kanal

Jak jsme staveli patra

Usinam ve spacaku a najednou neco bzuci. Zni to jako komar, ale co by tady delal? Nespim v lese, ale par metru pod zemi v uzavrenem krytu. Pak to na me pristalo. Rozsvitim a v mistnosti skutecne nachazim dva komary. Po case se mi je dari i zabit.

Pro ziskani prostoru se mi povedlo mistnustku na spani prilehajici k serverovne prepazit vodorovne (kanal byl sice velky, ale najem take, takze abychom se na to jako studenti dokazali slozit, bylo nutne trosku setrit mistem). Jako stavebni material bylo pouzito nekolik palet dvou ruznych typu a dvere rozstipane v mistech, kde mel byt zamek (staly oprene o zed mozna uz od padesatych let). Prehradit vodorovne mistnustku 1.2×3 metry neni nic sloziteho, staci mit par fosen dlouhych 1.2 metru. Ale ty nebyly. O tom, ze bychom je snad koupili ani nikdo neuvazoval. Jednak kde a druhak za co. Platby za elektrinu byly o dost vyssi, nez kdokoliv cekal. Ale z jednoho typu palet slo ziskat fosny dlouhe asi metr. To uz skoro stacilo. S tim by slo neco vymyslet.

Nastavovat fosny se mi nechtelo, prislo mi, ze to nebude drzet (s dvojici poradnych sroubu a velkoplosnych podlozek by to drzelo, ale to vim ted). Davat doprostred nohy by zase dost omezilo vyuzitelnost spodni poloviny mistnosti. Zakladni pravidlo provizornich konstrukci je: kdyz to nevyjde rovne, zkus to dat sikmo pres roh. Takze doprostred kazde steny vodorovne prisroubovat metrovou fosnu, na ne postavit kosodelnik z dalsich ctyrech fosen a pres to dat konecne tu metrovou s tim, ze ji od kazde steny bude chybet deset centaku. Dvere jsou odolne, takze pokryji prostredek a bude to v podode.

Do trech sten se diry na hmozdinky vyvrtat daly, ale do ctvrte ani za kokot. Ne ze bychom byli nejaci vymekli a vzdali to po par minutach. Do mistniho betonu se priklepovou narexkou vrtala jedna 12mm dira dvacet minut az hodinu a pul. Nejdriv pekne 5mm, pak prevrtat na 8mm a nakonec 12mm SDS+ (narvany v normalnim sklicidle). Ale do tehle pricky to neslo. Bylo i v zasade jedno, kde ty dve diry na metrove fosne budou, ale ani na paty pokus se mi nepovedlo dostat dal, nez zkrz omitku. Takze na tomhle miste bude noha. Nastesti je aspon u zdi, kde nebude prekazet.

Zbytek sileneho planu vysel, jenom velice rychle dosly hrebiky a shanejte hrebiky o weekendu. Ale v paletach je preci spousta hrebiku a zelezo je kujne a tudiz narovnatelne. Jenomze dostat hrebik z palety je o neco vice prace, nez se zda. Diky vroubkovani a podobnycm povrchovym upravam tam drzi tak dobre, ze se nekdy misto vytazeni pretrhne. Na druhou stranu ted umim srovnat kladivem stary hrebik tak rychle, ze to je rychlejsi, nez dojit dvacet metru pro jiny.

Patro slouzilo, uneslo i tri lidi a dva pocitace, jenom problem s komary nejak nevymizel. Nepravidelne se objevovali uz asi mesic a nikdo nechapal odkud. Jdou za svetlem, jasne, ale v pristupove ceste byla typicky tma. Kdyz jsem jeden vecer zabijel komara uz asi popate, skoncilo to zalepenim horni poloviny vstupnich dveri do zminene prepazene mistnustky novinami s izolackou a rychlym vyvrazdenim komari populace v malem a dostupnem prostoru. Rano mi prislo zbytecne noviny sundavat, kdyz budou vecer zase potreba, takze skoncily srolovane a privazane nad futry stale prilepene k jejich horni hrane.

Jeste par dni se opakoval ritual rozmotavani novin a zabijeni komaru a pak zahadne zmizeli. Noviny zustaly na miste jeste mnoho let pro pripad, ze by se komari objevili zase, ale k tomu uz nikdy nedoslo. Asi o rok pozdeji jsme stehovali jeden ze serveru (Pentium 60 MHz se sbernicemi EISA) a pod nim byla obrovska hromada vysusenych komarich mrtvolek. Proc? To nikdo nepochopil. Mozna je pozabijel vetrak, ktery mel server zespodu, mozna tam doleteli umrit do tepla, mozna bude nejaky entomolog v diskusi pod clankem mit nejake vysvetleni.


Takove komary jsme tam nastesti nemeli.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu, 0 comments

Jak jsme neplatili najem

Sedim si tak v kanale u pocitace a najednou nekdo busi na mriz. Vylezu ven – cekam, ze tam najdu nekoho z kamaradu – a tam jsou lidi z firmy, co nam ten kanal pronajala. To me trosku prekvapilo. Lekl jsem se, ze nam jdou dat vypoved. Nicmene skutecnost byla jeste vyrazne absurdnejsi. Chteli po me zaplatit najem. Najem, na ktery jsem samozrejme nemel, protoze byl uz pred par tydny odeslan na jejich ucet.

Na moje tvrzeni, ze najem odesel na jejich ucet opacili tim, ze jim ode mne zatim neprisel zadny najem (nebo mozna zadny krome prvniho – uz si to presne nepamatuju), takze slo o prachy za pul roku. To byly “jenom” dva najmy, protoze se platilo ctvrtletne, ale i tak mnohem vic, nez obsahovala moje penezenka. No pruser jako krava.

Asi po pul hodine se mi povedlo vyhrabat potvrzeni od banky, ze najmy byly poslany. Nastesti jsem byl hodne paranoini, protoze veskere papiry normalne ztracim. Uspech byl, ze se spokojili se udaji z techto papiru od banky a posleze mi do telefonu rekli, ze ty platby dohledali. Jesteze v tom meli bordel oni, protoze fakt netusim, jak bych tohle resil s takovym molochem, jako je Ceska Sporitelna. Od te doby jsem jim chodil platit najem osobne do firmy. Nevim, jestli jim to vyhovovalo, ale uz me neslo obvinovat z toho, ze najem neplatim, coz byl ucel cele akce.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu, 0 comments

Zabydleni kanalu

V kanale bylo par stolu a zidli, dve umyvadla, dva zachody (jeden dokonce i splachoval), vzduchotechnika, diesel agregat (s generatorem s prorazenyma vsema trema vinutima a neprorazenou dvoukubikovou nadrzi na chladici vodu), kubikova nadrz na pitnou vodu, sprcha vzhledu vybaveni v hodne spatnem vezeni, dva bojlery, elektroinstalace z rozlamanych hlinikovych dratu vedena po povrchu betonovych sten a v nekterych svetlech byly dokonce i zarovky. Bylo nam receno, ze na zarovky tam pry chodili lidi z druheho krytu, se kterym tenhle kryt mel spolecny unikovy vychod, takze jsme pancerovy poklop k unikovemu vychodu zablokovali tak, aby nesel z druhe strany otevrit.

Padlo rozhodnuti udelat kuchynku v mistnosti vedle sprchy. V zasade stacilo zavrit hermeticke dvere a nainstalovat stul a zasuvku pro varic. Absorbcni lednicku se mi povedlo vysomrovat od babicky, ktera ji schovavala na chalupe na na pude, kdyby se nekdy hodila. Mrazak se nam povedlo najit u popelnic az casem.

V kanale se na nekolika mistech vyskytovaly divne kohoutky. Jejich otevrenim, nebo uzavrenim se nic nezmenilo a misto, kde couhaly z betonu nedavalo naprosto zadny smysl. Zpusob zapojeni bojleru se nam taky nikdy nepodarilo pochopit – pokud se zavrel jeden, stale tekla voda (O.K., jsou paralelne), ale pokud se zavrely oba, tak z tepleho kohoutku tekla voda, jako by se nic nedelo. Sice uz nebyla tepla (coz nas nepotesilo, elektrika nebyla uplne nejlevnejsi), ale tlak mela stejny, jako s otevrenymi bojlery. Nastesti jsme do toho nemuseli nikdy zasahovat.

Po prohlidce vyvstal prvni problem – jak to budeme zamykat? Nejak jsme si rikali, ze hodime zamek na pancerove dvere a bude hotovo. Jenomze co kdyz bude nekdo uvnitr? Tak slo by udelat diru do tech dveri, ale to se u pancerovych dveri dela docela blbe a navic by se to asi nelibilo te firme, co nam to pronajala. Nakonec jsme vymysleli, ze za dverma udelame kovovy ram, na nej privarime panty, na ty dame mriz a na tu poradny zamek. Mriz se mi valela u rodicu ve sklepe a z saliny nas s ni vyhodili jenom dvakrat. Takze stacilo privezt pilku na zelezo, pujcit si priklepovou vrtacku, dovezt od D z chalupy nejake zelezo a ukecat C, at nam to zavari. Jenomze C nemel svarecku, takze jsme nejakou pujcili snad v pujcovne (uz nevim) a zacala akce. Po upizlani par L-profilu zapnul C svarecku, strcil do klesti bazickou elektrodu a hovno. Chvili si s tim hral, az prisel cas na me frajerske prohlaseni: “pust me k tomu”. Mel jsem duvod frajerit, ve skole se mi podarilo chytit oblouk hned napoprve a uspesne napatlat na kus petky plechu par centaku housenky. Jenomze s opravdovou svareckou a ne s baubau plastakem, coz mi v ten okamzik nejak nedoslo. A tak me bylo mozno videti, jak skrtam elektrodou o ocel jako kokot, sem tam to hodi jiskru a jinak nic. Taky aby jo s bazickou elektrodu ve stridave svarecce (tedy – nikdy jsme nevidel baubaukraksnu s usmernovacem), coz je ovsem znalost, kterou se mi podarilo ziskat az asi o patnact let pozdeji.

Nasledoval ustup do predem zcela nepripravenych pozic. Pohulime nejakou improvizaci a casem to predelame, ne? Panty prisroubovat primo do zdi na hmozninky – ty jeste nekdo navrhnul opatlat sadrou, takze uz se do nich nechtely vejit srouby a dvema pak pod silou vrtacky nechtely ani drzet hlavicky. Ale co uz, pant muze drzet i na dvou sroubech, valime dal. Pak prisel zlaty hreb odpoledne – provrtat tri diry na srouby a jednu na zamek do kusu elka a jednu na zamek do druheho elka, co melo byt na mrizi (s tim, ze to tam asi nejak prisroubujeme). Ty diry na srouby nejak sly, ale ta desitka na zamek nesla a nesla a nesla. Z vrtaku se kourilo, skripal jako pant u vika popelnice (no jasne, brousit vrtaky jsem se naucil asi o pet let pozdeji, nehlede na to, ze ani nebylo cim). Pak nekoho napadlo, ze bychom mohli ten vrtak namazat. Jedine dostupne mazadlo byla nejaka zlukla RAMA. Vubec nevim, kde se tam vzalo pul krabicky toho kentusu, asi z dob davno minulych. Vysledkem bylo, ve vrtak krome skripani a koureni navic smrdel. Nakonec se nam to tim tupym kopytem povedlo proprasit zkrz dostatecne na prostrceni tupeho kulateho pilniku. Tim uz to slo dodelat do stavu, kdy se povedlo prostrcit zamek. Jak na to vzpominam, pripadam si jako kokot, ale tyhle veci vam nikdo nerekne, to se musite naucit tim tezsim zpusobem.

Ten druhy profil nakonec na mriz myslim navaril C nejakou jinou svareckou o par dni pozdeji. Ostatni zeleza se tam valela roky a roky. Ctvrtinu jednoho z nich mam dodneska zavarenou v rudlu. Od te doby uz na tuhle mriz neprilis prekvapive nikdo nesahnul a vsechno zustalo ve stejnem stavu mnoho let az do konce, jak uz to tak u provizorii byva.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu, 0 comments

Jak vznikl Kanal.

Pred davnymi a davnymi casy jsem byl postaven pred nutnost dojizdet do skoly pres hodinu a ctvrt, coz me ponekud znechucovalo. Navic jsem doma  sdilel pokoj se dvema sourozenci, takze uz stacilo se jenom dozvedet, ze lze pronajmout protiatomovy kryt plny krys a pribeh mohl zacit.

Jednani s urady nepatri mezi me oblibene cinnosti, ale informace, ze se to cele potahne pres pul roku mi na zacatku nebyla doprana, takze stacilo zvednout telefon a zavolat na cislo na nalepce nalezene na tlustych pancerovanych dverich protiatomoveho krytu. V cilove oblasti se nachazelo krytu nekolik, ale nektere uz byly pronajate a dalsi nemely vlastni elektromer a kombinace trimesicni vypovedni lhuty a zaplaceni nevratne platby CEZu – tisicovku za amper – nebyla akceptovatelna.

Vlastne uz po prvnim rozhovoru o vysi najmu mi bylo jasne, ze tohle je mimo moje moznsoti studentskych prijmu, ale preci se nevzdam, ne? Nejdriv jsem se poptal po kamaradech, ale malokdo mel koule na to udelat to, o cem mluvil. Takze nasledoval mailinglist ve skole a pak uz se veci zacaly hybat. Seslo se nas par, nase prostredky pripadaly smesne i nam, ale vypadalo to, ze to zvladneme. Pak se konecne nasel kryt s elektromerem. Obrovsky kryt s diesel-agregatem, zasobnikem na vodu, vlastnim septikem a kalovym cerpadlem, jehoz najem presahoval dvojnasobek toho, s cim jsme pocitali.

Takze stacilo jenom zdvojnasobit pocet lidi, co do toho pujde a bude to v pohode, ne?

Pristup k mailu byl jenom ze skoly a to jeste po vystati fronty na pocitac, s pronajimatelem prozmenu neslo jednat jinak, nez po telefonu, ucty za telefony rostly, coz ponekud iritovalo rodice, ale pak prisel ten den, kdy jsme vyrazili na definitivni jednani.

Vstoupili jsme do podzemi (jasne, ze firma, co se stara o kryty bude mit jednani v podzemi), do krytu mnohem vetsiho, nez jsme si planovali pronajmout a nekdo pronesl: “tady to vypada jako v DOOMovi”. Po zaboceni za roh se uprostred mistnosti skvela motorova pila polozena na bedne.  Doted nevim, jestli meli takovy smysl pro humor, nebo jestli to byla nahoda.

Pri jednom z poslednich jednani jsme byli take konfrontovani s ideou, ze mame zaplatit najem na 3 mesice dopredu. Na coz samozrejme nikdo z nas nemel. Nase strategie byla neprilis prekvapive PAYG – pay as you go – jak slo u studentu bez uspor cekat. Asi jsme nepusobili moc duveryhodne, kdyz nam bylo receno: “Jak vam mame verit, ze nam budete platit najem, kdyz nemate ani na ten prvni?”. No, ukecal jsem to – jinak bych tu nemel o cem psat.

Dostali jsme klice a sli si tu nadheru uzit.

Jak zpivaji V.T.Marvin: “Budem bydlet v kanale a tam nam bude hej! Na zed sprejem nastrikame SID BYL NEVINNEJ”.


Kanal disclaimer:

Vsichna jmena byla zmenena na jedno velke pismeno, nebo zkratku. Pokud se poznate, nepiste to do diskuse. Pokud to napisete, tak se nedivte.

Jeden z lidi je vymysleny a nikdy neexistoval, stejne jako nikdy neexistovala jeho ucast v popisovanych prihodach. Kazdy clovek ma vymyslenu jednu prihodu, ktera se nikdy nestala. Oboje dvoje se muzete snazit hadat, ale nedava smysl, abych na odhady v diskusi reagoval. Pokud se presto nekde prokecnu, pridam dalsi prihodu, ktera se nikdy nestala, nebo cloveka, ktery nikdy nebyl.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu, 0 comments