Navody

Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Neco se stalo. Maminka odjela na weekend; pritelkyne skocila z okna pote co na ni po navratu z firemniho teambuildingu zautocila lovecraftovsky vypadajici plisen zijici ve drezu; ukrajinska pomocnice v domacnosti prohlasila, ze na tohle nema nervy a vraci se do valecne zony; zadarmo bydlici spolubydlici, ktery se staral o vareni, skoncil na jednotce intenzivni pece pote co z lednicky omylem snedl nasi dva a pul roku starou svacinu od maminky; nebo neco tak. Prizrak hladomoru obchazi byt. Ani svabi zijici v hromade krabic od pizzy uz nechteji dalsi pizzu. Co ted?

Tento recept neni urcen k ukazovani Zdenku Pohlreichovi, ale k oddaleni smrti hladem, aniz by doslo k priblizeni smrti otravou jidlem. Zadne jine ambice si neklade.

Prerequisities:
– sporak, varic, nebo otevreny ohen
– hrnec, nebo panev, v nejhorsim velka konzerva (nevhodna na elektricky varic)
– lzice, vidlicka, nuz, varecka, naberacka, kus prkna, hlinikovy profil, roxor, nebo treba zaslepka slotu z pocitacove bedny – proste neco, cim se da zamichat horke jidlo
– mrazena zelenina (kterou jsme schopni a ochotni pozrit)
– schopnost pozrit kecup, nebo protlak
– hlad
– cca pul hodiny casu
– hodi se nejaky stravitelny tuk (treba olej)
– hodi se cibule

Do nadoby dame tuk (mame-li), a nakrajenou cibuli (mame-li). Cibuli lze nakrajet na prkynku, nebo jen tak v ruce nakrojit na ctvrtiny (osminy) a z nich pak odkrajovat ctvrt(osmino)kolecka. Je pohodlnejsi se neporezat. Nejakou dobu smazime. Po par minutach obava z toho, ze z cibule udelame uhli prevysi touhu ji alespon trochu posmazit a nasypeme tam pytlik mrazene zeleniny dle chuti (nebo dle toho, co je v mrazaku). Je mozne pridat i cestvou zeleninu, ale tu by bylo treba mit a navic treba oloupat a nakrajet, takze se touto komplikaci prozatim nebudeme zabyvat.

Pokud jsme zacali tukem, smazime. Pokud ne, rozmrazujeme na plameni. Je lepsi to alespon obcas zamichat, jinak se to dole pripali a nahore to zustane zmrzle. Az nas prestane bavit michani pridame protlak, nebo kecup. Zkuseny kuchar by si sice z idey kecupu asi zkusil vyrezat srdce tou zaslepkou z pocitacove bedny, ale “nekoukej se na me tak, ja chci jenom prezit” a ne delat nejakou fancy kuchyni. A nakonec kecup je vlastne protlak s cukrem, invertnim cukrem, octem, soli a korenim, takze co uz – v zaludku se to stejne smicha.

Vyhoda kecupu je, ze neni potreba otevirat konzervu, coz je operace, ktera muze nekoho zaskocit [1]. Vyhoda protlaku je, ze recept vypada vice fancy, kdyz tam dalsi slozky bezne obsazene v kecupu pridame dodatecne a take to, ze tam nemusime pridat vsechny (treba invertni cukr).

Okorenime podle chuti. Treba pepr, chilli, tabasco, par jolokii, trocha krystalickeho kapsaicinu, at to chutna, jako kdyz jis lavu. Ehm … mozna se hodi nezapomenout na sul a nejaky glutamat (cisty, sojovku, apod.).

Ochutnavame. Odporne, studene, s kousky ledu – varime dal. Odporne, studene – varime dal. Mene odporne, teple – hura, tohle je nas sweetspot! Lepsi uz to nebude, ledaze by se povedlo optimalizovat chut korenim.

Servirujeme s chlebem, rohliky, ryzi, bramborami, testovinami, ztvrdlymi okrojky od predvcerejsi pizzy, nebo jinou skrobovitou prilohou.

[1] Navod na vyrobu provizorniho otviraku na konzervy ze zadniho ramene napravy Trabant 601 si take nechame na jindy. v kazdem pripade to je jednodussi s rozbrusovackou, nez jen s pilkou na zelezo.

EDIT: pridat do smazici se cibule, nebo k mrazene zelenine nakrajeny, nebo rozdrceny cesnek nicemu neuskodi.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments
Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Nez toto vse psat do IRC jednomu kamaradovi, udelam z toho serii zde.

Nas stary rodinny recept na ryzi se vyznacuje tim, ze neni potreba mit rozmyslene kdy presne bude ryze potreba, neni potreba nic michat, odhadovat, ani hlidat. Proste pro programatora zabraneho do uplne jineho problemu idealni.

Vezmeme hrnec s poklickou, ktery je bezpecne dat do trouby (zadne plasty, nejlepe nerez, nebo smaltovana litina, pripadne hlinik – ten se stejne rozpousti jen v kyselych vecech). Do hrnce dame x ryze (napriklad 200 ml – asi jedna porce), 1.25*x vody a trochu soli (NaCl). Na 200 ml ryze asi pul lzicky (3g). Hrnec priklopime poklickou a dame varit na sporak na plny vykon prostredni velikosti horaku bezneho sporaku (1-2kW; pokud varite na autogenu, asi vite, co delate). Na zacatku to muzeme zamichat, pak uz to nemichame. Zaroven s tim zapneme troubu na 453K (180 degC) – v idealnim pripade prazdnou (zuhelnatela uterka, nebo roztavena rukojet noze nepotesi). Preneseme si notebook do kuchyne a pokracujeme v hackovani.

Poklicka hrnce vyvola zvukovy interrupt az obsah dosahne varu. Vypneme sporak a presuneme hrnec do trouby. Vzhledem k teplote je vhodne vzit si na to nejaky tepelne izolacni material – hadr, uterku, natrikrat prelozene stare tricko, podlehame-li stredostavovskym manyrum najdeme mozna i chnapku. Nastavime timer na 20 minut.

sleep 1200; mplayer ~/music/grindcore/*

Pripravime si misto, kam ulozime horky hrnec a kde ho tepelne zaizolujeme. Osvedcila se postel, nebo spacak. Do postele dame nejaky bavlneny hadr (tricko, rucnik), na ktery v budoucnosti polozime hrnec. Do spacaku to mozna bude chtit vice vrstev, abychom nevystavili plast plne teplote.

Az nas vydesi prvni skladba od Destructive Explosion of Anal Garland, vypneme troubu a odneseme hrnec do postele. Tam ho prikryjeme perinou a muzeme na nej zapomenout. Za 20 minut az 20 hodin (jak to vyjde) je ryze hotova, tepla a pripravena k servirovani.

Poznamky:Hustota sypane ryze vychazi prakticky stejna, jako hustota vody, takze 200ml = 200g s dostatecnou presnosti pro tento recept.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments

Jak se naucit jazyk

Ti, kteri me znaji si ted klepou na hlavu – clovek s nejhorsi zdokumentovanou schopnosti ucit se cizi jazyky tady bude radit, jak se naucit jazyk? Takze zacneme tim, pro koho NENI tento navod.

Pokud se ucite jazyk z ucebnic, delanim cviceni, dochazenim na kursy a dalsimi zpusoby “jak se to dela” a mate z toho pocit, ze se zlepsujete a ze to k necemu je, tak muzete se ctenim tohoto clanku klidne prestat.

Patrite-li mezi lidi, kteri by na vyber: “bud se naucis tuhle basnicku zpameti, nebo preskladas tunu uhli” reagovali slovy: “kde je lopata”, jste tu spravne. Popisuji-li vase pocity spojene s cizimi jazyky fraze, jako: “zoufalstvi”, “to nejde”, nebo “radsi delat zkousku z matematicke analyzy, nez tohle”, mozna vam tento text pomuze.

Historie

Byl jsem ucen ruzne jazyky. Jeden me ucili rok a pamatuju si dve slova. Druhy me ucili dva roky a jsem na tom nejak podobne. Anglictinu jsem byl ucen (pasivni tvar je zde zcela na miste) asi 12, nebo 13 let. Je pravda, ze jsem se po te dobe dokazal domluvit. Ale druhy clovek musel mit obrovskou trpelivost a ochotu sledovat moje posunky. Ostatne moje schopnost domluvit se s madarem nebyla o mnoho mensi a to madarsky umim jen jedno slovo – erömü z Vrazdy v salonnim kupe. A jeste si nejsem jist, jestli to je opravdu elektrarna, a nabo jestli si autori delali srandu. Moje schopnost porozumnet, co mi je rikano rodilym mluvcim anglictiny, byla temer nulova. Pokud nekdo mluvil v jednoslovnych vetach – napriklad “yes” a “no” – mel sanci.

Cviceni v ucebnici jsem dokazal vyplnit bravurne – to je jako IQ test. Clovek si na zacatku precte, ktereho jednoho jedineho gramatickeho jevu se cviceni tyka, pak rychle prolistuje ucebnici (ziska rychlou napovedu od spoluzaka, apod.) a se slusnou uspesnoti doplni, co tam ma byt. Ale slovni zasoba prakticky nulova (prevazne klicova slova z ruznych programovacich jazyku) a sance na zohledneni nejakeho gramatickeho jevu v pracne vytvarene vete miziva az smesna.

Nevypadalo to, ze bych se nekdy mel sanci dokazat naucit jakykoliv jazyk, ale dnes se anglicky domluvim i s rodilymi mluvcimi a rozumim anglictine ve videich a filmech.

Jak na to?

Cely trik byl zacit jazyk pouzivat bez ohledu na neznalost jakekoli gramatiky, nebo slovni zasoby. Zadna cviceni, ucebnice a podobne veci. Prisel jsem na to nahodou ve snaze porozumnet manualovym strankam prikazu v Linuxu a dalsich UNIXech. Se znalosti odbornych terminu, spojek, predlozek a par slov, jako and, or, xor a podobne to slo se slovnikem pochopit. Datasheety k elektronickym soucastkam jsou take temer vyhradne anglicky. Pak se mi povedlo precist prvni knihu v anglictine. Asi o deset let drive jsem ji cetl cesky, coz mi umoznilo alespon zhruba tusit, co se v knize deje. Byl to sileny skoro mesic a po poslednim dni – kdy jsem cetl asi osm, nebo deset hodin v kuse – me dalsi den bolela hlava. Nektera slova jsem hledal mnohokrat, jedno dokonce asi sedmdesatkrat v posledni tretine knihy (po uprave skriptu na pristup do slovniku, aby logoval, co hledam). Myslim, ze slovnikem proslo z kazde vety alespon jedno slovo.

Jedna z rad, kterou jsem tenkrat dostal, ale nepodarilo se mi se ji ridit, byla nehledat vsechno ve slovniku. Zpetne vidim, ze to byla dobra rada, ale je tezke se ji ridit, kdyz nevite skoro nic. Kazde hledani vytrhava mozek ze cteni, vyrazne zpomaluje cteni a tim se do knihy neda zacist.

Postupne se mi darilo cist dalsi knihy, sledovat filmy v anglictine s anglickymi titulky a nekdy o deset let pozdeji uz se mi povedlo se do knihy v anglictine i zacist stejne, jako by byla v cestine (byt mnohem, mnohem pomaleji). To bylo po prekonani asi dvaceti knih.

S narustem slovni zasoby z knih, manualovych stranek, datasheetu a navodu se postupne zlepsovalo moje porozumeni mluvene anglictine. Obracene to alespon u me funguje vyrazne hure, protoze slovo potrebuji videt napsane, abych mel alespon nejakou (i kdyz velmi malou) sanci si ho zapamatovat. Typicky je jednodussi rozumnet kreslenym serialum, nez hranym filmum, nebo videim na youtube. Gramatikou se netrapim, ale uz se mi nekdy stane, ze vidim, nebo slysim anglickou vetu a uvedomim si, ze je spatne. To pro me bylo pred deseti lety naprosto nepredstavitelne.

Jeste tak tricet az sto let cteni a budu rozumnet jako rodily mluvci. To nezni prilis optimisticky, ale tohle je jazykova paralympiada, takze meritka toho, co se povazuje za uspech jsou jina. Uspech je, kdyz se me American na neco zepta a ja bud vim, na co se pta a nejak mu odpovim, nebo nerozumim par slovum (slovnim spojenim) a dokazu pozadat o vysvetleni co ta slova znamenaji. Uspech je domluvit se bez tuzky, papiru, slovniku a gest jak v Planete Opic.

Dalsi jazyky

Na to, jak jsem se naucil anglicky jsem prisel behem uvah o tom, jak jsem se vlastne naucil pasivne slovensky. Precetl jsem hodne knih ve slovenstine a najednou uz mi bylo jedno, jestli ctu cesky, nebo slovensky. Abych potvrdil svou teorii, pokusil jsem se ji aplikovat na polstinu, ale chybi motivace cist veci v polstine, ktere nerozumim. Nicmene po shlednuti vsech diku polskeho NSFW serialu Kapitan Bomba uz te polstine trosku rozumim.

Budu rad za tipy na dalsi polske serialy.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments