recenze

Chromy Srac II

Chromy Srac II

Po vice nez roce me znechutilo koukat se na projektor MLP-100. Tento kybl sracek jsme koupili asi za tri tisice proto, ze nas stary a kvalitni projektor nezvladal downscalovat full HD rozliseni na rozliseni sveho DLP chipu. Na co jsem potreboval takovou pitomost ptate se? Chromecast neumi posilat obraz v jinem rozliseni nez full HD, protoze se nekdo v Googlu rozhodl downgradovat schopnosti zarizeni v ramci updatu. Mimochodem zatim jsem nevidel DLP chip s vetsim rozlisenim, nez 1024×768, takze Full HD signal znamena nizsi kvalitu obrazu, nikoliv vyssi. Prehravac to spocita ve Full HD a projektor pak obraz rozmaze prepocitanim na SVGA jako u debilu.

Projektor MLP 100 obsahuje Android, coz se projevuje tak, ze v polovine pripadu ignoruje po zapnuti externi HDMI vstup a ukazuje cosi z vnitrniho Androidu – uzitecne jako plovaci kruh na bicyklu. V kombinaci s navrhem unisteni senzoru dalkoveho ovladani hodnym kretena (vzadu; na policce tedy hned u zdi) to znamena pokazde se snazit vecpat ovladani do vysin mezi zed a projektor a zkouset to, dokud se nepovede. Samotne zapnuti projektoru probiha stejne blbe, ale navic se clovek dozvi, ze uspel az se zpozdenim nekolika desitek sekund. Uspech se projevi prisernym uvitacim zvukem, ktery je mnohem hlasitejsi, nez potom prehravane video. Clovek by cekal, ze to nekde v tom Androidu pujde vypnout, ale nepodarilo se takovou moznost nalezt.

Jas projektoru je lepsi nekomentovat, ale rekneme, ze ve dne lze promitat jen v mistnosti bez oken, takze v lete si na nem film pustite pred desatou vecerni leda na zachode. Obraz ovsem nejde dostatecne zmensit, takze musite mit vpravde obrovskou toaletu, nebot na vzdalenost 2.7 m vidite na platne sirokem 1.5 m jen prostredni asi 2/3 obrazu. Ono to je ale stejne jedno, protoze obraz lze zaostrit bud dole, uprostred, nebo nahore. Zbytek je rozmazany.

Klasicky moderni vyrobek – hodne funkci, ktere clovek nikdy nevyuzije, ovladani na hlavu a samozrejme funkce bezne na dve dekady starych zarizenich chybi.

Pokud by ten projektor nekdo za 1500 + postovne chtel i po tomto popisu, staci se zeptat v diskusi, rad se ho zbavim.

Dostal jsem nabidku na nakup pouziteho projektoru ACER P5280 za mene, nez stal novy MLP-100. Ujistil jsem se, ze neobsahuje Android, ani podobne uzasne featury a koupil ho.

Vybalovani me potesilo. Cely zadni panel pokryty konektory. 2x VGA, DVI, HDMI, seriak (ono to snad pujde ovladat po seriaku, jako normalni HW!) a dalsi. Pripojil jsem notebooka pres HDMI a ma krasny jasny obraz a jeste k tomu si narozdil od toho predesleho dokaze detekovat na kterem vstupu dostava signal a sam se tam prepnout! Ano, i to se prede dvema dekadami povazovalo za samozrejmost.

Projektor je docela macek a urcite zere jako kanal, ale obraz je videt i ve dne, vejde se na platno cely, da se zaostrit na celem platne (a ne jen dole) a celkove se chova tak, jak by clovek od takoveho zarizeni cekal. Dela co ma a nevymysli hovadiny.

Ale po pripojeni chromeho srace jsme narazili na problem. Obraz byl krasny a ostry, ale projektor – stejne jako vsechny monitory s HDMI vstupem, ktere mam – neumi z HDMI dekodovat zvuk. Ostatne kdo a proc by posilal zvuk po HDMI, kdyz reproduktory maji jack ze? Inzenyri u Googlu se ovsem rozhodli, ze usetrit 3.5″ jacka je moc moc dulezite. No co, Android posle zvuk na bluetooth, obraz na chromy srac a bude. Naivni predstava, Android to samozrejme neumi. A neumi ten zvuk poslat ani na sluchatkovy jack.

Nejradsi bych to cele rozbil desetikilovym kladivem na drobny prasek, nasypal do cerveneho kontejneru na elektroodpad a projektor pripojil k deset let staremu Core 2 s Debianem, ktere ted vali vykuchane nekde mezi pytlem brambor a metrakovou trafosvareckou. Jenze pritelkyne nechce mit po obyvaku roztahane draty, takze se patlame ve srackach dale. Pripojil jsem to pres redukci HDMI->VGA, ktera umi dekodovat zvuk. Tu jsme koupili asi za petikilo na eBayi v dobe, kdy jsme si mysleli, ze s tim chromym sracem budeme provozovat nas stary kvalitni projektor. Coz o to, zvuk sel pekne. Jen obraz byl tak ruzovy, ze by to neproslo ani v gayklubu. Po chvili zkoumani obrazu bylo jasne, ze nejde zeleny kanal. Urcite blby VGA kabel.

S druhym VGA kabelem dela to same, take problem je bud VGA vstupem na projektoru, nebo tim cinskym prevodnikem – asi to bude pekny sunt. VGA vstup na projektoru zobrazuje barvy v 1024×600 perfektne. Notebook s HDMI zobrazuje pres cinsky prevodnik na VGA 1024×768 take perfektne, ale pro 1920×1080 to neco po ceste nezvladne a vracime se k ruzove. Nicmene prevodnik s monitorem misto projektoru funguje perfektne i na 1920×1080, takze se bud nesnasi s projektorem pri nesmyslne velkem rozlisenim (v projektoru je chip s 1024×768 zrcatky), nebo to nesmyslne velke rozliseni nezvlada projektor na VGA vstupu, coz mu tezko zazlivat. Vyssi nez nativni rozliseni by do nej stejne poustel jen idiot, ktery nepochopil co s obrazem udela prepocitani na jine rozliseni*, nebo inzenyr z Googlu, ktery navrhoval chromecast.

Chystame se koupit HDMI splitter za dalsich sedm stovek na vyreseni problemu, ktery by ve svete, kde by vsechen software byl opensource nemohl nikdy nastat. Pripadam si jako idiot. Uz jsem kvuli te demenci vyhodil skoro sedm tisic za hovadiny a porad se to neda pouzivat.

Tato zkusenost me naucila vazit si komunikace po kabelu jeste vice, nez dosud.

*) Ne kazde prepocitani musi byt spatne. Treba 1600×1200 jde na 800×600 prepocitat pekne a bez ztraty ostrosti. Ale pro dalsi pekne priklady musite jit do obrovskych rozliseni, nebo hluboko do minulosti ke kartam CGA. Pomer 1920×1080 a 1024×768 opravdu nejsou cela cisla.

Zdroj a licence obrazku: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Frustrated_man_at_a_desk_(cropped).jpg

Posted by zelenohlav in Recenze, 0 comments
Pseudopokrok 2, chromy srac

Pseudopokrok 2, chromy srac

Zucastnil jsem se promitani filmu z androidu na projektor. Nastesti jen jako pozorovatel.

Novy tablet (porizeny na podzim 2017) by mohl umet prehravat i filmy na projektor. K tomu sklouzi zarizeni Chromecast. Bylo tedy zakoupeno. Ma pouze HDMI vystup, zatimco projektor ma jen VGA vstup, ale redukce z HDMI na VGA se poridit da. Redukce fungovala perfektne s notebookem jako zdrojem HDMI signalu. Ale ten chromy srac nesel nijak nastavit, aby po HDMI poslal rozliseni, ktere projektor zvladne.

Podle tohoto dokumentu: https://support.google.com/chromecast/answer/6398952?hl=en odstranili moznost prepnout rozliseni a chromecast si ho nastavi sam. Skoda jen, ze pritom zcela ignoruje EDID/DDC, ktere posila pripojene zobrazovaci zarizeni.

Protoze mnou navrzena moznost pousteni mplayeru z prikazove radky Linuxu nebyla vyhodnocena jako akceptovatelna, byl za dalsi asi tri tisice zakoupen moderni LED projektor s HDMI vstupem. Coz o to, projektor je vskutku moderni. Je hranaty, bezi na nem Android (ktery tam nikdo nepotrebuje – to je take moderni pristup), krytka na cocku nejde nasadit, kdyz je “zaostreno” (vylevneni je tak moderni), a s tim zaostrenim to take neni zrovna slavne (bud je obrz rozmazany dole, nebo nahore). Skutecny majstrstyk ovsem zvladl vyrobce pouzitim jedineho senzoru dalkoveho ovladani a jeho umistenim dozadu, takze dodane dalkove ovladani je vhodne akorat na to, aby se o nej opiralo mlade rajce v kvetinaci. 5W LED osvetleni presviti projektor tak, ze na platne neni temer nic videt, ale to je snad spise featura, nez bug.

Rozhodovani mezi prikazovou radkou a trochu rozmazanym obrazem je samozrejme subjektivni zalezitost, takze se pojdme podivat na chovani zarizeni pri pouzivani.

Video se obcas seka jako v mplayeru s -hardframedrop na Pentiu PRO 233. Necekal jsem, ze po letech zase neco takoveho uvidim.

Pripojeni tabletu k chromemu sraci se nekdy povede napoprve, nekdy napotreti a nekdy az po restartu.

Pokud je video na google drive, nesmi zarizeni za zadnou cenu usnout, jinak zmizi titulky. Reseni je zabiti a znovuspusteni celeho google drive. To dela z vylucovaci pauzy behem videa pomerne komplikovanou zalezitost, behem ktere musi nekdo pravidelne drazdit pristroj, aby neusnul. Pokud se video kopiruje pres scp, tak prozmenu nesmi zarizeni usnout behem scp, jinak se spojeni prerusi. Behem scp samozrejme nejde delat jineho, ackoliv multitasking umel Linuxovy kernel (na kterem android bezi) uz v roce 1992.

Zastaveni a znovuspusteni videa ve VLC pro android je loterie – clovek nikdy nevi, jestli se video nevrati na zacatek. V zasade je lepsi nechat ho bezet a pak se zkusit vratit zpet. Ovsem seekovani ve videu take nepatri k nejprakticteji implementovanym funkcim.

Nekdy se take po ukonceni VLC a jeho shozeni na plochu cely system zasekne a jedinou moznosti je restart.

V zasade to cele ma jen tri vyhody: neni treba pouzit klavesnici, od zarizeni nevede kabel k projektoru (ale zase vede kabel do zasuvky, protoze by baterka patrne navydrzela delsi film) a to, co je na projektoru, je i na displayi tabletu, takze je mozne dat varit vodu na caj a sledovat pri tom film.

Odpoved na otazku, zda vyhody prevazuji nad nevyhodami je samozrejme zcela subjektivni, ale u me pozorovani chovani tohoto zarizeni vyvolalo vzpominky na jednu epizodu Southparku. Tam se pan Garrison snazil vyresit nepohodlnost letecke dopravy.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Recenze, 0 comments
Pokrok 1: Kindle

Pokrok 1: Kindle

Po opadnuti radosti z utopeni Androida jsem zacal uvazovat, na cem si budu cist elektronicke knihy.

Technicka vyhoda e-inku je, ze nepotrebuje napajeni k tomu, aby na nem byl vykresleny obraz a da se cist i na slunicku, coz u podsvicenych LCD displayu prakticky nejde. Nebyl jsem zrovna nadsen z idey vyhozeni dalsich penez do kanalu za dalsi kram, ktery me bude jenom prudit, takze jsem se zeptal kamarada, ktery ma stary kindle s klavesnici a ten si ho chvalil.

Po chvili googleni jsem narazil na to, ze se tenhle starsi Kindle da rootnout, da se na nem otevrit terminal, pristupovat k siti a dokonce i pustit VNC. Takze jsem ho koupil. Rootnul jsem ho bez problemu hned prvni den (pravda – vsechny k tomu potrebne veci jsem mel nastahovane dopredu), terminal a VNC chodily take. Akorat se mi nejak nepodarilo rozchodit klavesove zkratky poustejici ten terminal – parkrat se mi ho povedlo spustit, parkrat ne. Od te doby jsem nemel cas zkoumat konfiguraci.

O spolehlivosti pouzivani aplikaci jako je VNC a terminal nemuzu timpadem rici nic, krome toho, ze chodily napoprve.

Originalni SW a HW zarizeni proste funguje. Dela to, co se od nej ocekava. Zni to banalne, ale pokud si prectete muj prispevek o Androidu, zjistite, ze to neni samozrejmost.

Ctecka ukazuje pdf i txt (to txt jsem asi nezkousel s diakritikou), da se ovladat i v tlustych rukavicich, ovladani je prehledne, v dokumentech jde hledat, browser v ramci moznosti HW neco ukazuje (zkusil jsem ho jenom parkrat – preci jen ovladani neni z principu uplne prakticke), da se pripojit k wifi a dokonce to umi i prehravat hudbu (ale nejde si vybirat pisnicku, zacne prehravat od zacatku, jako autoradio s USB konektorem na flash). Na jedno nabiti vydrzi s vypnutou wifi asi mesic. Se ctenim zadne problemy nejsou, jen vyjimecne v nekterych pdf z neznamych duvodu neni videt uplny spodek (2-3 radky) jedne, nebo dvou stranek z cele knihy. Asi to souvisi se skalovanim na display, nastava to nekdy kdyz je zkracena posledni strana kapitoly.

Myslim, ze se jedna o Kindle 3 (vypada stejne, jako na ilustacnim obrazku), ale oznaceni na pristroji nikde neni – tuhle formu kretenismu se asi naucili od Nokie.

Nevyhody:

  • Browserem nejde stahnout pdf, ani txt po wifi. Zarizeni tvrdi, ze to proste nejde. Zjevne schvalnost vyrobce. Po kabelu to neni problem.
  • Nejde zvetsit text ani za cenu otoceni, nebo nutnosti scrollovani. Nejde ani otocit text o 90 stupnu. Na druhou stranu velikost a rozliseni displaye jsou dostatecne, takze me to netrapi.
  • Nerozchodil jsem klavesove zkratky na pousteni dohackovany aplikaci vecpanych dovnitr po rootu. Ale snazil jsem se jenom jeden vecer i s rootnutim.
  • Nabijeni mikroUSB konektorem. Ale puvodni kabel zatim drzi, neni treba nabijet porad. MiniUSB by bylo vyrazne rozumnejsi, ale kurvitko uz je dneska standard.
  • Neni to otevrene. Pritom to je zarizeni, do ktereho by bylo prakticke dodelat aplikace tretich stran – treba vedeckou kalkulacku, poznamky synchronizovatelne s pocitacem nebo mailoveho klienta.
  • Na klavesnici nejsou specialni znaky. Ale jdou vybrat a zadat, coz je vyrazne lepsi, nez na Androidu. Zkusenosti s ovladanim terminalu ale moc nemam, protoze se mi ho zatim povedlo pustit jen pres ssh pres usb kabel.
  • A taky to samozrejme nema seriovy port, voltmetr a 38 dalsich featur, ktere by vyuzil jeden clovek ze sta tisic :-).

UPDATE: zda se, ze seriovy port by na kindlu 3 k nalezeni byl: popis. K baterce by melo vest I2C (vlakno se tyka jine verze kindlu).

Posted by zelenohlav in Recenze, 0 comments