Nezarazene

Energie Nebude II: setrime plyn

Energie Nebude II: setrime plyn

Minule jsem popsal, co muze s aktualni energetickou krizi udelat stat. Problem je, ze na tuhle zimu toho realne nejde udelat moc, protoze je malo casu. Plynovod, ropovod, bioplynka, ani terminal na LNG nejde postavit za par mesicu a to ani kdyby se nejdriv netahlo stavebni povoleni 5-10 let, jak je v Evrope obvykle.

Takze se o sebe, minimalne prvni 2-3 zimy, musi kazdy postarat sam. V bytech to je samozrejme mnohem vetsi problem, nez v dome, ale dobra zprava je, ze cast plynu dostava Evropa z Norska, neco se tezi v Nizozemi, vede k nam plynovat z Kaspickeho more a neco se podari dovezt zkapalnene v tankerech. Takze pokud dokazeme usetrit pulku plynu (coz je – zjevne – docela brutalni), tak jsme v pohode.

Je nutne uvedomit si tri klicove veci:
– 1. Evropska energetika pocita s tim, ze elektrickou energii z obnovitelnych zdroju v zime doplni plynovymi elektrarnami. Nicmene plynu tuhle zimu (a nekolik dalsich zim) nebude dost, takze topeni elektrinou je v prosinci a v lednu v zasade totez, co topeni plynem, jenom s vyrazne vyssi spotrebou plynu u primotopu a akumulacek a mozna srovnatelnou u tepelneho cerpadla (podle topneho faktoru). V prechodnych obdobich (zari – listopad, unor – duben) to smysl ma.
– 2. Plyn umime skladovat v zasobnicich, ktere mame, takze usetrit plyn v lete, nebo treba i v listopadu a nechat si ho na zimu, dava smysl.
– 3. Stat se v pripade nedostatku bude muset rozhodnout, jestli da plyn domacnostem, nebo fabrikam. Obe moznosti jsou spatne, protoze bez prace nejsou penize a pokud se vytisknou, jako za covidu, tak bude jeste rychlejsi inflace. Bylo by tedy lepsi, abyby se podarilo udrzet i teplotu v domacnostech i funkcni prumysl.

Z toho tedy plyne, ze je prakticke usetrit co nejvic plynu a zacit s tim setrenim klidne uz ted. Kdyz sviti, nebo fouka, je lepsi spotrebovavat elektrinu (z OZE) misto plynu, zatimco kdyz nesviti a nefouka, je lepsi topit plynem, nez primotopem, nebo akumulackama.

Co muze clovek udelat ve svem vlastnim dome i byte

– Snizit spotrebu tepla technicky:
– – Vymenit okna
– – Doplnit k oknum jeste jedno (plexi)sklo, nebo v nouzi nejvyssi dutinkovy polykarbonat na skleniky (ale zkrz ten prakticky neni videt ven, protoze rozptyluje svetlo tim, jak neni rovny).
– – Zateplit, co se da zvenku.
– – Zateplit zevnitr. Nedoporucuje se mit vice, nez 25% tepelne izolace (resp. tepelneho odporu) uvnitr pred parozabranou (betonova stena panelaku je take parozabrana), aby na studenych zdech za izolaci nekondenzovala vlhkost a nezacaly tam rust plisne. Tim lze zvysit tepleny odpor maximalne o 1/3 puvodni hodnoty (pridat navic 1/3 puvodni izolace a tim mit nove 3/4 izolace venku (puvodni) a 1/4 izolace novou) a spotrebu tepla na 75% puvodni spotreby. Tuhle vec je velmi vhodne probrat s nejakym stavarem, protoze plisne jsou vetsi zdravotni riziko, nez mit doma 10 °C. Take upozornuji, ze na kamennou a skelnou vatu nechcete moc sahat holyma rukama a prach z ni nechcete dychat. Ale polystyren se dnes shani spatne, takze je otazka, co sezenete. Montazni pena izoluje lepe, nez polystyren, takze spojovat kusy stareho polystyrenu penou je dobry napad.
– Snizit spotrebu tepla organizacne. Netopit v mistnostech, kde to neni potreba (takovych mistnosti ale v byte clovek vetsinou moc nema) a podobne. Zvyknout si na to, ze v byte nemusi byt 24 °C a ze v zime neni potreba chodit doma v tricku a v trenyrkach. 18 °C byla normalni zimni teplota v byte, v kterem jsem vyrustal a nikomu to neprislo divne.
– Zkusit nahradit karmu, nebo bojler novym bojlerem s tepelnym cerpadlem.
– Dat si na podlahu hodne tlusty koberec.
– Instalace klimatizace, ktera umi i topit (tedy funguje, jako tepelne cerpadlo vzduch-vzduch) pomuze usetrit plyn pred zimou a po zime.
– Bomba s propanbutanem a varicem se hodi vzdycky, protoze byt ve 2 °C s teplym jidlem a pitim je mnohem lepsi, nez v 10 °C zrat studenou konzervu s navlhlym chlebem a zapijet ji studenou limonadou, jak potvrdi kazdy, kdo nekdy jel v zime na vandr.
– Hodi se mit dobrou perinu a dobry spacak.
– V nejhorsim jde v byte postavit stan a vytopit na prijemnou teplotu aspon ten stan. Pohodli sice vypada jinak, ale lidi v Kyjeve nemeli na zacatku brezna ani to. My mame aspon nejaky cas na pripravu.

Co se povede asi jen ve vlastnim dome

– Poridit si tepelne cerpadlo, a snizit spotrebu plynu pred zimou a po zime.
– Zaridit si zdroj topeni nezavisly na rozvodech plynu a elektriny. Moznosti jsou:
– – Kamna na lehky topny olej, nebo na zasobnik s propan-butanem – ale tyhle veci se ziskavaji z ropy, takze to, ze je sezenete letos, neznamena, ze budou i pristi rok. Takze je otazka, jestli takova investice ma smysl. Na druhou stranu dlouhodobe tahle paliva asi dostupna budou a nez zacnou fungovat nove jaderne elektrarny bude trvat nejmene 10, spise 15 let v nejlepsim pripade.
– – Kotel na peletky – vyhoda je, ze peletky jsou ze dreva a timpadem nejsou zavisle na rope a plynu.
– – Kotel na drevo, nebo uhli. Od letosniho podzimu mely byt zakazane stare kotle, pak to posunuli, ale v kazdem pripade lze ocekavat, ze v nejblizsi dobe budou nejdulezitejsi soucasti kotle papiry. Pokud ma kotel obehove cerpadlo (a to ma dneska kazdy, protoze samotizne topeni uz snad nikdo neumi ani navrhnout), je potreba mit baterky, menic a generator.
– – Zasobnik tepla v lete nabijeny fototermickymi panely. I pro velmi usporny dum vychazi pres 100 m3 vody, nebo pres 10 tun Na2SO4*10H2O. Pokud vim, tak to nikdo komercne nedodava, takze se jedna o experimentalni projekt. Pokud se to nekomu povede rozchodit, tak je za vodou :-). Navod psat nebudu, protoze to nemam vyzkousene a komu nestaci to, co je napsane zde, to podle me nema sanci udelat na prvni pokus dobre.
– – Normalni kamna na drevo, nebo krbova vlozka. Emise maji minimalni, protoze drevo hori rychle a za prebytku vzduchu. Idealni je udelat rozvod horkeho vzduchu od kamen, pokud to jde. Pokud ma dum takove tepelne ztraty, ze pres noc vychladne, lze cast tepla akumulovat do nadrze s vodou. Staci pouzit jeden, nebo vice IBC barelu izolovanych polystyrenem a teplo do nich dodavat a odebirat cca 10-30 metry ALPEX trubky u hladiny.

Co ma smysl zvazit v byte

– Prvni krok je zjistit si, jaky je zdroj tepla, protoze nektere domy jsou vytapene z uhelnych elektraren v okoli, nebo uhelnou kotelnou, kterych by se tento problem dotknout nemel.
– Pokud ma byt komin, tak lze teoreticky nainstalovat i kamna a v dobe, kdy v cele republice nepujde plyn se asi nikdo nebude ptat po tom, jestli ten 40 let nepouzivany komin ma revizi. Ale to neni duvod k tomu ho nezkontrolovat a udusit se doma, treba proto, ze je ucpany. Takze doporucuji behem leta komin alespon prohlednout, vylezt na strechu, zjistit, jestli neni zazdeny, jestli ho nejaky idiot neopravil montazni penou (to uz jsem videl), jestli do nej neni zazdeny tram a podobne.

Veci, ktere nefunguji tak, jak mozna doufate

– Topit pouze lednickou otevrenou ven (mimo byt) s chladicem uvnitr bytu. Problem je, ze i lednicky fungujici v sirokem rozsahu teplot prestavaji fungovat, kdyz teplota na chladici poklesne pod 10 °C. Takze lednicka muze byt jenom doplnkovy zdroj spusteny po vytopeni bytu na tuto teplotu.
– Lihovy krb bez komina. Bude vam doma kondenzovat voda, ktera vznika spalovanim lihu.
– Peltierovy clanky. Ty se sice nekdy pouzivaji na chlazeni (at uz procesoru, nebo treba v autolednickach), ale jejich ucinnost je okolo 5%, takze jejich topny faktor bude okolo 1.05. Za tuhle usporu instalace privodu tepla zvenku na studenou stranu fakt nestoji.

DULEZITE UPOZORNENI

Nouzove zpusoby vytapeni, jako treba bomba s 10 kg propanbutanu a teplomet, jsou lepsi, nez nic, ale je potreba davat si pozor na koncentraci CO2. Pri 20% clovek upada do bezvedomi prakticky ihned a pokud ho nekdo jiny nedopravi na cerstvy vzduch, umira behem pul hodiny. Lidske telo nema detektor CO2. Pokud je clovek vzhuru, zacne ho nekde okolo 5% CO2 bolet hlava a prichazi ospalost. Ve spanku to je smrtici. Pokud navic dochazi k nedokonalemu spalovani a vzniku CO, nastavaji problemy jeste pri mnohem nizsich koncentracich. Doporucuji poridit alespon detektor CO za par stovek, kdyz uz ne detektor CO2 (ktery byl na eBayi z Ciny za petistovku, ale posilal data po seriovem portu s TTL urovnemi, takze pouziti vyzadovalo jiste znalosti). Idealni je, kdyz ma kazdy zdroj tepla, ve kterem neco hori, svuj vlastni komin.

Vsechny veci, ktere planujete v nouzi provozovat, doporucuji vyzkouset v klidu dokud to neni potreba. Poridit si petrolejku a zapomenout na knoty, petrolej, nebo sirky muze byt nepohodlne a poridit si benzinovy varic a nevedet, jak ho spravne zapalit muze byt po vypadku proudu bez navodu z internetu nebezpecne.

Nakonec nezbyva, nez poprat hodne stesti. Po letech s naprosto nerealistickou energetickou politikou ho ted budeme potrebovat.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, 0 comments
Jednoduchy snimac protekajiciho proudu

Jednoduchy snimac protekajiciho proudu

Casto je prakticke indikovat, ze zarizenim proteka proud, aniz by ho bylo potreba primo merit. Staci rozsvit kontrolku na nabijecce, kdyz je pripojeny nabijeny akumulator a skutecne do nej tece proud.

Pokud nevadi ztratit 1.1 az 1.5 Voltu, daji se pouzit dve diody v serii (jedna z nich muze byt schottkyho) a ubytek snimat bipolarnim tranzistorem. Nicmene to je casto dost velky ubytek napeti.

Slozitych a drahych moznosti s mensim ubytkem napeti je mnoho: bocnik s operacnim zesilovacem (coz se komplikuje, pokud potrebujeme snimat proud v kladne vetvi a zesilovac umi pracovat tesne u napajeciho napeti jen v zaporne vetvi), magneticky senzor proudu (treba ACS752), civka a hallova sonda (coz je o dost levnejsi reseni), jazyckovy kontakt (ale komu by se zvlaste pro nizke proudy chtelo vinout tisice zavitu), nebo rucickovy merici pristroj.

A pak existuje jedna genialne jednoducha moznost s ubytkem napeti 0.4V. Staci totiz pouzit pro detekci ubytku napeti na kremikove schottkyho diode pouzit prehistoricky germaniovy tranzistor.

Zatim jsem otestoval variantu s tranzistorem NPN a merenim v zaporne vetvi. Pri pouziti tranzistoru 102NU71 s odporem 1k v bazi a schottkyho diody 1N5819 se LEDka zacala rozsvecet uz pri 18 µA a naplno svitila pri 63 µA.

Schema pro snimani v kladne vetvi je stejne, jen se musi obratit polarita vsech soucastek:

Vstup/zdroj je na obou schematech vlevo a vystup vpravo.

Preji hodne stesti pri bastleni.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 0 comments
Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Klasicka stara prumyslova instalace osvetleni ma zarivky na vsech 3 fazich. Jenomze tenkrat byly na dilnach tocive stroje a elektrina byla levna. Ted je v takovem miste casto par pocitacu a obcas by stacilo i slabsi osvetleni – treba 2/3, nebo i 1/3 plneho vykonu. Ale od vypinace ke stykaci vede dvoulinka a nikomu se tam nechce tahat 4-linku. Nicmene i to jde vyresit jednoduchymi prostredky (nebo slozitymi prostredky – treba dvema arduinama a trema solid-state-relays :-), ale to je trivialni a zbytecne slozite).

Prvni varianta je jednodussi, ale vyzaduje jedno rele, ktere ma 3 spinaci kontakty, z toho nejmene 2, ktere dokazi spinat 230 V AC.

Funkce je myslim zrejma ze schematu. Pokud sepneme vypinac LSB, pustime zkrz diodu D5 pulvlny stridaveho napeti dale do obvodu, kde se pres diodu D1 a odpor R1 sepne rele Re1 a to sepne tretinu svetel. Take se sepne rele Re3, ale to nema zadny vliv na funkci.

Pokud sepneme vypinac MSB, pustime zkrz diodu D6 opacne pulvlny do obvodu a ty sepnou rele Re2 pres diodu D2 a odpor R2. Jeden z kontaktu Re2 zaroven pripoji pres oddelovaci diodu D4 napajeni k Re1, takze dojde k sepnuti Re1 a budou svitit 2/3 svetel. Re3 zustane nesepnuto.

Sepneme-li oba vypinace, sepnou vsechna tri rele a vykonove kontakty Re2 a Re3 zarazene do serie ve treti fazi zpusobi, ze budou svitit vsechna svetla.

Po usmerneni stridaveho napeti a jeho vyhlazeni kondenzatorem je vysledne stejnosmerne napeti √2 (tedy 1.414213…) krat vyssi. Takze bychom pro 24 V rele potrebovali 17 V transformator. Po zapocitani ubytku napeti na dvou diodach vychazi transformator na 18.5 V. Nejcasteji sezeneme transformatory na 12 V a 24 V. Rele nastesti neni moc citlive na napeti na civce, ale pokud nesnese 33 V, je vhodnejsi pouzit pred jeho civku dat (v pripade pouziti 24 V transformatoru) vhodny odpor tak, aby napeti na civce bylo cca 24V. Jak to provest zde vysvetlovat nebudu, protoze bezpecna realizace zapojeni na sitovem napeti se vsemi tremi fazemi vyzaduje jistou uroven znalosti, ktera v zasade garantuje schopnost zvolit vhodny odpor.

Kondenzator slouzi k vyhlazeni napeti na civce rele – v zasade staci dat takovy, aby kotva neodpadavala, prakticky bych dal alespon dvojnasobny, protoze elektrolyticke kondenzatory starnou a ztraci kapacitu. Kontakt cvakajiciho rele ve vykonovem obvodu nevydrzi dlouho.

Pokud nechcete stvorit explozivni simulator mysiho hnizda, povsimnete si prosim opacne polarity C2.

Zarizeni samozrejme nebude fungovat ze zdroje od notebooku – vyzaduje napajeni stridavym proudem.

Rele se tremi kontakty se shani spatne, nebo bude velmi drahe. Lze ho samozrejme nahradit dvojici rele s paralelne zapojenymi civkami. Nicmene pro 4 rele existuje i dalsi moznost, ktera ma ve vykonovem obvodu o jeden spinaci kontakt mene.

Funkce je temer stejna, jako u predesleho zapojeni, jen kontakt Re2, ktery spina Re1 zaroven poskytuje napajeni pro kontakt Re3, ktery neni v silovem obvodu a spina Re4, ktere uz v silovem obvodu je.

Misto rele lze samozrejme pouzit treba optocleny a optotriaky, nebo posilat po dvojlince 3 ruzne hladiny napeti a dekodovat je za pomoci zenerovych diod a tranzistoru. Moznosti, jak tento problem vyresit jsou desitky.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Navody, Nezarazene, Stavba, Ze zivota, 0 comments
Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Opatreni nebudou fungovat. Takze co ted dal?

Nemusim byt Sibyla, abych videl, ze opatreni nebudou fungovat. Lide se nakazi v praci, v obchode, v narvanem City Elefantu cestou do prace, v narvanem autobuse. Skladaci respiratory jsou na hovno – znam snad jenom jednoho cloveka, ktery nosi bryle a nemlzi se mu s respiratorem. Vsichni ostatni dychaji mimo respirator okolo nosu. Kdyz dorazil kuryr, mel tak zamlzene bryle, ze si je musel sundat, aby videl, jak vypada moje polomaska. Nakazu uz pravdepodobne prodelalo okolo ctyr milionu lidi a pocet nakazenych stale roste. To znamena, ze cislo R novych mutaci je vyrazne vyssi, nez u starych. Promorovani selhalo, protoze jihoafricka mutace uz je v republice. A nevime kde – nesekvenujeme. Davejte pozor na pocty reinfekci – jakmile zacnou rust, muze za to velmi pravdepodobne ona.

Jak se z toho dostat?

1. Prikazat lidem nosit skutecnou ochranu dychacich cest. Tedy FFP3 / P3R filtry. Jestli to bude v polomasce, celomasce, plynove masce, nebo klasickem respiratoru je jedno. At si kazdy vezme to, co mu vyhovuje nejvic.

2. Posilit hromadnou dopravu. I tak to bude asi jeden z nejvetsich vektoru sireni viru, ale aspon tam nemusi byt hlava na hlave.

3. Motivovat zametnavatele, aby vytvorili pracovni protredi, kde se daji dodrzovat bezpecnostni opatreni. Treba ulevami na danich. Hlavne jim nerikat, jak to maji delat. Jen co ma byt vysledkem. Navic by bylo vhodne dat lidem vice prestavek, kdy si muzou treba vyjit ven na vajglpauzu (i kdyz nekouri) a sundat si na chvili masku, nebo respirator.

4. Obavam se, ze uz je dost pozde na skoleni dobrovolnych pomocniku ve zdravotnictvi. Ale dejme aspon nemocnicim a lekarum tu moznost, at se rozhodnou sami. Motivaci pro pomocniky by mohl byt treba narok na ockovani po tydnu, nebo dvou pomoci.

5. Zrusit nesmysly. Zakaz vychazeni v noci, uzavreni obchodu o weekendech, zakaz cestovani mezi okresy. Chceme, aby se lide co nejmene stykali, takze prochazka ve tri rano v lese, kde clovek nikoho nepotka a nakup potom ve ctyri rano je idealni. A co udelame s 30 tisici policisty? Mohli by kontrolovat, ze lide pouzivaji ochranu dychacich cest a chodit lidem na nakupy.

Namitky

1.a. Lide nemaji na dalsi ochranne pomucky. Dejte 1000kc kazdemu, kdo si rekne. To je padesatina schodku. Pokud nechcete, aby to zneuzivali lidi, kteri penize maji, nechte vytvorit registracni system stejne bande kokotu, jako delala registrace na ockovani. To nikdo dobrovolne nepodstoupi kvuli blbe tisicovce, pokud ji fakt nutne nepotrebuje.

1.b. Polomasky a masky maji vydechovy ventil. Co treba dat pres nej FFP3 respirator, ktery ted stejne temer kazdy ma?

2. Ano, bude to neco stat. Ale bude to stat alespon stejne, jako ta vsechna opatreni, co mame? Myslim, ze ne.

3.a. Zamestnavatele mohou zavest treba vice smen s mene lidmi, nektere cinnosti zautomatizovat, jine nechat vykonavat lidi na dalku pres kameru a rozhodne by meli dat vsem moznost nosit adekvatni respiratory a masky a zaroven si od nich odpocinout nekde venku. Lepsi a intenzivnejsi vetrani bez vnitrni recirkulace by take pomohlo. Na tomto serveru jsou sice v posledni dobe hlavne nesmyslne konspirace a odmitani noseni rousek, nicmene jeden clanek stoji za precteni: https://dfens-cz.com/epidemiologicke-micurinstvi-industrial-style/.

3.b. Kdyz dame dalsi danove ulevy, nevybereme tolik penez! Hmmm … kdyz stat buzeruje obcany, tak velmi casto pouziva argumenty, jako: “I kdyby to melo zachranit jediny lidsky zivot!”. Tady se hraje o desitky tisic zivotu a rozbitou ekonomiku k tomu. Kdyz si rozbijeme ekonomiku, tak taky nevybereme tolik penez, jenom netusime, kolik bychom vybrali, kdybychom si ji nerozbili a tak to vypada lepe. Strcit hlavu do pisku a rikat, ze druha vlna nebude nefungovalo v lete 2020 a nebude to fungovat ani s 5. vlnou.

4. Z hlediska stadni imunity je dost jedno, kdo to ockovani dostane, naopak u aktivnich lidi ma vetsi smysl, nez u tech, kteri nikam nechodi.

5. Komu by meli nosit nakupy? Tomu, kdo si rekne. Pokud o to bude prilis velky zajem, tak preferencne starsim a nemocnym lidem. Rozhodne to je bezpecnejsi, nez cestovat na nakup MHD. No a kde maji byt policajti, aby mohli kontrolovat noseni masek a respiratoru? Tam kde jsou lidi. Takze na nakupech a na cestach. Tedy presne tam, kde by byli, kdyby nosili lidem nakupy. Navic nebudou mit cas zbytecne buzerovat osameleho bezce v lese, kilometr od nejblizsiho dalsiho cloveka.

Pochvala

Abych jenom nekritizoval – jsem rad, ze vlada aspon odstranila ekonomickou motivaci k tomu, aby nemocni lide chodili dal do prace a zavedla testovani zamestnancu.

Zaver

Tak co, dostatete to nekdo az k vlade, jako tu slavnou excelovou tabulku s exponencialou? Nebo se dockame jeste vetsich kretenismu, jako je treba francouzsky lockdown – zakaz cesty dale, nez 500 metru od domu a jako bonus pokuta, kdyz si clovek zajede koupit nahradni dily na auto, kterym jezdi do prace?

EDIT:

Kamarad me upozornil, ze: “Ve Francii nemaji lockdown na 500 m od domu. Myslim ze v listopadu meli 1 km. Aktualne maji snad 30 az 100 km od hranice obce.” Asi to bude tim, ze nejsou “best in covid” – jako my, takze to mohli uvolnit, kdyz pocty nakazenych klesly.

Posted by zelenohlav in Navody, Nezarazene, Predpovedi, SARS-CoV-2, Ze zivota, 2 comments
Vidim pruser veliky, jehoz slava bude hvezd se dotykati.

Vidim pruser veliky, jehoz slava bude hvezd se dotykati.

Tam v lese je misto, kam kdyz prijdete, najdete cloveka prostred lesa, an sjizdi prah na solarne napajene hoblovce, protoze v OBI maji porad zavreno.

Podle ministerstva zdravotnictvi uz ten virus melo pres milion lidi. Vzhledem k tomu, ze trasovani vzdali nejdriv hygienci, kteri nejdriv odmitali pripustit, ze by snad nakazenym mohl volat nekdo, kdo neni hygienik – O hruzo! – a potom ani nepouzivali svuj vlastni pocitacovy system, budou v tech cislech bezpriznakovi nosici tak do rijna 2020. Bezpriznakovych nosicu je zhruba polovina. Nicmene polovina tech s priznaky stale chodi do prace, protoze jim vlada v karantene da pouze 60% vydelku, coz je zjevne v nekterych domacnostech hazardovani s hladem, nebo bezdomovectvim. Takze lze ocekavat, ze COVID-19 v republice mohly prodelat 3-4 miliony lidi.

Co to znamena pro sireni viru? Reprodukcni cislo – kolik lidi v prumeru nakazi jeden nemocny – se pohybuje uz nekolik tydnu tesne nad jednickou. Pokud je ale tretina az 40% lidi imunnich (pocet reinfekci je udavan v desitkach, takze se to neprojevi), tak by za stejnych podminek bez imunity bylo ted R = 1.35 az 1.42, takze by se pocet nakazenych zdvojnasoboval odhadem kazde dva tydny, jako v zari 2020.

Jake muzou byt duvody? A co se stane, kdyz nic nezmenime.

1. Pocasi. Lidi jsou vic uvnitr. I chipka se lepe siri v zime. To by byla dobra zprava, protoze by to nekdy za dva mesice zacalo ustupovat a meli bychom moznost zase proflakat leto a pak v zari narychlo shanet vakciny.

2. Mutace, ktera se lepe siri. Treba ta britska. Kdyz se promorime, dame viru prilezitost, aby se hodnekrat zkopiroval, a nekdy se to kopirovani uplne nepovede a jeste vyjimecneji udela chyba virus silnejsi. To neni cesky problem. To je problem cele planety. Je jedno, kde to vznikne. V takovem pripade muzeme ocekavat zhorsovani situace a do stavu, kdy ten rust snad dokaze zabrzdit pocasi, az potom s malymi desitkami tisic nakazenych denne prezijeme leto a mozna nekdo nezapomene objednat vakciny. Na britskou mutaci jsme samozrejme netestovali, takze ji tu “nemame” :-).

3. Mutace, pred kterou prirozena imunita vyvolana drive prodelanou infekci puvodniho viru nechrani. Treba Jihoafricka. Ta by se projevila reinfekcemi, takze tu snad jeste ve velke mire neni. Ale casem prijde jako vztyceny prostrednicek namireny do ksichtu vsech promorovacu a pokud nebudeme ockovani, tak si to muzeme dat znovu od zacatku. Ve zcela promorenem brazilskem meste Manaus uz si davaji druhou vlnu prozmenu svoji vlastni mutace, takze pocet navratu neni omezen na jeden.

4. “U nas na vesnici to nikdo neresi.” Tuhle vetu uz jsem slysel nekolikrat. Je jasne, ze kdyz clovek vyleze na svoji zahradu, kde nikdo jiny neni, nebude tam chodit s respiratorem, to by bylo na hlavu. Ale do obchodu, nebo na pokec se sousedem si ho nevezme taky a to uz je problem. Pokud na to budeme cim dal tim vic srat, tak pocet nemocnych poroste, az pretizime nemocnice a lidi zacnou umirat na chodbach, jako na jare v Italii. Coz by jeste nebylo tak hrozne, kdyby virus nemutoval. Rychleji bychom se promorili a byl by od toho klid (za cenu vyssiho poctu mrtvych). Ale s jihoafrickou a brazilskou mutaci si to muzeme dat znovu. A ty mutace maji k promoreni cely svet, takze dostatek prilezitosti ke spatnemu zkopirivani, ktere je nahodou jeste vylepsi a muzeme si to tad poctvrte, popate, poseste …

Ale co s tim?

Spolehat se na pomoc statu je – jak kazdy vidi – zcela naivni. Stat se snazi tak moc usetrit, az nuti lidi protestovat, protoze nebudou mit co zrat. Ani kurzarbeit jeste nezavedli. Ono zavrit a zakazat je jednoduche, razne a kazdy tomu rozumi. Kompenzovat (treba podle danoveho priznani z minuleho roku) je drahe. A pouzit mozek a misto zavirani zkusit zvysit uroven bezpecnosti dokaze jedine clovek, ktery chce, aby to fungovalo, urednik nikdy, jak nam za poslednich 10 mesicu ukazali.

Zkuste jit do obchodu, kdyz tam neni moc lidi.

Poridte si respirator s FFP3 filtry. Je to nejakych sedm stovek a kvuli tomu snad o hladu nebudete. Rouska vas v obchode ochrani jenom, kdyz bude nekdo kaslat primo na vas. Po vyschnuti kapenek se virus prenasi vzduchem.

Kdyz vylezte z obchodu, nebo MHD, dezinfikujte si necim ruce, nebo jdete do obchodu rovnou v igelitovych/latexovych rukavicich.

Zamyslete se nad tim, jestli nemuzete nakupovat mene casto a ve vetsim objemu. Jasne, ze se mi to lehce rika, kdyz me nakupovani neskutecne sere, takze jsem uz pred pandemii nakupoval maximalne jednou mesicne. Ale kdyz ma clovek auto, aby to odvezl, tak to castojde.

A pokud se muzete vyhnout pobytu v uzavrenych mistech s jinymi lidmi, tak to udelejte. Uznavam, ze chlastacka v parku je v minus patnacti jenom pro lidi s ruskymi predky (a taky je potreba pit tvrdej, protoze ostatni chlast zamrzne), ale ma se oteplit :-).

Pokud dost lidi nezmeni alespon par drobnosti v tom, jak k problemu viru pristupuje, pujde prohlasit leda: “Jo, budeme v pici.”

Posted by zelenohlav in Nezarazene, SARS-CoV-2, 0 comments
Co treba usporadat koncert?

Co treba usporadat koncert?

Zakazat, povolit, zakazat, povolit. V zelezarstvi se urcite nakazime i s FFP3 respiratorem a latexovejma rukavicema, ale v narvanem autobuse cestou do prace to je v pohode jenom s rouskou, protoze virus nema MHD rad a radsi dovadi na sjezdovce.

Meli jsme cele leto na to, abychom vymysleli, jak delat veci bezpecne. Leto jsme prosrali a ted muzeme akorat cumet jako vlada na exponencialu v excelu.

Co treba usporadat koncert? Pronajmout nejake pekne industrialni misto. Treba starou tovarni halu. Pozvat kapely a divaky. Vsem dopredu rict, ze misto generatoru koure pouzijeme slzny plyn, tak at si vezmou atombordel a slusny filtr. Podvadet nikdo nebude, protoze tam ten slzak fakt bude. Privolana policie do objektu nevstoupi z tehoz duvodu. Pravdepodobnost nakazy 0%. Pravdepodobnost srandy 100%. Pravdepodobnost pravnich problemu ve state, ktery umi akorat zakazat a povolit, 100%.

Pokud budete planovat nejakou obcanskou neposlusnost, naplanujte ji tak, aby byla bezpecnejsi, nez cesta vytahem s rouskou, nebo prevzeti baliku od Ceske Posty, kde si zadne pandemie zatim nevsimli a porad vyzaduji, aby jim clovek patlal prstem po displayi, na ktery ten den uz urcite sahly stovky lidi pred nim. Ono to pak bude vypadat hrozne blbe, kdyz vas budou za neco takoveho chtit trestat. A narozdil od nekonstruktivnich protestu se tim muze treba i neco zmenit.

Perlicka na zaver

Vite, ze ve skutecnem respiratoru se dycha vyrazne lepe, nez s rouskou a to i kdyz ma skutecne filtry? Da se v tom zvladnout i 16 hodin v kuse.

Disclaimer

S odkazovanym shopem nemam nic spolecneho, ale povazuji za dulezitejsi nesirit zbytecne virus, nez neudelat nekomu reklamu zadarmo. Odkazovane filtry mam na jine masce.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, SARS-CoV-2, 1 comment
Pojďme nasrat vládu!

Pojďme nasrat vládu!

V pondělí skončí výjimečný stav, otevřou obchody, hospody a sjezdovky. Všichni čekají, že se zase jako lumíci narveme do obchodu, budeme stát ve frontách hlava na hlavě a za týden budeme s počty nakažených na rekordech. A pak budou jenom blábolit o tom, jak je výjimečný stav nutný a že to říkali dopředu a tak podobně.

Ale my je můžeme úžasným způsobem nasrat tím, že se to nestane.

Co kdybychom prostě zůstali sedět doma na prdeli. Nešli do obchodu, ale na procházku do půlnoci s flaškou vína, nebo lahváčem (to teď bude asi taky dovolené) posedět v parku a pokecat s kamarádama v respirátorech. Poodejít o pár metrů, než si člověk sundá na chvíli respirátor a napije se, snad není tak těžké, abychom to nezvládli.

Co kdybychom vlezli do obchodu jenom s respirátorem a nejlépe když je dostatečně prázdný?

Ono by se s počtem nakažených nic nestalo a zatímco by se v parlamentu hádali o výjimečný stav, zjistili by, že ho k ničemu nepotřebujeme a že si lépe poradíme bez nich.

Zkusme to, bude sranda. Skoro všechno se dá dělat bezpečně, když má člověk mýdlo, respirátor a mozek.

#nasratvladu

Posted by zelenohlav in Absurdity, Nezarazene, 4 comments

Zalohovani spotrebicu: Baterky a centraly HOWTO

Tento text je kompilat z diskuze a rad na jednom IRC. Takze se prevazne venuje potrebam jednoho tazatele a neni kompletni. Autor se zrika jakekoliv zodpovednosti za mozne nasledky nepochopeni tohoto textu. Pokud nevite, co a proc delate, nedelejte to prosim, dokud se to nedozvite.

Baterky

Olovo (Lead Acid)

Klasicka volba, jsou na to stavene vsechny menice, UPSky a dalsi veci. To je taky jedina vyhoda. Chcipne to brzy a to i kdyz koupis trakcni a ne startovaci. Ma smysl mit startovaci pokud je mas od kamaradu z aut zadarmo a casto je obmenujes. Ma smysl mit trubkove olovene baterie (stanicni), ktere pry vydrzi 20-30 let, ale kde je vzit? Cetl jsem o nich v jedne knize. Olova maji jeste 2 vyhody oproti NiCd – snadno poznas, ze jsou nabite (zmeris napeti) a nemaji memory efect. Nicmene nesnasi hluboke vybiti, vybite sulfatuji (coz by pry mel resit desulfator https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=40&t=516). Daji se nabijet i velmi malym proudem. 1/20 – 1/50 kapacity je bez problemu. V mraze by mely byt dost nabite na to, aby elektrolyt nezmrzl (cim nabijejsi, tim vice kyseliny sirove v elektrolytu) a smi se nabijet jen malym proudem.

Kdyz se skladuji nenalite a nikdy nepouzite, tak vydrzi dlouho, ale to uz se dneska snad ani neprodava. Asi nejlepsi cesta je koupit trakcni uzavrene olovo a menit po 2-4 letech.

NiCd otevrene

Nekdy se take oznacuji NiFe (skutecne NiFe funguji podobne, ale myslim, ze prakticky vsechny dnes sehnatelne uz jsou asi NiCd). Priklad: Ferak NKN250, NKT100 a podobne. Kdyz si je poridis, tak mas doma otevrenou pixlu s koncentrovanym louhem draselnym. Ale on v zasade nic nedela, jenom krystalizuje okolo kontaktu. Kdyz na to sahas, je dobre si pak umyt ruce, ale nespecha to, za par minut se nic nestane (samozrejme bych si ty prsty pak nestrkal do ci a podobne). Na druhou stranu – nekdo to vyhodil z jesterky, kde to 20 let jezdilo, do hnoje. Ty to po deseti letech na tom hnojisti najdes, vyhrabes, umyjes, vyplachnes destilkou, nalijes a maji porad 50% kapacity. Hluboke vybiti, prebiti, vsechno tomu je jedno. Jsou tezke a velke (nekolikrat vetsi a dokonce i tezsi, nez olova). Nedaji takovy proud jako olovo (ale to nepotrebujes). Maji samovybijeni asi 1%/den (nabite vic, pri vybiti pod cca 70% mene). Jednou za cas je v manualu od Feraku doporucuji prebit 200-300% naboje, aby se probublaly. Detekce nabiti je problem. Napeti pri nabijeni je vyssi, nez u olova a pri vybijeni nizsi, takze prodavane menice delaji picoviny a zatim jsem nevidel zadny, ktery by sel nastavit. Obchazi se to blbe – nekdo pridava 21. clanek na 24V, ale pak se zase mene nabiji. Kokoti vyrobci delaji vsechno jenom na olovo, ktere nevydrzi. Dalsi nevyhoda je pry, ze potrebuji velky proud na nabiti. Ja to nabijim malym a nejak to funguje, ale ja to mam zatim uplne provizorne, protoze jsem na to nemel cas. Je v tom 20 let stary zakarbonatopvany elektrolyt a kapacita je nekde pod 1/20 nominalni. Az se nedostanu k vymene elektrolytu, tak sem pridam, na jakou kapacitu jsem se dostal. Pozor – NIKDY JE NESMIS VYLIT NABITE!!!! – muzou zacit horet! Ale vybit se daji proste zkratem kusem zelezneho dratu. Jsou odolne, ale musis letovat vlastni obvody a mas louhove krystaly okolo baterek.

LiION a LiFePO4

Drazsi, mensi, lehci, uzavrene. NIKDY ZA ZADNYCH OKOLNOSTI JE NESMIS PREBIT!!!!, uz 2-3% prebiti je znici, das tam vic a muzou zacit horet. LiION jsou v tom horsi. Hluboke vybiti je nici. Nabijeni v mrazu je nici (ale to se ti v komore v panelaku asi nestane). Je kriticky nutna BMS na kazdy clanek!!!! a to i v pripade, ze ti prodaji 12V 4-clanky LiFePO4 a budou tvrdit, ze ne. Lzou. Casem se to rozbalancuje, pak se jeden clanek zacne prebijet, zacne ztracet kapacitu, tim se bude prebijet vic a za chvili to muzes vyhodit. LiION nemusis udrzovat vubec, jenom je musis na zacatku zaplatit a pak mit BMS. Nabijeni velmi malym proudem (i 1/100 kapacity) neni problem.

Dalsi

Existuji i dalsi technologie, ale jsou bud nevhodne, nebo nedostupne, pripadne oboji

Hlinik-vzduch a zinek-vzduch – nedari se nabijet.
Stribrozinky – vydrzi max 200 cyklu a max 2 roky od naliti.
Sira-sodik – provozni teplota tusim 200-300 degC
ZnBr – Zkusenosti se stavbou nemam, budu rad za kazdou informaci https://www.youtube.com/watch?v=CvSYlMtY1Cg
Morska voda, jako elektrolyt – byly na to nejake startupy v USA, ale neda se o tom temer nic najit
HE3DA – ceska firma, ktera pokud vim zatim nic nevyprodukovala a o jejich duveryhodnosti mam znacne pochyby od te doby, co jsem videl rozhovor s majitelem, ktery si stezoval, ze nemusou postavit prototyp, protoze nemuzou sehnat hlinikovou zavitovou tyc o nejakem normalnim prumeru (tusim, ze 10mm). Stal pri tom v arealu v Letnanech, 10 minut autem od (tehdy jeste existujici) Ferony, kde mohl koupit i hlinikovou tyc, i zavitove oko (a pripadne sverak, pokud v dilne nemeli) a do hodiny mohl mit prvni zavitovou tyc a do dvou hodin tech 5-10 kousku, co na prototypy zjevne potreboval.

Co si rozmyslet

(protoze to ovlivnuje potrebnou kapacitu a technologii baterek)

Rozmysli se, kolik penez za to chces dat na zacatku a kolik do toho jsi ochoten cpat prubezne. Jsi ochoten bastlit a starat se o to, nebo to chces bezudrzbove? Jaky chces spickovy vykon (bacha – lednicka vyzaduje pro rozjezd 1500 W+ i kdyz pak zere 50 W) a kolik to ma mit kWh? Budes odebirat 230 V AC, nebo mas vsechno na DC (picoPSU pro pocitac, DCDC z Ciny pro notebook, 22 V pro LEDkove osvetleni, etc – usetri dost energie, ktera byu se ztratila na ucinnosti a na idle proudu menice).

Rozmysli si odber – kolik pocitacu a jakych (muj server s 6 W TDP CPU a 2x 4 TB disky zere asi 25 W, ale normalni pocitace zerou 50-300 W a herni i 1000 W). Lednicka vezme cca 1 kWh/den hadam (mam ji doizolovanou polystyrenem, takze presne nevim, co by vzala bez toho), ale ma peaky 1500 W+. Mobil zanedbame. WiFi AP 5-15 W, notebook 20-75 W, desktop klidne 300 W+. svetla – budes mit LEDky, nebo usporky? Pokud LEDky, jsi je ochoten a schopen predelat na 12/24 V, nebo trvas na 230 V AC?

Pokud jsi ochoten prejit se vsema spotrebicema na DC (jedno napeti vladne vsem), tak vyrazne usetris na klidovem proudu menice – nektere mrchy konvertory DC->AC zerou i 40-50 W (40 W: UPS 750 VA, 50 W: 4 kW menic modifikovany sinus). Budes zapinat menic jenom pro lednicku, nebo pripadne rucne kdyz ho budes potrebovat (vrtacka, apod.)? Pro lednicku budes muset koupit aspon 2 kW zdroj (to jsem nekde cetl, ja mam jenom 1.6 kW a funguje, ale je kratkodobe pretizitelny asi az na 3 kW a docela odolny). Ten zdroj bude muset byt bud takovy, co obcas zkousi, jestli je pripojena zatez (treba 1x/sekundu) a mezi tim nezere, nebo ho proste budes nejakym arduinem / RPi Zero jednou za 20 minut na minutu zapinat a kdyz nabehne lednicka, tak ho nechas bezet, dokud lednicka pobezi. Detekce odberu lednicky bude na DC strane trivialni – ten privodni drat bude mit minimalne 0.1 V ubytek, takze primo do ADC arduina :-).

Kolik energie musi baterka dokazat dodat?

Pro DC reseni se proste sectou vsechny odbery a jak dlouho je to muzi udrzet. Priklad 1: Wifi AP 10 W 10 hodin a LED svetla svetlo 3 W 5 hodin da dohromady 10*10+5*3 = 115 Wh

Pro AC reseni je nutne pripocitat ucinnost menice (typicky 80-90%) a klidovy odber. Priklad 2: 100W menic napaji Wifi AP 10 W, tkere ma bezet 10 hodin a 3W LED svetla na 230 V, ktera maji bezet 5 hodin. Ma klidovy odber 2W (to se musi zmerit) a ucinnost 90%. (10*10+5*3+2*10)/0.9 = 150 Wh a to je zatez uplne stejna, jako v prikladu 1.

K obema predeslym prikladum si pridame lednicku. Nejdrive ji zapojime naivne, pak lepe a nakonec dame vsechno krome lednicky na DC.

Priklad 3 – s naivne zapojenou lednickou: Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na 230 V 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Menic ma 2 kW a klidovy odber 25 W a ma ucinnost 80%. Muj mrazak zere 0.8 kWh/den a muj 4 kW menic ma klidovy odber 50 W, kamaradky 2.5 kW menic ma ucinnost 80 % pri odberech okolo 100 W, takze hodnoty jsou zhruba realisticke. (10*10+3*5+800/24*10+25*10)/0.8 = 872.92 Wh blba lednicka zvedla spotrebu 872.92/150 = 5.82 krat, ale ve skutecnosti znacnou zast z toho sezral menic, jak uvidime dale. clen 800/24*10 je 800 Wh odberu lednicky za den (24 hodin) prepocitany na pozadovanych 10 hodin.

Priklad 4 – s lednickou s vlastnim menicem: Zase mame Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na 230 V 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Ale tentokrat je AP a svetlo na 100W menici z prikladu 2 a lednicka na vlastnim menici z prikladu 3, ktery se zapina jen, kdyz je potreba. (10*10+3*5+2*10)/0.9 + 800/24*10/0.8 = 566.67 Wh a to je o dost lepsi, nez minula hodnota. Zanedbal jsem vlastni odber velkeho menice (ktery pobezi jenom tech par desitek minut, co pobezi lednicka) a odber ridici eletroniky velkeho menice.

Jak takovy velky menic ridit? Jedna z moznosti je nastelovat termostat v lednicce na nizsi teplotu (treba 4 stupne) a dat do ni vlastni termostat na teplotu, kterou v nmi mit chceme (treba 6 stupnu) a tim spinat menic. Tohle reseni mel na webu nejaky spanel, tkery takto udelal pro svuj solarni system superuspornou lednicku z pultoveho mrazaku. Vypinani a zapinani menice je jednoduche – menic ma vypinac, Vypinac staci vykuchat a dat misto nej kontakty termostatu (nebo kontakty rele).

Dalsi moznost je zkusmo jednou treba za pul hodiny lednicku zapnout a pokud se rozjede, tak ji nechat bezet. To zvladne treba arduino. Merit, ze lednicka bezi jde podle ubytku napeti na privodech k menici, magnetickym senzorem (hallova sonda), optoclenem priopojenym paralelne ke trojici seriove zapojenych usmernovacich diod v uhlopricce usmernovaciho mustku, to cele seriove s lednickou (bacha, tady uz pracujes se sitovym napetim a muzes se u toho zabit, kdyz nevis, co delas!). Jedno varovani – pokud na Wikipedii objevis merici transformator proudu, ta na nej prosim zase hodne rychle zapomen! Ne, ze by se na to uplne nehodilo, ale po rozpojeni sekundaru se naindukuje obrovske napeti, trafo muze zacit horet kvuli ztratam v zeleze. Neni to dobra hracka pro lidi, kteri nevedi, jak funguje.

Priklad 5 – s lednickou a zbytek na DC: Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na DC 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Menic ma 2 kW a klidovy odber 25 W a ma ucinnost 80%. (10*10+3*5) + 800/24*10/0.8 = 531.67 Wh a to je o dost mene, nez v priklade 3, konkretne o (872.92-531.67)/8.7292=39.1 %.

Dalsi vec je, ze LiION bys nemel vybijet vic jak o 70% a nemel bys je nabijet naplno. Takze pro LiION je potreba si vsechny priklady vydelit 0.7, aby ty baterky mely slusnou zivotnost. Prikald 5 ma spocitanou spotrebu 531.67 Wh, takze je potreba baterka 531.67/0.7 = 759.53 Wh.

Kapacita baterky klesa s rostoucim vybijecim prousem – jmenuje se to (anglicky) Peukert’s law. Cp=I^k*t, kde Cp je kapacita, I vybijeci proud, t cas a k je exponent – pro olovo 1.1-1.3 (1.05-1.15 pro AGM, 1.1-1.25 pro gel a 1.2-1.6 pro mokre), roste se starim baterie. Pro ostatni technologie baterek nevim.

Kapacita baterky take klesa s teplotou. Klidne na pulku, nebo nize. Idealni je mit baterky v pokojove teplote (vyjma skladovani lithii, ktere je v pripade jejich nepouzivani lepsi mit v lednicce – modelari to pry delaji, ale notebook, ani telefon bezne do lednicky nedavas).

Vykonove spicky musi prezit elektronika a baterky musi dokazat dat ten proud. Pro extremne kratke spicky (jako je rozbeh lednicky) by se mozna daly pouzit i superkondenzatory, ale nezkousel jsem to. Superkondenzatory snesou maximalne 2.5-2.7 V na kus (podle vyrobce) a musi mit balancovaci omezovaci obvody. Zajimave je, ze ke kazdemu clanku olovene baterky lze paralelne pripojit superkondenzator bez omezovace (pokud nevadi, ze neni idealne vyuzit). Ale vetsina prodavanych akumulatoru nema jednotlive clanky vyvedene.

Celkovy odber energie urcuje kapacitu akumulatoru, zatimco spickovy odber urcuje provedeni akumulatoru a maximalni vykone menice.

Doporucuji treba zkusit jeden den merit spotrebu veci, ktere skutecne pouzivas.

Napeti baterky

V zasade prichazi v uvahu 12 V, 24 V a pro vyssi vykony (rekneme pres 2-3 kW dlouhodobejsiho odberu – tim nemyslim 0.3 sekundy rozbehu lednicky) 48 V.

Vyhody 24 V jsou:
– levnejsi menice na 2 kW
– 3 LiION / 12 V a 6 LiION / 24 V je pro olovocentricke vyrobce male napeti. 7 LiION / 24 V funguje vyrazne lepe (pulka baterky se dela blbe :-))
– Pro jednoduche LED osvetleni, kde proud LEDkou ridi jenom tranzistor a odpor potrebujes 1-2 V ubytku napeti. 9.9 V LEDka na 12 V baterce ma timpadem nizsi ucinnost, nez 2 x 9.9 V LEDka na DCDC menici na 22 V napajenem z 24 V baterky (tim mam osvetleny cely barak).
– Notebooky maji typicky 15-20 V (Asus EEE 12 V, iBook G4 24 V), takze z 24 V baterky staci levnejsi a jednodussi DCDC stepdown s ucinnosti okolo 95 %, z 12 V bys potreboval buckboost s ucinnosti okolo 90 %, nebo step-up, ktery z Ciny NEDOPORUCUJU pokud chces, aby ti notebook prezil (nastavil jsem 30 V, pri kazdem druhem zapnuti dostal 75 V …).

Vyhody 12 V jsou:
– na kazde benzince do toho maji zarizeni do auta (ale na 24 V jsou zase nakladaky, takze to neni takovy problem)
– da se vytahnout autobaterka z auta a pouzit, pokud mas auto

Prakticky priklad

, ktery vychazel z odberu cca 300W behem 10 hodin zkrz menic s ucinnosti 90% a pouziti LiION baterek na 24 V.

300*10/0.9 = 3333 Wh ale protoze smis vybit jenom 70 %, tak 3333/0.7 = 4761 Wh Takze rekneme ze chces baterky 5kWh a 7 clanku v serii. 5000/3.7/7 = 193.05 Ah – takze 7x200Ah. Muzes tam dat nove drahe treba Winstony z i4wifi, nebo stare 18650 a podobne koupene na bazosi – i ty nejhorsi clanky daji 0.3 C a to je 5000*0.3 = 1500 W kontinualne, takze jsi v klidu i s lednickou.

Co je 0.3 C? Kdyz ma baterka kapacitu 1 Ah, tak 1 C je jedna kapacita, takze 1 A. Naivne to je odber, ktery vybije akumulator za 1 hodinu. Prakticky se kapacita akumulatoru casto udava pro vybijeni 5, 10, nebo 20 hodin a v takovem pripade samozrejme akumulator nevydrzi dodavat proud/vykon 1 C celou hodinu, protoze s odberem kapacita klesa.

BMS

Ja mam v aute BMS na elektrokola od http://evracing.cz/ – pred par lety stala snad neco pres 8000 Kc, da se nastavit maximalni i minimalni napeti (bacha – ignoruj katalog vyrobce a nejdi pres 4.10 V/clanek!!! jinak sice dostanes kapacitu o par procent vyssi, ale vyrazne snizis zivotnost). S jinymi BMS nemam zkusenosti – chci postavit neco na 24 V se dvema arduinama propojenyma optoclenem, ale zatim jsem se k tomu nedostal.

Nabijeni

Asi to chces nabijet vykonem aspon 500W, spis 1000W, aby se to nenabijelo 10 hodin (zase bych to neprehanel a necpal do toho treba 5 kW kvuli zivotnosti baterek, nehlede na to, ze to neda 16 A jistic). Zdroje z eBaye to nedaji. Koupis 12 A CCCV (constant current constant voltage), dostanes 7 A, kdyz mas dobry den. Zdroje, co nejsou CCCV a maji podle cinskeho prodejce “omezeni proudu” jsou bullshit. Never cinanovi – zdroj shori driv, nez cuknes rukou z baterky zpatky. Takze si bud zdroj postavis sam a nebo jsem presvedcen, ze to pujde ojebat za pomoci nejlevnejsi Lidl_levne svarecky s rozptylovym trafem. Myslim takovou tu krabici s velkym kulatym tocicim cudlem, ve ktere neni krome trafa, pojistky a pripadne vetraku nic. Za svareci trafo (ktere samo omezi proud podle nastavni cudlu) se musi dat usmernovac. Svarecka me stala par stovek v bazaru. Usmernovac je kriticky nutny, ale levny. Svarecku vypnes __OPTOTRIAKEM__ na __PRIMARNI__ strane. To znamena, ze se hrabes v sitovem napeti a pokud se na to necitis, nech si od nekoho udelat krabicku, do ktere jde signal z arduina a ona spina zasuvku svarecky. Rele nepouzijes proto, ze BMS to zapne, napeti vzroste, BMS to vypne, napeti klesne … a takto cykluje treba po sekunde a postupne se interval vypnuti prodluzuje. Rele by vetsinu casu cvakalo a navic by spinalo obri trafo, takze by moc dlouho nevydrzelo a pokud by selhalo privarenim kontaktu, nasledovala by destrukce baterek a mozna pozar. Optotriak pouzijes kvuli ruseni samozrejme se spinanim v nule. Bud das par stovek za SSR (solid-state-relay), nebo 30 Kc za S21MD4TV (MOC2030 je snad take spinany v nule, bude to v katalogu), s nim do serie 75 ohm odpor a tim sepnes gate nejakeho velkeho triaku za 10 Kc, ktery da 10-30 A. Ten velky triak patri pres slidovou podlozku na chladic. Pod stoubek se dava mala kulata plastova podlozka. Bez podlozek by na chladici bylo 230 V AC a to neni prakticke a vetsinou ani bezpecne. Optotriak sepne signal pro kontrolku z BMS – jenom je potreba mu dat do serie odpor. Ten optotriak co jsem jmenoval ma na vstupu LEDku 1.6 V a asi 5 mA, takze pro 5 V vystup R = (5-1.6)/0.005 = 680 ohmu – neco mezi 470 a 680 vyhovi. Pokud by ses rozhodl pouzit LiFePO4 misto LiION, tak jich misto 7 budes mit asi 8-9 v serii, na BMS budou nastevena nizsi napeti … a zbytek je stejny. Prakticke zkusenosti s LiFePO4 nemam.

Tepavy nevyhlazeny proud ze svarecky s usmernovacem je baterkam uplne jedno. Nabijim tak auto uz 5 let (ne svareckou, ale jinym transformatorem). Maximalni proud nastavis pri maximalnim vybiti, s rostoucim napetim baterek bude klesat. Zacni ho pro jistotu nastavovat s nejakym seriovym odporem, plotynkou elektrickeho varice, velkou klasickou zarovkou (s wolframovym vlaknem), nebo necim takovym at v pripade problmu neznicis baterky.

Prepojeni mezi zalohovanim a provozem

Pokud fakt musis mit AC, tak se musis rozhodnout, jestli sinus, nebo levnejsi modifikovany sinus … na ten mi zatim chodilo vsechno, ale lednicku jsem na nej snad nezkousel. Nicmene muzu to nekdy zkusit a jsem presvedcen, ze to motoru bude zcela jedno, jenom bude hlasitejsi.

Asi nejjednodussi je koupit menic, ktery ma DC i 230 V AC vstup a sam si ho prepina (230V AC ma typicky prednost), ale ten bude drazsi. Prepojeni relatkem jsem jednou realizoval se 125 W menicem pro cerpadlo kotle a chodi to doted. Ale pry se to nedoporucuje, aby se sit nahodou nedostala z 230V strany do toho menice a neznicila ho. Jedine fakt bezpecne je rozfazovat to na vic kroku: 1. odpojit 230V (rele/optotriak), 2. prepojit DVOJITYM!!! rele na menic, 3. zapojit menic jeho vypinacem (na ktery muzes dat paralelne rele, aby to zapojili arduino/RPi). Dvojite rele tam musi byt proto, ze 99 % tech menicu ma 10 ms fazi na jednom polu a 10 ms na druhem, takze je oboje faze a tim se musi nezbytne kriticky nutne prepojit oboje. Zjistil jsem to tim tezsim zpusobem. Ale dvojite rele je uplne normalni soucastka.

Dalsi dobra vec je neposilat 230 V AC zpet do site (to plati i pro centraly). Jednak tim potencialne davate sousedum energii zadarmo a druhak tim muzete zabit nekoho, kdo se to snazi opravit a proto to cele vypnul. A mysli si, ze to je vypnute.

Centraly

Centralu po zkusenostech s benzinem doporucuju jedine na LPG. Sice jsem ji zatim nezkousel, ale mel jsem dve auta na LPG, tkera bez problemu chytla i po mesicich stani (jedno snad po roce a pul, nebo dvou a to nemelo vstriky, ale smesovac). Benzinovou centralu po par mesicich nenastartujes. Koupil jsem fungl novy motor Honda GX_neco – asi 2.2 kW, ctyrtakt (dvoutakty jsou jeste horsi – oddeli se olej od benzinu a zreaguje s biosrackou, ktera je povinne v benzinu). Nalil Natural 95, skubnul a chytlo to napoprve, nebo max napodruhe. Testoval jsme na tom 14 dni nejaky generator. Pak jsem na to prestal mit cas a hodil to na 3 mesice do garaze. Na zacatku listopadu jsem chtel zkusit, jestli lidi fakt nekecaji, ze to je problem nastartovat. Venku cca +5 degC. na stridacku jsem startoval dva stroje. Po hodine jsem tam v tech peti stupnich byl jenom v propocenem tricku a nic nebezelo. Pak se to poprve prevalilo, jako ze by chtelo a chciplo. Trvalo mi asi hodinu a ctvrt, nez jsem to donutil bezet. Nejdriv naprazdno, hulilo to jak lokomotiva a vyzadovalo sytic na maximum. Postupne se to rozhelo. Vyjel jsem stary banzin a nalil do toho nejaky super drahy benzin asi za 45kc/l bez biosracky a s tim to dalsi rok v lete chytlo. Ale obecne ani to neni zarucene – aditiva z odpareneho bezninu pry zajebou trysky v karburatoru. Takze bys to bud musel poustet pravidelne – 2x mesicne – a nebo to po kazdem pusteni rozebrat a vycistit a ulozit. Dalsi diskutujici tvrdil, ze mu funguje odpojit privod benzinu do karburatoru a zaplavi karburator lihem. Ja s tim zkusenost nemam. Takze centralu bych porizoval jedine na LPG. Prodava Heron, na eBayi meli nastavec na karburator na LPG/NG (Natural Gas = zemni plyn). Jestli mas zemni plyn, muzes ho zkusit. Doufam, ze neradim blbe a ze tam neni nejaka jina zrada.

Ohledne nafty, cetraly jsou drazsi, typicky na vyssi vykony. Pry se to ma jednou az dvakrat za rok protocit. Na dva takove motory jsem nemel cas a zdravi se jim venovat, takze uvidim, co udelaji po dvou letech stani.

Jiny diskutujici navrhoval upravy benzinovych stroju pro armadu. V zasade slo o to, aby sel zaplavit karburator lihem. Proste koupit, rozebrat, predelat to, co vyrobce zkurvil … Pro armadu to bude dobre reseni. Na zelene louce tesne po utoku nepritele plynove potrubi neni a tlakove flasky s propanbutanem maji take sve nevyhody, za ktere stoji se s tim benzinem srat. Ale ve valce mas fyzicky zdatne lidi, kteri maji befelem jen jeden jediny cil – rozchodit to. V byte mas ospaleho cloveka, ktery vi, ze kdyz to nenatoci, tak mu rozmrzne zradlo v mrazaku a chce to mit rychle za sebou a jit zase spat/chlastat/do prace a ne s tim stravit trictvrte hodiny casu.

Obecne si myslim, ze zakladem zalohovani jsou baterky, protoze typicke spotrebice dneska odebiraji jednotky az desitky Wattu a centralu vubec nevyuziji. Centralou se pak daji jednou za cas dobijet baterku. Samotna centrala ma podle me smysl hlavne na praci s elektrickym naradim a podobne.

Reseni, ktere vydrzi asi nejdele bez vymen casti je baterie NiCd akumulatoru, ktere napaji 12 V, nebo 24V spotrebice. Kdyz se vybiji moc, tak natocis centralu na plyn, nabijes NiCd, chcipnes centralu. A vsechno zase bezi z tech NiCd. Kdyz dochazi, natocis centralu…

Snad to nekomu pomuze se trochu zorientovat v problematice.

Pripominky od ctenaru na IRC

– stavět nabíječku ze svářečky mi přijde jako strašná hovadina když se za litr dá koupit tohle: https://www.tme.eu/cz/details/erpf-400-24/zdroje-napajeni-pro-led/mean-well/
Výkon: 400W
Výstupní napětí: 21.6…26.4V DC, 24V DC
Výstupní proud: 16.7A
Napájecí napětí: 90…264V AC, 127…370V DC

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 0 comments
Prepravni sluzby – pro koho vlastne jsou?

Prepravni sluzby – pro koho vlastne jsou?

Neco me pred chvili vzbudilo. Lezim v posteli a prohlizim si obrazky na imguru. Najednou zvonek – asi postak, nebo nejaky jiny dopravce. Rychle vstavam a hledam nejake trenky, abych mu nesel otevrit uplne nahy. Nenachazim trenky, tak si beru misto fikoveho listu alespon mikinu. Jdu ke dverim, oteviram a tam nikdo, melodie v domovnim zvonku jeste nedohrala. O padesat metru dal vidim odjizdet auto DPD. S holym zadkem vybiham na ulici, jednou rukou si drzim mikinu okolo pasu a druhou mavam s tim, ze me snad uvidi v zrcatkach. Mizi za zatackou.

O nekolik minut pozdeji prijizdi, vynda balik a se slovy: “ja mam na predani baliku dve minuty” ihned odjizdi.

Pokud nekecal, tak je hovado jenom on (alespon minutu po zazvoneni pockat mohl – i kdyby v aute), ale i jeho nadrizeni, kteri mu prikazali takovou kriplovinu. Opet se ukazuje, ze naprosta vetsina prepravnich sluzeb je naprosto nepouzitelna pro bezneho cloveka.

Pokud chodite do prave, mate smulu. Odpoledne neprijede nikdy nikdo.

Pokud mate to stesti, ze u vas doma pracuje nekdo z domova, mate nejakou sanci. V pripade DPD musite zjevne pracovat venku pred barakem. V pripade PPL musite byt ranni ptacata pripravena okamzite hrabnout po telefonu mezi osmou a devatou rano a popovidat si s ridicem. To, ze ridic dostal vsechny informace (ze budete urcite doma, ze ma zazvonit a kde to je) vam nepomuze, on si proste potrebuje popovidat, jinak se na to vybodne.

Oblibene triky PPL

– Napsat, ze zakaznik zasilku odmitl. Ve 22:10 vecer v praci, kde tou dobou nebyl ani vratny. Na telefon nikdo nezavolal.
– Vubec se nepokusit o doruceni, prestoze na adrese nekdo je kazde dopoledne (kdyz jsme na dovolene, tak si nic neobjednavame, ze).
– V pripade, ze je zasilka oznacena jako firemni, nedorucit vubec a nenechat to ani na vydejne. To vse pres opakovane upozorneni, ze me opravdu nemusi budit dvakrat a staci zazvonit az prijede, protoze cely nasledujici tyden bude nekdo doma.
– Dorucit do ulice se stejnym nazvem ve vedlejsi obci, po zjisteni tohoto stavu prohlasit, ze prijet nemuze (bylo to asi kilometr a pul daleko, jak jsem pozdeji zjistil na mape).

Oblibene triky Ceske Posty

– Nepokusit se vubec dorucit (to jsem videl na trech ruznych mistech vzdy s nekym, kdo pracoval z domova, nebo byl v duchodu).
– Vhodit az druhou vyzvu, aby mel clovek mene casu na vyzvednuti.
– A ted prijde majstrstyk – NEUDELAT NIC!. Ani pokus o doruceni, ani vyzva, proste nic. Cekate na balicek a pokud vam odesilatel nedal trasovaci cislo a pravidelne ho nekontrolujete na jejich webu, nemate zadnou sanci dozvedet se, ze balicek lezi na poste. Stiznosti nepomahaji.
– Poslat balicek okamzite zpet. V podeli odeslete, ve stredu ho mate zpet. Po reklamaci a znovuzaslani (nastesti na naklady posty) s napisem: “Pokud balicek nechcete dorucovat, alespon ho prosim ulozte na beznych 14 dni, prijemce ma trasovaci cislo a ceka na nej!” byl zpet zase za tri dny! Behem druhe reklamace prohlasili, ze: “Ta adresa jsou koleje a proto tam musi byt napsano koleje, jinak to posleme hned zpatky.” Nevim, co je tak specialniho na kolejich v Brne, ale hadam spis, ze na poste 60200 jednu dobu zamestanavali asi dva roky chovance ustavu pro choromyslne. Kazdy balicek posilany na studentske koleje kamkoliv jinam po CR dosel bez problemu.

Pokud mate firmu s vratnym, nebo sekretarkou, kteri sam sedi a prebiraji zasilky, tak to asi bude fungovat pekne. Chodite-li do prace, pracujete, nebo spite, mate zjevne smulu.

Jedine dve sluzby, se kterymi jsem dosud nemel problemy jsou Zasilkovna a Geis (ale ti mi dorucovali jenom par balicku). Pak se vsichni divi, ze si lide vyzvedavaji zbozi na eshopech osobne (hledejte* na idnes.cz “Češi víc nakupují na síti. Zboží si vyzvedávají osobně, aby ušetřili” – clanek je starsi, ale v poslednim roce jsem videl dva podobne). To neni kvuli tomu, aby usetrili, ale kvuli tomu, ze pokud chodite do prace, kde by zamestnavateli vadilo prebirat vase zbozi, mate na vyber postu (pokud u vas alespon nejak funguje), Zasilkovnu a osobni vyzvednuti. Mate-li smulu na postu, ktera zavira v pet, jednoho cloveka odbavuje dvacet minut a pred vami je bezne 3-5 lidi, je osobni vyzvednuti casto mensi opruz i kdyz musite jet dvacet kilometru daleko.

*) Clanky 11 a 13 prosly a nemel jsem cas studovat, jestli muzu, nebo nemuzu linkovat zpravodajske servery. Takze je nelinkuji. Pokud mate odkaz na pravni rozbor situace v ceskem, slovenskem nebo anglickem jazyce, budu rad za odkaz v komentari.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 2 comments

Apple ani Google nema problem s aplikaci na omezeni volneho pohybu zen v Saudske Arabii

Apple mel problem s povolenim emulatoru Commodore 64 na svem Apple Store, protoze by na iPhone mohlo jit naprogramovat neco, co Apple neschvalil. Nicmene aplikace, ktera umoznuje muzum v Saudske Arabii nastavit, kam smeji zeny cestovat, je pro ne zjevne zcela v poradku.

Google bezne blokuje aplikace kvuli nazvu, ale aplikace, ktera vypada jako rekvizita z nataceni The Handmaid’s Tale pro ne take neni zadnym moralnim problemem. Mozna to souvisi s odstranenim jejich firemniho motta Don’t be Evil (v prekladu Nebud Zly).

Pokud jste si stihli pripravit sacek (nebo radeji kbelik) na zvraceni, muzete si o aplikaci Absher precist neco malo cesky a o neco vice anglicky.

Pokud vam neprijde normalni, aby zapadni firmy podporovaly takove chovani statu vuci vlastnim obcanum, zvazte prosim jejich bojkot a sireni tohoto textu.

Nekolik hashtagu pro pouziti na twitteru: #boycottsaudi #boycottapple #boycottgoogle #Absher

Je pravda, ze uplny bojkot sluzeb a vyrobku Google a Apple zaroven je velmi obtizny. Ale lepsi castecny bojkot, nez zadny. Co muzete udelat samozrejme zavisi na mire vasi zavislosti na technologiich techto firem a schopnostech poprat se s alternativnimi technickymi resenimi.

Nekolik clanku v anlictine o tom, jak se vyhnout pouzivani Google.

Vyhledavani

Napiste ve Firefoxu do adresniho radku about:preferences#search a v sekci Default Search Engine zmente vyhledavac na jiny. Ja pouzivam DuckDuckGo.

Prohlizec/Browser

Pouze Firefox. Prohlizece od Microsoftu budou pracovat na Google jadre.

Gmail

Pokud nemate vlastni mailserver, tak muzete zkusit treba mail na seznam.cz.

Mapy

Online mapy najdete na mapy.cz. Offline mapy (bez pripojeni k internetu) nabizi seznam.cz jako aplikaci pro Android (ano jsme zase u toho Googlu), pro Linux jsou svobodne Openstreetmaps treba v aplikaci foxtrotgps. Dalsi aplikace (vcetne tech, ktere by mely bezet na Windows) najdete tady.

Sdilene dokumenty

Seznam editoru na Wikipedii.

Telefony a tablety

To bude ten nejvetsi problem. Pokud nepotrebujete smartphone, muzete pouzit nejaky stary (nebo novy a maly) telefon. Vetsina lidi ale smartphone vyuziva. Daji se koupit tablety s Windows (zkusenosti s nimi nemam), kapesni subnotebook i s GSM modulem Gemini, subnotebook bez GSM GPD Pocket a GPD Win 2.

Vyber zarizeni je maly a pokud trvate na tom, ze primo v zarizeni bude i telefon, tak jeste mensi. Najit maly telefon na ebay, nebo na ceskem webu neni zadny problem (na dotaz “velmi male telefony” mi DuckDuckGo.com vratil hromadu odkazu pocinaje timto.

Ale i kdyz si nechate svuj Android, nebo iPhone, muzete se stale zapojit do bojkotu treba nenakupovanim a nevyuzivanim aplikaci od obou firem.

Tento text muzete libovolne sirit a prekladat do dalsich jazyku.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 3 comments