zelenohlav

Jak jsme staveli patra

Usinam ve spacaku a najednou neco bzuci. Zni to jako komar, ale co by tady delal? Nespim v lese, ale par metru pod zemi v uzavrenem krytu. Pak to na me pristalo. Rozsvitim a v mistnosti skutecne nachazim dva komary. Po case se mi je dari i zabit.

Pro ziskani prostoru se mi povedlo mistnustku na spani prilehajici k serverovne prepazit vodorovne (kanal byl sice velky, ale najem take, takze abychom se na to jako studenti dokazali slozit, bylo nutne trosku setrit mistem). Jako stavebni material bylo pouzito nekolik palet dvou ruznych typu a dvere rozstipane v mistech, kde mel byt zamek (staly oprene o zed mozna uz od padesatych let). Prehradit vodorovne mistnustku 1.2×3 metry neni nic sloziteho, staci mit par fosen dlouhych 1.2 metru. Ale ty nebyly. O tom, ze bychom je snad koupili ani nikdo neuvazoval. Jednak kde a druhak za co. Platby za elektrinu byly o dost vyssi, nez kdokoliv cekal. Ale z jednoho typu palet slo ziskat fosny dlouhe asi metr. To uz skoro stacilo. S tim by slo neco vymyslet.

Nastavovat fosny se mi nechtelo, prislo mi, ze to nebude drzet (s dvojici poradnych sroubu a velkoplosnych podlozek by to drzelo, ale to vim ted). Davat doprostred nohy by zase dost omezilo vyuzitelnost spodni poloviny mistnosti. Zakladni pravidlo provizornich konstrukci je: kdyz to nevyjde rovne, zkus to dat sikmo pres roh. Takze doprostred kazde steny vodorovne prisroubovat metrovou fosnu, na ne postavit kosodelnik z dalsich ctyrech fosen a pres to dat konecne tu metrovou s tim, ze ji od kazde steny bude chybet deset centaku. Dvere jsou odolne, takze pokryji prostredek a bude to v podode.

Do trech sten se diry na hmozdinky vyvrtat daly, ale do ctvrte ani za kokot. Ne ze bychom byli nejaci vymekli a vzdali to po par minutach. Do mistniho betonu se priklepovou narexkou vrtala jedna 12mm dira dvacet minut az hodinu a pul. Nejdriv pekne 5mm, pak prevrtat na 8mm a nakonec 12mm SDS+ (narvany v normalnim sklicidle). Ale do tehle pricky to neslo. Bylo i v zasade jedno, kde ty dve diry na metrove fosne budou, ale ani na paty pokus se mi nepovedlo dostat dal, nez zkrz omitku. Takze na tomhle miste bude noha. Nastesti je aspon u zdi, kde nebude prekazet.

Zbytek sileneho planu vysel, jenom velice rychle dosly hrebiky a shanejte hrebiky o weekendu. Ale v paletach je preci spousta hrebiku a zelezo je kujne a tudiz narovnatelne. Jenomze dostat hrebik z palety je o neco vice prace, nez se zda. Diky vroubkovani a podobnycm povrchovym upravam tam drzi tak dobre, ze se nekdy misto vytazeni pretrhne. Na druhou stranu ted umim srovnat kladivem stary hrebik tak rychle, ze to je rychlejsi, nez dojit dvacet metru pro jiny.

Patro slouzilo, uneslo i tri lidi a dva pocitace, jenom problem s komary nejak nevymizel. Nepravidelne se objevovali uz asi mesic a nikdo nechapal odkud. Jdou za svetlem, jasne, ale v pristupove ceste byla typicky tma. Kdyz jsem jeden vecer zabijel komara uz asi popate, skoncilo to zalepenim horni poloviny vstupnich dveri do zminene prepazene mistnustky novinami s izolackou a rychlym vyvrazdenim komari populace v malem a dostupnem prostoru. Rano mi prislo zbytecne noviny sundavat, kdyz budou vecer zase potreba, takze skoncily srolovane a privazane nad futry stale prilepene k jejich horni hrane.

Jeste par dni se opakoval ritual rozmotavani novin a zabijeni komaru a pak zahadne zmizeli. Noviny zustaly na miste jeste mnoho let pro pripad, ze by se komari objevili zase, ale k tomu uz nikdy nedoslo. Asi o rok pozdeji jsme stehovali jeden ze serveru (Pentium 60 MHz se sbernicemi EISA) a pod nim byla obrovska hromada vysusenych komarich mrtvolek. Proc? To nikdo nepochopil. Mozna je pozabijel vetrak, ktery mel server zespodu, mozna tam doleteli umrit do tepla, mozna bude nejaky entomolog v diskusi pod clankem mit nejake vysvetleni.


Takove komary jsme tam nastesti nemeli.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu
Lihovy varic

Lihovy varic

Jak jsem psal uz v uvodu – neni dulezite veci koupit, ale mit je. Opominu-li nelegalni a nepravdepodobne alternativy, je treba rozhodnout se mezi koupi a vyrobou. Rikate si, ze vyrobit neco je vzdycky nouzovka, nahrazka a provizorium? Ze kdyz uz to bude fungovat, tak to bude moc tezke, nebo velke?

Ukazu vam nejlepsi a nejlehci varic na suchy lih, ktery jsem kdy videl. Je lehci, nez prodavane varice na ktere se mi povedlo narazit. Je jednodussi na obsluhu (neni potreba nic rozkladat) a vejde se do maleho esusu.

Vezmete vhodnou plechovku (Luncheon meat, Veprove maso ve vlastni stave, apod.), otevrete ji, vyuzijte obsah a nechte si ten kus oceli, co byste normalne zahodili. Vymyjte ji (klidne v mycce, to ji neuskodi) a provrtejte jednu, nebo dve rady der z boku u dna a zhruba stejne der u horniho okraje. Lepe se to vrta, kdyz nasunete plechovku na prkno (klacek, trubku, apod.) takze mate druhou stranu vrtaneho plechu oprenou. Dole mam dve rady der o prumeru 3mm asi po 10mm, ale klidne muzete udelat diry treba 6mm, nebo 8mm trochu dal od sebe. A mate varic.

Varic zvrchu

Jednoduche, ze?

Polozte ho na nejakou nehorlavou podlozku. Vyhovi hlina, pisek, kamen, sterk, beton, nebo treba obracene viko od esusu. Naopak z vlastni zkusenosti nemohu doporucit asfaltovou cestu. Dejte do nej kostku sucheho lihu, zapalte ji, polozte na nej esus a muzete si treba uvarit caj. Pokud plamen zhasina, mate malo der.

Mozna vylepseni:

Pri vrtani vznikaji otrepy z plechu. Vrtate-li zvenku (asi jo, protoze dovnitr byste se blbe dostavali), budou otrepy uvnitr, kde to tolik nevadi, ale je lepsi je prejet pilnikem, aby nebyly ostre.

Suchy lih muze horet o neco vys, nez uplne na dne. Pak k nemu muze vzduch i zespodu, o neco lepe hori a o neco mene zahriva podlozku pod sebou. Touzite-li po tehle uprave (varic funguje vyborne i bez ni), ustrihnete nuzkami na plech tak 20mm z plechovky o mensim prumeru, nez ze ktere mate varic (treba z plechovky od hrasku, nebo fazoli), do dna provrtejte diry a pridelejte ji na dno varice. Jak to pridelat? Urcite neletujte cinovou pajkou, ta by se roztekla. Muzete bodovat, sroubovat, pajet mosazi, ale nejjednodussi je udelat do dna varice diry, prostrcit jimi plech z vlozene plechovky a ohnout ho.

Vystrihejte z 20mm steny neco jako cimburi. Staci par pacicek, tak ctyri az sest, velkych asi 10x10mm. Tim budete mit dno plechovsky s dirami, jednim centimetrem plechovky a nekolika pacickami dlouhymi dalsi centimetr. Vlozte to do varice a oznacte si treba fixou, kde jsou pacicky. Pokud jste je vyrobili symetricky, muzete si jejich polohu na dne varice oznacit i z druhe strany, kde to bude mene prace. Pak v oznacenych mistech proriznete dno varice – starym nozem s tlustou cepeli (bajonetem), otvirakem na koncervy (takovym tim, co nema zadne pohyblive casti), nebo jinym vhodnym nastrojem. Muzete take provrtat nekolik der vrtackou a spojit je do jedne. Ten plech je tak tenky, ze do nej udelate diru skoro cimkoliv. Vlozte kus z mensi plechovky dovnitr do varice, prostrcte pacicky zkrz vytvorene otvory a ohnete je, aby ten kus nevypadaval. Hotovo.

Vlozena plechovka, aby suchy lih nehorel na dne varice.

schema:

schema konstrukce

Pokud jste na zacatku pouzili moc vysokou plechovku, nechcete ji zkracovat (je od vyroby prakticky zakoncena, takze se o ni neporezete) a chcete varic nosit v klasickem hlinikovem dvoj-esusu, bude vam prekazet madlo mensiho esusu. Nakreslete si kam vychazi a vystrihnete na nej pruchody v okraji plechovky.

Co kdyz nemate vrtacku? Mohl bych napsat, at si ji poridite, ze ji stejne budete potreboval skoro porad, ale kdyz se mi povedlo zapomenout si varic doma, vyrobili jsme si s kamarady jiny kdesi na parkovisti. Stacilo vyklopit plechovku protlaku do esusu (prece nevyhodim protlak, zejo), vyplachnout ji, najit u parkoviste klacek, navleknout plechovku na klacek a bajonetem a sekyrou udelat po obvodu diry. Zabodnout a zakroutit. Vic nez jedna rada se tam nevesla, kazda dira byla jina, nektere mely pres centimetr, jine pod 5mm. Fungoval perfektne nekolik let, nez se mi ho povedlo nekde ztratit. Plechovka byla asi 60mm v prumeru a 25mm vysoka, varic z plechovky od klasickeho maleho protlaku uz by mel asi moc maly vykon.

Misto bajonetu muzete samozrejme pouzit velky hrebik, kramli, nebo sroubovak, ktery jste dostali ke smontovani nejakeho pristroje za mnoho tisic, ale strhnul se po dvou sroubech, takze ho stejne neni skoda. Misto sekyry kladivo, nebo treba kamen. Pri prorazeni budete mit mnohem vetsi otrepy dovnitr do varice, tak se o ne neporezte.

Do varice se vejde suchy lih a zapalovac – nejlepe zabalene v igelitaku aby nebyly od sazi. Po pouziti ho nechte vychladnout, zabalte do igelitaku (at neuspinite esus zevnitr) a schovejte do esusu. Umyvat se to nevyplati – ohen desinfikuje a pokud jste si nedali praci s odstranenim otrepu po vrtani, akorat o ne roztrhate houbicku.

A nedelejte si starosti s tim, ze ho nekde zapomenete, uz si prece umite za par minut vyrobit dalsi z neceho, co byste normalne vyhodili, ne?

Posted by zelenohlav in Ekonomie

Usporne auto

O autech se toho da napsat hodne, ale zacnu v Cechach asi nejcastejsi otazkou: Benzin, nebo nafta?

Odpoved je plyn.

Vyjdeme z predpokladu, ze uz mate auto vybrane. Vite, jakeho chcete vyrobce, miru luxusu, vybavu, vykon, stari a rozhodujete se jen mezi par motory, dost mozna mezi dvema. Naftovy a benzinovy.

Pokud je vas vysneny vuz dvoutakt se zvukem vysavace, Skoda 1000 MB za basu piv od kamarada, nebo Mercedes piano, tak si tuhle otazku asi nepokladate a tento clanek vam moc nepomuze (treba pomohou jine). Ale pokud si ale lamete hlavu nad dvouhmotovymi setrvacniky a vstrikovacimi cerpadly a o dva litry nizsi spotreba vam stoji za ty vsechny potencialni opravy a pripadne i drazsi auto (kupujete-li nove), zvazte plyn.

Plynovy motor je stejny, jako benzinovy. Snesl by o neco vetsi kompresi, ale tu mu nikdo vetsinou neda (vyjma aut rovnou zkonstruovanych na pohon CNG). Potrebuje o neco vetsi energii k zapaleni smesi, takze je potreba mit zapalovaci soustavu v poradku a jinak uz tu mame same vyhody. Mensi tlaky v motoru, misto draheho vstrikovaciho cerpadla primitivni smesovac bez pohyblivych dilu (je to vlastne spojka hadice s plynem a s nasavanym vzduchem), nebo plynove “vstriky”, ktere vyjdou na par tisic. Zadna turba, ktera se musi dochlazovat po jizde a dlouho se roztaci (pokud si umyslne nekoupite turbobenzin s jehoz prestavbou na plyn nemam zadne zkusenosti) a zadne poruchove dvouhmotove setrvacniky.

Za kolik budete jezdit? LPG stoji asi tak polovinu toho, co benzin (za litr) a spotrebu ma o kousek vyssi (cca 10%), protoze ma nizsi vyhrevnost. Vykon motoru by mel poklesnout asi o 10% u reseni se smesovacem, u vstriku je to mene, zvlaste pak pokud vstrikujete kapalnou fazi, protoze jejim vyparnym teplem ochladite nasavanou smes a tim ji dokazete nasat vice.

Aktualni cenu CNG si urcite dokazete dokazete na netu najit sami. Jen pozor, udava se za kilogram. Vykon motoru bez uprav jde o nejakych 20-30% dolu. Pro srovnani: litr benzinu ma zhruba trictvrte kilogramu a kilogram zemniho plynu bude mit vetsi vyhrevnost, nez kilogram benzinu. Energie chemicke vazby uhlik-uhlik a uhlik-vodik je priblizne stejna, ale v zemnim plynu je vetsi pomer vodiku k uhliku, nez v benzinu. A protoze vodik je lehci, vychazi vetsi vyhrevnost na kilogram. S vykonem motoru ale vyssi vyhrevnost na kilogram nepomuze, tam je dulezita vyhrevnost na litr smesi, ktera vychazi hur. Totez samozrejme plati i pro LPG, ale ten se prodava na litry a ne na kilogramy. Takze vas vlastne ani tak nezajima cena za kilo, ale cena za ujety kilometr a ta uz zalezi na typu auta (obsah motoru, prevody, otacky). Tip: Kdyz na netu najdete o kolik vic plynu si bere podobne stare a tezke auto s podobnym zdvihovym objemem motoru, tak se asi moc neseknete. Za prestavbu u klasickeho ctyrvalce date tak 25 – 40 tisic.

No a nakonec zodpovim par namitek proc to nejde, ktere se vyskytuji v diskusich. Pro nektere z vas prestavba skutecne neni prakticka, nekteri si potrebuji sami pred sebou oduvodnit, proc to neudelali uz davno a nekteri (jako treba ja) maji namitky na vsechno, protoze je proste napadnou a byla by skoda je nenapsat, ne?

Budu mit kufr plny nadrze.

  • Pokud jste planovali sedana, muzete zkusit combi.
  • Dejte toroidni nadrz na LPG misto rezervy. Sit cerpacek je u nas tak husta, ze do 200-300km s trochou planovani na nejakou narazite. S CNG to je trochu horsi, nadrz je vetsi a cerpacek mene.

Ono je to nebezpecne a muze to bouchnout.

  • Neni chytre do te nadrze vrtat (a nebylo by to chytre ani kdyby tam byl vzduch stlaceny na stejny tlak), nicmene nadrze casto vydrzi vic, nez zbytek auta. Uplne bezpecne samozrejme neni nic, co uchovava energii, ale plyn mi prijde bezpecnejsi, nez benzin.
  • Vybouchnout to muze jen po velkem zahrati coz dokaze i pitna voda treba v papinaku. Nadrz ma stejne jako papinak pojistny ventil, ktery by mel pri extremnim narustu tlaku odfouknout trochu plynu.
  • V benzinove nadrzi mate nad hladinou smes benzinovych par a vzduchu. Staci jiskra a bouchne to. Par letadel uz na to doplatilo. V nadrzi na LPG mate nad hladinou totez, co pod hladinou, jenom v jinem skupenstvi. Jiskry si muzete hazet jak chcete a nic se nestane.
  • V nadrzi na CNG nejsou ani dve faze – jen hodne stlaceny plyn. I ten by samozrejme dokazal bouchnout pri zahrati, ale to zahrati by bylo potreba tak velke, ze by cela nadrz davno predtim bouchla jen kvuli ztrate pevnosti oceli za vyssich teplot. A urcite bude mit podobnou bezpecnostni pretlakovou pojistku, jako nadrz na LPG.
  • Pokud po vas nekdo bezne strili panzerfaustem, plynovy pohon nedoporucuji, v takovem pripade bude asi nejbezpecnejsi kun. Ten urcite nevybouchne drive, nez nekolik dni po smrti a mozna se v nem nedokaze vytvorit dostatecny tlak plynu z rozkladu nikdy. Vorvane doporucit nemohu: http://technet.idnes.cz/explodujici-velryby-u-kanady-dj3-/veda.aspx?c=A140505_160806_veda_mla

Nestourejte do velryb.
Ted dam 30 tisic za prestavbu a za rok to auto prodam, to se mi nemuze vyplatit.

  • Pokud prodavate auta drive, nez s nimi najedete dost na to, aby se vam to vyplatilo, plyn pro vas asi neni. U noveho auta stejne prijdete o mnohem vice v rozdilu kupni a prodejni ceny a u stareho vam zase dalsi kupec za instalaci plynu typicky nezaplati dost navic oproti puvodnimu stavu.
  • K zamysleni: za kolik za rok prodate auto, pokud se mu za pul roku podela vysokotlake naftove cerpadlo?
Posted by zelenohlav in Ekonomie

Jak jsme neplatili najem

Sedim si tak v kanale u pocitace a najednou nekdo busi na mriz. Vylezu ven – cekam, ze tam najdu nekoho z kamaradu – a tam jsou lidi z firmy, co nam ten kanal pronajala. To me trosku prekvapilo. Lekl jsem se, ze nam jdou dat vypoved. Nicmene skutecnost byla jeste vyrazne absurdnejsi. Chteli po me zaplatit najem. Najem, na ktery jsem samozrejme nemel, protoze byl uz pred par tydny odeslan na jejich ucet.

Na moje tvrzeni, ze najem odesel na jejich ucet opacili tim, ze jim ode mne zatim neprisel zadny najem (nebo mozna zadny krome prvniho – uz si to presne nepamatuju), takze slo o prachy za pul roku. To byly “jenom” dva najmy, protoze se platilo ctvrtletne, ale i tak mnohem vic, nez obsahovala moje penezenka. No pruser jako krava.

Asi po pul hodine se mi povedlo vyhrabat potvrzeni od banky, ze najmy byly poslany. Nastesti jsem byl hodne paranoini, protoze veskere papiry normalne ztracim. Uspech byl, ze se spokojili se udaji z techto papiru od banky a posleze mi do telefonu rekli, ze ty platby dohledali. Jesteze v tom meli bordel oni, protoze fakt netusim, jak bych tohle resil s takovym molochem, jako je Ceska Sporitelna. Od te doby jsem jim chodil platit najem osobne do firmy. Nevim, jestli jim to vyhovovalo, ale uz me neslo obvinovat z toho, ze najem neplatim, coz byl ucel cele akce.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu

Zabydleni kanalu

V kanale bylo par stolu a zidli, dve umyvadla, dva zachody (jeden dokonce i splachoval), vzduchotechnika, diesel agregat (s generatorem s prorazenyma vsema trema vinutima a neprorazenou dvoukubikovou nadrzi na chladici vodu), kubikova nadrz na pitnou vodu, sprcha vzhledu vybaveni v hodne spatnem vezeni, dva bojlery, elektroinstalace z rozlamanych hlinikovych dratu vedena po povrchu betonovych sten a v nekterych svetlech byly dokonce i zarovky. Bylo nam receno, ze na zarovky tam pry chodili lidi z druheho krytu, se kterym tenhle kryt mel spolecny unikovy vychod, takze jsme pancerovy poklop k unikovemu vychodu zablokovali tak, aby nesel z druhe strany otevrit.

Padlo rozhodnuti udelat kuchynku v mistnosti vedle sprchy. V zasade stacilo zavrit hermeticke dvere a nainstalovat stul a zasuvku pro varic. Absorbcni lednicku se mi povedlo vysomrovat od babicky, ktera ji schovavala na chalupe na na pude, kdyby se nekdy hodila. Mrazak se nam povedlo najit u popelnic az casem.

V kanale se na nekolika mistech vyskytovaly divne kohoutky. Jejich otevrenim, nebo uzavrenim se nic nezmenilo a misto, kde couhaly z betonu nedavalo naprosto zadny smysl. Zpusob zapojeni bojleru se nam taky nikdy nepodarilo pochopit – pokud se zavrel jeden, stale tekla voda (O.K., jsou paralelne), ale pokud se zavrely oba, tak z tepleho kohoutku tekla voda, jako by se nic nedelo. Sice uz nebyla tepla (coz nas nepotesilo, elektrika nebyla uplne nejlevnejsi), ale tlak mela stejny, jako s otevrenymi bojlery. Nastesti jsme do toho nemuseli nikdy zasahovat.

Po prohlidce vyvstal prvni problem – jak to budeme zamykat? Nejak jsme si rikali, ze hodime zamek na pancerove dvere a bude hotovo. Jenomze co kdyz bude nekdo uvnitr? Tak slo by udelat diru do tech dveri, ale to se u pancerovych dveri dela docela blbe a navic by se to asi nelibilo te firme, co nam to pronajala. Nakonec jsme vymysleli, ze za dverma udelame kovovy ram, na nej privarime panty, na ty dame mriz a na tu poradny zamek. Mriz se mi valela u rodicu ve sklepe a z saliny nas s ni vyhodili jenom dvakrat. Takze stacilo privezt pilku na zelezo, pujcit si priklepovou vrtacku, dovezt od D z chalupy nejake zelezo a ukecat C, at nam to zavari. Jenomze C nemel svarecku, takze jsme nejakou pujcili snad v pujcovne (uz nevim) a zacala akce. Po upizlani par L-profilu zapnul C svarecku, strcil do klesti bazickou elektrodu a hovno. Chvili si s tim hral, az prisel cas na me frajerske prohlaseni: “pust me k tomu”. Mel jsem duvod frajerit, ve skole se mi podarilo chytit oblouk hned napoprve a uspesne napatlat na kus petky plechu par centaku housenky. Jenomze s opravdovou svareckou a ne s baubau plastakem, coz mi v ten okamzik nejak nedoslo. A tak me bylo mozno videti, jak skrtam elektrodou o ocel jako kokot, sem tam to hodi jiskru a jinak nic. Taky aby jo s bazickou elektrodu ve stridave svarecce (tedy – nikdy jsme nevidel baubaukraksnu s usmernovacem), coz je ovsem znalost, kterou se mi podarilo ziskat az asi o patnact let pozdeji.

Nasledoval ustup do predem zcela nepripravenych pozic. Pohulime nejakou improvizaci a casem to predelame, ne? Panty prisroubovat primo do zdi na hmozninky – ty jeste nekdo navrhnul opatlat sadrou, takze uz se do nich nechtely vejit srouby a dvema pak pod silou vrtacky nechtely ani drzet hlavicky. Ale co uz, pant muze drzet i na dvou sroubech, valime dal. Pak prisel zlaty hreb odpoledne – provrtat tri diry na srouby a jednu na zamek do kusu elka a jednu na zamek do druheho elka, co melo byt na mrizi (s tim, ze to tam asi nejak prisroubujeme). Ty diry na srouby nejak sly, ale ta desitka na zamek nesla a nesla a nesla. Z vrtaku se kourilo, skripal jako pant u vika popelnice (no jasne, brousit vrtaky jsem se naucil asi o pet let pozdeji, nehlede na to, ze ani nebylo cim). Pak nekoho napadlo, ze bychom mohli ten vrtak namazat. Jedine dostupne mazadlo byla nejaka zlukla RAMA. Vubec nevim, kde se tam vzalo pul krabicky toho kentusu, asi z dob davno minulych. Vysledkem bylo, ve vrtak krome skripani a koureni navic smrdel. Nakonec se nam to tim tupym kopytem povedlo proprasit zkrz dostatecne na prostrceni tupeho kulateho pilniku. Tim uz to slo dodelat do stavu, kdy se povedlo prostrcit zamek. Jak na to vzpominam, pripadam si jako kokot, ale tyhle veci vam nikdo nerekne, to se musite naucit tim tezsim zpusobem.

Ten druhy profil nakonec na mriz myslim navaril C nejakou jinou svareckou o par dni pozdeji. Ostatni zeleza se tam valela roky a roky. Ctvrtinu jednoho z nich mam dodneska zavarenou v rudlu. Od te doby uz na tuhle mriz neprilis prekvapive nikdo nesahnul a vsechno zustalo ve stejnem stavu mnoho let az do konce, jak uz to tak u provizorii byva.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu
Uvod do ekonomicke casti

Uvod do ekonomicke casti

Jste chudi. Vetsina lidi si mysli, ze jsou chudi, protoze se srovnavaji z bohatsimi. Mozna mate jenom jedno Porsche a jenom jeden dum na pobrezi ve Spanelsku krome bezneho bydleni (jenom 4 pokoje pro hosty a moc maly bazen – to se neda) a srovnavate se s lidmi, co maji nekolik jachet a soukromy tryskac. Mozna mate jenom garsonku na kraji vetsiho mesta, 40 let stare auto u ktereho vam stat chce zakazat vjezd do mesta a u more jste byli naposledy tim autem, kdyz bylo nove a srovnavate se s predeslou skupinou. Nebo snad bydlite v najmu v rozpadajicim se dome uprostred Vysociny (na Ostravsku, apod.), do prace jezdite na kole bez prehazovacky a kdyz jste naposledy vyrazili na dovolenou, tak byla zrovna Brnenska prehrada zavrena, protoze se v ni premnozily rasy. A srovnavate se s lidmi, co maji aspon tu garsonku a Zigula. A porad tu s nami na planete ziji jsou lide, kteri maji vetsinu casu hlad a nemaji dostupnou ani zakladni lekarskou peci. Neni jich malo.

Ne, opravdu nebylo cilem predesleho odstavce (ani tohoto webu) presvedcit vas, ze mate rozdat majetek chudym a odjet pomahat do Afriky. Jen si uvedomit, ze vsechno je relativni. Dalsim dulezitym faktem je, ze vase spokojenost s zivotem az na vyjimky nezalezi na penezich, ale na vecech, ktere mate k dispozici a muzete je pouzivat. Pokud mate opravdu malo penez, tak muze byt samozrejme problem ziskat ty veci, ktere potrebujete, protoze uplne bez penez to nejde. Ale pomer mezi tim kolik do toho vlozite penez, prace se sroubovakem a pajkou, prace pri hledani nejlepsi nabidky a casu uz je zcela na vas. Spatna pracka je lepsi, nez zadna – nemusite prat v ruce. Dobra pracka je lepsi, nez spatna – mozna se s ni lepe zachazi, mozna lepe pere. Zlata pracka je drazsi, nez dobra pracka, ale jinak je asi dost na hovno – zlato je tak mekke, ze plech vyjde mnohem tlustsi, bude mit nekolik set kg, prestehovat ji bude problem a prat bude uplne stejne, jako obycejna. Nova pracka za deset tisic muze odejit tyden po zaruce a pracka po kamaradovi za odvoz muze po vymene lozisek nahrazeni programatoru pocitacem od popelnic (zastaralym jiz v dobe, kdy u nas nikdo nevedel, co je Google) slouzit dalsich 20 let. Navic muze mit moznosti, ktere u zadne bezne prodavane pracky nenajdete jako treba nepouzivat k ohrevu vody elektrinu, ale namixovat si vodu z privodu teple a studene, coz nebude k zahozeni, pokud v nejake neprilis pozmenene podobe projdou ty nove tarify elektriny zverejnene na zacatku roku 2016 (a ty projdou, s tim pocitejte, protoze udelat chytrou sit je mnohem vice prace).

At uz patrite do kterekoliv z vyse zminenych skupin, myslim, ze na tomto webu najdete inspiraci. Je jasne, ze rady, jak levne postavit usporny dum oceni spise jina skupina lidi, nez upect chleba bez domaci pekarny a kuchynskeho robota, nebo vypestovat brambory. Je take zrejme, ze zatimco jedni smeruji k investicim, aby uz nemuseli pracovat, druzi smeruji ke splaceni dluhu, aby pracovat mohli zacit, nebo aby z te prace neco meli.

Jediny zpusob, jak se mit lepe je udelat nejakou zmenu. Vysledkem zmeny nemusi byt jenom to, ze vydelate vic penez (takovych tu ostatne moc nenajdete – vydelavani v malem vetsinou komplikuji dane, papirovani a podobne nesmysly az do takove miry, ze se to casto nevyplati), ale treba to, ze za nektere zbozi, nebo sluzby utratite mene penez, pripadne, ze ziskate nektere veci, ktere jste si drive nemohli dovolit. Rad bych vam ukazal moznosti a to, ze mnohdy nejsou tak komplikovane a namahave, jak si clovek mysli.

Ptate se, jestli jste prave objevili dalsi financni blog typu: “Vyberte si nejlepsi tarif na mobil, nejlepsiho dodavatele elektriny, nejlevnejsi dovolenou, nejlevnejsi pojisteni, nejlevnejsi povinne ruceni, investujte do akcii, dluhopisu, cennych papiru, toaletniho papiru, nemovitosti, pozemku, investicniho bytu, zlata, stribra, medi, hliniku a korkovych pantofli”? Tento blog vam nebude nabizet o trosku levnejsi standardni reseni, ani navrhovat investovat do neceho, cemu asi moc nerozumite (a doufate, ze to vyjde, protoze to preci delaji vsichni, tak to urcite musi fungovat). Zadna krabicka “sem strc tisicovku a odsud vylezou dve”, ale kdyz uz tak “sem strc tisicovku a odsud za rok vypadne ctyricet korun navic a za ten rok stihnete usetrit mnohem vic”.

Cely trik neni v tom nemit to, co na cem nam zalezi, ale nemit to, na cem nam nezalezi. A k tomu je potreba se zamyslet a uvedomit si na cem nam zalezi a co delame jenom proto, ze “se to dela”, nebo ze “to patri k tomu”, na cem nam zalezi. Uvedomit si, ze spravna otazka nezni: “Jaky tarif mobilniho operatora XY je nejlevnejsi?”, ale spis: “Jak nejlevneji telefonovat” a mozna taky “Jak nejlevneji komunikovat.” Neni to: “Ktera dieselova skodovka nejmene zere?”, ale treba “Ktere auto sezere nejmene penez na kilometr za palivo?”, mozna: “Ktere auto sezere nejmene celkovych nakladu za kilometr?” a nebo taky: “Ktera kombinace dopravnich prostredku me vyjde nejlevneji na cestach, ktere jezdim a s pohodlim, ktere chci?”

Kazdy clovek ma jine priority ohledne toho, co mu prijde nepohodlne, nebo dokonce neakceptovatelne a co snesitelne, docela zabavne, nebo dokonce prijemne. Z toho plyne, ze vam nemusi pripadat zajimavy kazdy clanek, co zde vyjde. Nektere si budou i protirecit. Nekdy kvuli ruznym moznostem, ktere mame podle toho, jestli bydlime ve meste, nebo na vesnici, ve vlastnim, nebo v najmu, v horach, nebo v nizine. A nekdy jenom proto, ze kazdemu je pohodlny jiny pristup.

Zacneme decentne a postupne budeme pritvrzovat. Nahledeme do zakladu fyziky (jak neplatit zbytecne moc za topeni a elektrinu), kuchyne (varime ze zakladnich surovin) i dilny (jak vyrobit veci, ktere se prodavaji nesmyslne draze). Ukazeme si jednoduche hacky, ktere zvladne i petilete dite s jednou rukou za zady i veci, do kterych se asi vetsina z vas nepusti, nemaje potrebne vybaveni.

Navody bych rad psal dost detailne na to, abyste to podle nich dokazali vyrobit/zaridit i v pripade, ze o dane problematice na zacatku nic nevite. Pocitejte s tim, ze v takovem pripade si budete muset ruzne veci najit na internetu, ale navod vam alespon rekne, co mate hledat.

Takze se pripravte a valime.

Posted by zelenohlav in Ekonomie

Jak vznikl Kanal.

Pred davnymi a davnymi casy jsem byl postaven pred nutnost dojizdet do skoly pres hodinu a ctvrt, coz me ponekud znechucovalo. Navic jsem doma  sdilel pokoj se dvema sourozenci, takze uz stacilo se jenom dozvedet, ze lze pronajmout protiatomovy kryt plny krys a pribeh mohl zacit.

Jednani s urady nepatri mezi me oblibene cinnosti, ale informace, ze se to cele potahne pres pul roku mi na zacatku nebyla doprana, takze stacilo zvednout telefon a zavolat na cislo na nalepce nalezene na tlustych pancerovanych dverich protiatomoveho krytu. V cilove oblasti se nachazelo krytu nekolik, ale nektere uz byly pronajate a dalsi nemely vlastni elektromer a kombinace trimesicni vypovedni lhuty a zaplaceni nevratne platby CEZu – tisicovku za amper – nebyla akceptovatelna.

Vlastne uz po prvnim rozhovoru o vysi najmu mi bylo jasne, ze tohle je mimo moje moznsoti studentskych prijmu, ale preci se nevzdam, ne? Nejdriv jsem se poptal po kamaradech, ale malokdo mel koule na to udelat to, o cem mluvil. Takze nasledoval mailinglist ve skole a pak uz se veci zacaly hybat. Seslo se nas par, nase prostredky pripadaly smesne i nam, ale vypadalo to, ze to zvladneme. Pak se konecne nasel kryt s elektromerem. Obrovsky kryt s diesel-agregatem, zasobnikem na vodu, vlastnim septikem a kalovym cerpadlem, jehoz najem presahoval dvojnasobek toho, s cim jsme pocitali.

Takze stacilo jenom zdvojnasobit pocet lidi, co do toho pujde a bude to v pohode, ne?

Pristup k mailu byl jenom ze skoly a to jeste po vystati fronty na pocitac, s pronajimatelem prozmenu neslo jednat jinak, nez po telefonu, ucty za telefony rostly, coz ponekud iritovalo rodice, ale pak prisel ten den, kdy jsme vyrazili na definitivni jednani.

Vstoupili jsme do podzemi (jasne, ze firma, co se stara o kryty bude mit jednani v podzemi), do krytu mnohem vetsiho, nez jsme si planovali pronajmout a nekdo pronesl: “tady to vypada jako v DOOMovi”. Po zaboceni za roh se uprostred mistnosti skvela motorova pila polozena na bedne.  Doted nevim, jestli meli takovy smysl pro humor, nebo jestli to byla nahoda.

Pri jednom z poslednich jednani jsme byli take konfrontovani s ideou, ze mame zaplatit najem na 3 mesice dopredu. Na coz samozrejme nikdo z nas nemel. Nase strategie byla neprilis prekvapive PAYG – pay as you go – jak slo u studentu bez uspor cekat. Asi jsme nepusobili moc duveryhodne, kdyz nam bylo receno: “Jak vam mame verit, ze nam budete platit najem, kdyz nemate ani na ten prvni?”. No, ukecal jsem to – jinak bych tu nemel o cem psat.

Dostali jsme klice a sli si tu nadheru uzit.

Jak zpivaji V.T.Marvin: “Budem bydlet v kanale a tam nam bude hej! Na zed sprejem nastrikame SID BYL NEVINNEJ”.


Kanal disclaimer:

Vsichna jmena byla zmenena na jedno velke pismeno, nebo zkratku. Pokud se poznate, nepiste to do diskuse. Pokud to napisete, tak se nedivte.

Jeden z lidi je vymysleny a nikdy neexistoval, stejne jako nikdy neexistovala jeho ucast v popisovanych prihodach. Kazdy clovek ma vymyslenu jednu prihodu, ktera se nikdy nestala. Oboje dvoje se muzete snazit hadat, ale nedava smysl, abych na odhady v diskusi reagoval. Pokud se presto nekde prokecnu, pridam dalsi prihodu, ktera se nikdy nestala, nebo cloveka, ktery nikdy nebyl.

Posted by zelenohlav in Prihody z Kanalu

Co muzete cekat na tomto webu

Vitejte na punktopii.

Tento web vznika proto, abych mohl zverejnovat svou tvorbu na jednom miste a nikdo po me nevyzadoval, aby ta tvorba byla sepsana s diakritikou :-).

 

Na co se zde muzete tesit:

  • prakticka ekonomie aneb navod jak zit za polovinu az ctvrtinu nakladu, nez prumerny clovek a stale mit vsechno, co potrebujete.  Nuzky vystrihovani slevovych karticek nehledejte, nuzky na plech se budou hodit vic. Neuskodi ani vrtacka, svarecka, kalkulacka a balik odbornych knih.
  • techniku a elektroniku – recenze, vykresy, schemata, navody, upravy. Jak si udetrit praci s pajkou a sroubovakem.
  • Linux – par uzitecnych skriptu a dalsich programu.
  • prihody z jednoho protiatomoveho krytu aneb co dokaze par studentu.
  • mozna i knihu.

Punk neni mrtvej, punk furt zije!

Posted by zelenohlav in Nezarazene