Navody

Jak se naucit jazyk

Ti, kteri me znaji si ted klepou na hlavu – clovek s nejhorsi zdokumentovanou schopnosti ucit se cizi jazyky tady bude radit, jak se naucit jazyk? Takze zacneme tim, pro koho NENI tento navod.

Pokud se ucite jazyk z ucebnic, delanim cviceni, dochazenim na kursy a dalsimi zpusoby “jak se to dela” a mate z toho pocit, ze se zlepsujete a ze to k necemu je, tak muzete se ctenim tohoto clanku klidne prestat.

Patrite-li mezi lidi, kteri by na vyber: “bud se naucis tuhle basnicku zpameti, nebo preskladas tunu uhli” reagovali slovy: “kde je lopata”, jste tu spravne. Popisuji-li vase pocity spojene s cizimi jazyky fraze, jako: “zoufalstvi”, “to nejde”, nebo “radsi delat zkousku z matematicke analyzy, nez tohle”, mozna vam tento text pomuze.

Historie

Byl jsem ucen ruzne jazyky. Jeden me ucili rok a pamatuju si dve slova. Druhy me ucili dva roky a jsem na tom nejak podobne. Anglictinu jsem byl ucen (pasivni tvar je zde zcela na miste) asi 12, nebo 13 let. Je pravda, ze jsem se po te dobe dokazal domluvit. Ale druhy clovek musel mit obrovskou trpelivost a ochotu sledovat moje posunky. Ostatne moje schopnost domluvit se s madarem nebyla o mnoho mensi a to madarsky umim jen jedno slovo – erömü z Vrazdy v salonnim kupe. A jeste si nejsem jist, jestli to je opravdu elektrarna, a nabo jestli si autori delali srandu. Moje schopnost porozumnet, co mi je rikano rodilym mluvcim anglictiny, byla temer nulova. Pokud nekdo mluvil v jednoslovnych vetach – napriklad “yes” a “no” – mel sanci.

Cviceni v ucebnici jsem dokazal vyplnit bravurne – to je jako IQ test. Clovek si na zacatku precte, ktereho jednoho jedineho gramatickeho jevu se cviceni tyka, pak rychle prolistuje ucebnici (ziska rychlou napovedu od spoluzaka, apod.) a se slusnou uspesnoti doplni, co tam ma byt. Ale slovni zasoba prakticky nulova (prevazne klicova slova z ruznych programovacich jazyku) a sance na zohledneni nejakeho gramatickeho jevu v pracne vytvarene vete miziva az smesna.

Nevypadalo to, ze bych se nekdy mel sanci dokazat naucit jakykoliv jazyk, ale dnes se anglicky domluvim i s rodilymi mluvcimi a rozumim anglictine ve videich a filmech.

Jak na to?

Cely trik byl zacit jazyk pouzivat bez ohledu na neznalost jakekoli gramatiky, nebo slovni zasoby. Zadna cviceni, ucebnice a podobne veci. Prisel jsem na to nahodou ve snaze porozumnet manualovym strankam prikazu v Linuxu a dalsich UNIXech. Se znalosti odbornych terminu, spojek, predlozek a par slov, jako and, or, xor a podobne to slo se slovnikem pochopit. Datasheety k elektronickym soucastkam jsou take temer vyhradne anglicky. Pak se mi povedlo precist prvni knihu v anglictine. Asi o deset let drive jsem ji cetl cesky, coz mi umoznilo alespon zhruba tusit, co se v knize deje. Byl to sileny skoro mesic a po poslednim dni – kdy jsem cetl asi osm, nebo deset hodin v kuse – me dalsi den bolela hlava. Nektera slova jsem hledal mnohokrat, jedno dokonce asi sedmdesatkrat v posledni tretine knihy (po uprave skriptu na pristup do slovniku, aby logoval, co hledam). Myslim, ze slovnikem proslo z kazde vety alespon jedno slovo.

Jedna z rad, kterou jsem tenkrat dostal, ale nepodarilo se mi se ji ridit, byla nehledat vsechno ve slovniku. Zpetne vidim, ze to byla dobra rada, ale je tezke se ji ridit, kdyz nevite skoro nic. Kazde hledani vytrhava mozek ze cteni, vyrazne zpomaluje cteni a tim se do knihy neda zacist.

Postupne se mi darilo cist dalsi knihy, sledovat filmy v anglictine s anglickymi titulky a nekdy o deset let pozdeji uz se mi povedlo se do knihy v anglictine i zacist stejne, jako by byla v cestine (byt mnohem, mnohem pomaleji). To bylo po prekonani asi dvaceti knih.

S narustem slovni zasoby z knih, manualovych stranek, datasheetu a navodu se postupne zlepsovalo moje porozumeni mluvene anglictine. Obracene to alespon u me funguje vyrazne hure, protoze slovo potrebuji videt napsane, abych mel alespon nejakou (i kdyz velmi malou) sanci si ho zapamatovat. Typicky je jednodussi rozumnet kreslenym serialum, nez hranym filmum, nebo videim na youtube. Gramatikou se netrapim, ale uz se mi nekdy stane, ze vidim, nebo slysim anglickou vetu a uvedomim si, ze je spatne. To pro me bylo pred deseti lety naprosto nepredstavitelne.

Jeste tak tricet az sto let cteni a budu rozumnet jako rodily mluvci. To nezni prilis optimisticky, ale tohle je jazykova paralympiada, takze meritka toho, co se povazuje za uspech jsou jina. Uspech je, kdyz se me American na neco zepta a ja bud vim, na co se pta a nejak mu odpovim, nebo nerozumim par slovum (slovnim spojenim) a dokazu pozadat o vysvetleni co ta slova znamenaji. Uspech je domluvit se bez tuzky, papiru, slovniku a gest jak v Planete Opic.

Dalsi jazyky

Na to, jak jsem se naucil anglicky jsem prisel behem uvah o tom, jak jsem se vlastne naucil pasivne slovensky. Precetl jsem hodne knih ve slovenstine a najednou uz mi bylo jedno, jestli ctu cesky, nebo slovensky. Abych potvrdil svou teorii, pokusil jsem se ji aplikovat na polstinu, ale chybi motivace cist veci v polstine, ktere nerozumim. Nicmene po shlednuti vsech diku polskeho NSFW serialu Kapitan Bomba uz te polstine trosku rozumim.

Budu rad za tipy na dalsi polske serialy.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments