vkladam obsah schranky, kdyz nechci sahat az na mys a hvezdickou vkladam totez, jen s odstranenou diakritikou (to se obcas hodi). Vyhoda je ta, ze se do grafickych programu text vlozi tam, kde je prave textovy kurzor (stejne, jako do terminalovych pri beznem vkladani prostrednim tlacitkem) a neni treba peclive pozicovat mysi kurzor tam, kde uz je textovy kurzor.

Implementoval jsem toho vice, ale toto jsou veci, ktere od okamziku implementace pouzivam temer denne a prijdou mi kulervouci.

Implementace

Je potreba rozlisit, jestli cisla a dalsi znaky prichazi z alfanumericke casti klavesnice, nebo z numerickeho bloku. To lze vyresit tak, ze vytvorime zkratku na scankod klavesnice a ne na prichazejici znak. Scankody zmacknutych klaves (a dalsich eventu) ukaze program xev.

Navod je specificky pro windowmanager Fluxbox, ktery pouzivam. Pokud pouzivate jiny, ceka vas googleni a cteni manualovych stranek, protoze vlastni klavesove zkratky jsem v zadnem jinem windowmanageru asi nikdy nekonfiguroval (mozna v minulem tisicileti ve fvwm2 a WindowMakeru, ale v takovem pripade uz jsem zapomnel jak). Ve Fluxboxku to je zcela jednoduche. Staci otevrit soubor ~/.fluxbox/keys a pridat par radek:

#Numericke 0-9
Shift 79 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 79
Shift 80 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 80
Shift 81 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 81
Shift 83 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 83
Shift 84 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 84
Shift 85 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 85
Shift 87 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 87
Shift 88 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 88
Shift 89 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 89
Shift 90 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 90
79 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 79
80 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 80
81 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 81
83 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 83
84 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 84
85 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 85
87 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 87
88 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 88
89 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 89
90 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 90

#Numericky -
82 :Exec /home/username/bin/mouse_copy
#Numericka *
63 :Exec /home/username/bin/mouse_copy_uncs

#Numericky +
86 :Exec /home/username/bin/xtraclip_add
#Numericka .
91 :Exec /home/username/bin/xtraclip_del
#Numericke /
106 :Exec /home/username/bin/xtraclip_out

Misto username si samozrejme dejte svuj username. Asi se to vyrovna i jen se jmenem programu, pokud mate svuj “$HOME”/bin v ceste, ale proc to delat zavisle na promennych prostredi.

xtraclip_mem:

xclip -out > ~/extra_clipboard/"$1"

xtraclip_mem_out:

xdotool type -- "`cat ~/extra_clipboard/"$1"`"

mouse_copy:

xdotool type -- "`xclip -out`"

mouse_copy_uncs:

xdotool type -- "`xclip -out | cstocs utf8 ascii`"

xtraclip_del:

echo -n '' > ~/extra_clipboard/x

xtraclip_add:

xclip -out >> ~/extra_clipboard/x

xtraclip_out:

xdotool type -- "`cat ~/extra_clipboard/x`"

Jeste vytvorit adresar, kde budou v souborech ulozene nove clipboardy (ktere timpadem preziji i restart pocitace):

mkdir ~/extra_clipboard/

Pokud neco z toho nefunguje, jak ma, vlozte do skriptu pred xdotool sleep.

sleep 0.1

Pak uz staci v menu ve Fluxboxu dat reload config (nebo restartovat Fluxbox, nebo Xserver) a muzete se tesit z novych klavesovych zkratek. Nakonec – jak si myslite, ze se do tohoto clanku dostaly obsahy tech vsech souboru. Skutecne jsem nepreklikaval osmkrat sem a tam. Deset schranek je navykovejsich, nez opiaty.

EDIT: Zda se, ze jsem se unahlil s optimalizaci. Behem ladeni jsem na zacatku kazdeho z vyse uvedenych skriptu pouzival

sleep 0.5

a postupne jsem ho snizil az na 0.1 sekundy. Pak jsem presel na klavesove zkratky, ktere pri vypisovani nepouzivaji zadny modifikator, takze se sleep zdal byt zbytecnym a pri psani tohoto clanku byl vynechan. Samozrejme bez otestovani, protoze jsem si byl jist, ze tam uz je k nicemu.

Ukazuje se, ze tam k nicemu neni. V pripade, ze tam sleep neni, nevypise se prvni znak, protoze zjevne prijde drive, nez Key Release od klavesy, ktera akci spustila.

Posted by zelenohlav in Linux, 4 comments

Superkondenzatory

Superkondenzatory s balancerem.

Tady na videu nastaruje auto ze superkondenzatoru. To mne inspirovalo, ale jake superkondenzatory koupit? Daji se sehnat za stovku stejne jaku za dva tisice. Tak jsem zkusil ty nejlevnejsi 500F supercapy, co dokazi.

Nechtelo se mi nechtelo vymyslet balancer, ktery je nutny kvuli tomu, ze napeti na kondenzatoru nesmi presahnout 2.7V (podle typu se muze mirne lisit). Takze tam je desticka s sesti 120F supercapy a balancery. Pro 12-14V je potreba sest kusu v serii.

Z 3A zdroje se to nabiji nekolik minut. Bezny zdroj bez proudoveho omezeni by shorel, nebo by bylo nutne nabijet treba pres seriove zapojenou zarovku. Diky spatnemu navrhu balanceru napeti velmi rychle klesa (navic na kazdem kondenzatoru jinak rychle), takze za nekolik minut poklesne asi ke 12V a pak se pokles zpomaluje. Jeste po dvou dnech tam bylo 8.5V. Autozarovka vydrzi na tuhle kondenzatorovu baterii svitit prekvapive dlouho.

Nabity blok kondenzatoru jsem pripojil skutecnymi startovacimi kabely, otocil hlickem, cvaknul elektromagnet, starter vyjel do zaberu a tim cela sranda skoncila. Cekal jsem, ze nenastartuju, ale necekal jsem, ze to ten motor neprotoci ani jednou. Patrne budou nutne vyrazne lepsi superkondenzatory.

Jakou by to melo vyhodu? Olovena baterka za par let odejde. Supercapy by mely mit vyrazne vyssi zivotnost. Navic olovenou baterku nenabijete v pouzitelnem case dynamem na klicku, supercapy ano (bude to tak 10-20 minut prace, ale odjedete).

Jedna vec k zamysleni – maximalni nabijeci napeti oloveneho 12V akumulatoru 14.4V znamena, ze ma maximalne 2.4V na clanek. To je mene, nez 2.7V, ktere snese superkondenzator. Tech potrebujete sest, stejne jako je clanku ve 12V olovene baterce (ne skutecne jeden neusetrite, protoze 5*2.7V=13.5V a auta dobiji na 13.8-14.0V). Pokud by se povedlo vytahnout z baterky napeti mezi clanky (na starych zalitych v asfaltu to bylo jednoduche), tak muzete zapojit superkondenzatory zcela bez balanceru. A vysledna kombinace vydrzi vyrazne dele, nez samotna autobaterka.

Pro 6V automobily, budou samozrejme stacit tri superkondenzatory, ale asi budou potreba vetsi, protoze je vetsi odber proudu.

A co s 620Faradovou baterii superkondenzatoru, ktera nenastartuje auto? Asi skonci v tomhle serveru na vykryti kratkych vypadku napajeni.

Posted by zelenohlav in Elektronika, 3 comments

Novinka: celoplastikove startovaci kabely!

Zacina zima, pro jistotu si koupim si startovaci kabely a pokud se mi v aute vybije baterka, tak snad nekoho ukecam, aby mi pomohl nastartovat. A navic mam jeste stovku baterku, co vyhazoval kamarad, ze uz mu nenastartuje jeho trilitrovy diesel, ta se mi sice nevejde pod haubnu, ale muzu ji nabit a dat do kufru. Kdyztak ji pripojim na kabely a nemusim ani nikoho shanet. A kdyz ji navic zapojim v aute na 12 voltu, tak se bude za jizdy i nabijet a nebudu ji muset tahat domu.

Tak nejak muze vypadat genialni napad cloveka, ktery treba i vi neco o elektrice, ale netusi, jaky scheissdreck se dneska bezne prodava.

Takze si to rozebereme. Pokud si koupite startovaci kabely, dostanete opravdu, ale opravdu tluste hadice. Tlustostenne plastove hadice, ktere maji uprostred tenky praminek medi. Nejsou uplne celoplastove, jak jsem napsal v titulku. Nejake 4mm^2 medi tam jsou. To je vhodny prurez tak na konstrukci prodluzovacky ke svarecce, ale bohuzel na tu stranu, co se dava do zasuvky a ne na tu, kde tece svareci proud.

Zde muzete takove kabely videt. Udelal jsem z nich kabely k nabijecce a jejich medene jadro je asi tak tluste, jako ten modry a bily drat, co vedou k banankum. Koupeno na benzince nekdy pred deseti lety.

Kabely z benzinky

Jak muze takovy podvod fungovat? Jednoduse. V navodu se pise, ze mate druheho nahodneho ridice ukecat, aby spojil svou baterku s vasi a stal tam s vami jako idiot nejmene ctvrt hodiny, nechal svoje auto zrat palivo na volnobeh a pak mate zkusit nastartovat. Pokud je vase baterka hodne vybita, ale ne uplne v haji, tak ma vyrazne mensi napeti, nez baterka nabijejiciho auta, takze dostane par amper a to ji trosku ozivi na to, aby byla nejaka sance na nastartovani. Jestli ovsem najdete nekoho, kdo tam s vami bude stat v mrazu ctvrt hodiny, zatimco uz davno ma byt nekde jinde. S baterkou v haji, nebo uplne bez baterky, se bud nestane nic, nebo kabely shori. Doslova. Medeny vodic se rozzhavi do zluta a prepali, za vyvinu velkeho mnozstvi dymu z plastove izolace.

To jsem takovy idiot, ze jsem si nevsiml, co kupuji? Nastesti ne. Na techto smesnych kabelech byly medene svorky/kleste na baterku, ktere neumim ziskat levneji, nez z techto kabelu.

Reseni je jednoduche – pouzit svorky ze smesnych kabelu a dat k nim poradne kabely. Treba 35mm^2, tedy kabely s temer 10x vetsim prurezem. Pocitejte ovsem s tim, ze pokud jsou svorky prevazne plastove jen s malymi kousky medi, bude se na ne blbe letovat.

Svorky z benzinky a medene kabely

Videt to na nich moc neni, co? To je proto, ze maji izolaci tlustou necely milimetr a ne sest milimetru. Taky uz neco zazily. Mimo jine i jeden tvrdy zkrat, kdy se trosku natavily (zkratoval se spatny starter). Zelenozluta izolacka na nich je proto, ze plastove krytky z klesti padaly.

Pri letovani nestaci 100W pistolova pajka, ani 75W klempirska odporova pajka. Je potreba pajene misto predehrat. Pouzil jsem pynovou pajku bez hrotu (s horakem), ale muzete pouzit jakykoliv horak, treba i na sporaku. Nebo plotynku elektrickeho sporaku. Bacha, kalafuna hori.

Detail pajeneho spoje

Pajeno dvakrat. Po tvrdem zkratu kleste prehorely, protoze jsou z jen asi 1mm tlusteho medeneho plechu, po sletovani funguji dale.

Tyhle kabely pripojite k autu, ktere sotva rozsviti obrysova svetla, na jejich druhy konec date samotnou nabitou baterku (nebo nenastartovane auto), otocite klickem a nastartujete na prvni pokus. Bez baterky nastartujete take, ale pokud mate novejsi auto, nez Trabanta, nebo Wartburga, tak napetove spicky zpusobene pomalosti regulace alternatoru mohou pri jizde bez baterky odpalit nejakou elektroniku. Tedy v tom Trabantu taky, ale domu dojedete a nahradni radio (pokud neco takoveho vubec provozujete) sezenete v zastavarne za stovku, mozna i s kusem palubni desky a stopami pervitinu. S odpalenou ridici jednotkou dnesniho auta moc daleko nedojedete a za jeji vymenu date mnohem vic, nez za celeho Trabanta i s jeho generalkou.

Jeste par technickych informaci.

Proc se baterka v kufru nenabije?

Protoze je pripojena dlouhymi tenkymi draty (treba 4 metry a 2.5 mm^2) k baterce se stejnym napetim. Takze ubytek napeti na odporu tech dratu zpusobi, ze se baterka v kufru zacne trochu nabijet az v dobe, kdy hlavni baterka v aute bude uplne nabita. Potrebujete-li nabijet druhou baterku o stejnem napeti, nejlepsi reseni je menic.

Proc se baterka v mrazu vybije?

Ona se nevybije, ale poklesne jeji vyuzitelna kapacita, takze jakoby startujete treba z polovicni baterky. K tomu klade vetsi odpor olej v motoru, nemate-li dry sump (coz maji asi jen zavodni motory), nebo dvoutakta. I olej v prevodovce ztuhne. To je mozne obejit vyslapnutim spojky pri startu. Diskusi o tom, jestli to je pro auto bezpecne, nebo ne, je plny internet. Muzete se zapojit. Argument pro nevyslapavani spojky je, ze se nici spojkove lozisko. Trabant a Wartburg s tim problem nema, u ostatnich znacek nemuzu slouzit.

O tom, jak to funguje za ruznych teplot v akumulatoru si muzete precist treba tady (anglicky): why-car-batteries-perform-poorly-in-cold-weather, hledejte “Temperature-Dependent Properties of a Battery”. Clanek se tyka lithiovych akumulatoru, ale fyzika oloveneho akumulatoru je v tomhle velmi podobna.

A tu stovku baterku do Trabanta i Wartburga s troskou snahy nacpete, jenom neprisroubujete originalnimi uchyty. Testovano na lidech.

Posted by zelenohlav in Elektronika, 1 comment

Nabijecka olovenych baterii, ktera snese odpojeni zdroje

Nabijecka

Mate velkou olovenou baterku (at uz startovaci v aute, nebo gelovku, ze ktere napajite treba vrtacku z minuleho prospevku) a obcas ji potrebujete nabit. Nekdo nabiji prehistorickou nabijeckou, ve ktere je jenom transformator a diody (tezko rict, jak presne dodrzi napeti, zvlast kdyz v zasuvce muze byt 220V stejne jako 241V), nekdo z trafa pres zarovku, nekdo pochybnou nabijeckou za par stovek z nejakeho supermarketu. Vsechny tyhle varianty se musi hlidat. Zapomenete na tom baterku, odjedete na dva dny pryc a vyvari vam vsechen elektrolyt. Nebo ma regulaci napeti, tohle neudela, ale nejaky chytrak ji vytahne ze zasuvky, protoze si chce zapnout vrtacku, nerekne vam o tom a za dva tydny je baterka na vyhozeni.

Tato jednoducha nabijecka resi vsechny zminene problemy a nekolik navic.

Schema

Napajet se da z jakehokoliv zdroje od 14 do 39V, ktery da alespon 50W. Treba ze zdroje od notebooka, ktery stal v roce 1997 80 tisic a v roce 2012 navstivil popelnici, prestoze stale fungoval. Ze solarniho panelu, ze dvou gelovych 12V akumulatoru v serii a podobne. 24V transformator usmerneny gratzem je na hrane – zalezi na napeti v siti a rezerve ve vinuti (typicky se pridava 5%).

Omezuje proud na 3A (kdyz jde hodne do zkratu, tak spise ke 4A, ale to se bud rychle dobije, nebo je baterka stejne na vyhozeni). Pro automobilove baterky (40-100Ah) a notebookove zdroje (50-90W) idealni.

V pripade odpojeni napajeni se nestane nic. Baterka se vybiji necelym 1mA pres odpor zpetne vazby a to prezije pres 5 mesicu (40Ah – v realu ma samovybijeni, takze ji tam nechat radeji jen 2-3 mesice).

Navic to moc nehreje, takze staci maly chladic.

Obvod stabilizuje napeti na 14V, ale podle potreby jde nastavit na jina napeti zmenou odporu 12k8. 13.8V pro ochranu kladne elektrody v akumulatoru. 14.4V pro rychlejsi a uplne nabiti akumulatoru, 7V pro 6V akumulator, 21V, nebo 28V pro 18V a 24V akumulatory (to uz bude typicky potrebovat napajet ze dvou zdroju od notebooku v serii), nebo jakekoliv jine pri pouziti jako laboratorni zdroj.

Mozne upravy:
– vyssi napeti na vstupu – az do 63V pri pouziti LM2576HVT-ADJ, ktery je ale 3x drazsi. Nezapomente na maximalni napeti vstupnich kondenzatoru.
– vyssi proud – moznost pridat FET tu je, do nejakych 20V na vstupu je pomerne jednoducha, ale prijdete o proudove omezeni, takze by bylo nutne pridat i proudove omezeni, coz celkove zkomplikuje obvod 3x az 4x.

Nevyhody:
– oloveny akumulator preferuje pulsujici napeti kvuli sulfataci, tento zdroj dava stejnosmerne. Na obcasne nabiti to nevadi.

Inspirace:
http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~metan/?page=electronics&spage=lm2576

A rovnou draze ziskana odpoved na ocekavanou otazku:
Nemuzu pouzit neco podobneho za dve stovky z Ciny?
Muzete to zkusit. Ale treba tento zdroj:
DCDC 60V 15A
mel v popisu, ze omezuje maximalni proud, na desce ma veliky SMD odpor 0.01Ω, ktery nemuze byt k nicemu jinemu, nez ke snimani protekajiciho proudu, ale po pripojeni k akumulatoru se z nej zakourilo rychleji, nez bylo mozne zareagovat.

UPOZORNENI:
S trochou stesti nepracujete s nebezpecnym napetim (pokud jste pouzili zdroj od notebooka, nebo z jineho zarizeni), ale zkratovana autobaterka dokaze dat proudy, pri kterych hori draty, sviti sroubovaky a kapicky roztaveneho kovu letaji vzduchem. Zakaz noseni naramku, prstynku a retizku v akumulatorovnach neni zbytecna buzerace.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 0 comments
Ceske cislice slovy

Ceske cislice slovy

Potreboval jsem automatizovat generovani slozenky. Formular slozenky vypada, ze byl navrzen v dobe, kdy byl Wattuv rozteznik horkou novinkou. Nektere informace obsahuje snad i trikrat, radky v ruznych sloupcich nejsou zarovnane, nelze vytisknout cely najednou, ale je potreba se strefit tiskarnou do predtisteneho papiru a navic vyzaduje castku napsanou slovy.

Skript cisla_cz umi popsat slovy kazde cele cislo od nuly do 999999. Rozsireni na vyssi cisla by bylo pomerne jednoduche, ale miliony jsem slozenkou posilat jeste nevidel. Je napsan v BASHi, ale v zasade jde jednoduse prepsat do jakehokoliv imperativniho jazyka, ktery podporuje ridke pole (sparse array). Staci nahradit retezcove operace se sed-em aritmetikou.

Popis funkce:

Jeho jedinym parametrem je cislo. Pokud najde ve vstupu jine znaky, nez 0-9, stezuje si, ze to neni cislo. To plati i pro zaporna, realna a komplexni cisla, ktera jsem na slozence resit nepotreboval. Zde je prostor pro vylepseni.

Je-li na vstupu 0, vypise nula.

Pro cisla vyssi, nez 9999 urizne posledni tri cislice, rekurzivne zavola skript na zbytek cislic a vypise za to tisic. Dale posle jen posledni tri cislice.

Pote vzdy porovna zbytek s cislem 999, 99 a 9, aby se nesnazil odecitat nulu, odecte prvni cislici, vyhleda ji v poli s prislusnym radem a vypise retezec. Kdyz dojde k nule, skonci.

Cele to bylo napsane bez smycky, protoze jsem ocekaval vice problemu s ceskym jazykem. Nakonec se ukazalo, ze by to slo napsat i ve smycce, ale to uz to bylo hotove a nechtelo se mi to psat znovu jinak.

Sekce zpracovavajici cisla mezi 999 a 9999 je tam kvuli spravnym tvarum slova tisic. Jsou i lide, kteri rikaji treba tricet dva tisice, misto tricet dva tisic, ale zda se, ze spravne jsou oba tvary.

A ted si muzete uzivat generovani cisel.

Posted by zelenohlav in Linux, 0 comments

Teple jidlo na ceste bez hledani restaurace a cekani na obsluhu

Jedete v aute se spalovacim motorem uz druhou stovku kilometru a dostavate hlad. Chtelo by to neco tepleho, ale nechce se vam stravit hodinu hledanim restaurace, cekanim na obsluhu, cekanim na pripravu jidla a cekanim na uctenku? Placeni za jidlo, ktera hodnotite jako: “v pripade hladu pozivatelne” take nepatri k vasim oblibenym cinnostem? Jedno reseni existuje.

Nektera jidla vyzaduji jen jednoduchou tepelnou upravu. Vhodnou dobu ohrivat a pak snist. Ja varit neumim, takze se moje zkusenosti omezuji na konzervy a parky, nicmene patrne by tak slo upravit i prirodni kureci rizek, rybu (soude dle slavneho receptu na rybu v mycce, kde je dosazitelna vyrazne nizsi teplota), nebo treba zapect brambory s cuketou (pokud si doma pripravite zeleninu a marinadu). Naopak caj, nebo instantni polevka jsou problem, jak pochopite za chvilku.

Parky zabalite do asi tri vrstev alobalu, pridratujete na vyfukove parohy spalovaciho motoru, ujedete nejakych 20-30km, sundate, rozbalite a snite.

Par minut na pridratovani, ctvrthodinka na jidlo a muzete pokracovat v jizde. Parky nicim nesmrdi a chutnaji vyborne, protoze prostor pod haubnou je vetrany a vyfukove plyny jdou za auto, ne na parky. Stejne tak jde pridratovat i konzerva, ale protoze se dotyka jen malou plochou, trva ohrev vyrazne dele. Maso se bude patrne upravovat podobne dlouho, jako parky.

Je zjevne, ze pridratovat na motor neco v cem ohrejete vodu bude ponekud tezsi. Nadoba by muzela byt placata (aby se dotykala dostatecne velkou plochou), kovova, uzaviratelna s uzaverem, ktery se neuvolni vibraceni, nenatrena (takze asi nerez, nebo hlinik) a nejlepe s tlakovou pojistkou, abyste po otevreni nezjistili, ze uvnitr je 6 atmosfer a voda tepla 160 stupnu, ktere se chce do vaseho obliceje. Nejlepsi by byla asi vhodne seslapnuta nerezova cutora s privarenou koncovkou na metr silikonove hadicky, ktera by zustala otevrena celou dobu vareni. Ale to uz je vyrazne komplikovanejsi projekt, nez zabalit neco do alobalu a pridratovat to.

Rada pro elektromobilisty: nedratujte parky na elektromotor, radsi je uvarte na plynovem varici behem nabijeni. Pro milovniky extremni kuchyne se da take varit primym pruchodem elektrickeho proudu, ale krome zjevnych a ocekavanych upozorneni na moznost urazu elektrickym proudem bych si take dovolil upozornit, ze ohrev parku stejnosmernym proudem z baterie zpusobi elektrolyzu parku (narozdil od jeho pripojeni do stridave site). Produkty elektrolyzy parku nemusi patrit k nejzdravejsim.

Posted by zelenohlav in Foodhacking, 0 comments

Klavesnicova makra poprve

Tento prispevek navazuje na jak automaticky vkladat text i kdyz se nekdo snazil aby to neslo a odkazuje na SW a HW v nem zmineny.

Klavesnicova makra si predstavuji jako funkce, kterym jdou dat parametry a podle nich se vygeneruje vlozena sekvence uhozu na klavesnici. V nejjednodussim pripade se se parametry dosadi nekam do textu, ktery se posle. Ve slozitejsich pripadech se muze treba podle zadane mailove adresy prijemce rovnou prednastavit osloveni a podpis a podobne pokrocilejsi funkce.

Zatim mam napsana jen hloupa makra: serkbd_in_loop.py. Cely HW a SW na strane prijemce zustava stejny. Staci spustit program v pythonu, jako root* a pak mackat klavesy. Klavesou q se program ukonci, ostatni klavesy zpusobi pokus o nalezeni souboru s jednopismennym nazvem v aktualnim adresari a poslani jeho obsahu.

Pismena jsou samozrejme zadavana na klavesnici druheho pocitace a retezce znaku definovane v souborech prijdou do pocitace prijimaciho.

Takze kdyz vytvorim textovy soubor se jmenem u a s obsahem uname -a, staci na klavesnici ovladajicicho pocitace zmacknout u a na ovladanem pocitaci se napise uname -a (at uz bude focus kdekoliv – do terminalu, do mailu, jako by to bylo napsano primo na klavesnici).

V UNIXu neni prilis prakticke vytvares soubory se jmeny *, nebo – a vytvorit soubor se jmenem / by nastesti nemelo jit vubec. Takze pro seriozni pouziti by se hodil jiny zpusob ukladani maker. Tohle je spise proof of concept.

*) Kdyz poustite program jako root, ziska kontrolu nad celym vasim pocitacem. Takze se hodi alespon trochu rozumet tomu, co v nem je. Mohl jsem tam schovat neco zakerneho (neudelal jsem to, ale to bych sem napsal i v pripade, ze bych to udelal, to da rozum). Nekdo mohl odchytit packety po ceste na siti a zmenit obsah. Nakonec nejjednodussi zpusob je ukrast muj text a program (ten se krade blbe, ma licenci GPL :-)), dat oboje nekam na freeweb a do programu pridat nejaky nechteny bonus.

Happy hacking!

P.S. odmitam prijmout zodpovednost, za skody zpusobene makry. Takze pokud si vytvorite makra s hesly a odkazy na sve oblibene pornostranky a povede se vam je omylem vlozit do pracovniho emailu a diky enteru na konci makra rovnou i odeslat, muzete si za to sami, ja vas varoval.

Posted by zelenohlav in Linux, 0 comments