Month: May 2017

Umeni improvizace – hraci kostka

Vetsinou chcete dosahnout cile a neni az tak dulezite jak, ale spis kdy, kde, nebo za kolik. Casto pomuze se nad problemem zamyslet.

Co udelate, kdyz zjistite, ze k deskove hre, kterou se prave chystate hrat s prateli, potrebujete hraci kostku a prave ta vam chybi?

Muzete zrusit hru.

Nebo dojit kostku koupit. V centru mesta par metru od prislusneho obchodu v pracovni den ve tri odpoledne to bude asi nejlepsi moznost. Jenomze tou dobou jste asi v praci a vasi pratele taky. Nez se v noci ze soboty na nedeli vratite taxikem (nebo jste nic nepili, takze muzete i vlastnim autem?) doprostred Vysociny z nejblizsiho non-stop obchodu s hrami, budou vasi pratele patrne jiz spat a ucet za taxika presahne cenu zpatecni letenky do New Yorku.

Ve skole jsme pouzivali obycejnou sestihrannou tuzku, na ktere byla po obvodu napsana cisla a kutalelo se s ni. Ale dnes je k videni dost kulatych tuzek a take dost reklamnich propisek, takze zustava otazkou, jestli nejakou doma najdete.

Muzete zkusit vyrezat kostku z kusu fosny a pokreslit ji tuzkou. Pokud mate sverak, pilku a kus fosny, jde to i za pet minut. S rozbrusovackou ziskate kostku z ocelove tyce ctvercoveho prurezu jeste rychleji. Otazkou je, jak nahodne vysledky bude davat – to zavisi na presnosti vasi prace.

No a tim jsme vycerpali vsechny rozumne moznosti. Nebo ne?

Pri hodu kostkou chcete generovat cisla 1 az 6. Pri hodu minci generujete panna a orel, tedy 1 a 0. To je dost malo. Ale zijeme v digitalnim veku a temer kazdy uz vi, ze vsechna cisla jdou vyjadrit z jednicek a nul. Vezmene tri ruzne mince. Seradme je tak, aby si to vsichni hraci zapamatovali (treba od nejmensi od nejvetsi). Tri mince predstavuji tri bity a do trech bitu zakodujete cisla 0 az 7 (000, 001, 010, 011, 100, 101, 110, 111). A co udelame s nulou a sedmickou? Muzeme si treba hodit znovu.

A proc nezakodujeme jednicku, jako 000, dvojku 001 … sestku 101? Klidne muzeme, je to preci uplne jedno.

A to jako vsichni u stolu musi umet pocitat s dvojkovou soustavou? Nic na tom neni, ale nemusi. Staci na zacatku nakreslit tabulku a pak cist hodnoty z tabulky.

Dalsi moznost, kterou jsem v takovem pripade pouzil ja, je naprogramovat kratky skript v BASHi, coz je shell, ktery najdete prakticky na kazdem pocitaci s Linuxem, a na mnoha jinych UNIXu vcetne OSX a Androidu. Staci pustit tento skript:

 while true; do echo $((RANDOM % 6 + 1)); read; done 

a pak uz jenom mackat enter. Odchazi se Ctrl-C. Snazite-li se skriptu porozumnet, prikaz read; je tam proto, ze ceka na enter, nactena hodnota se nikde nepouziva. Jednicka se pricita proto, aby cisla byla 1-6 a ne 0-5 a znak % je zbytek po deleni.

Uzijte si hru.

Posted by zelenohlav in Ekonomie, 0 comments

Jak jsme staveli patra

Usinam ve spacaku a najednou neco bzuci. Zni to jako komar, ale co by tady delal? Nespim v lese, ale par metru pod zemi v uzavrenem krytu. Pak to na me pristalo. Rozsvitim a v mistnosti skutecne nachazim dva komary. Po case se mi je dari i zabit.

Pro ziskani prostoru se mi povedlo mistnustku na spani prilehajici k serverovne prepazit vodorovne (kanal byl sice velky, ale najem take, takze abychom se na to jako studenti dokazali slozit, bylo nutne trosku setrit mistem). Jako stavebni material bylo pouzito nekolik palet dvou ruznych typu a dvere rozstipane v mistech, kde mel byt zamek (staly oprene o zed mozna uz od padesatych let). Prehradit vodorovne mistnustku 1.2×3 metry neni nic sloziteho, staci mit par fosen dlouhych 1.2 metru. Ale ty nebyly. O tom, ze bychom je snad koupili ani nikdo neuvazoval. Jednak kde a druhak za co. Platby za elektrinu byly o dost vyssi, nez kdokoliv cekal. Ale z jednoho typu palet slo ziskat fosny dlouhe asi metr. To uz skoro stacilo. S tim by slo neco vymyslet.

Nastavovat fosny se mi nechtelo, prislo mi, ze to nebude drzet (s dvojici poradnych sroubu a velkoplosnych podlozek by to drzelo, ale to vim ted). Davat doprostred nohy by zase dost omezilo vyuzitelnost spodni poloviny mistnosti. Zakladni pravidlo provizornich konstrukci je: kdyz to nevyjde rovne, zkus to dat sikmo pres roh. Takze doprostred kazde steny vodorovne prisroubovat metrovou fosnu, na ne postavit kosodelnik z dalsich ctyrech fosen a pres to dat konecne tu metrovou s tim, ze ji od kazde steny bude chybet deset centaku. Dvere jsou odolne, takze pokryji prostredek a bude to v podode.

Do trech sten se diry na hmozdinky vyvrtat daly, ale do ctvrte ani za kokot. Ne ze bychom byli nejaci vymekli a vzdali to po par minutach. Do mistniho betonu se priklepovou narexkou vrtala jedna 12mm dira dvacet minut az hodinu a pul. Nejdriv pekne 5mm, pak prevrtat na 8mm a nakonec 12mm SDS+ (narvany v normalnim sklicidle). Ale do tehle pricky to neslo. Bylo i v zasade jedno, kde ty dve diry na metrove fosne budou, ale ani na paty pokus se mi nepovedlo dostat dal, nez zkrz omitku. Takze na tomhle miste bude noha. Nastesti je aspon u zdi, kde nebude prekazet.

Zbytek sileneho planu vysel, jenom velice rychle dosly hrebiky a shanejte hrebiky o weekendu. Ale v paletach je preci spousta hrebiku a zelezo je kujne a tudiz narovnatelne. Jenomze dostat hrebik z palety je o neco vice prace, nez se zda. Diky vroubkovani a podobnycm povrchovym upravam tam drzi tak dobre, ze se nekdy misto vytazeni pretrhne. Na druhou stranu ted umim srovnat kladivem stary hrebik tak rychle, ze to je rychlejsi, nez dojit dvacet metru pro jiny.

Patro slouzilo, uneslo i tri lidi a dva pocitace, jenom problem s komary nejak nevymizel. Nepravidelne se objevovali uz asi mesic a nikdo nechapal odkud. Jdou za svetlem, jasne, ale v pristupove ceste byla typicky tma. Kdyz jsem jeden vecer zabijel komara uz asi popate, skoncilo to zalepenim horni poloviny vstupnich dveri do zminene prepazene mistnustky novinami s izolackou a rychlym vyvrazdenim komari populace v malem a dostupnem prostoru. Rano mi prislo zbytecne noviny sundavat, kdyz budou vecer zase potreba, takze skoncily srolovane a privazane nad futry stale prilepene k jejich horni hrane.

Jeste par dni se opakoval ritual rozmotavani novin a zabijeni komaru a pak zahadne zmizeli. Noviny zustaly na miste jeste mnoho let pro pripad, ze by se komari objevili zase, ale k tomu uz nikdy nedoslo. Asi o rok pozdeji jsme stehovali jeden ze serveru (Pentium 60 MHz se sbernicemi EISA) a pod nim byla obrovska hromada vysusenych komarich mrtvolek. Proc? To nikdo nepochopil. Mozna je pozabijel vetrak, ktery mel server zespodu, mozna tam doleteli umrit do tepla, mozna bude nejaky entomolog v diskusi pod clankem mit nejake vysvetleni.


Takove komary jsme tam nastesti nemeli.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu, 0 comments