Nabijecka olovenych baterii, ktera snese odpojeni zdroje

Nabijecka

Mate velkou olovenou baterku (at uz startovaci v aute, nebo gelovku, ze ktere napajite treba vrtacku z minuleho prospevku) a obcas ji potrebujete nabit. Nekdo nabiji prehistorickou nabijeckou, ve ktere je jenom transformator a diody (tezko rict, jak presne dodrzi napeti, zvlast kdyz v zasuvce muze byt 220V stejne jako 241V), nekdo z trafa pres zarovku, nekdo pochybnou nabijeckou za par stovek z nejakeho supermarketu. Vsechny tyhle varianty se musi hlidat. Zapomenete na tom baterku, odjedete na dva dny pryc a vyvari vam vsechen elektrolyt. Nebo ma regulaci napeti, tohle neudela, ale nejaky chytrak ji vytahne ze zasuvky, protoze si chce zapnout vrtacku, nerekne vam o tom a za dva tydny je baterka na vyhozeni.

Tato jednoducha nabijecka resi vsechny zminene problemy a nekolik navic.

Schema

Napajet se da z jakehokoliv zdroje od 14 do 39V, ktery da alespon 50W. Treba ze zdroje od notebooka, ktery stal v roce 1997 80 tisic a v roce 2012 navstivil popelnici, prestoze stale fungoval. Ze solarniho panelu, ze dvou gelovych 12V akumulatoru v serii a podobne. 24V transformator usmerneny gratzem je na hrane – zalezi na napeti v siti a rezerve ve vinuti (typicky se pridava 5%).

Omezuje proud na 3A (kdyz jde hodne do zkratu, tak spise ke 4A, ale to se bud rychle dobije, nebo je baterka stejne na vyhozeni). Pro automobilove baterky (40-100Ah) a notebookove zdroje (50-90W) idealni.

V pripade odpojeni napajeni se nestane nic. Baterka se vybiji necelym 1mA pres odpor zpetne vazby a to prezije pres 5 mesicu (40Ah – v realu ma samovybijeni, takze ji tam nechat radeji jen 2-3 mesice).

Navic to moc nehreje, takze staci maly chladic.

Obvod stabilizuje napeti na 14V, ale podle potreby jde nastavit na jina napeti zmenou odporu 12k8. 13.8V pro ochranu kladne elektrody v akumulatoru. 14.4V pro rychlejsi a uplne nabiti akumulatoru, 7V pro 6V akumulator, 21V, nebo 28V pro 18V a 24V akumulatory (to uz bude typicky potrebovat napajet ze dvou zdroju od notebooku v serii), nebo jakekoliv jine pri pouziti jako laboratorni zdroj.

Mozne upravy:
– vyssi napeti na vstupu – az do 63V pri pouziti LM2576HVT-ADJ, ktery je ale 3x drazsi. Nezapomente na maximalni napeti vstupnich kondenzatoru.
– vyssi proud – moznost pridat FET tu je, do nejakych 20V na vstupu je pomerne jednoducha, ale prijdete o proudove omezeni, takze by bylo nutne pridat i proudove omezeni, coz celkove zkomplikuje obvod 3x az 4x.

Nevyhody:
– oloveny akumulator preferuje pulsujici napeti kvuli sulfataci, tento zdroj dava stejnosmerne. Na obcasne nabiti to nevadi.

Inspirace:
http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~metan/?page=electronics&spage=lm2576

A rovnou draze ziskana odpoved na ocekavanou otazku:
Nemuzu pouzit neco podobneho za dve stovky z Ciny?
Muzete to zkusit. Ale treba tento zdroj:
DCDC 60V 15A
mel v popisu, ze omezuje maximalni proud, na desce ma veliky SMD odpor 0.01Ω, ktery nemuze byt k nicemu jinemu, nez ke snimani protekajiciho proudu, ale po pripojeni k akumulatoru se z nej zakourilo rychleji, nez bylo mozne zareagovat.

UPOZORNENI:
S trochou stesti nepracujete s nebezpecnym napetim (pokud jste pouzili zdroj od notebooka, nebo z jineho zarizeni), ale zkratovana autobaterka dokaze dat proudy, pri kterych hori draty, sviti sroubovaky a kapicky roztaveneho kovu letaji vzduchem. Zakaz noseni naramku, prstynku a retizku v akumulatorovnach neni zbytecna buzerace.

Posted by zelenohlav

1 comment

ปั้มไลค์

You have observed very interesting details! ps decent internet site. 🙂

Leave a Reply

8 × = 24