Navody

Stativove srouby

Stativove srouby

Mimo jine i kvuli britskym piratum se v USA stale drzi naprosto imbecilni system mer a vah, vyznacujici se tim, ze zna 4 ruzne velikosti tuny (ale vsem rika ve zkratce tuna) a kdyz se nekoho zeptate kolik kubickych inchu je v galonu, tak to asi nebude vedet ani pote, co se zepta, ktery z galonu myslite.

My co jsme unikli prepoctum mezi kW a BTU/s se muzeme radovat, nicmene protoze USA je (spolecne s Cinou) jedna ze dvou nejvetsich ekonomik sveta, zaplavuje nas naprosto absurdnimi vyrobky, jako jsou napriklad vyse zminene stativove srouby.

Tyto srouby maji zavit UNC 1/4″ a nedaji se u nas rozumne sehnat. Nicmene, co se u nas sehnat da je zavitove oko, kterym si takovy zavit snadno vytvorite.

Oznaceni toho oka je UNC 1/4″ 20 TPI. UNC znamena Unified National Coarse, 1/4″ je prumer 6.35mm, 20 TPI je stoupani 20 thread per inch, takze 20 zavitu na 25.4mm (coz je standardni hodnota stoupani pro UNC 1/4″). Zavit je pravotocivy (stejne, jako 99.99% zavitu, ktere se vam bezne dostanou do ruky). Pripadne lze pouzit i W 1/4″ 20 TPI, ktery ma vrcholovy uhel zavitu 55° misto spravnych 60° (jako ma metricky), coz je trochu prasarna, ale funguje to.

Prvni odkaz na W1/4″, ktery jsem nasel, ho nabizi za necelych 77Kc. Prvni odkaz na UNC 1/4″ chce necelych 106Kc, na eshopu, kde uz jsem nakupoval.

Dale budete potrebovat tycku s prumerem 6.35mm. K te se muzete dostat nekolika zpusoby:
– Pozadat nekoho se soustruhem.
– Pouzit nejaky mekci material (mosaz, hlinik) a riznout to z tycky o prumeru 6.5mm, coz by melo jit.
– Pouzit normalni hrebik. Myslim, ze jsem pouzil hrebik 160mm. Podle tabulky, kterou jsem nasel, se v prumeru 6.3mm vyrabi hrebiky o delce 160, 180 a 200mm.
– Posledni moznost je trosku ruska – upnete tycku do vrtacky jako by to byl vrtak, roztocite vrtacku (je vhodne si ji o neco oprit, nebo ji uchytit do sveraku) a opracujete rotujici tycku rozbrusovackou. Tady bych si dovolil upozornit, ze pokud to ma byt vase prvni zkusenost s rozbrusovackou, NEDELEJTE TO. Sice to neni zadna veda, ale kdyz se vam povede trhnout ten kotouc rotujici na 12000 otacek/minutu, ziskate zivotu nebezpecne projektily. Vim o cloveku, kteremu roztrzeny kotouc objel ruku dokola okolo kosti. Flexa je mocna carodejka, ale vyzaduje uctu.

Pak uz jenom upnete tycku do sveraku, namazete vhodnym mazadlem (olej pro ocel, alkohol pro hlinik, cim se ma spravne mazat mosaz nevim, ale olej mi fungoval), nasadite co nejvic kolmo ocko, ktere upnete do vratidla z normalni zavitove sady a zacnete ho nasroubovavat na tycku. Kdyz se to napoprve nepovede rovne (na jedne strane je zavit melci a melci a na druhe se zarezava hloubeji do tycky), uriznete ho a zkuste to znovu. V hliniku je potreba postupovat pomalu a casto se vracet, protoze ma tendenci se mazat.

Pokud doma nemate zadne vybaveni, tak asi dokazete koupit nejlevnejsi stativ levneji, nez to zavitove ocko se sverakem a s vratidlem, ale investice do naradi se vetsinou vyplati.

—–
Edit: Puvodne jsem se domnival, ze spravny zavit je W 1/4″ a UNC 1/4″ je nahrazka, ale byl jsem upozornen, ze podle Wikipedie to je opacne. Takze jsem prislusny odstavec prepsal.

Posted by zelenohlav in Navody, 2 comments
Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Nemusim byt Sibyla, abych videl, ze opatreni nebudou fungovat. Lide se nakazi v praci, v obchode, v narvanem City Elefantu cestou do prace, v narvanem autobuse. Skladaci respiratory jsou na hovno – znam snad jenom jednoho cloveka, ktery nosi bryle a nemlzi se mu s respiratorem. Vsichni ostatni dychaji mimo respirator okolo nosu. Kdyz dorazil kuryr, mel tak zamlzene bryle, ze si je musel sundat, aby videl, jak vypada moje polomaska. Nakazu uz pravdepodobne prodelalo okolo ctyr milionu lidi a pocet nakazenych stale roste. To znamena, ze cislo R novych mutaci je vyrazne vyssi, nez u starych. Promorovani selhalo, protoze jihoafricka mutace uz je v republice. A nevime kde – nesekvenujeme. Davejte pozor na pocty reinfekci – jakmile zacnou rust, muze za to velmi pravdepodobne ona.

Jak se z toho dostat?

1. Prikazat lidem nosit skutecnou ochranu dychacich cest. Tedy FFP3 / P3R filtry. Jestli to bude v polomasce, celomasce, plynove masce, nebo klasickem respiratoru je jedno. At si kazdy vezme to, co mu vyhovuje nejvic.

2. Posilit hromadnou dopravu. I tak to bude asi jeden z nejvetsich vektoru sireni viru, ale aspon tam nemusi byt hlava na hlave.

3. Motivovat zametnavatele, aby vytvorili pracovni protredi, kde se daji dodrzovat bezpecnostni opatreni. Treba ulevami na danich. Hlavne jim nerikat, jak to maji delat. Jen co ma byt vysledkem. Navic by bylo vhodne dat lidem vice prestavek, kdy si muzou treba vyjit ven na vajglpauzu (i kdyz nekouri) a sundat si na chvili masku, nebo respirator.

4. Obavam se, ze uz je dost pozde na skoleni dobrovolnych pomocniku ve zdravotnictvi. Ale dejme aspon nemocnicim a lekarum tu moznost, at se rozhodnou sami. Motivaci pro pomocniky by mohl byt treba narok na ockovani po tydnu, nebo dvou pomoci.

5. Zrusit nesmysly. Zakaz vychazeni v noci, uzavreni obchodu o weekendech, zakaz cestovani mezi okresy. Chceme, aby se lide co nejmene stykali, takze prochazka ve tri rano v lese, kde clovek nikoho nepotka a nakup potom ve ctyri rano je idealni. A co udelame s 30 tisici policisty? Mohli by kontrolovat, ze lide pouzivaji ochranu dychacich cest a chodit lidem na nakupy.

Namitky

1.a. Lide nemaji na dalsi ochranne pomucky. Dejte 1000kc kazdemu, kdo si rekne. To je padesatina schodku. Pokud nechcete, aby to zneuzivali lidi, kteri penize maji, nechte vytvorit registracni system stejne bande kokotu, jako delala registrace na ockovani. To nikdo dobrovolne nepodstoupi kvuli blbe tisicovce, pokud ji fakt nutne nepotrebuje.

1.b. Polomasky a masky maji vydechovy ventil. Co treba dat pres nej FFP3 respirator, ktery ted stejne temer kazdy ma?

2. Ano, bude to neco stat. Ale bude to stat alespon stejne, jako ta vsechna opatreni, co mame? Myslim, ze ne.

3.a. Zamestnavatele mohou zavest treba vice smen s mene lidmi, nektere cinnosti zautomatizovat, jine nechat vykonavat lidi na dalku pres kameru a rozhodne by meli dat vsem moznost nosit adekvatni respiratory a masky a zaroven si od nich odpocinout nekde venku. Lepsi a intenzivnejsi vetrani bez vnitrni recirkulace by take pomohlo. Na tomto serveru jsou sice v posledni dobe hlavne nesmyslne konspirace a odmitani noseni rousek, nicmene jeden clanek stoji za precteni: https://dfens-cz.com/epidemiologicke-micurinstvi-industrial-style/.

3.b. Kdyz dame dalsi danove ulevy, nevybereme tolik penez! Hmmm … kdyz stat buzeruje obcany, tak velmi casto pouziva argumenty, jako: “I kdyby to melo zachranit jediny lidsky zivot!”. Tady se hraje o desitky tisic zivotu a rozbitou ekonomiku k tomu. Kdyz si rozbijeme ekonomiku, tak taky nevybereme tolik penez, jenom netusime, kolik bychom vybrali, kdybychom si ji nerozbili a tak to vypada lepe. Strcit hlavu do pisku a rikat, ze druha vlna nebude nefungovalo v lete 2020 a nebude to fungovat ani s 5. vlnou.

4. Z hlediska stadni imunity je dost jedno, kdo to ockovani dostane, naopak u aktivnich lidi ma vetsi smysl, nez u tech, kteri nikam nechodi.

5. Komu by meli nosit nakupy? Tomu, kdo si rekne. Pokud o to bude prilis velky zajem, tak preferencne starsim a nemocnym lidem. Rozhodne to je bezpecnejsi, nez cestovat na nakup MHD. No a kde maji byt policajti, aby mohli kontrolovat noseni masek a respiratoru? Tam kde jsou lidi. Takze na nakupech a na cestach. Tedy presne tam, kde by byli, kdyby nosili lidem nakupy. Navic nebudou mit cas zbytecne buzerovat osameleho bezce v lese, kilometr od nejblizsiho dalsiho cloveka.

Pochvala

Abych jenom nekritizoval – jsem rad, ze vlada aspon odstranila ekonomickou motivaci k tomu, aby nemocni lide chodili dal do prace a zavedla testovani zamestnancu.

Zaver

Tak co, dostatete to nekdo az k vlade, jako tu slavnou excelovou tabulku s exponencialou? Nebo se dockame jeste vetsich kretenismu, jako je treba francouzsky lockdown – zakaz cesty dale, nez 500 metru od domu a jako bonus pokuta, kdyz si clovek zajede koupit nahradni dily na auto, kterym jezdi do prace?

EDIT:

Kamarad me upozornil, ze: “Ve Francii nemaji lockdown na 500 m od domu. Myslim ze v listopadu meli 1 km. Aktualne maji snad 30 az 100 km od hranice obce.” Asi to bude tim, ze nejsou “best in covid” – jako my, takze to mohli uvolnit, kdyz pocty nakazenych klesly.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, SARS-CoV-2, Ze zivota, 2 comments
Police2Police virus transfer protocol

Police2Police virus transfer protocol

Zda se, ze nase policie stale uplne nechape, jak funguje pandemie a saha na cizi doklady holyma rukama.

Nicmene mame k dispozici snadne reseni, ktere nas ochrani a zaroven snizi pocet policistu, kteri to delaji. Jde v zasade o klasickou Darwinovskou selekci.

Vsechny potrebne doklady vlozte do dostatecne velkeho igelitoveho sacku, nebo tasky. Pokud vas zastavi kontrola, vyndejte tasku, rozbalte ji, prehnete trochu okraje smerem ven a nabidnete jim obsah jako koledujicicm detem. Oni si nabidnou, mohou osahavat, poprskavat, olizovat … a pak je to zase nechte vhodit zpet do tasky, zabalte ji a schovejte do jine kapsy, nez kde mate kapesnik.

Pokud by nahodou trvali na tom, ze doklady musi byt podany (pokud na to vubec maji pravo), pouzijte tasku jako rukavici. Uchopte doklady zvenku zkrz tasku, prehrnte tasku pres ruku a podejte je. Stejnym zpusobem si je zase vezmete.

O snizeni poctu policistu, kteri nepochopili, jak funguje pandemie se postara virus sam. A nikdo vas nemuze obvinit z napadeni verejneho cinitele, protoze technicky vzato jeden verejny cinitel napadl druheho a jedine, co jste udelali vy je, ze jste odmitli zucastnit se a vlozili mezi sebe a jejich viry ochranny prostredek.

Posted by zelenohlav in Absurdity, Navody, SARS-CoV-2, Smrdi hrbitovem, Ze zivota, 0 comments
Lepsi ochrana pred virem – vojensky filtr na polomasce

Lepsi ochrana pred virem – vojensky filtr na polomasce

Na klasickou gumovou polomasku (coz je mimochodem jediny typ ochrany dychacich cest, ktery jsem kdy v zivote dokazal uspesne provozovat zaroven s brylemi) lze pridelat vojenske P3R filtry od plynove masky.

Poridil jsem filtry od Sigmy Lutin se zavitem NATO 40mm x 1/7″. Existuje jeste velmi podobny 40mm zavit s nepatrne jinym stoupanim v norme GOST. Pry to jde nasroubovat, ale netesni to. Osobni zkusenost nemam.

Redukci mezi masku a filtr jsem namodeloval v openscadu a vytiskl na 3D tiskarne. Berte ji jako zaklad, ze ktereho muzete vychazet, protoze jeji prime pouziti bude na vasi masce asi nerealne a to ze dvou duvodu:

1. Moje maska ma velky bajonet 3M (prumer diry 27mm), zatimco bezne prodavane polomasky 3M maji prumer diry v bajonetu 22mm. Prodejci casto ani nevedi, ze existuji dve velikosti. Svoji polomasku jsem koupil v drogerii tesne pred zacatkem pandemie.

2. Nemodeloval jsem presne tvar protikusu k bajonetu, protoze jsem ty redukce nasazoval na chemicke filtry 9200, ktere se mi osvedcily. Ale tyto fitry maji vystupni bajonet z tvrdeho plastu, tiskarna tiskne take z tvrdych plastu, takze bajonetove spojeni nemuze fungovat. Namodelaoval jsem tedy jen vyrezy pro 3 packy bajonetu, ktere brani pootoceni dilu proti sobe a slepil redukci s filtrem tavnym lepidlem.

Modely vicek a redukci na 3M bajonet jsou k nalezeni na thingiverse, takze si muzete bud muj navrh upravit a nebo vytisknout konektor z thingiverse a oba dily slepit vterinovym lepidlem, nebo acetonem.

Redukce na thingiverse

Vicko na thingiverse

Muj model pouziva zavit z thingiverse (7-8_UNF_to_RD_40_1-7.stl). Tento soubor je potreba stahnout pred kompilaci .scad zdrojaku. Redukce je navrzena tak, zby ji slo vytisknout bez podpor. Oba kusy se povedly na prvni pokus (ABS plast).

Dovnitr do zavitu je potreba vlozit gumovy tesnici krouzek, ktery utesni filtr P3R proti redukci. Ten se da bud koupit, nebo vystrihnout ze stare duse.

Pokud nebudete kombinovat vice filtru za sebou, bude vam pravdepodobne stacit jeden filtr P3R a druhy vstup polomasky muzete zaslepit vickem. Prodavaji se i masky stavene primo na tyto filtry P3R, coz je asi optimalni reseni, pokud nemate bryle. Z obrazku na eshopech se muzete pokusit odhadnout, zda je pujde nosit zaroven s brylemi.

Zdrojovy kod modelu: 3M_27mm_bayonette_to_40mm_NATO__using_hot_glue.scad

Posted by zelenohlav in 3D tisk, Navody, SARS-CoV-2, 3 comments
Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Neco se stalo. Maminka odjela na weekend; pritelkyne skocila z okna pote co na ni po navratu z firemniho teambuildingu zautocila lovecraftovsky vypadajici plisen zijici ve drezu; ukrajinska pomocnice v domacnosti prohlasila, ze na tohle nema nervy a vraci se do valecne zony; zadarmo bydlici spolubydlici, ktery se staral o vareni, skoncil na jednotce intenzivni pece pote co z lednicky omylem snedl nasi dva a pul roku starou svacinu od maminky; nebo neco tak. Prizrak hladomoru obchazi byt. Ani svabi zijici v hromade krabic od pizzy uz nechteji dalsi pizzu. Co ted?

Tento recept neni urcen k ukazovani Zdenku Pohlreichovi, ale k oddaleni smrti hladem, aniz by doslo k priblizeni smrti otravou jidlem. Zadne jine ambice si neklade.

Prerequisities:
– sporak, varic, nebo otevreny ohen
– hrnec, nebo panev, v nejhorsim velka konzerva (nevhodna na elektricky varic)
– lzice, vidlicka, nuz, varecka, naberacka, kus prkna, hlinikovy profil, roxor, nebo treba zaslepka slotu z pocitacove bedny – proste neco, cim se da zamichat horke jidlo
– mrazena zelenina (kterou jsme schopni a ochotni pozrit)
– schopnost pozrit kecup, nebo protlak
– hlad
– cca pul hodiny casu
– hodi se nejaky stravitelny tuk (treba olej)
– hodi se cibule

Do nadoby dame tuk (mame-li), a nakrajenou cibuli (mame-li). Cibuli lze nakrajet na prkynku, nebo jen tak v ruce nakrojit na ctvrtiny (osminy) a z nich pak odkrajovat ctvrt(osmino)kolecka. Je pohodlnejsi se neporezat. Nejakou dobu smazime. Po par minutach obava z toho, ze z cibule udelame uhli prevysi touhu ji alespon trochu posmazit a nasypeme tam pytlik mrazene zeleniny dle chuti (nebo dle toho, co je v mrazaku). Je mozne pridat i cestvou zeleninu, ale tu by bylo treba mit a navic treba oloupat a nakrajet, takze se touto komplikaci prozatim nebudeme zabyvat.

Pokud jsme zacali tukem, smazime. Pokud ne, rozmrazujeme na plameni. Je lepsi to alespon obcas zamichat, jinak se to dole pripali a nahore to zustane zmrzle. Az nas prestane bavit michani pridame protlak, nebo kecup. Zkuseny kuchar by si sice z idey kecupu asi zkusil vyrezat srdce tou zaslepkou z pocitacove bedny, ale “nekoukej se na me tak, ja chci jenom prezit” a ne delat nejakou fancy kuchyni. A nakonec kecup je vlastne protlak s cukrem, invertnim cukrem, octem, soli a korenim, takze co uz – v zaludku se to stejne smicha.

Vyhoda kecupu je, ze neni potreba otevirat konzervu, coz je operace, ktera muze nekoho zaskocit [1]. Vyhoda protlaku je, ze recept vypada vice fancy, kdyz tam dalsi slozky bezne obsazene v kecupu pridame dodatecne a take to, ze tam nemusime pridat vsechny (treba invertni cukr).

Okorenime podle chuti. Treba pepr, chilli, tabasco, par jolokii, trocha krystalickeho kapsaicinu, at to chutna, jako kdyz jis lavu. Ehm … mozna se hodi nezapomenout na sul a nejaky glutamat (cisty, sojovku, apod.).

Ochutnavame. Odporne, studene, s kousky ledu – varime dal. Odporne, studene – varime dal. Mene odporne, teple – hura, tohle je nas sweetspot! Lepsi uz to nebude, ledaze by se povedlo optimalizovat chut korenim.

Servirujeme s chlebem, rohliky, ryzi, bramborami, testovinami, ztvrdlymi okrojky od predvcerejsi pizzy, nebo jinou skrobovitou prilohou.

[1] Navod na vyrobu provizorniho otviraku na konzervy ze zadniho ramene napravy Trabant 601 si take nechame na jindy. v kazdem pripade to je jednodussi s rozbrusovackou, nez jen s pilkou na zelezo.

EDIT: pridat do smazici se cibule, nebo k mrazene zelenine nakrajeny, nebo rozdrceny cesnek nicemu neuskodi.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments
Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Nez toto vse psat do IRC jednomu kamaradovi, udelam z toho serii zde.

Nas stary rodinny recept na ryzi se vyznacuje tim, ze neni potreba mit rozmyslene kdy presne bude ryze potreba, neni potreba nic michat, odhadovat, ani hlidat. Proste pro programatora zabraneho do uplne jineho problemu idealni.

Vezmeme hrnec s poklickou, ktery je bezpecne dat do trouby (zadne plasty, nejlepe nerez, nebo smaltovana litina, pripadne hlinik – ten se stejne rozpousti jen v kyselych vecech). Do hrnce dame x ryze (napriklad 200 ml – asi jedna porce), 1.25*x vody a trochu soli (NaCl). Na 200 ml ryze asi pul lzicky (3g). Hrnec priklopime poklickou a dame varit na sporak na plny vykon prostredni velikosti horaku bezneho sporaku (1-2kW; pokud varite na autogenu, asi vite, co delate). Na zacatku to muzeme zamichat, pak uz to nemichame. Zaroven s tim zapneme troubu na 453K (180 degC) – v idealnim pripade prazdnou (zuhelnatela uterka, nebo roztavena rukojet noze nepotesi). Preneseme si notebook do kuchyne a pokracujeme v hackovani.

Poklicka hrnce vyvola zvukovy interrupt az obsah dosahne varu. Vypneme sporak a presuneme hrnec do trouby. Vzhledem k teplote je vhodne vzit si na to nejaky tepelne izolacni material – hadr, uterku, natrikrat prelozene stare tricko, podlehame-li stredostavovskym manyrum najdeme mozna i chnapku. Nastavime timer na 20 minut.

sleep 1200; mplayer ~/music/grindcore/*

Pripravime si misto, kam ulozime horky hrnec a kde ho tepelne zaizolujeme. Osvedcila se postel, nebo spacak. Do postele dame nejaky bavlneny hadr (tricko, rucnik), na ktery v budoucnosti polozime hrnec. Do spacaku to mozna bude chtit vice vrstev, abychom nevystavili plast plne teplote.

Az nas vydesi prvni skladba od Destructive Explosion of Anal Garland, vypneme troubu a odneseme hrnec do postele. Tam ho prikryjeme perinou a muzeme na nej zapomenout. Za 20 minut az 20 hodin (jak to vyjde) je ryze hotova, tepla a pripravena k servirovani.

Poznamky:Hustota sypane ryze vychazi prakticky stejna, jako hustota vody, takze 200ml = 200g s dostatecnou presnosti pro tento recept.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments

Jak se naucit jazyk

Ti, kteri me znaji si ted klepou na hlavu – clovek s nejhorsi zdokumentovanou schopnosti ucit se cizi jazyky tady bude radit, jak se naucit jazyk? Takze zacneme tim, pro koho NENI tento navod.

Pokud se ucite jazyk z ucebnic, delanim cviceni, dochazenim na kursy a dalsimi zpusoby “jak se to dela” a mate z toho pocit, ze se zlepsujete a ze to k necemu je, tak muzete se ctenim tohoto clanku klidne prestat.

Patrite-li mezi lidi, kteri by na vyber: “bud se naucis tuhle basnicku zpameti, nebo preskladas tunu uhli” reagovali slovy: “kde je lopata”, jste tu spravne. Popisuji-li vase pocity spojene s cizimi jazyky fraze, jako: “zoufalstvi”, “to nejde”, nebo “radsi delat zkousku z matematicke analyzy, nez tohle”, mozna vam tento text pomuze.

Historie

Byl jsem ucen ruzne jazyky. Jeden me ucili rok a pamatuju si dve slova. Druhy me ucili dva roky a jsem na tom nejak podobne. Anglictinu jsem byl ucen (pasivni tvar je zde zcela na miste) asi 12, nebo 13 let. Je pravda, ze jsem se po te dobe dokazal domluvit. Ale druhy clovek musel mit obrovskou trpelivost a ochotu sledovat moje posunky. Ostatne moje schopnost domluvit se s madarem nebyla o mnoho mensi a to madarsky umim jen jedno slovo – erömü z Vrazdy v salonnim kupe. A jeste si nejsem jist, jestli to je opravdu elektrarna, a nabo jestli si autori delali srandu. Moje schopnost porozumnet, co mi je rikano rodilym mluvcim anglictiny, byla temer nulova. Pokud nekdo mluvil v jednoslovnych vetach – napriklad “yes” a “no” – mel sanci.

Cviceni v ucebnici jsem dokazal vyplnit bravurne – to je jako IQ test. Clovek si na zacatku precte, ktereho jednoho jedineho gramatickeho jevu se cviceni tyka, pak rychle prolistuje ucebnici (ziska rychlou napovedu od spoluzaka, apod.) a se slusnou uspesnoti doplni, co tam ma byt. Ale slovni zasoba prakticky nulova (prevazne klicova slova z ruznych programovacich jazyku) a sance na zohledneni nejakeho gramatickeho jevu v pracne vytvarene vete miziva az smesna.

Nevypadalo to, ze bych se nekdy mel sanci dokazat naucit jakykoliv jazyk, ale dnes se anglicky domluvim i s rodilymi mluvcimi a rozumim anglictine ve videich a filmech.

Jak na to?

Cely trik byl zacit jazyk pouzivat bez ohledu na neznalost jakekoli gramatiky, nebo slovni zasoby. Zadna cviceni, ucebnice a podobne veci. Prisel jsem na to nahodou ve snaze porozumnet manualovym strankam prikazu v Linuxu a dalsich UNIXech. Se znalosti odbornych terminu, spojek, predlozek a par slov, jako and, or, xor a podobne to slo se slovnikem pochopit. Datasheety k elektronickym soucastkam jsou take temer vyhradne anglicky. Pak se mi povedlo precist prvni knihu v anglictine. Asi o deset let drive jsem ji cetl cesky, coz mi umoznilo alespon zhruba tusit, co se v knize deje. Byl to sileny skoro mesic a po poslednim dni – kdy jsem cetl asi osm, nebo deset hodin v kuse – me dalsi den bolela hlava. Nektera slova jsem hledal mnohokrat, jedno dokonce asi sedmdesatkrat v posledni tretine knihy (po uprave skriptu na pristup do slovniku, aby logoval, co hledam). Myslim, ze slovnikem proslo z kazde vety alespon jedno slovo.

Jedna z rad, kterou jsem tenkrat dostal, ale nepodarilo se mi se ji ridit, byla nehledat vsechno ve slovniku. Zpetne vidim, ze to byla dobra rada, ale je tezke se ji ridit, kdyz nevite skoro nic. Kazde hledani vytrhava mozek ze cteni, vyrazne zpomaluje cteni a tim se do knihy neda zacist.

Postupne se mi darilo cist dalsi knihy, sledovat filmy v anglictine s anglickymi titulky a nekdy o deset let pozdeji uz se mi povedlo se do knihy v anglictine i zacist stejne, jako by byla v cestine (byt mnohem, mnohem pomaleji). To bylo po prekonani asi dvaceti knih.

S narustem slovni zasoby z knih, manualovych stranek, datasheetu a navodu se postupne zlepsovalo moje porozumeni mluvene anglictine. Obracene to alespon u me funguje vyrazne hure, protoze slovo potrebuji videt napsane, abych mel alespon nejakou (i kdyz velmi malou) sanci si ho zapamatovat. Typicky je jednodussi rozumnet kreslenym serialum, nez hranym filmum, nebo videim na youtube. Gramatikou se netrapim, ale uz se mi nekdy stane, ze vidim, nebo slysim anglickou vetu a uvedomim si, ze je spatne. To pro me bylo pred deseti lety naprosto nepredstavitelne.

Jeste tak tricet az sto let cteni a budu rozumnet jako rodily mluvci. To nezni prilis optimisticky, ale tohle je jazykova paralympiada, takze meritka toho, co se povazuje za uspech jsou jina. Uspech je, kdyz se me American na neco zepta a ja bud vim, na co se pta a nejak mu odpovim, nebo nerozumim par slovum (slovnim spojenim) a dokazu pozadat o vysvetleni co ta slova znamenaji. Uspech je domluvit se bez tuzky, papiru, slovniku a gest jak v Planete Opic.

Dalsi jazyky

Na to, jak jsem se naucil anglicky jsem prisel behem uvah o tom, jak jsem se vlastne naucil pasivne slovensky. Precetl jsem hodne knih ve slovenstine a najednou uz mi bylo jedno, jestli ctu cesky, nebo slovensky. Abych potvrdil svou teorii, pokusil jsem se ji aplikovat na polstinu, ale chybi motivace cist veci v polstine, ktere nerozumim. Nicmene po shlednuti vsech diku polskeho NSFW serialu Kapitan Bomba uz te polstine trosku rozumim.

Budu rad za tipy na dalsi polske serialy.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments