Navody

Nastavec na zavitnik

Nastavec na zavitnik

Nekdy je potreba vyriznout zavit v blizkosti dalsich dilu, ktere prekazi vratidlu v otaceni se kolem dokola. Na to by se hodil nejaky prodluzovak, ale to je neco, co jsem v kamennem zelezarstvi nikdy nevidel prodavat (a v deset vecer uz vubec ne).

Na velke zavitniky bude patrne potreba nastavec kovovy, ktery prenese vetsi moment, ale vyroba ctverhranne diry neni uplne jednoducha, pokud clovek nema specialni nastroj a lis, nebo obrazecku. Napada me leda vybrousit dve casti rozbrusovackou (nebo vyfrezovat, mate-li frezku), dopilovat je a svarit je dohromady.

Pri zavitovani zavitu M3 do hliniku jsem se rozhodl zkusit stesti a vyrobit nastavec z ABS plastu na 3D tiskarne. Nastavec funguje a zavitovani je asi 10x rychlejsi, nez pri neustalem prendavani vratidla o ctvrt otacky.

Pri tisku jsem nastavil ctyri perimetry pro zvyseni pevnosti. Zavitnik zakonceny ctvercovym prurezem 3 x 3 mm v dire 3.1 x 3.1 mm sedi presne a nevypadava. Pokud mate tiskarnu, ktera ma mensi presah materialu, zkuste zmensit velikost otvoru treba na 3.05 x 3.05 mm.

Centralni otvor byl navrzen k vytlaceni zavitniku, pokud bude prilis natesno.

Preji uspesne rezani zavitu.

nastavec_na_zavitnik_2.5mm_a_3mm.scad

nastavec_na_zavitnik_2.5mm_a_3mm.stl

EDIT: fixnut link na scad zdrojak.

Posted by zelenohlav in 3D tisk, Navody, 0 comments
Energie Nebude II: setrime plyn

Energie Nebude II: setrime plyn

Minule jsem popsal, co muze s aktualni energetickou krizi udelat stat. Problem je, ze na tuhle zimu toho realne nejde udelat moc, protoze je malo casu. Plynovod, ropovod, bioplynka, ani terminal na LNG nejde postavit za par mesicu a to ani kdyby se nejdriv netahlo stavebni povoleni 5-10 let, jak je v Evrope obvykle.

Takze se o sebe, minimalne prvni 2-3 zimy, musi kazdy postarat sam. V bytech to je samozrejme mnohem vetsi problem, nez v dome, ale dobra zprava je, ze cast plynu dostava Evropa z Norska, neco se tezi v Nizozemi, vede k nam plynovat z Kaspickeho more a neco se podari dovezt zkapalnene v tankerech. Takze pokud dokazeme usetrit pulku plynu (coz je – zjevne – docela brutalni), tak jsme v pohode.

Je nutne uvedomit si tri klicove veci:
– 1. Evropska energetika pocita s tim, ze elektrickou energii z obnovitelnych zdroju v zime doplni plynovymi elektrarnami. Nicmene plynu tuhle zimu (a nekolik dalsich zim) nebude dost, takze topeni elektrinou je v prosinci a v lednu v zasade totez, co topeni plynem, jenom s vyrazne vyssi spotrebou plynu u primotopu a akumulacek a mozna srovnatelnou u tepelneho cerpadla (podle topneho faktoru). V prechodnych obdobich (zari – listopad, unor – duben) to smysl ma.
– 2. Plyn umime skladovat v zasobnicich, ktere mame, takze usetrit plyn v lete, nebo treba i v listopadu a nechat si ho na zimu, dava smysl.
– 3. Stat se v pripade nedostatku bude muset rozhodnout, jestli da plyn domacnostem, nebo fabrikam. Obe moznosti jsou spatne, protoze bez prace nejsou penize a pokud se vytisknou, jako za covidu, tak bude jeste rychlejsi inflace. Bylo by tedy lepsi, abyby se podarilo udrzet i teplotu v domacnostech i funkcni prumysl.

Z toho tedy plyne, ze je prakticke usetrit co nejvic plynu a zacit s tim setrenim klidne uz ted. Kdyz sviti, nebo fouka, je lepsi spotrebovavat elektrinu (z OZE) misto plynu, zatimco kdyz nesviti a nefouka, je lepsi topit plynem, nez primotopem, nebo akumulackama.

Co muze clovek udelat ve svem vlastnim dome i byte

– Snizit spotrebu tepla technicky:
– – Vymenit okna
– – Doplnit k oknum jeste jedno (plexi)sklo, nebo v nouzi nejvyssi dutinkovy polykarbonat na skleniky (ale zkrz ten prakticky neni videt ven, protoze rozptyluje svetlo tim, jak neni rovny).
– – Zateplit, co se da zvenku.
– – Zateplit zevnitr. Nedoporucuje se mit vice, nez 25% tepelne izolace (resp. tepelneho odporu) uvnitr pred parozabranou (betonova stena panelaku je take parozabrana), aby na studenych zdech za izolaci nekondenzovala vlhkost a nezacaly tam rust plisne. Tim lze zvysit tepleny odpor maximalne o 1/3 puvodni hodnoty (pridat navic 1/3 puvodni izolace a tim mit nove 3/4 izolace venku (puvodni) a 1/4 izolace novou) a spotrebu tepla na 75% puvodni spotreby. Tuhle vec je velmi vhodne probrat s nejakym stavarem, protoze plisne jsou vetsi zdravotni riziko, nez mit doma 10 °C. Take upozornuji, ze na kamennou a skelnou vatu nechcete moc sahat holyma rukama a prach z ni nechcete dychat. Ale polystyren se dnes shani spatne, takze je otazka, co sezenete. Montazni pena izoluje lepe, nez polystyren, takze spojovat kusy stareho polystyrenu penou je dobry napad.
– Snizit spotrebu tepla organizacne. Netopit v mistnostech, kde to neni potreba (takovych mistnosti ale v byte clovek vetsinou moc nema) a podobne. Zvyknout si na to, ze v byte nemusi byt 24 °C a ze v zime neni potreba chodit doma v tricku a v trenyrkach. 18 °C byla normalni zimni teplota v byte, v kterem jsem vyrustal a nikomu to neprislo divne.
– Zkusit nahradit karmu, nebo bojler novym bojlerem s tepelnym cerpadlem.
– Dat si na podlahu hodne tlusty koberec.
– Instalace klimatizace, ktera umi i topit (tedy funguje, jako tepelne cerpadlo vzduch-vzduch) pomuze usetrit plyn pred zimou a po zime.
– Bomba s propanbutanem a varicem se hodi vzdycky, protoze byt ve 2 °C s teplym jidlem a pitim je mnohem lepsi, nez v 10 °C zrat studenou konzervu s navlhlym chlebem a zapijet ji studenou limonadou, jak potvrdi kazdy, kdo nekdy jel v zime na vandr.
– Hodi se mit dobrou perinu a dobry spacak.
– V nejhorsim jde v byte postavit stan a vytopit na prijemnou teplotu aspon ten stan. Pohodli sice vypada jinak, ale lidi v Kyjeve nemeli na zacatku brezna ani to. My mame aspon nejaky cas na pripravu.

Co se povede asi jen ve vlastnim dome

– Poridit si tepelne cerpadlo, a snizit spotrebu plynu pred zimou a po zime.
– Zaridit si zdroj topeni nezavisly na rozvodech plynu a elektriny. Moznosti jsou:
– – Kamna na lehky topny olej, nebo na zasobnik s propan-butanem – ale tyhle veci se ziskavaji z ropy, takze to, ze je sezenete letos, neznamena, ze budou i pristi rok. Takze je otazka, jestli takova investice ma smysl. Na druhou stranu dlouhodobe tahle paliva asi dostupna budou a nez zacnou fungovat nove jaderne elektrarny bude trvat nejmene 10, spise 15 let v nejlepsim pripade.
– – Kotel na peletky – vyhoda je, ze peletky jsou ze dreva a timpadem nejsou zavisle na rope a plynu.
– – Kotel na drevo, nebo uhli. Od letosniho podzimu mely byt zakazane stare kotle, pak to posunuli, ale v kazdem pripade lze ocekavat, ze v nejblizsi dobe budou nejdulezitejsi soucasti kotle papiry. Pokud ma kotel obehove cerpadlo (a to ma dneska kazdy, protoze samotizne topeni uz snad nikdo neumi ani navrhnout), je potreba mit baterky, menic a generator.
– – Zasobnik tepla v lete nabijeny fototermickymi panely. I pro velmi usporny dum vychazi pres 100 m3 vody, nebo pres 10 tun Na2SO4*10H2O. Pokud vim, tak to nikdo komercne nedodava, takze se jedna o experimentalni projekt. Pokud se to nekomu povede rozchodit, tak je za vodou :-). Navod psat nebudu, protoze to nemam vyzkousene a komu nestaci to, co je napsane zde, to podle me nema sanci udelat na prvni pokus dobre.
– – Normalni kamna na drevo, nebo krbova vlozka. Emise maji minimalni, protoze drevo hori rychle a za prebytku vzduchu. Idealni je udelat rozvod horkeho vzduchu od kamen, pokud to jde. Pokud ma dum takove tepelne ztraty, ze pres noc vychladne, lze cast tepla akumulovat do nadrze s vodou. Staci pouzit jeden, nebo vice IBC barelu izolovanych polystyrenem a teplo do nich dodavat a odebirat cca 10-30 metry ALPEX trubky u hladiny.

Co ma smysl zvazit v byte

– Prvni krok je zjistit si, jaky je zdroj tepla, protoze nektere domy jsou vytapene z uhelnych elektraren v okoli, nebo uhelnou kotelnou, kterych by se tento problem dotknout nemel.
– Pokud ma byt komin, tak lze teoreticky nainstalovat i kamna a v dobe, kdy v cele republice nepujde plyn se asi nikdo nebude ptat po tom, jestli ten 40 let nepouzivany komin ma revizi. Ale to neni duvod k tomu ho nezkontrolovat a udusit se doma, treba proto, ze je ucpany. Takze doporucuji behem leta komin alespon prohlednout, vylezt na strechu, zjistit, jestli neni zazdeny, jestli ho nejaky idiot neopravil montazni penou (to uz jsem videl), jestli do nej neni zazdeny tram a podobne.

Veci, ktere nefunguji tak, jak mozna doufate

– Topit pouze lednickou otevrenou ven (mimo byt) s chladicem uvnitr bytu. Problem je, ze i lednicky fungujici v sirokem rozsahu teplot prestavaji fungovat, kdyz teplota na chladici poklesne pod 10 °C. Takze lednicka muze byt jenom doplnkovy zdroj spusteny po vytopeni bytu na tuto teplotu.
– Lihovy krb bez komina. Bude vam doma kondenzovat voda, ktera vznika spalovanim lihu.
– Peltierovy clanky. Ty se sice nekdy pouzivaji na chlazeni (at uz procesoru, nebo treba v autolednickach), ale jejich ucinnost je okolo 5%, takze jejich topny faktor bude okolo 1.05. Za tuhle usporu instalace privodu tepla zvenku na studenou stranu fakt nestoji.

DULEZITE UPOZORNENI

Nouzove zpusoby vytapeni, jako treba bomba s 10 kg propanbutanu a teplomet, jsou lepsi, nez nic, ale je potreba davat si pozor na koncentraci CO2. Pri 20% clovek upada do bezvedomi prakticky ihned a pokud ho nekdo jiny nedopravi na cerstvy vzduch, umira behem pul hodiny. Lidske telo nema detektor CO2. Pokud je clovek vzhuru, zacne ho nekde okolo 5% CO2 bolet hlava a prichazi ospalost. Ve spanku to je smrtici. Pokud navic dochazi k nedokonalemu spalovani a vzniku CO, nastavaji problemy jeste pri mnohem nizsich koncentracich. Doporucuji poridit alespon detektor CO za par stovek, kdyz uz ne detektor CO2 (ktery byl na eBayi z Ciny za petistovku, ale posilal data po seriovem portu s TTL urovnemi, takze pouziti vyzadovalo jiste znalosti). Idealni je, kdyz ma kazdy zdroj tepla, ve kterem neco hori, svuj vlastni komin.

Vsechny veci, ktere planujete v nouzi provozovat, doporucuji vyzkouset v klidu dokud to neni potreba. Poridit si petrolejku a zapomenout na knoty, petrolej, nebo sirky muze byt nepohodlne a poridit si benzinovy varic a nevedet, jak ho spravne zapalit muze byt po vypadku proudu bez navodu z internetu nebezpecne.

Nakonec nezbyva, nez poprat hodne stesti. Po letech s naprosto nerealistickou energetickou politikou ho ted budeme potrebovat.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, 0 comments
Energie Nebude I: Uvod

Energie Nebude I: Uvod

Cilem teto serie neni strasit, ale popsat jak co nejlepe prezit obdobi, ktere nas ceka a idealne pri tom dat statu a EU co nejvetsi sanci zajistit relativni dostatek plynu a elektriny.

To, ze v zime 2022/2023 bude nedostatek plynu a elektriny, je asi zjevne. Sice uz jsem parkrat videl, ze se vladam a statum podarilo za velkych nakladu z ruznych problemu vyklickovat, ale tady to nepovazuji za technicky mozne, i kdyz bych se velmi rad mylil.

Plyn z Ruska bud odmitneme odebirat my, nebo nam ho Rusko zavre v nejnevhodnejsi okamzik, jako pomstu za sankce. Aktualne je tretina plynu v Evrope z Ruska. Castecne se ho povede nahradit zkapalnenym zemnim plynem (LNG) prevazenym tankery, ale zda se, ze Evropa nema dostatecne kapacity terminalu pro prijem LNG. Nahradit plyn ropou pujde take jen castecne a otazka je, jake budou kapacity ropovodu z pristavu, kdyz doted byla znacna cast Evropy zavisla na ropovodech z Ruska. Lze tedy ocekavat, ze bude 10-20% plynu chybet. Solarni panely a vetrne elekrarny jsou uzasne, pracuji bez potreby paliva, ale v zime bohuzel moc nesviti a jsou i obdobi, kdy moc nefouka. Ale to nemusite verit zrovna me. Podivejte se sami na vyrobu Nemecka v uplynulem roce – svetle modra je vitr na pevnine, tmave modra vitr na mori a zluta solar. Nektere casove useky behem zimy jasne ukazuji, ze muze nefoukat a nesvitit nekolik dni v kuse. Je take dobre vedet, ze instalovany vykon nemeckych solaru a vetrniku je priblizne 30GW, coz dohromady odpovida cele spotrebe Nemecka. Tedy pokud sviti a fouka, Nemecko muze vyrabet dvojnasobek sve spotreby[EDIT:23MAR2022 celou svou spotrebu] – 60GW – pouze z obnovitelnych zdroju. Presto v zime vyrabi obnovitelne zdroje tak malo.

[EDIT:23MAR2022 Opravena nemecka spotreba elektrinu – jedna se o 60-70 GW, nikoliv o 30GW]

Nove jaderne elektrarny se v Evrope nestavi a v Nemecku odstavuji kvuli protijadernym ekoaktivistum. Vetsina z techto aktivistu vubec nechape, jak jaderna elektrarna funguje a co zajistuje jeji bezpecnost. O tom, ze nemecti protijaderni aktiviste jsou podporovani Ruskem se uz nejakou dobu pise (anglicky). Uhelne elektrarny odstavujeme, protoze maji hodne emisi CO2 a pripadne dalsich skodlivych latek. Ostatne uhelna elektrarna emituje vice radiace, nez jaderna, protoze v uhli je sem tam nejaky radioaktivni prvek a elektrarna ho spali hrozne moc.

V touze omezit emise CO2 jsme se dostali do stavu, kdy je nase energetika v zime zcela zavisla na zemnim plynu. Nemam nic proti omezeni emisi CO2 (naopak si myslim, ze to je rozumne, protoze tvorbe klimatu vubec nerozumime), ale stat se zavislymi na jednom dodavateli bylo velmi debilni rozhodnuti. Z toho plyne, ze pokud nebude plyn, nepujde provozovat spickove plynove elektrarny a v dobe, kdy nefouka a nesviti, nebude dost elektriny. Pripoctete k tomu fakt, ze lidi nebudou chtit mrznout a pokusi se elektrinou topit a prusvih je na svete. V nejlepsim pripade budou rozvodne zavody vypinat jednotlive ctvrti, nebo mesta na par hodin, aby kazdy mel elektrinu alespon apr hodin denne. V horsich pripadech se pozna, jestli byla priprava nasi rozvodne site na start po vypadku dostatecna. Rozhodne lze rici, ze je v ramci Evropy nadprumerna, takze musime doufat, ze to bude v pripade potreby stacit.

Fundovane clanky o energetice ma Vladimir Wagner. Zacit muzete treba timto.

Disclaimer

– Tyto clanky mohou byt prubezne doplnovany o linky a dalsi informace z komentaru. Ve formatu [EDIT:datum text]
– Pokud mate link na clanek, nebo jine informace, ktere doplnujici, vysvetluji, nebo zneplatnujici nektere z tvrzeni v tomto clanku, vlozte ho prosim do komentare nejlepe i s popisem. Posoudim ho a pripadne ho vlozim na relevantni misto v clanku. Z komentaru nebudu mazat nic, nez otevreny spam nesouvisejici s obsahem clanku, pripadne nenavistne komentare (to se mi jeste nestalo) a veci, ktere po me bude pozadovat smazat stat (to se mi take jeste nestalo).
– Pokud chcete tuto serii sirit, sirte ji. Bylo by fajn uvest link na zdroj.
– Pokud chcete tuto serii pouzit, jako podklad pro rizeni statu, jsem rozhodne potesen, ale proberte prosim detaily s odborniky. Ja vim, jak funguje technika, ale samozrejme nemam konkretni informace o stavu ruznych zarizeni u nas a v EU.
– Neprebiram zadnou zodpovednost za vase ekonomicka rozhodnuti. Pokud nakoupite napriklad benzin do zasoby a pak na nej stat zrusi dan, takze na tom prodelate, je to vase ekonomicke rozhodnuti. Predpovidat lze trendy zalozene na dostupnosti surovin a technice, nikoliv politicka rozhodnuti.
– Neprebiram zadnou zodpovednost za vase technicka rozhodnuti. Pokud se rozhodnete zkonstruovat si doma treba tepelne cerpadlo podle navodu z wikihow, ackoliv nejslozitejsi zarizeni, ktere jste dosud zkonstruovali byl pokus o luk z raminka na pradlo a gumy od teplaku a povede se vam pri tom neco poskodit, nevinte z toho prosim me. O vecech, u kterych si nejste na 100% jisti, ze jim zcela rozumite, se prosim poradte s vice lidmi. Nejlepe s lidmi, kteri uz je nekdy delali, opravovali, nebo provozovali.

Co s tim muze letos udelat stat a EU?

Do podzimu 2022 se nepodari postavit elektrarny, nebo jina potreba zarizeni, ani kdyby si vsichni urednici dali pohov s pitomostmi, coz povazuji v Evrope za sci-fi. Napriklad Rolls Royce pocita s tim, ze zacne produkovat male a levne reaktory az (nebo mozna “uz”) na zacatku pristi dekady. Otazkou je tedy, co do podzimu udelat lze.

Domnivam se, ze by mohlo jit zprovoznit alespon nektere nedavno odstavene uhelne elektrarny, ale netusim, jak rychle jejich zarizeni bez udrzby degraduje a jestli uz nejsou klicove casti rozebrany a sesrotovany. Rozhodne je nutne majitelum garantovat nejakou rozumnou delku provozu, aby se jim to ekonomicky vyplatilo, ale v tom nevidim problem, kdyz uvazim, jak dlouho bude trvat postavit bezemisni nahradu fungujici i v zime. Take si myslim, ze je realne navysit tezku ve stavajicich uhelnych dolech, nebo znovuzahajit tezbu v nedavno uzavranych. Tohle nebudeme potrebovat provozovat moc dlouho – jenom nez postavime jaderne elektrarny, nebo nez vyresime ukladani energie z leta na zimu. Realisticky lze ocekavat tak 15-20 let provozu na uhli. Pod 10 let si to neumim technicky predstavit.

Dale by stat mel nakoupit vsechen dostupny zemni plyn (zkapalneny i zkrz plynovody) a uskladnit ho v zasobnicich. Pokud mozno krome plynu z Ruska. Otazkou je, jestli lze navysit produkci bioplynu. Obavam se, ze behem jednoho roku asi nebude realne postavit zarizeni, ktere by dokazala vyrabet smysluplne mnozstvi bioplynu.

Domnivam se, ze by bylo vhodne odlozit zakaz kotlu s nizkou emisni tridou, ktery je planovany na tento podzim. Netvrdim ze az do doby prechodu na jadernou energii, ale alespon o nekolik let.

Pokusit se postavit nejaka uloziste elektricke energie ze dne na noc. V casovem horizontu neceleho roku asi bateriova.

EU by snad mohla nekde na jihu, v mistech s velkym zastoupenim slunecnych dni i v zime (napada me pouze Spanelsko a Portugalsko), postavit solarni elektrarny.

EU by mela zacit stavet terminaly na prijem LNG z tankeru.

Co s tim muze udelat stat a EU dlouhodobeji?

Rozvoj jadernych technologii. Idealni by bylo spolupracovat na vyvoji maleho jaderneho reaktoru, ktery by se vyrabel seriove v tovarne a ne kusove na miste provozu, cimz by slo usetrit znacnou cast ceny. Takze by bylo vhodne vcas pripravit legislativu a normy pro jejich bezpecne provozovani.

Prozkoumat moznosti ukladani tepla ze slunecniho zareni v lete a jeho pouzivani v zime. I kdyby se jednalo o nizkopotencialni teplo, mohly by se o nej alespon oprit studene konce tepelnych cerpadel a tim vyrazne zvysit topny faktor a tim snizit spotrebu energie. Vyuziti zasobniku tepla v kombinaci s technologii CAES (viz dale) ma take jisty potencial.

Prokoumat moznosti ukladani energie do vodiku (elektrolyza je zvladnuta, ale skladovani je velky problem), amoniaku a metanu. Amoniak se za druhe svetove valky pouzival v Belgii pro pohon naftovych motoru, pouziti vodiku a metanu je asi zrejme. Nicmene ucinnost ulozeni energie do amoniaku i do metanu a jejiho znovuziskani je zatim velmi mala. Fischer-Tropsch proces se dnes bezne pouziva pri vyrobe umelych hnojiv a Samatierovou reakci chce SpaceX vyrabet palivo na Marsu, nejedna se tedy o zadne sci-fi, nicmene pro realne nasazeni nestaci, ze proces funguje, ale take musi byt dostatecne levny, aby si takto skladovanou energii mohl nekdo dovolit koupit a pouzit.

Prozkoumat moznosti stavby systemu CAES (popis slovensky a anglicky) ve velkem meritku napriklad v uzavrenych dolech.

EU by mela zvazit stavbu prilivovych elektraren (popis anglicky).

V pristim dile si napiseme, jak snizit svou energetickou spotrebu a pripravit se na budoucnost za pomoci dostupnych technologii.

Posted by zelenohlav in Ekonomie, Navody, Predpovedi, 0 comments
Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Klasicka stara prumyslova instalace osvetleni ma zarivky na vsech 3 fazich. Jenomze tenkrat byly na dilnach tocive stroje a elektrina byla levna. Ted je v takovem miste casto par pocitacu a obcas by stacilo i slabsi osvetleni – treba 2/3, nebo i 1/3 plneho vykonu. Ale od vypinace ke stykaci vede dvoulinka a nikomu se tam nechce tahat 4-linku. Nicmene i to jde vyresit jednoduchymi prostredky (nebo slozitymi prostredky – treba dvema arduinama a trema solid-state-relays :-), ale to je trivialni a zbytecne slozite).

Prvni varianta je jednodussi, ale vyzaduje jedno rele, ktere ma 3 spinaci kontakty, z toho nejmene 2, ktere dokazi spinat 230 V AC.

Funkce je myslim zrejma ze schematu. Pokud sepneme vypinac LSB, pustime zkrz diodu D5 pulvlny stridaveho napeti dale do obvodu, kde se pres diodu D1 a odpor R1 sepne rele Re1 a to sepne tretinu svetel. Take se sepne rele Re3, ale to nema zadny vliv na funkci.

Pokud sepneme vypinac MSB, pustime zkrz diodu D6 opacne pulvlny do obvodu a ty sepnou rele Re2 pres diodu D2 a odpor R2. Jeden z kontaktu Re2 zaroven pripoji pres oddelovaci diodu D4 napajeni k Re1, takze dojde k sepnuti Re1 a budou svitit 2/3 svetel. Re3 zustane nesepnuto.

Sepneme-li oba vypinace, sepnou vsechna tri rele a vykonove kontakty Re2 a Re3 zarazene do serie ve treti fazi zpusobi, ze budou svitit vsechna svetla.

Po usmerneni stridaveho napeti a jeho vyhlazeni kondenzatorem je vysledne stejnosmerne napeti √2 (tedy 1.414213…) krat vyssi. Takze bychom pro 24 V rele potrebovali 17 V transformator. Po zapocitani ubytku napeti na dvou diodach vychazi transformator na 18.5 V. Nejcasteji sezeneme transformatory na 12 V a 24 V. Rele nastesti neni moc citlive na napeti na civce, ale pokud nesnese 33 V, je vhodnejsi pouzit pred jeho civku dat (v pripade pouziti 24 V transformatoru) vhodny odpor tak, aby napeti na civce bylo cca 24V. Jak to provest zde vysvetlovat nebudu, protoze bezpecna realizace zapojeni na sitovem napeti se vsemi tremi fazemi vyzaduje jistou uroven znalosti, ktera v zasade garantuje schopnost zvolit vhodny odpor.

Kondenzator slouzi k vyhlazeni napeti na civce rele – v zasade staci dat takovy, aby kotva neodpadavala, prakticky bych dal alespon dvojnasobny, protoze elektrolyticke kondenzatory starnou a ztraci kapacitu. Kontakt cvakajiciho rele ve vykonovem obvodu nevydrzi dlouho.

Pokud nechcete stvorit explozivni simulator mysiho hnizda, povsimnete si prosim opacne polarity C2.

Zarizeni samozrejme nebude fungovat ze zdroje od notebooku – vyzaduje napajeni stridavym proudem.

Rele se tremi kontakty se shani spatne, nebo bude velmi drahe. Lze ho samozrejme nahradit dvojici rele s paralelne zapojenymi civkami. Nicmene pro 4 rele existuje i dalsi moznost, ktera ma ve vykonovem obvodu o jeden spinaci kontakt mene.

Funkce je temer stejna, jako u predesleho zapojeni, jen kontakt Re2, ktery spina Re1 zaroven poskytuje napajeni pro kontakt Re3, ktery neni v silovem obvodu a spina Re4, ktere uz v silovem obvodu je.

Misto rele lze samozrejme pouzit treba optocleny a optotriaky, nebo posilat po dvojlince 3 ruzne hladiny napeti a dekodovat je za pomoci zenerovych diod a tranzistoru. Moznosti, jak tento problem vyresit jsou desitky.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Navody, Nezarazene, Stavba, Ze zivota, 0 comments
Stativove srouby

Stativove srouby

Mimo jine i kvuli britskym piratum se v USA stale drzi naprosto imbecilni system mer a vah, vyznacujici se tim, ze zna 4 ruzne velikosti tuny (ale vsem rika ve zkratce tuna) a kdyz se nekoho zeptate kolik kubickych inchu je v galonu, tak to asi nebude vedet ani pote, co se zepta, ktery z galonu myslite.

My co jsme unikli prepoctum mezi kW a BTU/s se muzeme radovat, nicmene protoze USA je (spolecne s Cinou) jedna ze dvou nejvetsich ekonomik sveta, zaplavuje nas naprosto absurdnimi vyrobky, jako jsou napriklad vyse zminene stativove srouby.

Tyto srouby maji zavit UNC 1/4″ a nedaji se u nas rozumne sehnat. Nicmene, co se u nas sehnat da je zavitove oko, kterym si takovy zavit snadno vytvorite.

Oznaceni toho oka je UNC 1/4″ 20 TPI. UNC znamena Unified National Coarse, 1/4″ je prumer 6.35mm, 20 TPI je stoupani 20 thread per inch, takze 20 zavitu na 25.4mm (coz je standardni hodnota stoupani pro UNC 1/4″). Zavit je pravotocivy (stejne, jako 99.99% zavitu, ktere se vam bezne dostanou do ruky). Pripadne lze pouzit i W 1/4″ 20 TPI, ktery ma vrcholovy uhel zavitu 55° misto spravnych 60° (jako ma metricky), coz je trochu prasarna, ale funguje to.

Prvni odkaz na W1/4″, ktery jsem nasel, ho nabizi za necelych 77Kc. Prvni odkaz na UNC 1/4″ chce necelych 106Kc, na eshopu, kde uz jsem nakupoval.

Dale budete potrebovat tycku s prumerem 6.35mm. K te se muzete dostat nekolika zpusoby:
– Pozadat nekoho se soustruhem.
– Pouzit nejaky mekci material (mosaz, hlinik) a riznout to z tycky o prumeru 6.5mm, coz by melo jit.
– Pouzit normalni hrebik. Myslim, ze jsem pouzil hrebik 160mm. Podle tabulky, kterou jsem nasel, se v prumeru 6.3mm vyrabi hrebiky o delce 160, 180 a 200mm.
– Posledni moznost je trosku ruska – upnete tycku do vrtacky jako by to byl vrtak, roztocite vrtacku (je vhodne si ji o neco oprit, nebo ji uchytit do sveraku) a opracujete rotujici tycku rozbrusovackou. Tady bych si dovolil upozornit, ze pokud to ma byt vase prvni zkusenost s rozbrusovackou, NEDELEJTE TO. Sice to neni zadna veda, ale kdyz se vam povede trhnout ten kotouc rotujici na 12000 otacek/minutu, ziskate zivotu nebezpecne projektily. Vim o cloveku, kteremu roztrzeny kotouc objel ruku dokola okolo kosti. Flexa je mocna carodejka, ale vyzaduje uctu.

Pak uz jenom upnete tycku do sveraku, namazete vhodnym mazadlem (olej pro ocel, alkohol pro hlinik, cim se ma spravne mazat mosaz nevim, ale olej mi fungoval), nasadite co nejvic kolmo ocko, ktere upnete do vratidla z normalni zavitove sady a zacnete ho nasroubovavat na tycku. Kdyz se to napoprve nepovede rovne (na jedne strane je zavit melci a melci a na druhe se zarezava hloubeji do tycky), uriznete ho a zkuste to znovu. V hliniku je potreba postupovat pomalu a casto se vracet, protoze ma tendenci se mazat.

Pokud doma nemate zadne vybaveni, tak asi dokazete koupit nejlevnejsi stativ levneji, nez to zavitove ocko se sverakem a s vratidlem, ale investice do naradi se vetsinou vyplati.

—–
Edit: Puvodne jsem se domnival, ze spravny zavit je W 1/4″ a UNC 1/4″ je nahrazka, ale byl jsem upozornen, ze podle Wikipedie to je opacne. Takze jsem prislusny odstavec prepsal.

Posted by zelenohlav in Navody, 2 comments
Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Nemusim byt Sibyla, abych videl, ze opatreni nebudou fungovat. Lide se nakazi v praci, v obchode, v narvanem City Elefantu cestou do prace, v narvanem autobuse. Skladaci respiratory jsou na hovno – znam snad jenom jednoho cloveka, ktery nosi bryle a nemlzi se mu s respiratorem. Vsichni ostatni dychaji mimo respirator okolo nosu. Kdyz dorazil kuryr, mel tak zamlzene bryle, ze si je musel sundat, aby videl, jak vypada moje polomaska. Nakazu uz pravdepodobne prodelalo okolo ctyr milionu lidi a pocet nakazenych stale roste. To znamena, ze cislo R novych mutaci je vyrazne vyssi, nez u starych. Promorovani selhalo, protoze jihoafricka mutace uz je v republice. A nevime kde – nesekvenujeme. Davejte pozor na pocty reinfekci – jakmile zacnou rust, muze za to velmi pravdepodobne ona.

Jak se z toho dostat?

1. Prikazat lidem nosit skutecnou ochranu dychacich cest. Tedy FFP3 / P3R filtry. Jestli to bude v polomasce, celomasce, plynove masce, nebo klasickem respiratoru je jedno. At si kazdy vezme to, co mu vyhovuje nejvic.

2. Posilit hromadnou dopravu. I tak to bude asi jeden z nejvetsich vektoru sireni viru, ale aspon tam nemusi byt hlava na hlave.

3. Motivovat zametnavatele, aby vytvorili pracovni protredi, kde se daji dodrzovat bezpecnostni opatreni. Treba ulevami na danich. Hlavne jim nerikat, jak to maji delat. Jen co ma byt vysledkem. Navic by bylo vhodne dat lidem vice prestavek, kdy si muzou treba vyjit ven na vajglpauzu (i kdyz nekouri) a sundat si na chvili masku, nebo respirator.

4. Obavam se, ze uz je dost pozde na skoleni dobrovolnych pomocniku ve zdravotnictvi. Ale dejme aspon nemocnicim a lekarum tu moznost, at se rozhodnou sami. Motivaci pro pomocniky by mohl byt treba narok na ockovani po tydnu, nebo dvou pomoci.

5. Zrusit nesmysly. Zakaz vychazeni v noci, uzavreni obchodu o weekendech, zakaz cestovani mezi okresy. Chceme, aby se lide co nejmene stykali, takze prochazka ve tri rano v lese, kde clovek nikoho nepotka a nakup potom ve ctyri rano je idealni. A co udelame s 30 tisici policisty? Mohli by kontrolovat, ze lide pouzivaji ochranu dychacich cest a chodit lidem na nakupy.

Namitky

1.a. Lide nemaji na dalsi ochranne pomucky. Dejte 1000kc kazdemu, kdo si rekne. To je padesatina schodku. Pokud nechcete, aby to zneuzivali lidi, kteri penize maji, nechte vytvorit registracni system stejne bande kokotu, jako delala registrace na ockovani. To nikdo dobrovolne nepodstoupi kvuli blbe tisicovce, pokud ji fakt nutne nepotrebuje.

1.b. Polomasky a masky maji vydechovy ventil. Co treba dat pres nej FFP3 respirator, ktery ted stejne temer kazdy ma?

2. Ano, bude to neco stat. Ale bude to stat alespon stejne, jako ta vsechna opatreni, co mame? Myslim, ze ne.

3.a. Zamestnavatele mohou zavest treba vice smen s mene lidmi, nektere cinnosti zautomatizovat, jine nechat vykonavat lidi na dalku pres kameru a rozhodne by meli dat vsem moznost nosit adekvatni respiratory a masky a zaroven si od nich odpocinout nekde venku. Lepsi a intenzivnejsi vetrani bez vnitrni recirkulace by take pomohlo. Na tomto serveru jsou sice v posledni dobe hlavne nesmyslne konspirace a odmitani noseni rousek, nicmene jeden clanek stoji za precteni: https://dfens-cz.com/epidemiologicke-micurinstvi-industrial-style/.

3.b. Kdyz dame dalsi danove ulevy, nevybereme tolik penez! Hmmm … kdyz stat buzeruje obcany, tak velmi casto pouziva argumenty, jako: “I kdyby to melo zachranit jediny lidsky zivot!”. Tady se hraje o desitky tisic zivotu a rozbitou ekonomiku k tomu. Kdyz si rozbijeme ekonomiku, tak taky nevybereme tolik penez, jenom netusime, kolik bychom vybrali, kdybychom si ji nerozbili a tak to vypada lepe. Strcit hlavu do pisku a rikat, ze druha vlna nebude nefungovalo v lete 2020 a nebude to fungovat ani s 5. vlnou.

4. Z hlediska stadni imunity je dost jedno, kdo to ockovani dostane, naopak u aktivnich lidi ma vetsi smysl, nez u tech, kteri nikam nechodi.

5. Komu by meli nosit nakupy? Tomu, kdo si rekne. Pokud o to bude prilis velky zajem, tak preferencne starsim a nemocnym lidem. Rozhodne to je bezpecnejsi, nez cestovat na nakup MHD. No a kde maji byt policajti, aby mohli kontrolovat noseni masek a respiratoru? Tam kde jsou lidi. Takze na nakupech a na cestach. Tedy presne tam, kde by byli, kdyby nosili lidem nakupy. Navic nebudou mit cas zbytecne buzerovat osameleho bezce v lese, kilometr od nejblizsiho dalsiho cloveka.

Pochvala

Abych jenom nekritizoval – jsem rad, ze vlada aspon odstranila ekonomickou motivaci k tomu, aby nemocni lide chodili dal do prace a zavedla testovani zamestnancu.

Zaver

Tak co, dostatete to nekdo az k vlade, jako tu slavnou excelovou tabulku s exponencialou? Nebo se dockame jeste vetsich kretenismu, jako je treba francouzsky lockdown – zakaz cesty dale, nez 500 metru od domu a jako bonus pokuta, kdyz si clovek zajede koupit nahradni dily na auto, kterym jezdi do prace?

EDIT:

Kamarad me upozornil, ze: “Ve Francii nemaji lockdown na 500 m od domu. Myslim ze v listopadu meli 1 km. Aktualne maji snad 30 az 100 km od hranice obce.” Asi to bude tim, ze nejsou “best in covid” – jako my, takze to mohli uvolnit, kdyz pocty nakazenych klesly.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, SARS-CoV-2, Ze zivota, 2 comments
Police2Police virus transfer protocol

Police2Police virus transfer protocol

Zda se, ze nase policie stale uplne nechape, jak funguje pandemie a saha na cizi doklady holyma rukama.

Nicmene mame k dispozici snadne reseni, ktere nas ochrani a zaroven snizi pocet policistu, kteri to delaji. Jde v zasade o klasickou Darwinovskou selekci.

Vsechny potrebne doklady vlozte do dostatecne velkeho igelitoveho sacku, nebo tasky. Pokud vas zastavi kontrola, vyndejte tasku, rozbalte ji, prehnete trochu okraje smerem ven a nabidnete jim obsah jako koledujicicm detem. Oni si nabidnou, mohou osahavat, poprskavat, olizovat … a pak je to zase nechte vhodit zpet do tasky, zabalte ji a schovejte do jine kapsy, nez kde mate kapesnik.

Pokud by nahodou trvali na tom, ze doklady musi byt podany (pokud na to vubec maji pravo), pouzijte tasku jako rukavici. Uchopte doklady zvenku zkrz tasku, prehrnte tasku pres ruku a podejte je. Stejnym zpusobem si je zase vezmete.

O snizeni poctu policistu, kteri nepochopili, jak funguje pandemie se postara virus sam. A nikdo vas nemuze obvinit z napadeni verejneho cinitele, protoze technicky vzato jeden verejny cinitel napadl druheho a jedine, co jste udelali vy je, ze jste odmitli zucastnit se a vlozili mezi sebe a jejich viry ochranny prostredek.

Posted by zelenohlav in Absurdity, Navody, SARS-CoV-2, Smrdi hrbitovem, Ze zivota, 0 comments
Lepsi ochrana pred virem – vojensky filtr na polomasce

Lepsi ochrana pred virem – vojensky filtr na polomasce

Na klasickou gumovou polomasku (coz je mimochodem jediny typ ochrany dychacich cest, ktery jsem kdy v zivote dokazal uspesne provozovat zaroven s brylemi) lze pridelat vojenske P3R filtry od plynove masky.

Poridil jsem filtry od Sigmy Lutin se zavitem NATO 40mm x 1/7″. Existuje jeste velmi podobny 40mm zavit s nepatrne jinym stoupanim v norme GOST. Pry to jde nasroubovat, ale netesni to. Osobni zkusenost nemam.

Redukci mezi masku a filtr jsem namodeloval v openscadu a vytiskl na 3D tiskarne. Berte ji jako zaklad, ze ktereho muzete vychazet, protoze jeji prime pouziti bude na vasi masce asi nerealne a to ze dvou duvodu:

1. Moje maska ma velky bajonet 3M (prumer diry 27mm), zatimco bezne prodavane polomasky 3M maji prumer diry v bajonetu 22mm. Prodejci casto ani nevedi, ze existuji dve velikosti. Svoji polomasku jsem koupil v drogerii tesne pred zacatkem pandemie.

2. Nemodeloval jsem presne tvar protikusu k bajonetu, protoze jsem ty redukce nasazoval na chemicke filtry 9200, ktere se mi osvedcily. Ale tyto fitry maji vystupni bajonet z tvrdeho plastu, tiskarna tiskne take z tvrdych plastu, takze bajonetove spojeni nemuze fungovat. Namodelaoval jsem tedy jen vyrezy pro 3 packy bajonetu, ktere brani pootoceni dilu proti sobe a slepil redukci s filtrem tavnym lepidlem.

Modely vicek a redukci na 3M bajonet jsou k nalezeni na thingiverse, takze si muzete bud muj navrh upravit a nebo vytisknout konektor z thingiverse a oba dily slepit vterinovym lepidlem, nebo acetonem.

Redukce na thingiverse

Vicko na thingiverse

Muj model pouziva zavit z thingiverse (7-8_UNF_to_RD_40_1-7.stl). Tento soubor je potreba stahnout pred kompilaci .scad zdrojaku. Redukce je navrzena tak, zby ji slo vytisknout bez podpor. Oba kusy se povedly na prvni pokus (ABS plast).

Dovnitr do zavitu je potreba vlozit gumovy tesnici krouzek, ktery utesni filtr P3R proti redukci. Ten se da bud koupit, nebo vystrihnout ze stare duse.

Pokud nebudete kombinovat vice filtru za sebou, bude vam pravdepodobne stacit jeden filtr P3R a druhy vstup polomasky muzete zaslepit vickem. Prodavaji se i masky stavene primo na tyto filtry P3R, coz je asi optimalni reseni, pokud nemate bryle. Z obrazku na eshopech se muzete pokusit odhadnout, zda je pujde nosit zaroven s brylemi.

Zdrojovy kod modelu: 3M_27mm_bayonette_to_40mm_NATO__using_hot_glue.scad

Posted by zelenohlav in 3D tisk, Navody, SARS-CoV-2, 3 comments
Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Neco se stalo. Maminka odjela na weekend; pritelkyne skocila z okna pote co na ni po navratu z firemniho teambuildingu zautocila lovecraftovsky vypadajici plisen zijici ve drezu; ukrajinska pomocnice v domacnosti prohlasila, ze na tohle nema nervy a vraci se do valecne zony; zadarmo bydlici spolubydlici, ktery se staral o vareni, skoncil na jednotce intenzivni pece pote co z lednicky omylem snedl nasi dva a pul roku starou svacinu od maminky; nebo neco tak. Prizrak hladomoru obchazi byt. Ani svabi zijici v hromade krabic od pizzy uz nechteji dalsi pizzu. Co ted?

Tento recept neni urcen k ukazovani Zdenku Pohlreichovi, ale k oddaleni smrti hladem, aniz by doslo k priblizeni smrti otravou jidlem. Zadne jine ambice si neklade.

Prerequisities:
– sporak, varic, nebo otevreny ohen
– hrnec, nebo panev, v nejhorsim velka konzerva (nevhodna na elektricky varic)
– lzice, vidlicka, nuz, varecka, naberacka, kus prkna, hlinikovy profil, roxor, nebo treba zaslepka slotu z pocitacove bedny – proste neco, cim se da zamichat horke jidlo
– mrazena zelenina (kterou jsme schopni a ochotni pozrit)
– schopnost pozrit kecup, nebo protlak
– hlad
– cca pul hodiny casu
– hodi se nejaky stravitelny tuk (treba olej)
– hodi se cibule

Do nadoby dame tuk (mame-li), a nakrajenou cibuli (mame-li). Cibuli lze nakrajet na prkynku, nebo jen tak v ruce nakrojit na ctvrtiny (osminy) a z nich pak odkrajovat ctvrt(osmino)kolecka. Je pohodlnejsi se neporezat. Nejakou dobu smazime. Po par minutach obava z toho, ze z cibule udelame uhli prevysi touhu ji alespon trochu posmazit a nasypeme tam pytlik mrazene zeleniny dle chuti (nebo dle toho, co je v mrazaku). Je mozne pridat i cestvou zeleninu, ale tu by bylo treba mit a navic treba oloupat a nakrajet, takze se touto komplikaci prozatim nebudeme zabyvat.

Pokud jsme zacali tukem, smazime. Pokud ne, rozmrazujeme na plameni. Je lepsi to alespon obcas zamichat, jinak se to dole pripali a nahore to zustane zmrzle. Az nas prestane bavit michani pridame protlak, nebo kecup. Zkuseny kuchar by si sice z idey kecupu asi zkusil vyrezat srdce tou zaslepkou z pocitacove bedny, ale “nekoukej se na me tak, ja chci jenom prezit” a ne delat nejakou fancy kuchyni. A nakonec kecup je vlastne protlak s cukrem, invertnim cukrem, octem, soli a korenim, takze co uz – v zaludku se to stejne smicha.

Vyhoda kecupu je, ze neni potreba otevirat konzervu, coz je operace, ktera muze nekoho zaskocit [1]. Vyhoda protlaku je, ze recept vypada vice fancy, kdyz tam dalsi slozky bezne obsazene v kecupu pridame dodatecne a take to, ze tam nemusime pridat vsechny (treba invertni cukr).

Okorenime podle chuti. Treba pepr, chilli, tabasco, par jolokii, trocha krystalickeho kapsaicinu, at to chutna, jako kdyz jis lavu. Ehm … mozna se hodi nezapomenout na sul a nejaky glutamat (cisty, sojovku, apod.).

Ochutnavame. Odporne, studene, s kousky ledu – varime dal. Odporne, studene – varime dal. Mene odporne, teple – hura, tohle je nas sweetspot! Lepsi uz to nebude, ledaze by se povedlo optimalizovat chut korenim.

Servirujeme s chlebem, rohliky, ryzi, bramborami, testovinami, ztvrdlymi okrojky od predvcerejsi pizzy, nebo jinou skrobovitou prilohou.

[1] Navod na vyrobu provizorniho otviraku na konzervy ze zadniho ramene napravy Trabant 601 si take nechame na jindy. v kazdem pripade to je jednodussi s rozbrusovackou, nez jen s pilkou na zelezo.

EDIT: pridat do smazici se cibule, nebo k mrazene zelenine nakrajeny, nebo rozdrceny cesnek nicemu neuskodi.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments
Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Nez toto vse psat do IRC jednomu kamaradovi, udelam z toho serii zde.

Nas stary rodinny recept na ryzi se vyznacuje tim, ze neni potreba mit rozmyslene kdy presne bude ryze potreba, neni potreba nic michat, odhadovat, ani hlidat. Proste pro programatora zabraneho do uplne jineho problemu idealni.

Vezmeme hrnec s poklickou, ktery je bezpecne dat do trouby (zadne plasty, nejlepe nerez, nebo smaltovana litina, pripadne hlinik – ten se stejne rozpousti jen v kyselych vecech). Do hrnce dame x ryze (napriklad 200 ml – asi jedna porce), 1.25*x vody a trochu soli (NaCl). Na 200 ml ryze asi pul lzicky (3g). Hrnec priklopime poklickou a dame varit na sporak na plny vykon prostredni velikosti horaku bezneho sporaku (1-2kW; pokud varite na autogenu, asi vite, co delate). Na zacatku to muzeme zamichat, pak uz to nemichame. Zaroven s tim zapneme troubu na 453K (180 degC) – v idealnim pripade prazdnou (zuhelnatela uterka, nebo roztavena rukojet noze nepotesi). Preneseme si notebook do kuchyne a pokracujeme v hackovani.

Poklicka hrnce vyvola zvukovy interrupt az obsah dosahne varu. Vypneme sporak a presuneme hrnec do trouby. Vzhledem k teplote je vhodne vzit si na to nejaky tepelne izolacni material – hadr, uterku, natrikrat prelozene stare tricko, podlehame-li stredostavovskym manyrum najdeme mozna i chnapku. Nastavime timer na 20 minut.

sleep 1200; mplayer ~/music/grindcore/*

Pripravime si misto, kam ulozime horky hrnec a kde ho tepelne zaizolujeme. Osvedcila se postel, nebo spacak. Do postele dame nejaky bavlneny hadr (tricko, rucnik), na ktery v budoucnosti polozime hrnec. Do spacaku to mozna bude chtit vice vrstev, abychom nevystavili plast plne teplote.

Az nas vydesi prvni skladba od Destructive Explosion of Anal Garland, vypneme troubu a odneseme hrnec do postele. Tam ho prikryjeme perinou a muzeme na nej zapomenout. Za 20 minut az 20 hodin (jak to vyjde) je ryze hotova, tepla a pripravena k servirovani.

Poznamky:Hustota sypane ryze vychazi prakticky stejna, jako hustota vody, takze 200ml = 200g s dostatecnou presnosti pro tento recept.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments