Tento text je kompilat z diskuze a rad na jednom IRC. Takze se prevazne venuje potrebam jednoho tazatele a neni kompletni. Autor se zrika jakekoliv zodpovednosti za mozne nasledky nepochopeni tohoto textu. Pokud nevite, co a proc delate, nedelejte to prosim, dokud se to nedozvite.
Baterky
Olovo (Lead Acid)
Klasicka volba, jsou na to stavene vsechny menice, UPSky a dalsi veci. To je taky jedina vyhoda. Chcipne to brzy a to i kdyz koupis trakcni a ne startovaci. Ma smysl mit startovaci pokud je mas od kamaradu z aut zadarmo a casto je obmenujes. Ma smysl mit trubkove olovene baterie (stanicni), ktere pry vydrzi 20-30 let, ale kde je vzit? Cetl jsem o nich v jedne knize. Olova maji jeste 2 vyhody oproti NiCd – snadno poznas, ze jsou nabite (zmeris napeti) a nemaji memory efect. Nicmene nesnasi hluboke vybiti, vybite sulfatuji (coz by pry mel resit desulfator https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=40&t=516). Daji se nabijet i velmi malym proudem. 1/20 – 1/50 kapacity je bez problemu. V mraze by mely byt dost nabite na to, aby elektrolyt nezmrzl (cim nabijejsi, tim vice kyseliny sirove v elektrolytu) a smi se nabijet jen malym proudem.
Kdyz se skladuji nenalite a nikdy nepouzite, tak vydrzi dlouho, ale to uz se dneska snad ani neprodava. Asi nejlepsi cesta je koupit trakcni uzavrene olovo a menit po 2-4 letech.
NiCd otevrene
Nekdy se take oznacuji NiFe (skutecne NiFe funguji podobne, ale myslim, ze prakticky vsechny dnes sehnatelne uz jsou asi NiCd). Priklad: Ferak NKN250, NKT100 a podobne. Kdyz si je poridis, tak mas doma otevrenou pixlu s koncentrovanym louhem draselnym. Ale on v zasade nic nedela, jenom krystalizuje okolo kontaktu. Kdyz na to sahas, je dobre si pak umyt ruce, ale nespecha to, za par minut se nic nestane (samozrejme bych si ty prsty pak nestrkal do ci a podobne). Na druhou stranu – nekdo to vyhodil z jesterky, kde to 20 let jezdilo, do hnoje. Ty to po deseti letech na tom hnojisti najdes, vyhrabes, umyjes, vyplachnes destilkou, nalijes a maji porad 50% kapacity. Hluboke vybiti, prebiti, vsechno tomu je jedno. Jsou tezke a velke (nekolikrat vetsi a dokonce i tezsi, nez olova). Nedaji takovy proud jako olovo (ale to nepotrebujes). Maji samovybijeni asi 1%/den (nabite vic, pri vybiti pod cca 70% mene). Jednou za cas je v manualu od Feraku doporucuji prebit 200-300% naboje, aby se probublaly. Detekce nabiti je problem. Napeti pri nabijeni je vyssi, nez u olova a pri vybijeni nizsi, takze prodavane menice delaji picoviny a zatim jsem nevidel zadny, ktery by sel nastavit. Obchazi se to blbe – nekdo pridava 21. clanek na 24V, ale pak se zase mene nabiji. Kokoti vyrobci delaji vsechno jenom na olovo, ktere nevydrzi. Dalsi nevyhoda je pry, ze potrebuji velky proud na nabiti. Ja to nabijim malym a nejak to funguje, ale ja to mam zatim uplne provizorne, protoze jsem na to nemel cas. Je v tom 20 let stary zakarbonatopvany elektrolyt a kapacita je nekde pod 1/20 nominalni. Az se nedostanu k vymene elektrolytu, tak sem pridam, na jakou kapacitu jsem se dostal. Pozor – NIKDY JE NESMIS VYLIT NABITE!!!! – muzou zacit horet! Ale vybit se daji proste zkratem kusem zelezneho dratu. Jsou odolne, ale musis letovat vlastni obvody a mas louhove krystaly okolo baterek.
LiION a LiFePO4
Drazsi, mensi, lehci, uzavrene. NIKDY ZA ZADNYCH OKOLNOSTI JE NESMIS PREBIT!!!!, uz 2-3% prebiti je znici, das tam vic a muzou zacit horet. LiION jsou v tom horsi. Hluboke vybiti je nici. Nabijeni v mrazu je nici (ale to se ti v komore v panelaku asi nestane). Je kriticky nutna BMS na kazdy clanek!!!! a to i v pripade, ze ti prodaji 12V 4-clanky LiFePO4 a budou tvrdit, ze ne. Lzou. Casem se to rozbalancuje, pak se jeden clanek zacne prebijet, zacne ztracet kapacitu, tim se bude prebijet vic a za chvili to muzes vyhodit. LiION nemusis udrzovat vubec, jenom je musis na zacatku zaplatit a pak mit BMS. Nabijeni velmi malym proudem (i 1/100 kapacity) neni problem.
Dalsi
Existuji i dalsi technologie, ale jsou bud nevhodne, nebo nedostupne, pripadne oboji
Hlinik-vzduch a zinek-vzduch – nedari se nabijet.
Stribrozinky – vydrzi max 200 cyklu a max 2 roky od naliti.
Sira-sodik – provozni teplota tusim 200-300 degC
ZnBr – Zkusenosti se stavbou nemam, budu rad za kazdou informaci https://www.youtube.com/watch?v=CvSYlMtY1Cg
Morska voda, jako elektrolyt – byly na to nejake startupy v USA, ale neda se o tom temer nic najit
HE3DA – ceska firma, ktera pokud vim zatim nic nevyprodukovala a o jejich duveryhodnosti mam znacne pochyby od te doby, co jsem videl rozhovor s majitelem, ktery si stezoval, ze nemusou postavit prototyp, protoze nemuzou sehnat hlinikovou zavitovou tyc o nejakem normalnim prumeru (tusim, ze 10mm). Stal pri tom v arealu v Letnanech, 10 minut autem od (tehdy jeste existujici) Ferony, kde mohl koupit i hlinikovou tyc, i zavitove oko (a pripadne sverak, pokud v dilne nemeli) a do hodiny mohl mit prvni zavitovou tyc a do dvou hodin tech 5-10 kousku, co na prototypy zjevne potreboval.
Co si rozmyslet
(protoze to ovlivnuje potrebnou kapacitu a technologii baterek)
Rozmysli se, kolik penez za to chces dat na zacatku a kolik do toho jsi ochoten cpat prubezne. Jsi ochoten bastlit a starat se o to, nebo to chces bezudrzbove? Jaky chces spickovy vykon (bacha – lednicka vyzaduje pro rozjezd 1500 W+ i kdyz pak zere 50 W) a kolik to ma mit kWh? Budes odebirat 230 V AC, nebo mas vsechno na DC (picoPSU pro pocitac, DCDC z Ciny pro notebook, 22 V pro LEDkove osvetleni, etc – usetri dost energie, ktera byu se ztratila na ucinnosti a na idle proudu menice).
Rozmysli si odber – kolik pocitacu a jakych (muj server s 6 W TDP CPU a 2x 4 TB disky zere asi 25 W, ale normalni pocitace zerou 50-300 W a herni i 1000 W). Lednicka vezme cca 1 kWh/den hadam (mam ji doizolovanou polystyrenem, takze presne nevim, co by vzala bez toho), ale ma peaky 1500 W+. Mobil zanedbame. WiFi AP 5-15 W, notebook 20-75 W, desktop klidne 300 W+. svetla – budes mit LEDky, nebo usporky? Pokud LEDky, jsi je ochoten a schopen predelat na 12/24 V, nebo trvas na 230 V AC?
Pokud jsi ochoten prejit se vsema spotrebicema na DC (jedno napeti vladne vsem), tak vyrazne usetris na klidovem proudu menice – nektere mrchy konvertory DC->AC zerou i 40-50 W (40 W: UPS 750 VA, 50 W: 4 kW menic modifikovany sinus). Budes zapinat menic jenom pro lednicku, nebo pripadne rucne kdyz ho budes potrebovat (vrtacka, apod.)? Pro lednicku budes muset koupit aspon 2 kW zdroj (to jsem nekde cetl, ja mam jenom 1.6 kW a funguje, ale je kratkodobe pretizitelny asi az na 3 kW a docela odolny). Ten zdroj bude muset byt bud takovy, co obcas zkousi, jestli je pripojena zatez (treba 1x/sekundu) a mezi tim nezere, nebo ho proste budes nejakym arduinem / RPi Zero jednou za 20 minut na minutu zapinat a kdyz nabehne lednicka, tak ho nechas bezet, dokud lednicka pobezi. Detekce odberu lednicky bude na DC strane trivialni – ten privodni drat bude mit minimalne 0.1 V ubytek, takze primo do ADC arduina :-).
Kolik energie musi baterka dokazat dodat?
Pro DC reseni se proste sectou vsechny odbery a jak dlouho je to muzi udrzet. Priklad 1: Wifi AP 10 W 10 hodin a LED svetla svetlo 3 W 5 hodin da dohromady 10*10+5*3 = 115 Wh
Pro AC reseni je nutne pripocitat ucinnost menice (typicky 80-90%) a klidovy odber. Priklad 2: 100W menic napaji Wifi AP 10 W, tkere ma bezet 10 hodin a 3W LED svetla na 230 V, ktera maji bezet 5 hodin. Ma klidovy odber 2W (to se musi zmerit) a ucinnost 90%. (10*10+5*3+2*10)/0.9 = 150 Wh a to je zatez uplne stejna, jako v prikladu 1.
K obema predeslym prikladum si pridame lednicku. Nejdrive ji zapojime naivne, pak lepe a nakonec dame vsechno krome lednicky na DC.
Priklad 3 – s naivne zapojenou lednickou: Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na 230 V 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Menic ma 2 kW a klidovy odber 25 W a ma ucinnost 80%. Muj mrazak zere 0.8 kWh/den a muj 4 kW menic ma klidovy odber 50 W, kamaradky 2.5 kW menic ma ucinnost 80 % pri odberech okolo 100 W, takze hodnoty jsou zhruba realisticke. (10*10+3*5+800/24*10+25*10)/0.8 = 872.92 Wh blba lednicka zvedla spotrebu 872.92/150 = 5.82 krat, ale ve skutecnosti znacnou zast z toho sezral menic, jak uvidime dale. clen 800/24*10 je 800 Wh odberu lednicky za den (24 hodin) prepocitany na pozadovanych 10 hodin.
Priklad 4 – s lednickou s vlastnim menicem: Zase mame Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na 230 V 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Ale tentokrat je AP a svetlo na 100W menici z prikladu 2 a lednicka na vlastnim menici z prikladu 3, ktery se zapina jen, kdyz je potreba. (10*10+3*5+2*10)/0.9 + 800/24*10/0.8 = 566.67 Wh a to je o dost lepsi, nez minula hodnota. Zanedbal jsem vlastni odber velkeho menice (ktery pobezi jenom tech par desitek minut, co pobezi lednicka) a odber ridici eletroniky velkeho menice.
Jak takovy velky menic ridit? Jedna z moznosti je nastelovat termostat v lednicce na nizsi teplotu (treba 4 stupne) a dat do ni vlastni termostat na teplotu, kterou v nmi mit chceme (treba 6 stupnu) a tim spinat menic. Tohle reseni mel na webu nejaky spanel, tkery takto udelal pro svuj solarni system superuspornou lednicku z pultoveho mrazaku. Vypinani a zapinani menice je jednoduche – menic ma vypinac, Vypinac staci vykuchat a dat misto nej kontakty termostatu (nebo kontakty rele).
Dalsi moznost je zkusmo jednou treba za pul hodiny lednicku zapnout a pokud se rozjede, tak ji nechat bezet. To zvladne treba arduino. Merit, ze lednicka bezi jde podle ubytku napeti na privodech k menici, magnetickym senzorem (hallova sonda), optoclenem priopojenym paralelne ke trojici seriove zapojenych usmernovacich diod v uhlopricce usmernovaciho mustku, to cele seriove s lednickou (bacha, tady uz pracujes se sitovym napetim a muzes se u toho zabit, kdyz nevis, co delas!). Jedno varovani – pokud na Wikipedii objevis merici transformator proudu, ta na nej prosim zase hodne rychle zapomen! Ne, ze by se na to uplne nehodilo, ale po rozpojeni sekundaru se naindukuje obrovske napeti, trafo muze zacit horet kvuli ztratam v zeleze. Neni to dobra hracka pro lidi, kteri nevedi, jak funguje.
Priklad 5 – s lednickou a zbytek na DC: Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na DC 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Menic ma 2 kW a klidovy odber 25 W a ma ucinnost 80%. (10*10+3*5) + 800/24*10/0.8 = 531.67 Wh a to je o dost mene, nez v priklade 3, konkretne o (872.92-531.67)/8.7292=39.1 %.
Dalsi vec je, ze LiION bys nemel vybijet vic jak o 70% a nemel bys je nabijet naplno. Takze pro LiION je potreba si vsechny priklady vydelit 0.7, aby ty baterky mely slusnou zivotnost. Prikald 5 ma spocitanou spotrebu 531.67 Wh, takze je potreba baterka 531.67/0.7 = 759.53 Wh.
Kapacita baterky klesa s rostoucim vybijecim prousem – jmenuje se to (anglicky) Peukert’s law. Cp=I^k*t, kde Cp je kapacita, I vybijeci proud, t cas a k je exponent – pro olovo 1.1-1.3 (1.05-1.15 pro AGM, 1.1-1.25 pro gel a 1.2-1.6 pro mokre), roste se starim baterie. Pro ostatni technologie baterek nevim.
Kapacita baterky take klesa s teplotou. Klidne na pulku, nebo nize. Idealni je mit baterky v pokojove teplote (vyjma skladovani lithii, ktere je v pripade jejich nepouzivani lepsi mit v lednicce – modelari to pry delaji, ale notebook, ani telefon bezne do lednicky nedavas).
Vykonove spicky musi prezit elektronika a baterky musi dokazat dat ten proud. Pro extremne kratke spicky (jako je rozbeh lednicky) by se mozna daly pouzit i superkondenzatory, ale nezkousel jsem to. Superkondenzatory snesou maximalne 2.5-2.7 V na kus (podle vyrobce) a musi mit balancovaci omezovaci obvody. Zajimave je, ze ke kazdemu clanku olovene baterky lze paralelne pripojit superkondenzator bez omezovace (pokud nevadi, ze neni idealne vyuzit). Ale vetsina prodavanych akumulatoru nema jednotlive clanky vyvedene.
Celkovy odber energie urcuje kapacitu akumulatoru, zatimco spickovy odber urcuje provedeni akumulatoru a maximalni vykone menice.
Doporucuji treba zkusit jeden den merit spotrebu veci, ktere skutecne pouzivas.
Napeti baterky
V zasade prichazi v uvahu 12 V, 24 V a pro vyssi vykony (rekneme pres 2-3 kW dlouhodobejsiho odberu – tim nemyslim 0.3 sekundy rozbehu lednicky) 48 V.
Vyhody 24 V jsou:
– levnejsi menice na 2 kW
– 3 LiION / 12 V a 6 LiION / 24 V je pro olovocentricke vyrobce male napeti. 7 LiION / 24 V funguje vyrazne lepe (pulka baterky se dela blbe :-))
– Pro jednoduche LED osvetleni, kde proud LEDkou ridi jenom tranzistor a odpor potrebujes 1-2 V ubytku napeti. 9.9 V LEDka na 12 V baterce ma timpadem nizsi ucinnost, nez 2 x 9.9 V LEDka na DCDC menici na 22 V napajenem z 24 V baterky (tim mam osvetleny cely barak).
– Notebooky maji typicky 15-20 V (Asus EEE 12 V, iBook G4 24 V), takze z 24 V baterky staci levnejsi a jednodussi DCDC stepdown s ucinnosti okolo 95 %, z 12 V bys potreboval buckboost s ucinnosti okolo 90 %, nebo step-up, ktery z Ciny NEDOPORUCUJU pokud chces, aby ti notebook prezil (nastavil jsem 30 V, pri kazdem druhem zapnuti dostal 75 V …).
Vyhody 12 V jsou:
– na kazde benzince do toho maji zarizeni do auta (ale na 24 V jsou zase nakladaky, takze to neni takovy problem)
– da se vytahnout autobaterka z auta a pouzit, pokud mas auto
Prakticky priklad
, ktery vychazel z odberu cca 300W behem 10 hodin zkrz menic s ucinnosti 90% a pouziti LiION baterek na 24 V.
300*10/0.9 = 3333 Wh ale protoze smis vybit jenom 70 %, tak 3333/0.7 = 4761 Wh Takze rekneme ze chces baterky 5kWh a 7 clanku v serii. 5000/3.7/7 = 193.05 Ah – takze 7x200Ah. Muzes tam dat nove drahe treba Winstony z i4wifi, nebo stare 18650 a podobne koupene na bazosi – i ty nejhorsi clanky daji 0.3 C a to je 5000*0.3 = 1500 W kontinualne, takze jsi v klidu i s lednickou.
Co je 0.3 C? Kdyz ma baterka kapacitu 1 Ah, tak 1 C je jedna kapacita, takze 1 A. Naivne to je odber, ktery vybije akumulator za 1 hodinu. Prakticky se kapacita akumulatoru casto udava pro vybijeni 5, 10, nebo 20 hodin a v takovem pripade samozrejme akumulator nevydrzi dodavat proud/vykon 1 C celou hodinu, protoze s odberem kapacita klesa.
BMS
Ja mam v aute BMS na elektrokola od http://evracing.cz/ – pred par lety stala snad neco pres 8000 Kc, da se nastavit maximalni i minimalni napeti (bacha – ignoruj katalog vyrobce a nejdi pres 4.10 V/clanek!!! jinak sice dostanes kapacitu o par procent vyssi, ale vyrazne snizis zivotnost). S jinymi BMS nemam zkusenosti – chci postavit neco na 24 V se dvema arduinama propojenyma optoclenem, ale zatim jsem se k tomu nedostal.
Nabijeni
Asi to chces nabijet vykonem aspon 500W, spis 1000W, aby se to nenabijelo 10 hodin (zase bych to neprehanel a necpal do toho treba 5 kW kvuli zivotnosti baterek, nehlede na to, ze to neda 16 A jistic). Zdroje z eBaye to nedaji. Koupis 12 A CCCV (constant current constant voltage), dostanes 7 A, kdyz mas dobry den. Zdroje, co nejsou CCCV a maji podle cinskeho prodejce “omezeni proudu” jsou bullshit. Never cinanovi – zdroj shori driv, nez cuknes rukou z baterky zpatky. Takze si bud zdroj postavis sam a nebo jsem presvedcen, ze to pujde ojebat za pomoci nejlevnejsi Lidl_levne svarecky s rozptylovym trafem. Myslim takovou tu krabici s velkym kulatym tocicim cudlem, ve ktere neni krome trafa, pojistky a pripadne vetraku nic. Za svareci trafo (ktere samo omezi proud podle nastavni cudlu) se musi dat usmernovac. Svarecka me stala par stovek v bazaru. Usmernovac je kriticky nutny, ale levny. Svarecku vypnes __OPTOTRIAKEM__ na __PRIMARNI__ strane. To znamena, ze se hrabes v sitovem napeti a pokud se na to necitis, nech si od nekoho udelat krabicku, do ktere jde signal z arduina a ona spina zasuvku svarecky. Rele nepouzijes proto, ze BMS to zapne, napeti vzroste, BMS to vypne, napeti klesne … a takto cykluje treba po sekunde a postupne se interval vypnuti prodluzuje. Rele by vetsinu casu cvakalo a navic by spinalo obri trafo, takze by moc dlouho nevydrzelo a pokud by selhalo privarenim kontaktu, nasledovala by destrukce baterek a mozna pozar. Optotriak pouzijes kvuli ruseni samozrejme se spinanim v nule. Bud das par stovek za SSR (solid-state-relay), nebo 30 Kc za S21MD4TV (MOC2030 je snad take spinany v nule, bude to v katalogu), s nim do serie 75 ohm odpor a tim sepnes gate nejakeho velkeho triaku za 10 Kc, ktery da 10-30 A. Ten velky triak patri pres slidovou podlozku na chladic. Pod stoubek se dava mala kulata plastova podlozka. Bez podlozek by na chladici bylo 230 V AC a to neni prakticke a vetsinou ani bezpecne. Optotriak sepne signal pro kontrolku z BMS – jenom je potreba mu dat do serie odpor. Ten optotriak co jsem jmenoval ma na vstupu LEDku 1.6 V a asi 5 mA, takze pro 5 V vystup R = (5-1.6)/0.005 = 680 ohmu – neco mezi 470 a 680 vyhovi. Pokud by ses rozhodl pouzit LiFePO4 misto LiION, tak jich misto 7 budes mit asi 8-9 v serii, na BMS budou nastevena nizsi napeti … a zbytek je stejny. Prakticke zkusenosti s LiFePO4 nemam.
Tepavy nevyhlazeny proud ze svarecky s usmernovacem je baterkam uplne jedno. Nabijim tak auto uz 5 let (ne svareckou, ale jinym transformatorem). Maximalni proud nastavis pri maximalnim vybiti, s rostoucim napetim baterek bude klesat. Zacni ho pro jistotu nastavovat s nejakym seriovym odporem, plotynkou elektrickeho varice, velkou klasickou zarovkou (s wolframovym vlaknem), nebo necim takovym at v pripade problmu neznicis baterky.
Prepojeni mezi zalohovanim a provozem
Pokud fakt musis mit AC, tak se musis rozhodnout, jestli sinus, nebo levnejsi modifikovany sinus … na ten mi zatim chodilo vsechno, ale lednicku jsem na nej snad nezkousel. Nicmene muzu to nekdy zkusit a jsem presvedcen, ze to motoru bude zcela jedno, jenom bude hlasitejsi.
Asi nejjednodussi je koupit menic, ktery ma DC i 230 V AC vstup a sam si ho prepina (230V AC ma typicky prednost), ale ten bude drazsi. Prepojeni relatkem jsem jednou realizoval se 125 W menicem pro cerpadlo kotle a chodi to doted. Ale pry se to nedoporucuje, aby se sit nahodou nedostala z 230V strany do toho menice a neznicila ho. Jedine fakt bezpecne je rozfazovat to na vic kroku: 1. odpojit 230V (rele/optotriak), 2. prepojit DVOJITYM!!! rele na menic, 3. zapojit menic jeho vypinacem (na ktery muzes dat paralelne rele, aby to zapojili arduino/RPi). Dvojite rele tam musi byt proto, ze 99 % tech menicu ma 10 ms fazi na jednom polu a 10 ms na druhem, takze je oboje faze a tim se musi nezbytne kriticky nutne prepojit oboje. Zjistil jsem to tim tezsim zpusobem. Ale dvojite rele je uplne normalni soucastka.
Dalsi dobra vec je neposilat 230 V AC zpet do site (to plati i pro centraly). Jednak tim potencialne davate sousedum energii zadarmo a druhak tim muzete zabit nekoho, kdo se to snazi opravit a proto to cele vypnul. A mysli si, ze to je vypnute.
Centraly
Centralu po zkusenostech s benzinem doporucuju jedine na LPG. Sice jsem ji zatim nezkousel, ale mel jsem dve auta na LPG, tkera bez problemu chytla i po mesicich stani (jedno snad po roce a pul, nebo dvou a to nemelo vstriky, ale smesovac). Benzinovou centralu po par mesicich nenastartujes. Koupil jsem fungl novy motor Honda GX_neco – asi 2.2 kW, ctyrtakt (dvoutakty jsou jeste horsi – oddeli se olej od benzinu a zreaguje s biosrackou, ktera je povinne v benzinu). Nalil Natural 95, skubnul a chytlo to napoprve, nebo max napodruhe. Testoval jsme na tom 14 dni nejaky generator. Pak jsem na to prestal mit cas a hodil to na 3 mesice do garaze. Na zacatku listopadu jsem chtel zkusit, jestli lidi fakt nekecaji, ze to je problem nastartovat. Venku cca +5 degC. na stridacku jsem startoval dva stroje. Po hodine jsem tam v tech peti stupnich byl jenom v propocenem tricku a nic nebezelo. Pak se to poprve prevalilo, jako ze by chtelo a chciplo. Trvalo mi asi hodinu a ctvrt, nez jsem to donutil bezet. Nejdriv naprazdno, hulilo to jak lokomotiva a vyzadovalo sytic na maximum. Postupne se to rozhelo. Vyjel jsem stary banzin a nalil do toho nejaky super drahy benzin asi za 45kc/l bez biosracky a s tim to dalsi rok v lete chytlo. Ale obecne ani to neni zarucene – aditiva z odpareneho bezninu pry zajebou trysky v karburatoru. Takze bys to bud musel poustet pravidelne – 2x mesicne – a nebo to po kazdem pusteni rozebrat a vycistit a ulozit. Dalsi diskutujici tvrdil, ze mu funguje odpojit privod benzinu do karburatoru a zaplavi karburator lihem. Ja s tim zkusenost nemam. Takze centralu bych porizoval jedine na LPG. Prodava Heron, na eBayi meli nastavec na karburator na LPG/NG (Natural Gas = zemni plyn). Jestli mas zemni plyn, muzes ho zkusit. Doufam, ze neradim blbe a ze tam neni nejaka jina zrada.
Ohledne nafty, cetraly jsou drazsi, typicky na vyssi vykony. Pry se to ma jednou az dvakrat za rok protocit. Na dva takove motory jsem nemel cas a zdravi se jim venovat, takze uvidim, co udelaji po dvou letech stani.
Jiny diskutujici navrhoval upravy benzinovych stroju pro armadu. V zasade slo o to, aby sel zaplavit karburator lihem. Proste koupit, rozebrat, predelat to, co vyrobce zkurvil … Pro armadu to bude dobre reseni. Na zelene louce tesne po utoku nepritele plynove potrubi neni a tlakove flasky s propanbutanem maji take sve nevyhody, za ktere stoji se s tim benzinem srat. Ale ve valce mas fyzicky zdatne lidi, kteri maji befelem jen jeden jediny cil – rozchodit to. V byte mas ospaleho cloveka, ktery vi, ze kdyz to nenatoci, tak mu rozmrzne zradlo v mrazaku a chce to mit rychle za sebou a jit zase spat/chlastat/do prace a ne s tim stravit trictvrte hodiny casu.
Obecne si myslim, ze zakladem zalohovani jsou baterky, protoze typicke spotrebice dneska odebiraji jednotky az desitky Wattu a centralu vubec nevyuziji. Centralou se pak daji jednou za cas dobijet baterku. Samotna centrala ma podle me smysl hlavne na praci s elektrickym naradim a podobne.
Reseni, ktere vydrzi asi nejdele bez vymen casti je baterie NiCd akumulatoru, ktere napaji 12 V, nebo 24V spotrebice. Kdyz se vybiji moc, tak natocis centralu na plyn, nabijes NiCd, chcipnes centralu. A vsechno zase bezi z tech NiCd. Kdyz dochazi, natocis centralu…
Snad to nekomu pomuze se trochu zorientovat v problematice.
Pripominky od ctenaru na IRC
– stavět nabíječku ze svářečky mi přijde jako strašná hovadina když se za litr dá koupit tohle: https://www.tme.eu/cz/details/erpf-400-24/zdroje-napajeni-pro-led/mean-well/
Výkon: 400W
Výstupní napětí: 21.6…26.4V DC, 24V DC
Výstupní proud: 16.7A
Napájecí napětí: 90…264V AC, 127…370V DC
Komentare