otestoval jsem

Hyper is the new Super

Hyper is the new Super

Na tohle (at uz to je cokoliv) by se hodila klavesova zkratka. Jenomze jaka? Ctrl+pismeno, nebo cislo, muze kolidovat s nekterymi aplikacemi a s ovladanim terminalu (zvlast Ctrl+C,Z,Q a S je velmi neprakticke odchytavat). Alt+pismeno pouzivaji jine aplikace. Alt+F-klavesa se pouziva na prepinani pracovnich ploch. Mackat vice modifikatoru je docela nepohodlne (i kdyz uzivatele Emacsu trenuji, co mohou).

Docela prakticke je pouzit jako modifikator klavesu Wokno, kterou X prijme jako Super_L, nebo Super_R (levou a pravou) a dale ji mapuje na X-ovy modifikator Mod4. Pak takova klavesova zkratka v konfiguraku fluxboxu vypada napriklad takto:

Mod4 x :Exec xterm

Ale ne na kazde klavesnici takova klavesa je. Treba na psani velmi pohodlna IBM model M ji nema.

Behem techto uvah jsem si znovu uvedomil, jak me stve CapsLock. Uz pred nekolika lety doslo k deCapsLockizaci jedne klavesnice sroubovakem, protoze se na ni povedlo az prilis casto tuhle klavesu strefit omylem spolecne s pismenem “a”. Po nalezeni redukce z velkeho DINu na PS/2 a prechodu na jiz zminenou IBM Model M CapsLock opet vyvstal, znovuzrozen, jako Fenix. Model M mi, narozdil od scheisse-membranovky, bylo lito nicit. A to byla idealni prilezitost pro sber statistiky o vyuzivani teto klavesy.

Vyuziti CapsLock
umyslne neumyslne
------------------
0       mockrat

Nesel by CapsLock predefinovat na neco uzitecnejsiho? Pry se dal prohodit s Ctrl, jako to mely stare layouty klavesnic. Nezbylo, nez zacit hledat.

Nakonec jsem se dostal az sem: https://en.wikipedia.org/wiki/Space-cadet_keyboard. Dobre si prohlednete modifikatory z pred-UNIXove doby a jejich rozmisteni. Vsechny ctyri modifikatory jsou na obou stranach klavesnice, zrcadlove proti sobe a v jedne rade. Takze bylo mozne zmacknout jejich kombinaci i bez polydaktilie, kterou si dnes preji k vanocum ctyri z peti uzivatelu Emacsu.

Takze to mame do prostredka do kraje: Ctrl: jasne, ten mam na klavesnici taky, ne? Meta: ne, tahle ne. Vetsinou (a defaultne) se jako Meta mapuje na PC klavesnici Alt. Super: tam je namapovana klavesa s wokynkem, tucnakem, nebo jinum obrazkem jako v materske skolce. Hyper: WTF, to jsem jeste nevidel.

Klavesu Hyper jde na PC klavesnici namapovat treba na klavesy s wokynkem a nebo prave na zmineny CapsLock. Staci v Xkach pustit:

setxkbmap -option caps:hyper

a je to. Jenomze se chova stejne, jako klavesa Super (wokynko). Proc?

To, ze do Xek prijde scankod klavesy Hyper jeste mnoho neznamena, Xka zmaji 8 modifikatoru (a vic jich mit nemohou, protoze modifikatory jsou v bitove maper v jednom Byte) a do toho se pocita i Shift, CapsLock, NumLock a prepinac layoutu klavesnice. Hyper je na vsech pocitacich, na ktere jsem se koukal, defaultne nastaveny na Mod4 stejne jako Super.

Takze nasleduje prehozeni na (defaultne prazdny) Mod3.

xmodmap -e "remove Mod4 = Hyper_L" -e "add Mod3 = Hyper_L"

a hned to vypada lepe:

$ xmodmap -pm

xmodmap:  up to 3 keys per modifier, (keycodes in parentheses):

shift       Shift_L (0x32),  Shift_R (0x3e)
lock
control     Control_L (0x25),  Control_R (0x69)
mod1        Alt_L (0x40),  Meta_L (0xcd)
mod2        Num_Lock (0x4d)
mod3        Hyper_L (0x42),  Hyper_L (0xcf)
mod4        Super_L (0x85),  Super_R (0x86),  Super_L (0xce)
mod5        ISO_Level3_Shift (0x5c),  Mode_switch (0xcb)

A ted uz staci pouzit klavesovou zkratku s Hyper na neco uzitecneho, takze do ~/.fluxbox/keys zapiseme treba:

Mod3 b :Exec xmessage -center -timeout 2  "$(/home/username/bin/bt)"
Mod3 i :Exec xmessage -center -timeout 5  "$(/home/lhc/username/show_ip_addrs)"

a jeste naplnime oba soubory a zapneme jim executable flag (chmod +x jmeno_souboru):
/home/username/bin/bt:

for bat in /sys/class/power_supply/BAT*; do
        cat "$bat"/energy_now | tr '\n' ' '
        echo -n 'from '
        cat "$bat"/energy_full | tr '\n' ' '
        echo -n '= '

        (
                cat "$bat"/energy_now | tr '\n' ' '
                echo -n '*100/'
                cat "$bat"/energy_full  | tr '\n' ' '
                #rounding
                echo '+0.005'
        ) | bc -l | sed 's/\([^.]\...\).*/\1 \%/'
done

Na ruznych notebookach muze byt informace o bateriich v ruznych adresarich, takze je nutne si prohlednout /sys/ a nahradit /sys/class/power_supply/ spravnou cestou.

/home/lhc/username/show_ip_addrs (na jeden radek):

/sbin/ifconfig | sed 's/        inet /#inet /;s/^\([^# ]\)/#@\1/' | tr '@\n' '\n#' | sed 's/^\([^:]*\)[^#]*#*/\1\t/; s/inet//; s/netmask.*//' | grep -v '^#'

Pak uz staci jenom zmacknout Hyper b (teda vlastne CapsLock b) a uprostred monitoru se na dve sekundy objevi informace o stavu akumulatoru. Misto prehistoricke xmessage se da samozrejme pouzit treba mnohem modernejsi notify-send, ale ten se neumi zobrazit doprostred monitoru (bacha, prijima timeout v milisekundach).

A pokud jste behem cteni nezapomneli, proc jsem s vyzkumem alternativnich vyuziti CapsLocku zacal, je vam asi jasne, ze klavesova zkratka Hyper a zustava neobsazena. Technicky samozrejme nic nebrani tomu namapovat na ni shozeni Firefoxe (aspon by se restartoval driv, nez stihne vyzrat celou RAM). Hlavne si nezapomente namapovat nejakou dulezitou funkci na Hyper Super Shift Ctrl Alt H. Jiste to ocenite, az ji budete potrebovat zmacknout mene, nez trema rukama :-).

Poznamka: pokud by se jednalo pouze o klavesnici IBM Model M, stacilo by namapovat na CapsLock Super_L timto prikazem: “setxkbmap -option caps:super”, ale pracuji na vice pocitacich s ruznymi klavesnicemi, takze chci vyuzit najednou Hyper i Super na klavesnicich bez numerickeho bloku.

Posted by zelenohlav in Linux, 2 comments

Klavesnicova makra podruhe – lokalni

Diky Jendove komentari pod jak-automaticky-vkladat-text-i-kdyz-se-nekdo-snazil-aby-to-neslo jsem objevil xdotool. Precetl jsem si manualovou stranku a dostal par napadu. A o tech, ktere se mi zatim osvedcily bude tento clanek.

UNIXova graficka nadstavba X-window ma sice nekolik schranek (clipboardu), ale pokud je chcete normalne pouzivat – treba oznacit levym tlacitkem text v browseru a vlozit ho prostrednim tlacitkem do textoveho editoru otevreneho v terminalu, nebo naopak – je nutne system nakonfigurovat tak, aby se choval, jakoby mel schranku jednu. Jenomze obcas by se hodilo vice schranek u kterych si clovek muze sam vybrat, do ktere co ulozi. Staci se snazit nekomu poslat mail, ve kterem je cast textu z jineho mailu. Ctu zdrojovy mail, oznacim text, zavru zdrojovy mail, otevru novy mail, chce to po me adresu, zjistim adresu, chci ji oznacit a tim prichazim o puvodni text. Ne, ze by to byla neresitelna situace, ale zbytecny opruz to je.

Nekdo mozna namitne, ze mam mit adresar s maily primo v klientovi … ale tak muj mozek nefunguje. Ne, opravdu nevim, jestli jsem si toho cloveka ulozil pod jmenem, prijmenim, nebo prezdivkou. Pripadne pod kterou prezdivkou. A pokud je to firma, tak si dost mozna pamatuju jenom jednu vec, kterou jsem tam kupoval a nic jineho. Takze by ten mailovy klient musel umet prohledavat bloky textovych dat podle (nekdy i vice) klicovych slov a ve vybranem textu pak hledat mailove adresy. Ne, ze by to principialne neslo, ale nic takoveho jsem nikde nevidel, takze mam svuj program na adresar. Adresu oznacim levym tlacitkam, prejedu do terminalu (nebo jen prehodim screen) s mailovym klientem a vkladam prostrednim tlacitkem.

Obcas se take stava, ze clovek potrebuje posbirat data z vice mist a vlozit je do jednoho. Treba prijde URL rozlamana na vice radek od nekoho, kdo ma mail na seznamu. Nebo je potreba vykopirovat z nejakeho clanku na webu jenom to dulezite a ne kecy okolo.

Cim to ovladat?

Zadani je jasne a ted nastava otazka cim to ovladat. Samozrejme by slo pouzit zvlastni klavesove zkratky, ale pak je problem pri vkladani textu, protoze text prichazi jako z klavesnice, takze je nutne pockat, nez uzivatel pusti vsechny modifikatory (Control, Alt, Shift, Tucnak …), jinak se mohou stat nejruznejsi veci. Samozrejme by slo poslat text z vedlejsiho pocitace pres inputattach (klavesnicova makra poprve), ale jak ho pohodlne dostat tam? Taky by slo poslat nejake nevyuzivane scankody, ale na bezne klavesnici se par nevyuzivanych klaves najde.

Kdysi jsem psaval cisla zasadne na numericke klavesnici. Jenomze pak prisly vykonne notebooky, vice cestovani a numericka klavesnice najednou nebyla k dispozici, takze nezbylo, nez se naucit psat cisla na hornim radku klavesnice. Po par letech uz mi to ani neprislo a od te doby je numericky blok me klavesnice zcela nevyuzit. Precijen je zbytecne daleko na to, aby tam clovek presouval ruku, kdyz chce napsat cislo a zdrzuje to. Jeste se da pouzit Ctrl a numericky +/- na zmenu velikosti textu v browseru, ale to uz funguje i s normalnim + a -, jak se mi povedlo zjistit po ziskani noveho notebooka, ktery uz numericky blok ani neemuluje pres Fn. Tim ziskavame klavesy 0-9 na 10 schranek a nekolik dalsich okolo.

Jak to ovladat?

Zkusime tedy vymyslet intuitivni ovladani.

Do schranky je potreba ulozit a pak z ni cist. Prepinani modu je pakarna, protoze si clovek musi pamatovat v jakem je modu (a samozrejem VIM ktery textovy editor je nejlepsi, ale i tak je lepsi se tomu vyhnout, kdyz to jde). Slo by rozdelit klavesy na 0-4 a 5-9, ale to by bylo intuitivni jak brainfuck. Takze zbyvaji tri rozumne varianty: vkladat bez modifikatoru a cist s modifikatorem, nebo opacne, pripade delat vse bez modifikatoru a hadat, co chce uzivatel udelat. Systemy, ktere hadaji, co chce uzivatel udelat vetsinou funguji blbe a clovek se kvuli nim nauci sprosta slova v mnoha cizich jazycich. Dalo by se predpokladat, ze s prazdnou mysi schrankou se ma extra schranka vypsat a s plnou se ma text prekopirovat z mysi do extra schranky. Ale na rovinu – mazete po pouziti obsah schranky? Asi ne, to by byl opruz navic. Delat si zivot tezsi neplanuju, takze posladni moznost pada.

Vypisovat obsah schranky modifikatorem znamena, ze modifikator modifikuje zacatek vypisu. To je sice jakesi technicke omezeni, ktere by mozna slo obejit lepe, nez rychlym uvolnenim modifikatoru v kombinaci s vlozenim cekani pred zacatek vypisu, ale neni to jedina nevyhoda. Druha nevyhoda je vkladani bez modifikatoru. Je sice rychle, ale obcas clovek hrabne po prave sipce, nebo PgUp/PgDn a strefi se i na numerickou klavesnici a prepise si schranku, aniz by si to uvedomil. Na to jsem prisel tim tezsim zpusobem (nejdriv mi to pripadalo intuitivnejsi).

Tim zbyva jedina varianta: prepis schranky mysi do extra schranky: modifikator + cislo na numericke klavesnici (pouzivam Shift), vypsani extra schranky: cislo na numericke klavesnici.

Tim se resi i sber dat po dokumentu, ale kdo si ma pamatovat kterou schranku pouzil naposledy. Takze by se hodila jeste funkce na pridani do schranky. Rozhodl jsem se to nekomplitovat a vytvorit jedenactou extra schranku, do ktere pujde pridavat z mysi schranky. Klavesa tecka na numericke klavesnici ji smaze (krome tecky to je i Delete, ale asi jste ji tak v tomto tisicileti nepouzili), klavesa plus prida (to je docela intuitivni) a klavesa lomitko vypise obsah (protoze minus a hvezdicku uz mam zabranou). Jeste me napadlo, ze by plus se shiftem a altem mohl pridat mezeru, nebo konec radku a teprve pak dalsi data, ale ukazalo se, ze to prilis nepouzivam.

Kdo sezral minus a hvezdicku? Numerickym minusem vkladam obsah schranky, kdyz nechci sahat az na mys a hvezdickou vkladam totez, jen s odstranenou diakritikou (to se obcas hodi). Vyhoda je ta, ze se do grafickych programu text vlozi tam, kde je prave textovy kurzor (stejne, jako do terminalovych pri beznem vkladani prostrednim tlacitkem) a neni treba peclive pozicovat mysi kurzor tam, kde uz je textovy kurzor.

Implementoval jsem toho vice, ale toto jsou veci, ktere od okamziku implementace pouzivam temer denne a prijdou mi kulervouci.

Implementace

Je potreba rozlisit, jestli cisla a dalsi znaky prichazi z alfanumericke casti klavesnice, nebo z numerickeho bloku. To lze vyresit tak, ze vytvorime zkratku na scankod klavesnice a ne na prichazejici znak. Scankody zmacknutych klaves (a dalsich eventu) ukaze program xev.

Navod je specificky pro windowmanager Fluxbox, ktery pouzivam. Pokud pouzivate jiny, ceka vas googleni a cteni manualovych stranek, protoze vlastni klavesove zkratky jsem v zadnem jinem windowmanageru asi nikdy nekonfiguroval (mozna v minulem tisicileti ve fvwm2 a WindowMakeru, ale v takovem pripade uz jsem zapomnel jak). Ve Fluxboxku to je zcela jednoduche. Staci otevrit soubor ~/.fluxbox/keys a pridat par radek:

#Numericke 0-9
Shift 79 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 79
Shift 80 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 80
Shift 81 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 81
Shift 83 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 83
Shift 84 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 84
Shift 85 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 85
Shift 87 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 87
Shift 88 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 88
Shift 89 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 89
Shift 90 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem 90
79 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 79
80 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 80
81 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 81
83 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 83
84 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 84
85 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 85
87 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 87
88 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 88
89 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 89
90 :Exec /home/username/bin/xtraclip_mem_out 90

#Numericky -
82 :Exec /home/username/bin/mouse_copy
#Numericka *
63 :Exec /home/username/bin/mouse_copy_uncs

#Numericky +
86 :Exec /home/username/bin/xtraclip_add
#Numericka .
91 :Exec /home/username/bin/xtraclip_del
#Numericke /
106 :Exec /home/username/bin/xtraclip_out

Misto username si samozrejme dejte svuj username. Asi se to vyrovna i jen se jmenem programu, pokud mate svuj “$HOME”/bin v ceste, ale proc to delat zavisle na promennych prostredi.

xtraclip_mem:

xclip -out > ~/extra_clipboard/"$1"

xtraclip_mem_out:

xdotool type -- "`cat ~/extra_clipboard/"$1"`"

mouse_copy:

xdotool type -- "`xclip -out`"

mouse_copy_uncs:

xdotool type -- "`xclip -out | cstocs utf8 ascii`"

xtraclip_del:

echo -n '' > ~/extra_clipboard/x

xtraclip_add:

xclip -out >> ~/extra_clipboard/x

xtraclip_out:

xdotool type -- "`cat ~/extra_clipboard/x`"

Jeste vytvorit adresar, kde budou v souborech ulozene nove clipboardy (ktere timpadem preziji i restart pocitace):

mkdir ~/extra_clipboard/

Pokud neco z toho nefunguje, jak ma, vlozte do skriptu pred xdotool sleep.

sleep 0.1

Pak uz staci v menu ve Fluxboxu dat reload config (nebo restartovat Fluxbox, nebo Xserver) a muzete se tesit z novych klavesovych zkratek. Nakonec – jak si myslite, ze se do tohoto clanku dostaly obsahy tech vsech souboru. Skutecne jsem nepreklikaval osmkrat sem a tam. Deset schranek je navykovejsich, nez opiaty.

EDIT: Zda se, ze jsem se unahlil s optimalizaci. Behem ladeni jsem na zacatku kazdeho z vyse uvedenych skriptu pouzival

sleep 0.5

a postupne jsem ho snizil az na 0.1 sekundy. Pak jsem presel na klavesove zkratky, ktere pri vypisovani nepouzivaji zadny modifikator, takze se sleep zdal byt zbytecnym a pri psani tohoto clanku byl vynechan. Samozrejme bez otestovani, protoze jsem si byl jist, ze tam uz je k nicemu.

Ukazuje se, ze tam k nicemu neni. V pripade, ze tam sleep neni, nevypise se prvni znak, protoze zjevne prijde drive, nez Key Release od klavesy, ktera akci spustila.

Posted by zelenohlav in Linux, 6 comments
Pokrok 1: Kindle

Pokrok 1: Kindle

Po opadnuti radosti z utopeni Androida jsem zacal uvazovat, na cem si budu cist elektronicke knihy.

Technicka vyhoda e-inku je, ze nepotrebuje napajeni k tomu, aby na nem byl vykresleny obraz a da se cist i na slunicku, coz u podsvicenych LCD displayu prakticky nejde. Nebyl jsem zrovna nadsen z idey vyhozeni dalsich penez do kanalu za dalsi kram, ktery me bude jenom prudit, takze jsem se zeptal kamarada, ktery ma stary kindle s klavesnici a ten si ho chvalil.

Po chvili googleni jsem narazil na to, ze se tenhle starsi Kindle da rootnout, da se na nem otevrit terminal, pristupovat k siti a dokonce i pustit VNC. Takze jsem ho koupil. Rootnul jsem ho bez problemu hned prvni den (pravda – vsechny k tomu potrebne veci jsem mel nastahovane dopredu), terminal a VNC chodily take. Akorat se mi nejak nepodarilo rozchodit klavesove zkratky poustejici ten terminal – parkrat se mi ho povedlo spustit, parkrat ne. Od te doby jsem nemel cas zkoumat konfiguraci.

O spolehlivosti pouzivani aplikaci jako je VNC a terminal nemuzu timpadem rici nic, krome toho, ze chodily napoprve.

Originalni SW a HW zarizeni proste funguje. Dela to, co se od nej ocekava. Zni to banalne, ale pokud si prectete muj prispevek o Androidu, zjistite, ze to neni samozrejmost.

Ctecka ukazuje pdf i txt (to txt jsem asi nezkousel s diakritikou), da se ovladat i v tlustych rukavicich, ovladani je prehledne, v dokumentech jde hledat, browser v ramci moznosti HW neco ukazuje (zkusil jsem ho jenom parkrat – preci jen ovladani neni z principu uplne prakticke), da se pripojit k wifi a dokonce to umi i prehravat hudbu (ale nejde si vybirat pisnicku, zacne prehravat od zacatku, jako autoradio s USB konektorem na flash). Na jedno nabiti vydrzi s vypnutou wifi asi mesic. Se ctenim zadne problemy nejsou, jen vyjimecne v nekterych pdf z neznamych duvodu neni videt uplny spodek (2-3 radky) jedne, nebo dvou stranek z cele knihy. Asi to souvisi se skalovanim na display, nastava to nekdy kdyz je zkracena posledni strana kapitoly.

Myslim, ze se jedna o Kindle 3 (vypada stejne, jako na ilustacnim obrazku), ale oznaceni na pristroji nikde neni – tuhle formu kretenismu se asi naucili od Nokie.

Nevyhody:

  • Browserem nejde stahnout pdf, ani txt po wifi. Zarizeni tvrdi, ze to proste nejde. Zjevne schvalnost vyrobce. Po kabelu to neni problem.
  • Nejde zvetsit text ani za cenu otoceni, nebo nutnosti scrollovani. Nejde ani otocit text o 90 stupnu. Na druhou stranu velikost a rozliseni displaye jsou dostatecne, takze me to netrapi.
  • Nerozchodil jsem klavesove zkratky na pousteni dohackovany aplikaci vecpanych dovnitr po rootu. Ale snazil jsem se jenom jeden vecer i s rootnutim.
  • Nabijeni mikroUSB konektorem. Ale puvodni kabel zatim drzi, neni treba nabijet porad. MiniUSB by bylo vyrazne rozumnejsi, ale kurvitko uz je dneska standard.
  • Neni to otevrene. Pritom to je zarizeni, do ktereho by bylo prakticke dodelat aplikace tretich stran – treba vedeckou kalkulacku, poznamky synchronizovatelne s pocitacem nebo mailoveho klienta.
  • Na klavesnici nejsou specialni znaky. Ale jdou vybrat a zadat, coz je vyrazne lepsi, nez na Androidu. Zkusenosti s ovladanim terminalu ale moc nemam, protoze se mi ho zatim povedlo pustit jen pres ssh pres usb kabel.
  • A taky to samozrejme nema seriovy port, voltmetr a 38 dalsich featur, ktere by vyuzil jeden clovek ze sta tisic :-).

UPDATE: zda se, ze seriovy port by na kindlu 3 k nalezeni byl: popis. K baterce by melo vest I2C (vlakno se tyka jine verze kindlu).

Posted by zelenohlav in Recenze, 2 comments

Pseudopokrok 1: android

Vzdy jsem chtel mit maly pocitac do kapsy, na kterem bych si mohl neco precist, kdyz se nudim nekde ve fronte. Neco napsat, nebo naprogramovat, kdyz me to napadne. Neco spocitat, kdyz to potrebuji. Kouknout na web, pripojit se na server, snadno odzalohovat data na velky pocitac, pripojit tiskarnu, flashku, scanner, nebo co je zrovna potreba.

Palm vypadal pekne, ale bez klavesnice na nem slo rozumne akorat cist predpripravene texty. Psion vypadal jako malinkaty notebook a dokonce dokazal produkovat normalni text citelny na jinych systemech, kdyz byl clovek ochoten tahat CF karty sem a tam. A pak prisly Androidy. Zrovna se mi nehodilo utracet, takze jsem nebyl zrovna early adopter, ale po nejake dobe mi kamarad nabidnul slusne hodnoceny tablet za temer neprekonatelnou cenu a ja si ho koupil.

Fazi nadseni vystridala pomerne rychle faze zklamani. Melo to USB OTG (takze i USB HOST), ale pripojit sla jenom klavesnice a mys. Podle nekterych informaci na webu mela jit pripojit i USB flash, ale to se mi nikdy nepovedlo. CDMA modem, sitovka, nebo seriak ani nahodou. A aplikace byly takove chujove. Kdyz se jim chtelo fungovat, tak fungovaly pekne. Ale uplne bezne se pri automatickem upgradu aplikace ztratila jeji data. K cemu je dobra aplikace na poznamky, kdyz je ztrati? Na co jsou mapy, ktere se upgradovaly a potrebuji jeste rucne stahnout mapy, coz clovek zjisti kdesi mimo civilizaci a internet, kdyz ty mapy potrebuje.

I na nejhorsi mechanicke qwerty klavesnici se mi psalo vyrazne lepe, nez na nejlepsi virtualni, takze jsem tu vec zanedlouho venoval pritelkyni na hry a dal tahal tezky Asus EEE.

Pak si kamarad nechal z USA poslat Androida s hardwarovou klavesnici a ptal se me, jestli ho nechci taky. Cena byla dobra, ale po zkusenostech jsem vahal. Na klavesnici se psalo dobre, browser browsil, ssh sshovalo, LEDka puvodne urcena k fotaku fungovala jako svitilna a po chvili prace s nozem a stabilizovanym zdrojem, jsme pripojili i USB flashku. Tak jsem do toho sel.

Problem byl, ze fazi nadseni opet velmi rychle vystridala faze zklamani.

Na klavesnici se psalo dobre, ale chybely ji znaky []{}`~<>\| a klavesy ctrl a alt. Znaky i klavesy sly dodefinovat v konfiguracnich souborech. Jenomze caps lock predefinovany na ctrl fungoval jenom nekde a nekde ne. Dodefinovane znaky nefungovaly krome shift-mezera, kam jsem nacpal |. Nesel v tom napsat ani shellovy skript. Text se psat dal, ale zase nebylo, jak ho rozumne dostat do jineho pocitace. Aplikace pro ssh neumela scp a nebezela v terminalu, ale extra.

Terminal se snazil nedostatky klavesnice resit, takze mel ruzne divne zkratky, ktere ale nechodily v ssh (nebo to bylo opacne?), multitasking nefungoval, stacilo si ze ssh odskocit na pet sekund pryc a bylo po spojeni. Zajimave ale je, ze to az do pokusu o navrat do ssh spojeni drzelo a za hodinu a pul uplne vyzralo baterku.

Kopirovani v terminalu bylo spise pro nastvani, protoze se povedlo neco zkopirovat tak na desaty pokus a to jeste nebylo to, co jsem chtel. Opsat to bylo nekolikrat rychleji.

A s dalsimi aplikacemi to vypadalo podobne.

ssh bezne zapominalo klice k serveru. I kdyz byly zakazane automaticke updaty. Navic se musela neustale zadavat passphrase. A aplikace obcas vydrzela pripojena par hodin, ale obcas lehla behem deseti sekund.

Kalkulacky ignorovaly hw klavesnici, takze se s nimi bylo nutne smrdlat na displayi. K tomu nezvladaly zadani vyrazu a jeho vyhodnoceni az kdyz je zadany, takze jsem casteji pocital v terminalu v bashi (a ten je jenom celociselny).

Aplikaci pro scp jsem nerozchodil ani jednu.

Spuborovy system navrhoval magor, na to abych dokazal najit home a nektera dalsi mista, jsem si nakonec udelal symlinky.

Aplikace pro editaci databazi (ktera byla nutna pro rozchozeni tetherignu, ktery Verizon zakazal i kdyz to zarizeni vubec nebylo v siti Verizonu) si nahodne buhviproc brala rootovska prava. Zabezpeceni vubec vypadalo jako na Windows 95, stejna jako pouzitelnost aplikaci.

V browseru slo napsat jenom mala pismena.

Prohlizec pdf pri otoceni orientace displaye s prevdepodobnosti asi 30% skocil kamsi do haje. Po zakazani otaceni se neotacelo nic … krome prohlizece pdf, ktery to ignoroval. Takze cteni vyzahovalo opatrne drzeni zarizeni ve vhodne poloze. V pripade, ze jsem potreboval volnou ruku, bylo potreba nejdriv shodit aplikaci a teprve pak zaklapnout klavesnici a schovat to do kapsy. Druha aplikace si zase nikdy nepamatovala, jaky soubor byl otevreny a muselo se k nemu doklikat (ale v nem uz stranku vedela). Kdyz uz se clovek misto cteni stresoval, aby si pamatoval stranku, tak na ni stejne musel doscrollovat rucne, coz bylo obcas i na pet minut. Jako u blbejch.

Aplikace bezne vyzadovaly nesmyslna opravneni (pristup k probihajicicm hovorum, GPS a kamere u aplikace na poznamky a podobne), pripadne mely nastaveni, ktere vyzadovalo zmacknout tlacitko “done” umistene mimo display, ke kteremu bylo nutne se doscrollovat – pote, co na clovek prisel na to, proc se nastaveni neuklada.

Do toho hromada buzerace. Pri tetheringu se neda pracovat s wifi, takze jediny zpusob, jak dostat data z notebooka do telefonu byl propojit se pres GSM na internet, zapnout tethering a pomalinku nahrat data na vzdaleny server. Pak zrusit tethering a pomalinku pres GSM ta data stahnout zpet. SIP telefonie nechodila pres GSM a to ani pres tethering.

Touchscreen reagoval jenom kdyz mel naladu, ale reboot pomohl (takze softwarovy problem), wifi obcas zapomnel taky. K nabijeni debilni konektor microUSB – za rok a kus jsem oddelal asi 5 kabelu. Za vice, nez deset let pouzivani temer stejne velkeho miniUSB na vsechno (externi disk, DVD palicka, HUB, graficka karta) mi neodesel ani jeden kabel. Typicke kurvitko.

Placene aplikace si muze koupit jenom blazen nechapajici, jak nezabezpecena je platebni karta. V systemu, kde si kazda druha aplikace muze precist cislo platebni karty, nekam ho poslat a ukrast z ni penize samozrejme nejde platit jinak, nez kartou. Zadny paypal, nebo neco podobneho. Pro inspiraci.

Pak jsem ten kram utopil. Vyndat baterku neslo. Pod kryt jsem se dostal asi po desti minutach nozem jen proto, abych nalezl miniaturni torxove sroubky drzici konektor baterky. Jeste asi hodinu pekne hral v kapse. Horet kupodivu nezacal. Pak definitivne chcipl a tim skoncilo me trapeni s androidem. Stockholmsky syndrom je svine, mel jsem ho rozdupat o trictvrte roku driv. Stejne jsem na nem poslednich devet mesicu akorat cetl pdf a psal si kratke poznamky do textoveho souboru ve vi (vim tam samozrejme nebyl). Jestli ma nekdo pocit, ze tohle je pokrok, mel by si dojit za lekarem, nebo vyzkouset operacni system s aplikacemi, ktere funguji, delaji vzdy to same, multitaskuji a neztraceji data. Debian, nebo BSD z konce minuleho tisicileti je proti tomu zazrak pouzitelnosti, novejsi verze ani doporucovat nebudu, abych psychicky mene odolne uzivatele neprivedl k sebeposkozovani.

Abych si na tu vec jenom nestezoval – bylo to male (ale to je odrezek ze zamkove dlazby taky), umelo to svitit (jako LEDka za 30kc s baterkou za padesat), melo to tethering internetu na wifi (ktery blokoval SIP, takze krabicka za sest dolaru z ebaye byla vyrazne uzitecnejsi), na klavesnici se dobre psalo (pokud nebylo potreba ovladat operacni system, nebo programovat) a nakonec jsem nasel i zpusob, jak z toho jednoduse stahnout data. Jedina nevyhoda FTP je, ze si ta data mohl zaroven stahnout kdokoliv v okoli.

Kdyz uvazim, ze by mi stacil notebook Pentium 100MHz se 128MB RAM, 20GB diskem a USB hostem zmenseny ve vsech rozmerech na pulku az tretinu, pripadam si jako idiot, kdyz nemuzu na trhu najit pouzitelne zarizeni. Aspon, ze e-inkove ctecky delaji to, co se od nich chce a delaji to dobre.

Windows phone ani zkouset nebudu, z desktopovych Windows jsem utikal k UNIXum diky stejnemu chovani systemu a aplikaci, na to nemam nervy. iPhone se vyradil z vyberu sam, protoze preci neni mozne chtit na pocitaci psat a poustet vlastni programy ani v BASICu. Nakonec mi nezbyde, nez postavit neco maleho z prumyslove desky, ktera nebude mit suspend to RAM (protoze ho nema zadna).

Posted by zelenohlav in Recenze, 11 comments

Superkondenzatory

Superkondenzatory s balancerem.

Tady na videu nastaruje auto ze superkondenzatoru. To mne inspirovalo, ale jake superkondenzatory koupit? Daji se sehnat za stovku stejne jaku za dva tisice. Tak jsem zkusil ty nejlevnejsi 500F supercapy, co dokazi.

Nechtelo se mi nechtelo vymyslet balancer, ktery je nutny kvuli tomu, ze napeti na kondenzatoru nesmi presahnout 2.7V (podle typu se muze mirne lisit). Takze tam je desticka s sesti 120F supercapy a balancery. Pro 12-14V je potreba sest kusu v serii.

Z 3A zdroje se to nabiji nekolik minut. Bezny zdroj bez proudoveho omezeni by shorel, nebo by bylo nutne nabijet treba pres seriove zapojenou zarovku. Diky spatnemu navrhu balanceru napeti velmi rychle klesa (navic na kazdem kondenzatoru jinak rychle), takze za nekolik minut poklesne asi ke 12V a pak se pokles zpomaluje. Jeste po dvou dnech tam bylo 8.5V. Autozarovka vydrzi na tuhle kondenzatorovu baterii svitit prekvapive dlouho.

Nabity blok kondenzatoru jsem pripojil skutecnymi startovacimi kabely, otocil hlickem, cvaknul elektromagnet, starter vyjel do zaberu a tim cela sranda skoncila. Cekal jsem, ze nenastartuju, ale necekal jsem, ze to ten motor neprotoci ani jednou. Patrne budou nutne vyrazne lepsi superkondenzatory.

Jakou by to melo vyhodu? Olovena baterka za par let odejde. Supercapy by mely mit vyrazne vyssi zivotnost. Navic olovenou baterku nenabijete v pouzitelnem case dynamem na klicku, supercapy ano (bude to tak 10-20 minut prace, ale odjedete).

Jedna vec k zamysleni – maximalni nabijeci napeti oloveneho 12V akumulatoru 14.4V znamena, ze ma maximalne 2.4V na clanek. To je mene, nez 2.7V, ktere snese superkondenzator. Tech potrebujete sest, stejne jako je clanku ve 12V olovene baterce (ne skutecne jeden neusetrite, protoze 5*2.7V=13.5V a auta dobiji na 13.8-14.0V). Pokud by se povedlo vytahnout z baterky napeti mezi clanky (na starych zalitych v asfaltu to bylo jednoduche), tak muzete zapojit superkondenzatory zcela bez balanceru. A vysledna kombinace vydrzi vyrazne dele, nez samotna autobaterka.

Pro 6V automobily, budou samozrejme stacit tri superkondenzatory, ale asi budou potreba vetsi, protoze je vetsi odber proudu.

A co s 620Faradovou baterii superkondenzatoru, ktera nenastartuje auto? Asi skonci v tomhle serveru na vykryti kratkych vypadku napajeni.

Posted by zelenohlav in Elektronika, 7 comments

Novinka: celoplastikove startovaci kabely!

Zacina zima, pro jistotu si koupim si startovaci kabely a pokud se mi v aute vybije baterka, tak snad nekoho ukecam, aby mi pomohl nastartovat. A navic mam jeste stovku baterku, co vyhazoval kamarad, ze uz mu nenastartuje jeho trilitrovy diesel, ta se mi sice nevejde pod haubnu, ale muzu ji nabit a dat do kufru. Kdyztak ji pripojim na kabely a nemusim ani nikoho shanet. A kdyz ji navic zapojim v aute na 12 voltu, tak se bude za jizdy i nabijet a nebudu ji muset tahat domu.

Tak nejak muze vypadat genialni napad cloveka, ktery treba i vi neco o elektrice, ale netusi, jaky scheissdreck se dneska bezne prodava.

Takze si to rozebereme. Pokud si koupite startovaci kabely, dostanete opravdu, ale opravdu tluste hadice. Tlustostenne plastove hadice, ktere maji uprostred tenky praminek medi. Nejsou uplne celoplastove, jak jsem napsal v titulku. Nejake 4mm^2 medi tam jsou. To je vhodny prurez tak na konstrukci prodluzovacky ke svarecce, ale bohuzel na tu stranu, co se dava do zasuvky a ne na tu, kde tece svareci proud.

Zde muzete takove kabely videt. Udelal jsem z nich kabely k nabijecce a jejich medene jadro je asi tak tluste, jako ten modry a bily drat, co vedou k banankum. Koupeno na benzince nekdy pred deseti lety.

Kabely z benzinky

Jak muze takovy podvod fungovat? Jednoduse. V navodu se pise, ze mate druheho nahodneho ridice ukecat, aby spojil svou baterku s vasi a stal tam s vami jako idiot nejmene ctvrt hodiny, nechal svoje auto zrat palivo na volnobeh a pak mate zkusit nastartovat. Pokud je vase baterka hodne vybita, ale ne uplne v haji, tak ma vyrazne mensi napeti, nez baterka nabijejiciho auta, takze dostane par amper a to ji trosku ozivi na to, aby byla nejaka sance na nastartovani. Jestli ovsem najdete nekoho, kdo tam s vami bude stat v mrazu ctvrt hodiny, zatimco uz davno ma byt nekde jinde. S baterkou v haji, nebo uplne bez baterky, se bud nestane nic, nebo kabely shori. Doslova. Medeny vodic se rozzhavi do zluta a prepali, za vyvinu velkeho mnozstvi dymu z plastove izolace.

To jsem takovy idiot, ze jsem si nevsiml, co kupuji? Nastesti ne. Na techto smesnych kabelech byly medene svorky/kleste na baterku, ktere neumim ziskat levneji, nez z techto kabelu.

Reseni je jednoduche – pouzit svorky ze smesnych kabelu a dat k nim poradne kabely. Treba 35mm^2, tedy kabely s temer 10x vetsim prurezem. Pocitejte ovsem s tim, ze pokud jsou svorky prevazne plastove jen s malymi kousky medi, bude se na ne blbe letovat.

Svorky z benzinky a medene kabely

Videt to na nich moc neni, co? To je proto, ze maji izolaci tlustou necely milimetr a ne sest milimetru. Taky uz neco zazily. Mimo jine i jeden tvrdy zkrat, kdy se trosku natavily (zkratoval se spatny starter). Zelenozluta izolacka na nich je proto, ze plastove krytky z klesti padaly.

Pri letovani nestaci 100W pistolova pajka, ani 75W klempirska odporova pajka. Je potreba pajene misto predehrat. Pouzil jsem pynovou pajku bez hrotu (s horakem), ale muzete pouzit jakykoliv horak, treba i na sporaku. Nebo plotynku elektrickeho sporaku. Bacha, kalafuna hori.

Detail pajeneho spoje

Pajeno dvakrat. Po tvrdem zkratu kleste prehorely, protoze jsou z jen asi 1mm tlusteho medeneho plechu, po sletovani funguji dale.

Tyhle kabely pripojite k autu, ktere sotva rozsviti obrysova svetla, na jejich druhy konec date samotnou nabitou baterku (nebo nenastartovane auto), otocite klickem a nastartujete na prvni pokus. Bez baterky nastartujete take, ale pokud mate novejsi auto, nez Trabanta, nebo Wartburga, tak napetove spicky zpusobene pomalosti regulace alternatoru mohou pri jizde bez baterky odpalit nejakou elektroniku. Tedy v tom Trabantu taky, ale domu dojedete a nahradni radio (pokud neco takoveho vubec provozujete) sezenete v zastavarne za stovku, mozna i s kusem palubni desky a stopami pervitinu. S odpalenou ridici jednotkou dnesniho auta moc daleko nedojedete a za jeji vymenu date mnohem vic, nez za celeho Trabanta i s jeho generalkou.

Jeste par technickych informaci.

Proc se baterka v kufru nenabije?

Protoze je pripojena dlouhymi tenkymi draty (treba 4 metry a 2.5 mm^2) k baterce se stejnym napetim. Takze ubytek napeti na odporu tech dratu zpusobi, ze se baterka v kufru zacne trochu nabijet az v dobe, kdy hlavni baterka v aute bude uplne nabita. Potrebujete-li nabijet druhou baterku o stejnem napeti, nejlepsi reseni je menic.

Proc se baterka v mrazu vybije?

Ona se nevybije, ale poklesne jeji vyuzitelna kapacita, takze jakoby startujete treba z polovicni baterky. K tomu klade vetsi odpor olej v motoru, nemate-li dry sump (coz maji asi jen zavodni motory), nebo dvoutakta. I olej v prevodovce ztuhne. To je mozne obejit vyslapnutim spojky pri startu. Diskusi o tom, jestli to je pro auto bezpecne, nebo ne, je plny internet. Muzete se zapojit. Argument pro nevyslapavani spojky je, ze se nici spojkove lozisko. Trabant a Wartburg s tim problem nema, u ostatnich znacek nemuzu slouzit.

O tom, jak to funguje za ruznych teplot v akumulatoru si muzete precist treba tady (anglicky): why-car-batteries-perform-poorly-in-cold-weather, hledejte “Temperature-Dependent Properties of a Battery”. Clanek se tyka lithiovych akumulatoru, ale fyzika oloveneho akumulatoru je v tomhle velmi podobna.

A tu stovku baterku do Trabanta i Wartburga s troskou snahy nacpete, jenom neprisroubujete originalnimi uchyty. Testovano na lidech.

Posted by zelenohlav in Elektronika, 2 comments

Nabijecka olovenych baterii, ktera snese odpojeni zdroje

Nabijecka

Mate velkou olovenou baterku (at uz startovaci v aute, nebo gelovku, ze ktere napajite treba vrtacku z minuleho prospevku) a obcas ji potrebujete nabit. Nekdo nabiji prehistorickou nabijeckou, ve ktere je jenom transformator a diody (tezko rict, jak presne dodrzi napeti, zvlast kdyz v zasuvce muze byt 220V stejne jako 241V), nekdo z trafa pres zarovku, nekdo pochybnou nabijeckou za par stovek z nejakeho supermarketu. Vsechny tyhle varianty se musi hlidat. Zapomenete na tom baterku, odjedete na dva dny pryc a vyvari vam vsechen elektrolyt. Nebo ma regulaci napeti, tohle neudela, ale nejaky chytrak ji vytahne ze zasuvky, protoze si chce zapnout vrtacku, nerekne vam o tom a za dva tydny je baterka na vyhozeni.

Tato jednoducha nabijecka resi vsechny zminene problemy a nekolik navic.

Schema

Napajet se da z jakehokoliv zdroje od 14 do 39V, ktery da alespon 50W. Treba ze zdroje od notebooka, ktery stal v roce 1997 80 tisic a v roce 2012 navstivil popelnici, prestoze stale fungoval. Ze solarniho panelu, ze dvou gelovych 12V akumulatoru v serii a podobne. 24V transformator usmerneny gratzem je na hrane – zalezi na napeti v siti a rezerve ve vinuti (typicky se pridava 5%).

Omezuje proud na 3A (kdyz jde hodne do zkratu, tak spise ke 4A, ale to se bud rychle dobije, nebo je baterka stejne na vyhozeni). Pro automobilove baterky (40-100Ah) a notebookove zdroje (50-90W) idealni.

V pripade odpojeni napajeni se nestane nic. Baterka se vybiji necelym 1mA pres odpor zpetne vazby a to prezije pres 5 mesicu (40Ah – v realu ma samovybijeni, takze ji tam nechat radeji jen 2-3 mesice).

Navic to moc nehreje, takze staci maly chladic.

Obvod stabilizuje napeti na 14V, ale podle potreby jde nastavit na jina napeti zmenou odporu 12k8. 13.8V pro ochranu kladne elektrody v akumulatoru. 14.4V pro rychlejsi a uplne nabiti akumulatoru, 7V pro 6V akumulator, 21V, nebo 28V pro 18V a 24V akumulatory (to uz bude typicky potrebovat napajet ze dvou zdroju od notebooku v serii), nebo jakekoliv jine pri pouziti jako laboratorni zdroj.

Mozne upravy:
– vyssi napeti na vstupu – az do 63V pri pouziti LM2576HVT-ADJ, ktery je ale 3x drazsi. Nezapomente na maximalni napeti vstupnich kondenzatoru.
– vyssi proud – moznost pridat FET tu je, do nejakych 20V na vstupu je pomerne jednoducha, ale prijdete o proudove omezeni, takze by bylo nutne pridat i proudove omezeni, coz celkove zkomplikuje obvod 3x az 4x.

Nevyhody:
– oloveny akumulator preferuje pulsujici napeti kvuli sulfataci, tento zdroj dava stejnosmerne. Na obcasne nabiti to nevadi.

Inspirace:
http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~metan/?page=electronics&spage=lm2576

A rovnou draze ziskana odpoved na ocekavanou otazku:
Nemuzu pouzit neco podobneho za dve stovky z Ciny?
Muzete to zkusit. Ale treba tento zdroj:
DCDC 60V 15A
mel v popisu, ze omezuje maximalni proud, na desce ma veliky SMD odpor 0.01Ω, ktery nemuze byt k nicemu jinemu, nez ke snimani protekajiciho proudu, ale po pripojeni k akumulatoru se z nej zakourilo rychleji, nez bylo mozne zareagovat.

UPOZORNENI:
S trochou stesti nepracujete s nebezpecnym napetim (pokud jste pouzili zdroj od notebooka, nebo z jineho zarizeni), ale zkratovana autobaterka dokaze dat proudy, pri kterych hori draty, sviti sroubovaky a kapicky roztaveneho kovu letaji vzduchem. Zakaz noseni naramku, prstynku a retizku v akumulatorovnach neni zbytecna buzerace.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 0 comments
Ceske cislice slovy

Ceske cislice slovy

Potreboval jsem automatizovat generovani slozenky. Formular slozenky vypada, ze byl navrzen v dobe, kdy byl Wattuv rozteznik horkou novinkou. Nektere informace obsahuje snad i trikrat, radky v ruznych sloupcich nejsou zarovnane, nelze vytisknout cely najednou, ale je potreba se strefit tiskarnou do predtisteneho papiru a navic vyzaduje castku napsanou slovy.

Skript cisla_cz umi popsat slovy kazde cele cislo od nuly do 999999. Rozsireni na vyssi cisla by bylo pomerne jednoduche, ale miliony jsem slozenkou posilat jeste nevidel. Je napsan v BASHi, ale v zasade jde jednoduse prepsat do jakehokoliv imperativniho jazyka, ktery podporuje ridke pole (sparse array). Staci nahradit retezcove operace se sed-em aritmetikou.

Popis funkce:

Jeho jedinym parametrem je cislo. Pokud najde ve vstupu jine znaky, nez 0-9, stezuje si, ze to neni cislo. To plati i pro zaporna, realna a komplexni cisla, ktera jsem na slozence resit nepotreboval. Zde je prostor pro vylepseni.

Je-li na vstupu 0, vypise nula.

Pro cisla vyssi, nez 9999 urizne posledni tri cislice, rekurzivne zavola skript na zbytek cislic a vypise za to tisic. Dale posle jen posledni tri cislice.

Pote vzdy porovna zbytek s cislem 999, 99 a 9, aby se nesnazil odecitat nulu, odecte prvni cislici, vyhleda ji v poli s prislusnym radem a vypise retezec. Kdyz dojde k nule, skonci.

Cele to bylo napsane bez smycky, protoze jsem ocekaval vice problemu s ceskym jazykem. Nakonec se ukazalo, ze by to slo napsat i ve smycce, ale to uz to bylo hotove a nechtelo se mi to psat znovu jinak.

Sekce zpracovavajici cisla mezi 999 a 9999 je tam kvuli spravnym tvarum slova tisic. Jsou i lide, kteri rikaji treba tricet dva tisice, misto tricet dva tisic, ale zda se, ze spravne jsou oba tvary.

A ted si muzete uzivat generovani cisel.

Posted by zelenohlav in Linux, 2 comments

Teple jidlo na ceste bez hledani restaurace a cekani na obsluhu

Jedete v aute se spalovacim motorem uz druhou stovku kilometru a dostavate hlad. Chtelo by to neco tepleho, ale nechce se vam stravit hodinu hledanim restaurace, cekanim na obsluhu, cekanim na pripravu jidla a cekanim na uctenku? Placeni za jidlo, ktera hodnotite jako: “v pripade hladu pozivatelne” take nepatri k vasim oblibenym cinnostem? Jedno reseni existuje.

Nektera jidla vyzaduji jen jednoduchou tepelnou upravu. Vhodnou dobu ohrivat a pak snist. Ja varit neumim, takze se moje zkusenosti omezuji na konzervy a parky, nicmene patrne by tak slo upravit i prirodni kureci rizek, rybu (soude dle slavneho receptu na rybu v mycce, kde je dosazitelna vyrazne nizsi teplota), nebo treba zapect brambory s cuketou (pokud si doma pripravite zeleninu a marinadu). Naopak caj, nebo instantni polevka jsou problem, jak pochopite za chvilku.

Parky zabalite do asi tri vrstev alobalu, pridratujete na vyfukove parohy spalovaciho motoru, ujedete nejakych 20-30km, sundate, rozbalite a snite.

Par minut na pridratovani, ctvrthodinka na jidlo a muzete pokracovat v jizde. Parky nicim nesmrdi a chutnaji vyborne, protoze prostor pod haubnou je vetrany a vyfukove plyny jdou za auto, ne na parky. Stejne tak jde pridratovat i konzerva, ale protoze se dotyka jen malou plochou, trva ohrev vyrazne dele. Maso se bude patrne upravovat podobne dlouho, jako parky.

Je zjevne, ze pridratovat na motor neco v cem ohrejete vodu bude ponekud tezsi. Nadoba by muzela byt placata (aby se dotykala dostatecne velkou plochou), kovova, uzaviratelna s uzaverem, ktery se neuvolni vibraceni, nenatrena (takze asi nerez, nebo hlinik) a nejlepe s tlakovou pojistkou, abyste po otevreni nezjistili, ze uvnitr je 6 atmosfer a voda tepla 160 stupnu, ktere se chce do vaseho obliceje. Nejlepsi by byla asi vhodne seslapnuta nerezova cutora s privarenou koncovkou na metr silikonove hadicky, ktera by zustala otevrena celou dobu vareni. Ale to uz je vyrazne komplikovanejsi projekt, nez zabalit neco do alobalu a pridratovat to.

Rada pro elektromobilisty: nedratujte parky na elektromotor, radsi je uvarte na plynovem varici behem nabijeni. Pro milovniky extremni kuchyne se da take varit primym pruchodem elektrickeho proudu, ale krome zjevnych a ocekavanych upozorneni na moznost urazu elektrickym proudem bych si take dovolil upozornit, ze ohrev parku stejnosmernym proudem z baterie zpusobi elektrolyzu parku (narozdil od jeho pripojeni do stridave site). Produkty elektrolyzy parku nemusi patrit k nejzdravejsim.

Posted by zelenohlav in Foodhacking, 0 comments

Klavesnicova makra poprve

Tento prispevek navazuje na jak automaticky vkladat text i kdyz se nekdo snazil aby to neslo a odkazuje na SW a HW v nem zmineny.

Klavesnicova makra si predstavuji jako funkce, kterym jdou dat parametry a podle nich se vygeneruje vlozena sekvence uhozu na klavesnici. V nejjednodussim pripade se se parametry dosadi nekam do textu, ktery se posle. Ve slozitejsich pripadech se muze treba podle zadane mailove adresy prijemce rovnou prednastavit osloveni a podpis a podobne pokrocilejsi funkce.

Zatim mam napsana jen hloupa makra: serkbd_in_loop.py. Cely HW a SW na strane prijemce zustava stejny. Staci spustit program v pythonu, jako root* a pak mackat klavesy. Klavesou q se program ukonci, ostatni klavesy zpusobi pokus o nalezeni souboru s jednopismennym nazvem v aktualnim adresari a poslani jeho obsahu.

Pismena jsou samozrejme zadavana na klavesnici druheho pocitace a retezce znaku definovane v souborech prijdou do pocitace prijimaciho.

Takze kdyz vytvorim textovy soubor se jmenem u a s obsahem uname -a, staci na klavesnici ovladajicicho pocitace zmacknout u a na ovladanem pocitaci se napise uname -a (at uz bude focus kdekoliv – do terminalu, do mailu, jako by to bylo napsano primo na klavesnici).

V UNIXu neni prilis prakticke vytvares soubory se jmeny *, nebo – a vytvorit soubor se jmenem / by nastesti nemelo jit vubec. Takze pro seriozni pouziti by se hodil jiny zpusob ukladani maker. Tohle je spise proof of concept.

*) Kdyz poustite program jako root, ziska kontrolu nad celym vasim pocitacem. Takze se hodi alespon trochu rozumet tomu, co v nem je. Mohl jsem tam schovat neco zakerneho (neudelal jsem to, ale to bych sem napsal i v pripade, ze bych to udelal, to da rozum). Nekdo mohl odchytit packety po ceste na siti a zmenit obsah. Nakonec nejjednodussi zpusob je ukrast muj text a program (ten se krade blbe, ma licenci GPL :-)), dat oboje nekam na freeweb a do programu pridat nejaky nechteny bonus.

Happy hacking!

P.S. odmitam prijmout zodpovednost, za skody zpusobene makry. Takze pokud si vytvorite makra s hesly a odkazy na sve oblibene pornostranky a povede se vam je omylem vlozit do pracovniho emailu a diky enteru na konci makra rovnou i odeslat, muzete si za to sami, ja vas varoval.

Posted by zelenohlav in Linux, 2 comments