Stavba

Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Dvoulinka, dvojvypinac a tri svetla.

Klasicka stara prumyslova instalace osvetleni ma zarivky na vsech 3 fazich. Jenomze tenkrat byly na dilnach tocive stroje a elektrina byla levna. Ted je v takovem miste casto par pocitacu a obcas by stacilo i slabsi osvetleni – treba 2/3, nebo i 1/3 plneho vykonu. Ale od vypinace ke stykaci vede dvoulinka a nikomu se tam nechce tahat 4-linku. Nicmene i to jde vyresit jednoduchymi prostredky (nebo slozitymi prostredky – treba dvema arduinama a trema solid-state-relays :-), ale to je trivialni a zbytecne slozite).

Prvni varianta je jednodussi, ale vyzaduje jedno rele, ktere ma 3 spinaci kontakty, z toho nejmene 2, ktere dokazi spinat 230 V AC.

Funkce je myslim zrejma ze schematu. Pokud sepneme vypinac LSB, pustime zkrz diodu D5 pulvlny stridaveho napeti dale do obvodu, kde se pres diodu D1 a odpor R1 sepne rele Re1 a to sepne tretinu svetel. Take se sepne rele Re3, ale to nema zadny vliv na funkci.

Pokud sepneme vypinac MSB, pustime zkrz diodu D6 opacne pulvlny do obvodu a ty sepnou rele Re2 pres diodu D2 a odpor R2. Jeden z kontaktu Re2 zaroven pripoji pres oddelovaci diodu D4 napajeni k Re1, takze dojde k sepnuti Re1 a budou svitit 2/3 svetel. Re3 zustane nesepnuto.

Sepneme-li oba vypinace, sepnou vsechna tri rele a vykonove kontakty Re2 a Re3 zarazene do serie ve treti fazi zpusobi, ze budou svitit vsechna svetla.

Po usmerneni stridaveho napeti a jeho vyhlazeni kondenzatorem je vysledne stejnosmerne napeti √2 (tedy 1.414213…) krat vyssi. Takze bychom pro 24 V rele potrebovali 17 V transformator. Po zapocitani ubytku napeti na dvou diodach vychazi transformator na 18.5 V. Nejcasteji sezeneme transformatory na 12 V a 24 V. Rele nastesti neni moc citlive na napeti na civce, ale pokud nesnese 33 V, je vhodnejsi pouzit pred jeho civku dat (v pripade pouziti 24 V transformatoru) vhodny odpor tak, aby napeti na civce bylo cca 24V. Jak to provest zde vysvetlovat nebudu, protoze bezpecna realizace zapojeni na sitovem napeti se vsemi tremi fazemi vyzaduje jistou uroven znalosti, ktera v zasade garantuje schopnost zvolit vhodny odpor.

Kondenzator slouzi k vyhlazeni napeti na civce rele – v zasade staci dat takovy, aby kotva neodpadavala, prakticky bych dal alespon dvojnasobny, protoze elektrolyticke kondenzatory starnou a ztraci kapacitu. Kontakt cvakajiciho rele ve vykonovem obvodu nevydrzi dlouho.

Pokud nechcete stvorit explozivni simulator mysiho hnizda, povsimnete si prosim opacne polarity C2.

Zarizeni samozrejme nebude fungovat ze zdroje od notebooku – vyzaduje napajeni stridavym proudem.

Rele se tremi kontakty se shani spatne, nebo bude velmi drahe. Lze ho samozrejme nahradit dvojici rele s paralelne zapojenymi civkami. Nicmene pro 4 rele existuje i dalsi moznost, ktera ma ve vykonovem obvodu o jeden spinaci kontakt mene.

Funkce je temer stejna, jako u predesleho zapojeni, jen kontakt Re2, ktery spina Re1 zaroven poskytuje napajeni pro kontakt Re3, ktery neni v silovem obvodu a spina Re4, ktere uz v silovem obvodu je.

Misto rele lze samozrejme pouzit treba optocleny a optotriaky, nebo posilat po dvojlince 3 ruzne hladiny napeti a dekodovat je za pomoci zenerovych diod a tranzistoru. Moznosti, jak tento problem vyresit jsou desitky.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Navody, Nezarazene, Stavba, Ze zivota
Ema ma misu, kondom a hadr.

Ema ma misu, kondom a hadr.

Toaletni predehra

Provoz splachovaciho zachodu v oblasti s tvrdou vodou prinasi necekana dobrodruzstvi. Za pet let uz mam treti splachovadlo. Prvni namontoval kamarad pred zasadrokartonovanim tak nepristupne, ze na opravu nebylo ani pomysleni. Protekat zacalo za chvili a netrvalo dlouho a nebylo pouzitelne ani s dopoustenim za pomoci ventilu z mycky tesne pred pouzitim.

Druhe jsem umistil vyrazne pristupneji a pripojil ho paralelne s prvnim v predstave, ze snad bude vzdy fungovat alespon jedno. Prozradim vam tajemstvi. Kdyz date na splachovaci trubku T-rozbocku a pripojite dvojici splachovadel, samotny akt splachnuti jednoho vyvola splachnuti druheho. Asi to nebude fungovat pro vsechny mozne konstrukce splachovadel, ale me se to neumyslne povedlo.

Druhe splachovadlo byl takovy prehistoricky gumovy zvon na pruzne hadici, Teoreticky se na tom nemelo co podelat. Prakticky se obcas stavalo, ze zacalo splachovat porad dokola. Asi uz byl unaveny material hadice.

Intermezzo

Dobra tedy, podminky jsou tezke, vybodnu se na bazarova a zdedena splachovadla a koupim fungl nove. Nejake, co vypada dostatecne robustne a opravitelne. Ehm … opravitelne a rozebratelne nevypadalo ani jedno. Koupil jsem nejake robustnejsi. T-kus tam z historickych duvodu zustal.

Po necelych dvou letech zacalo sem tam obcas protekat. Vetsinou s nim stacilo zakroutit v nadrzce a bylo to dobre. Zkusil jsem naplnit nadrzku vodou s octem, aby se vodni kamen rozpustil, ale uspech se nedostavil. Ocet se nedostal mezi tesneni – tam, kde byl nejvic zapotrebi. Par mesicu jsem to provozoval s otevrenou nadrzkou a obcasnym zakroucenim. Az uz protekalo pokazde. A jedno zakrouceni nestacilo. Nekdy ani dve, tri …

Chtelo by to nalozit do octa to tesneni v otevrenem stavu. Nejlepe bez rozebirani toho celeho kramu.

Faze ocekavani

Vyndal jsem zbytecnou spojku ke druhemu splachovaldu z T-kusu, nacpal dovnitr kondom a do nej narval nasilim co nejvic hadru. Nalil do nadrzky ocet a radoval se z toho, jak mam hotovo, aniz bych kupoval prechodky z kanalizacni trubky na ventil 5/4″ a predelaval cely system tak, aby se to tam veslo. Coz o to – do misy to skutecne neprotekalo. Ale okolo kondomu kapal ocet primo na odpadovou trubku. Priste bych ho tam mel prilepit izolackou.

Tak jsem asi pul dne vylival nadobku, do ktere nakapal ocet, zpet do nadrzky. Pak me to prestalo bavit, takze nasledovala rekonstrukce do puvodniho stavu.

Faze zklamani

Napustil jsem nadrzku a vsechno bylo v pohode. Poprve jsem splachnul … a protekalo to jeste vic, nez predtim. Zacinam nenavidet splachovadla na celem svete. Druhe a treti splachnuti nebylo lepsi, spise naopak. Mel jsem to vyrvat ze zdi a zahodit rovnou.

Faze brute force

Zaviram oci. Zadani je jasne. Nesmi v tom byt zadny ventil, protoze tahle civilizace zjevne neni schopna vytvorit splachovaci ventil, ktery si poradi s tvrdou vodou. Jak to vyresit jinak? Lidi dokazali navrhnout pasivne rizeny jaderny reaktor se zpetnou vazbou pres Doppleruv efekt (na neutronech) a tepelnou roztaznost claddingu. Hajzlsplachovadlo je vyrazne jednodussi.

Kdyby se tam vylil kybl. Na to neni potreba ventil. Nadrzka by slouzila jenom jako trychtyr. Nad tim by byl uchycen kybl, ten by se nejak naplnil a zatazenim za snurku by byl zvrzen do nadrzky. To by se schovalo za sadrokarton, aby to nedesilo navstevy. Jak ten kybl napoustet. Bud tam dat napoustedlo s malym plovakem na pruzne hadici, ktera by byla v ose a nebo ho napoustet zvrchu ventilem z mycky. Na to by stacilo detekovat hladinu dvema kontakty.

Hotovo, vymysleno. Ted uz to bude chtit jenom par technickych detailu, jako rozhodnout se, jestli dat kybl na cepy, nebo na loziska (nebo dokonce na zadni poloosu z Trabanta), kam navarit ram, na kterem to bude viset a otestovat, jestli originalni napousteci system vydrzi opakovane preklapeni o π/2. Zitra zkusim najit tu poloosu a otestovat to napousteni.

Faze prekvapeni

Po nekolika splachnutich system dosahl stavu, ktery jsem ocekaval hned po pouziti octa. Uz mesic funguje naprosto perfektne. Idea zvrhavaneho kyblu byla odlozena. Uvidime, jak dlouho to vydrzi.

Jak to resite vy? Uz vite, kdy ma vas instalater narozeniny, svatek i vyroci svatby? Mate splachovadlo z prvni republiky obsahujici obri ocelovou kouli, ktera se vlastni vahou zamackava do mekke olovene desky? Splachuje za vas Alexa? A co na to Jan Tleskac a jeho splachovaci bicykl?

Posted by zelenohlav in Stavba
Supersifon

Supersifon

V zivote vetsiny z nas nastane ten okamzik, kdy je potreba vycistit odporne sitko v odpadu drezu a neni to na koho prehodit. Cloveka to donuti k zamysleni, jestli tam to sitko je vlasnte potreba. Strach z ucpani odpadu vedouciho neznamymi trasami uvnitr zdi vetsinou zpusobi, ze odpoved je smutne “ano”. Nicmene fakt, ze “se to tak dela” neni duvod nenavrhnout pri stavbe, nebo rekonstrukci sifon lepe.

Moje prvni myslenka byla pripojit drez stejne tlustou trubkou, jako zachod. Pak se priblizila realizace a s ni tri otazky: 1. z ceho udelat sifon, kdyz se tak velke neprodavaji a 2. jak tenhle prumer pripojit ke drezu 3. jak v te dire neztracet hrnicky a pribory.

Odpoved na prvni otazku vypadala jednoduse – pouziji se ctyri kanalizacni kolena a slepi se spoje. Teorie vzala zasve po seskladani kolena zjistenim, ze vysledny vytvor je obrovsky.

Odpoved na druhou otazku nejdrive nevypadala slozite. Do drezu se rizne dira a trubka se ke drezu pritahne pres gumove tesneni za pomoci nejakeho kusu plochace, ktery pujde napric trubkou. Jenomze ocelovy zrezne a hlinikovy nesnese louh (stale jsem zil ve svete odpadu, do kterych je potreba sypat louh). A navic se tim vynorila otazka cislo tri.

Takze doslo k odlozeni problemu, reseni jinych veci a obcasne diskusi s kamarady. A pak me Bosohlav privedl na spasnou myslenku: prumyslovy sifon.

Ale to chce nejak zadelat do kanalizacni trubky vodotesnou prepazku jeste navic tvarovanou. Svarit to z oceli? Ale to bude reznout. Zkusit to z neceho slepit? A pak prisel druhy napad – udelat to obracene. Misticku dat dnem dolu a nechat ji pretekat, zatimco do ni pod hladinu bude zaveden odpad ze drezu.

A pak uz se jednalo jen o otazku doreseni detailu. Jedine, co musi byt vodotesne je misticka a to neni problem. Misticka se polozi na nejakou podlazku, ktera bude do trubky vlepena, nebo zasroubovana. Asi ji bude potreba nejak cistit, takze bude nejlepsi to udelat z cisticiho kusu. Na vrch se da spunt a do nej se zalepi konec trubky, kterym pujde dovnitr prostrcit 50mm trubka az do misticky. A nad tim uz nema smysl to rozsirovat, takze se to napoji primo na 50mm vystup drezu. Originalnim drezovym odtokem vetsina nadobi nepropadne a tim jsou doresene temer vsechny detaily.

Podlazku pod misticku jsem nakonec prichytil na nerezovou zavitovou tyc prosroubovanou zkrz cistici kus o pumeru 125mm. Aby se podlazka neprotacela, je tam navic nerezovy sroub kolmo na zavitovou tyc. Pruchody plastem jsou utesnene kusem gumy z duse a stazene mezi dve podlozky. Podlazka je svarena z kusu oceli a trojice podlozek, pote natrena a namontovana. Pokud zrezne tak se toho tolik nestane. Do vicka je tavnou pistoli zalepena pulka spojky na 50mm trubku (mela pekne osazeni). Spoj nepotrebuje byt vodotesny – na to, aby kanalizace nesmrdela by teoreticky stacila i modelina.

Jeste vyresit kde vzit kelimek. Prumer trubky od drezu je 50mm. Prumer kanalizacni trubky je 125mm. Optimalni prumer kelimku bude tedy aritmeticky prumer techto dvou cisel, protoze tim bude mezi prichozi trubkou a kelimkem stejne mista, jako mezi kelimkem a odchozi trubkou. Idealni velikost ma plastova pixla od hydroxidu sodneho na cisteni odpadu. Staci uriznout nozem vrsek a je hotovo.

No jo, ale jak se to bude cistit?

Staci otevrit dekl na cisticim kusu, vyndat kelimek, vylit ho (at uz dal do odpadu, ktery pokracuje v prumeru 125mm dal, nebo treba do zachodu) a vratit ho zpet. Prvnich par tydnu jsme tam v ramci testovani nahazeli uplne vsechno, co muze clovek chtit nahazet do kanalizace. Cajove listi. Pripaleny tuk. Zbytky jidla. Hlinu od cisteni zeleniny. Puvodni plan byl kouknout se na kelimek po tydnu, ale nejak se mi do toho nechtelo. Nakonec jsem si po nekolika tydnech nachystal kybl a dusevne se pripravil na humus jako v sitku. Pak uz stacilo otocit vikem cistaku, sundat ho a zirat na uplne cisty kelimek od hydroxidu plny uplne ciste vypadajici vody.

Od te doby, co mam supersifon jsem nikdy nepouzil sitko, ani hydroxyd. Drez cistim tak, ze velke kusy vyberu do kompostu a male prostoucham do odpadu a vubec me nezajima, jaky odpad poslu dal*. Zarizeni je naprosto bezudrzboce a material stal dost mozna mene, nez novy sifon ke drezu.

*) Bavime se o beznem kuchynskem odpadu. Hlina ze zeleniny, slupky, zatoulany kus spagety, smes oleje na smazeni se saponatem a podobne. Aceton, nebo toluen by asi naleptal trubky. Termit, nebo roztavene olovo by je propalilo a misto toalety se mi zrovna kuchynsky drez take pouzivat nechce.

Ke konstrukci je potreba vrtacka (staci rucni), pilka na zelezo (nebo rozbrusovacka), nuz, pilnik a tavna pistole. Hodi se vykruzovak o prumeru asi 55mm, staci na drevo. Podlazku pod kelimek by slo naohybat, nebo slepit z plastu – svarovani neni nutne.

Udelal bych to po zkusenostech znovu? Rozhodne ano!

Uzijte si eliminaci jednoho z zivotnich opruzu.

Posted by zelenohlav in Stavba