Ekonomie

Navody jak nevyhazovat penize.

10
Mar
2022
Energie Nebude I: Uvod

Energie Nebude I: Uvod

Cilem teto serie neni strasit, ale popsat jak co nejlepe prezit obdobi, ktere nas ceka a idealne pri tom dat statu a EU co nejvetsi sanci zajistit relativni dostatek plynu a elektriny.

To, ze v zime 2022/2023 bude nedostatek plynu a elektriny, je asi zjevne. Sice uz jsem parkrat videl, ze se vladam a statum podarilo za velkych nakladu z ruznych problemu vyklickovat, ale tady to nepovazuji za technicky mozne, i kdyz bych se velmi rad mylil.

Plyn z Ruska bud odmitneme odebirat my, nebo nam ho Rusko zavre v nejnevhodnejsi okamzik, jako pomstu za sankce. Aktualne je tretina plynu v Evrope z Ruska. Castecne se ho povede nahradit zkapalnenym zemnim plynem (LNG) prevazenym tankery, ale zda se, ze Evropa nema dostatecne kapacity terminalu pro prijem LNG. Nahradit plyn ropou pujde take jen castecne a otazka je, jake budou kapacity ropovodu z pristavu, kdyz doted byla znacna cast Evropy zavisla na ropovodech z Ruska. Lze tedy ocekavat, ze bude 10-20% plynu chybet. Solarni panely a vetrne elekrarny jsou uzasne, pracuji bez potreby paliva, ale v zime bohuzel moc nesviti a jsou i obdobi, kdy moc nefouka. Ale to nemusite verit zrovna me. Podivejte se sami na vyrobu Nemecka v uplynulem roce – svetle modra je vitr na pevnine, tmave modra vitr na mori a zluta solar. Nektere casove useky behem zimy jasne ukazuji, ze muze nefoukat a nesvitit nekolik dni v kuse. Je take dobre vedet, ze instalovany vykon nemeckych solaru a vetrniku je priblizne 30GW, coz dohromady odpovida cele spotrebe Nemecka. Tedy pokud sviti a fouka, Nemecko muze vyrabet dvojnasobek sve spotreby[EDIT:23MAR2022 celou svou spotrebu] – 60GW – pouze z obnovitelnych zdroju. Presto v zime vyrabi obnovitelne zdroje tak malo.

[EDIT:23MAR2022 Opravena nemecka spotreba elektrinu – jedna se o 60-70 GW, nikoliv o 30GW]

Nove jaderne elektrarny se v Evrope nestavi a v Nemecku odstavuji kvuli protijadernym ekoaktivistum. Vetsina z techto aktivistu vubec nechape, jak jaderna elektrarna funguje a co zajistuje jeji bezpecnost. O tom, ze nemecti protijaderni aktiviste jsou podporovani Ruskem se uz nejakou dobu pise (anglicky). Uhelne elektrarny odstavujeme, protoze maji hodne emisi CO2 a pripadne dalsich skodlivych latek. Ostatne uhelna elektrarna emituje vice radiace, nez jaderna, protoze v uhli je sem tam nejaky radioaktivni prvek a elektrarna ho spali hrozne moc.

V touze omezit emise CO2 jsme se dostali do stavu, kdy je nase energetika v zime zcela zavisla na zemnim plynu. Nemam nic proti omezeni emisi CO2 (naopak si myslim, ze to je rozumne, protoze tvorbe klimatu vubec nerozumime), ale stat se zavislymi na jednom dodavateli bylo velmi debilni rozhodnuti. Z toho plyne, ze pokud nebude plyn, nepujde provozovat spickove plynove elektrarny a v dobe, kdy nefouka a nesviti, nebude dost elektriny. Pripoctete k tomu fakt, ze lidi nebudou chtit mrznout a pokusi se elektrinou topit a prusvih je na svete. V nejlepsim pripade budou rozvodne zavody vypinat jednotlive ctvrti, nebo mesta na par hodin, aby kazdy mel elektrinu alespon apr hodin denne. V horsich pripadech se pozna, jestli byla priprava nasi rozvodne site na start po vypadku dostatecna. Rozhodne lze rici, ze je v ramci Evropy nadprumerna, takze musime doufat, ze to bude v pripade potreby stacit.

Fundovane clanky o energetice ma Vladimir Wagner. Zacit muzete treba timto.

Disclaimer

– Tyto clanky mohou byt prubezne doplnovany o linky a dalsi informace z komentaru. Ve formatu [EDIT:datum text]
– Pokud mate link na clanek, nebo jine informace, ktere doplnujici, vysvetluji, nebo zneplatnujici nektere z tvrzeni v tomto clanku, vlozte ho prosim do komentare nejlepe i s popisem. Posoudim ho a pripadne ho vlozim na relevantni misto v clanku. Z komentaru nebudu mazat nic, nez otevreny spam nesouvisejici s obsahem clanku, pripadne nenavistne komentare (to se mi jeste nestalo) a veci, ktere po me bude pozadovat smazat stat (to se mi take jeste nestalo).
– Pokud chcete tuto serii sirit, sirte ji. Bylo by fajn uvest link na zdroj.
– Pokud chcete tuto serii pouzit, jako podklad pro rizeni statu, jsem rozhodne potesen, ale proberte prosim detaily s odborniky. Ja vim, jak funguje technika, ale samozrejme nemam konkretni informace o stavu ruznych zarizeni u nas a v EU.
– Neprebiram zadnou zodpovednost za vase ekonomicka rozhodnuti. Pokud nakoupite napriklad benzin do zasoby a pak na nej stat zrusi dan, takze na tom prodelate, je to vase ekonomicke rozhodnuti. Predpovidat lze trendy zalozene na dostupnosti surovin a technice, nikoliv politicka rozhodnuti.
– Neprebiram zadnou zodpovednost za vase technicka rozhodnuti. Pokud se rozhodnete zkonstruovat si doma treba tepelne cerpadlo podle navodu z wikihow, ackoliv nejslozitejsi zarizeni, ktere jste dosud zkonstruovali byl pokus o luk z raminka na pradlo a gumy od teplaku a povede se vam pri tom neco poskodit, nevinte z toho prosim me. O vecech, u kterych si nejste na 100% jisti, ze jim zcela rozumite, se prosim poradte s vice lidmi. Nejlepe s lidmi, kteri uz je nekdy delali, opravovali, nebo provozovali.

Co s tim muze letos udelat stat a EU?

Do podzimu 2022 se nepodari postavit elektrarny, nebo jina potreba zarizeni, ani kdyby si vsichni urednici dali pohov s pitomostmi, coz povazuji v Evrope za sci-fi. Napriklad Rolls Royce pocita s tim, ze zacne produkovat male a levne reaktory az (nebo mozna “uz”) na zacatku pristi dekady. Otazkou je tedy, co do podzimu udelat lze.

Domnivam se, ze by mohlo jit zprovoznit alespon nektere nedavno odstavene uhelne elektrarny, ale netusim, jak rychle jejich zarizeni bez udrzby degraduje a jestli uz nejsou klicove casti rozebrany a sesrotovany. Rozhodne je nutne majitelum garantovat nejakou rozumnou delku provozu, aby se jim to ekonomicky vyplatilo, ale v tom nevidim problem, kdyz uvazim, jak dlouho bude trvat postavit bezemisni nahradu fungujici i v zime. Take si myslim, ze je realne navysit tezku ve stavajicich uhelnych dolech, nebo znovuzahajit tezbu v nedavno uzavranych. Tohle nebudeme potrebovat provozovat moc dlouho – jenom nez postavime jaderne elektrarny, nebo nez vyresime ukladani energie z leta na zimu. Realisticky lze ocekavat tak 15-20 let provozu na uhli. Pod 10 let si to neumim technicky predstavit.

Dale by stat mel nakoupit vsechen dostupny zemni plyn (zkapalneny i zkrz plynovody) a uskladnit ho v zasobnicich. Pokud mozno krome plynu z Ruska. Otazkou je, jestli lze navysit produkci bioplynu. Obavam se, ze behem jednoho roku asi nebude realne postavit zarizeni, ktere by dokazala vyrabet smysluplne mnozstvi bioplynu.

Domnivam se, ze by bylo vhodne odlozit zakaz kotlu s nizkou emisni tridou, ktery je planovany na tento podzim. Netvrdim ze az do doby prechodu na jadernou energii, ale alespon o nekolik let.

Pokusit se postavit nejaka uloziste elektricke energie ze dne na noc. V casovem horizontu neceleho roku asi bateriova.

EU by snad mohla nekde na jihu, v mistech s velkym zastoupenim slunecnych dni i v zime (napada me pouze Spanelsko a Portugalsko), postavit solarni elektrarny.

EU by mela zacit stavet terminaly na prijem LNG z tankeru.

Co s tim muze udelat stat a EU dlouhodobeji?

Rozvoj jadernych technologii. Idealni by bylo spolupracovat na vyvoji maleho jaderneho reaktoru, ktery by se vyrabel seriove v tovarne a ne kusove na miste provozu, cimz by slo usetrit znacnou cast ceny. Takze by bylo vhodne vcas pripravit legislativu a normy pro jejich bezpecne provozovani.

Prozkoumat moznosti ukladani tepla ze slunecniho zareni v lete a jeho pouzivani v zime. I kdyby se jednalo o nizkopotencialni teplo, mohly by se o nej alespon oprit studene konce tepelnych cerpadel a tim vyrazne zvysit topny faktor a tim snizit spotrebu energie. Vyuziti zasobniku tepla v kombinaci s technologii CAES (viz dale) ma take jisty potencial.

Prokoumat moznosti ukladani energie do vodiku (elektrolyza je zvladnuta, ale skladovani je velky problem), amoniaku a metanu. Amoniak se za druhe svetove valky pouzival v Belgii pro pohon naftovych motoru, pouziti vodiku a metanu je asi zrejme. Nicmene ucinnost ulozeni energie do amoniaku i do metanu a jejiho znovuziskani je zatim velmi mala. Fischer-Tropsch proces se dnes bezne pouziva pri vyrobe umelych hnojiv a Samatierovou reakci chce SpaceX vyrabet palivo na Marsu, nejedna se tedy o zadne sci-fi, nicmene pro realne nasazeni nestaci, ze proces funguje, ale take musi byt dostatecne levny, aby si takto skladovanou energii mohl nekdo dovolit koupit a pouzit.

Prozkoumat moznosti stavby systemu CAES (popis slovensky a anglicky) ve velkem meritku napriklad v uzavrenych dolech.

EU by mela zvazit stavbu prilivovych elektraren (popis anglicky).

V pristim dile si napiseme, jak snizit svou energetickou spotrebu a pripravit se na budoucnost za pomoci dostupnych technologii.

Posted by zelenohlav in Ekonomie, Navody, Predpovedi
05
May
2017

Umeni improvizace – hraci kostka

Vetsinou chcete dosahnout cile a neni az tak dulezite jak, ale spis kdy, kde, nebo za kolik. Casto pomuze se nad problemem zamyslet.

Co udelate, kdyz zjistite, ze k deskove hre, kterou se prave chystate hrat s prateli, potrebujete hraci kostku a prave ta vam chybi?

Muzete zrusit hru.

Nebo dojit kostku koupit. V centru mesta par metru od prislusneho obchodu v pracovni den ve tri odpoledne to bude asi nejlepsi moznost. Jenomze tou dobou jste asi v praci a vasi pratele taky. Nez se v noci ze soboty na nedeli vratite taxikem (nebo jste nic nepili, takze muzete i vlastnim autem?) doprostred Vysociny z nejblizsiho non-stop obchodu s hrami, budou vasi pratele patrne jiz spat a ucet za taxika presahne cenu zpatecni letenky do New Yorku.

Ve skole jsme pouzivali obycejnou sestihrannou tuzku, na ktere byla po obvodu napsana cisla a kutalelo se s ni. Ale dnes je k videni dost kulatych tuzek a take dost reklamnich propisek, takze zustava otazkou, jestli nejakou doma najdete.

Muzete zkusit vyrezat kostku z kusu fosny a pokreslit ji tuzkou. Pokud mate sverak, pilku a kus fosny, jde to i za pet minut. S rozbrusovackou ziskate kostku z ocelove tyce ctvercoveho prurezu jeste rychleji. Otazkou je, jak nahodne vysledky bude davat – to zavisi na presnosti vasi prace.

No a tim jsme vycerpali vsechny rozumne moznosti. Nebo ne?

Pri hodu kostkou chcete generovat cisla 1 az 6. Pri hodu minci generujete panna a orel, tedy 1 a 0. To je dost malo. Ale zijeme v digitalnim veku a temer kazdy uz vi, ze vsechna cisla jdou vyjadrit z jednicek a nul. Vezmene tri ruzne mince. Seradme je tak, aby si to vsichni hraci zapamatovali (treba od nejmensi od nejvetsi). Tri mince predstavuji tri bity a do trech bitu zakodujete cisla 0 az 7 (000, 001, 010, 011, 100, 101, 110, 111). A co udelame s nulou a sedmickou? Muzeme si treba hodit znovu.

A proc nezakodujeme jednicku, jako 000, dvojku 001 … sestku 101? Klidne muzeme, je to preci uplne jedno.

A to jako vsichni u stolu musi umet pocitat s dvojkovou soustavou? Nic na tom neni, ale nemusi. Staci na zacatku nakreslit tabulku a pak cist hodnoty z tabulky.

Dalsi moznost, kterou jsem v takovem pripade pouzil ja, je naprogramovat kratky skript v BASHi, coz je shell, ktery najdete prakticky na kazdem pocitaci s Linuxem, a na mnoha jinych UNIXu vcetne OSX a Androidu. Staci pustit tento skript:

 while true; do echo $((RANDOM % 6 + 1)); read; done

a pak uz jenom mackat enter. Odchazi se Ctrl-C. Snazite-li se skriptu porozumnet, prikaz read; je tam proto, ze ceka na enter, nactena hodnota se nikde nepouziva. Jednicka se pricita proto, aby cisla byla 1-6 a ne 0-5 a znak % je zbytek po deleni.

Uzijte si hru.

Posted by zelenohlav in Ekonomie
23
Apr
2017
Lihovy varic

Lihovy varic

Jak jsem psal uz v uvodu – neni dulezite veci koupit, ale mit je. Opominu-li nelegalni a nepravdepodobne alternativy, je treba rozhodnout se mezi koupi a vyrobou. Rikate si, ze vyrobit neco je vzdycky nouzovka, nahrazka a provizorium? Ze kdyz uz to bude fungovat, tak to bude moc tezke, nebo velke?

Ukazu vam nejlepsi a nejlehci varic na suchy lih, ktery jsem kdy videl. Je lehci, nez prodavane varice na ktere se mi povedlo narazit. Je jednodussi na obsluhu (neni potreba nic rozkladat) a vejde se do maleho esusu.

Vezmete vhodnou plechovku (Luncheon meat, Veprove maso ve vlastni stave, apod.), otevrete ji, vyuzijte obsah a nechte si ten kus oceli, co byste normalne zahodili. Vymyjte ji (klidne v mycce, to ji neuskodi) a provrtejte jednu, nebo dve rady der z boku u dna a zhruba stejne der u horniho okraje. Lepe se to vrta, kdyz nasunete plechovku na prkno (klacek, trubku, apod.) takze mate druhou stranu vrtaneho plechu oprenou. Dole mam dve rady der o prumeru 3mm asi po 10mm, ale klidne muzete udelat diry treba 6mm, nebo 8mm trochu dal od sebe. A mate varic.

Varic zvrchu

Jednoduche, ze?

Polozte ho na nejakou nehorlavou podlozku. Vyhovi hlina, pisek, kamen, sterk, beton, nebo treba obracene viko od esusu. Naopak z vlastni zkusenosti nemohu doporucit asfaltovou cestu. Dejte do nej kostku sucheho lihu, zapalte ji, polozte na nej esus a muzete si treba uvarit caj. Pokud plamen zhasina, mate malo der.

Mozna vylepseni:

Pri vrtani vznikaji otrepy z plechu. Vrtate-li zvenku (asi jo, protoze dovnitr byste se blbe dostavali), budou otrepy uvnitr, kde to tolik nevadi, ale je lepsi je prejet pilnikem, aby nebyly ostre.

Suchy lih muze horet o neco vys, nez uplne na dne. Pak k nemu muze vzduch i zespodu, o neco lepe hori a o neco mene zahriva podlozku pod sebou. Touzite-li po tehle uprave (varic funguje vyborne i bez ni), ustrihnete nuzkami na plech tak 20mm z plechovky o mensim prumeru, nez ze ktere mate varic (treba z plechovky od hrasku, nebo fazoli), do dna provrtejte diry a pridelejte ji na dno varice. Jak to pridelat? Urcite neletujte cinovou pajkou, ta by se roztekla. Muzete bodovat, sroubovat, pajet mosazi, ale nejjednodussi je udelat do dna varice diry, prostrcit jimi plech z vlozene plechovky a ohnout ho.

Vystrihejte z 20mm steny neco jako cimburi. Staci par pacicek, tak ctyri az sest, velkych asi 10x10mm. Tim budete mit dno plechovsky s dirami, jednim centimetrem plechovky a nekolika pacickami dlouhymi dalsi centimetr. Vlozte to do varice a oznacte si treba fixou, kde jsou pacicky. Pokud jste je vyrobili symetricky, muzete si jejich polohu na dne varice oznacit i z druhe strany, kde to bude mene prace. Pak v oznacenych mistech proriznete dno varice – starym nozem s tlustou cepeli (bajonetem), otvirakem na koncervy (takovym tim, co nema zadne pohyblive casti), nebo jinym vhodnym nastrojem. Muzete take provrtat nekolik der vrtackou a spojit je do jedne. Ten plech je tak tenky, ze do nej udelate diru skoro cimkoliv. Vlozte kus z mensi plechovky dovnitr do varice, prostrcte pacicky zkrz vytvorene otvory a ohnete je, aby ten kus nevypadaval. Hotovo.

Vlozena plechovka, aby suchy lih nehorel na dne varice.

schema:

schema konstrukce

Pokud jste na zacatku pouzili moc vysokou plechovku, nechcete ji zkracovat (je od vyroby prakticky zakoncena, takze se o ni neporezete) a chcete varic nosit v klasickem hlinikovem dvoj-esusu, bude vam prekazet madlo mensiho esusu. Nakreslete si kam vychazi a vystrihnete na nej pruchody v okraji plechovky.

Co kdyz nemate vrtacku? Mohl bych napsat, at si ji poridite, ze ji stejne budete potreboval skoro porad, ale kdyz se mi povedlo zapomenout si varic doma, vyrobili jsme si s kamarady jiny kdesi na parkovisti. Stacilo vyklopit plechovku protlaku do esusu (prece nevyhodim protlak, zejo), vyplachnout ji, najit u parkoviste klacek, navleknout plechovku na klacek a bajonetem a sekyrou udelat po obvodu diry. Zabodnout a zakroutit. Vic nez jedna rada se tam nevesla, kazda dira byla jina, nektere mely pres centimetr, jine pod 5mm. Fungoval perfektne nekolik let, nez se mi ho povedlo nekde ztratit. Plechovka byla asi 60mm v prumeru a 25mm vysoka, varic z plechovky od klasickeho maleho protlaku uz by mel asi moc maly vykon.

Misto bajonetu muzete samozrejme pouzit velky hrebik, kramli, nebo sroubovak, ktery jste dostali ke smontovani nejakeho pristroje za mnoho tisic, ale strhnul se po dvou sroubech, takze ho stejne neni skoda. Misto sekyry kladivo, nebo treba kamen. Pri prorazeni budete mit mnohem vetsi otrepy dovnitr do varice, tak se o ne neporezte.

Do varice se vejde suchy lih a zapalovac – nejlepe zabalene v igelitaku aby nebyly od sazi. Po pouziti ho nechte vychladnout, zabalte do igelitaku (at neuspinite esus zevnitr) a schovejte do esusu. Umyvat se to nevyplati – ohen desinfikuje a pokud jste si nedali praci s odstranenim otrepu po vrtani, akorat o ne roztrhate houbicku.

A nedelejte si starosti s tim, ze ho nekde zapomenete, uz si prece umite za par minut vyrobit dalsi z neceho, co byste normalne vyhodili, ne?

Posted by zelenohlav in Ekonomie
15
Apr
2017

Usporne auto

O autech se toho da napsat hodne, ale zacnu v Cechach asi nejcastejsi otazkou: Benzin, nebo nafta?

Odpoved je plyn.

Vyjdeme z predpokladu, ze uz mate auto vybrane. Vite, jakeho chcete vyrobce, miru luxusu, vybavu, vykon, stari a rozhodujete se jen mezi par motory, dost mozna mezi dvema. Naftovy a benzinovy.

Pokud je vas vysneny vuz dvoutakt se zvukem vysavace, Skoda 1000 MB za basu piv od kamarada, nebo Mercedes piano, tak si tuhle otazku asi nepokladate a tento clanek vam moc nepomuze (treba pomohou jine). Ale pokud si ale lamete hlavu nad dvouhmotovymi setrvacniky a vstrikovacimi cerpadly a o dva litry nizsi spotreba vam stoji za ty vsechny potencialni opravy a pripadne i drazsi auto (kupujete-li nove), zvazte plyn.

Plynovy motor je stejny, jako benzinovy. Snesl by o neco vetsi kompresi, ale tu mu nikdo vetsinou neda (vyjma aut rovnou zkonstruovanych na pohon CNG). Potrebuje o neco vetsi energii k zapaleni smesi, takze je potreba mit zapalovaci soustavu v poradku a jinak uz tu mame same vyhody. Mensi tlaky v motoru, misto draheho vstrikovaciho cerpadla primitivni smesovac bez pohyblivych dilu (je to vlastne spojka hadice s plynem a s nasavanym vzduchem), nebo plynove “vstriky”, ktere vyjdou na par tisic. Zadna turba, ktera se musi dochlazovat po jizde a dlouho se roztaci (pokud si umyslne nekoupite turbobenzin s jehoz prestavbou na plyn nemam zadne zkusenosti) a zadne poruchove dvouhmotove setrvacniky.

Za kolik budete jezdit? LPG stoji asi tak polovinu toho, co benzin (za litr) a spotrebu ma o kousek vyssi (cca 10%), protoze ma nizsi vyhrevnost. Vykon motoru by mel poklesnout asi o 10% u reseni se smesovacem, u vstriku je to mene, zvlaste pak pokud vstrikujete kapalnou fazi, protoze jejim vyparnym teplem ochladite nasavanou smes a tim ji dokazete nasat vice.

Aktualni cenu CNG si urcite dokazete dokazete na netu najit sami. Jen pozor, udava se za kilogram. Vykon motoru bez uprav jde o nejakych 20-30% dolu. Pro srovnani: litr benzinu ma zhruba trictvrte kilogramu a kilogram zemniho plynu bude mit vetsi vyhrevnost, nez kilogram benzinu. Energie chemicke vazby uhlik-uhlik a uhlik-vodik je priblizne stejna, ale v zemnim plynu je vetsi pomer vodiku k uhliku, nez v benzinu. A protoze vodik je lehci, vychazi vetsi vyhrevnost na kilogram. S vykonem motoru ale vyssi vyhrevnost na kilogram nepomuze, tam je dulezita vyhrevnost na litr smesi, ktera vychazi hur. Totez samozrejme plati i pro LPG, ale ten se prodava na litry a ne na kilogramy. Takze vas vlastne ani tak nezajima cena za kilo, ale cena za ujety kilometr a ta uz zalezi na typu auta (obsah motoru, prevody, otacky). Tip: Kdyz na netu najdete o kolik vic plynu si bere podobne stare a tezke auto s podobnym zdvihovym objemem motoru, tak se asi moc neseknete. Za prestavbu u klasickeho ctyrvalce date tak 25 – 40 tisic.

No a nakonec zodpovim par namitek proc to nejde, ktere se vyskytuji v diskusich. Pro nektere z vas prestavba skutecne neni prakticka, nekteri si potrebuji sami pred sebou oduvodnit, proc to neudelali uz davno a nekteri (jako treba ja) maji namitky na vsechno, protoze je proste napadnou a byla by skoda je nenapsat, ne?

Budu mit kufr plny nadrze.

  • Pokud jste planovali sedana, muzete zkusit combi.
  • Dejte toroidni nadrz na LPG misto rezervy. Sit cerpacek je u nas tak husta, ze do 200-300km s trochou planovani na nejakou narazite. S CNG to je trochu horsi, nadrz je vetsi a cerpacek mene.

Ono je to nebezpecne a muze to bouchnout.

  • Neni chytre do te nadrze vrtat (a nebylo by to chytre ani kdyby tam byl vzduch stlaceny na stejny tlak), nicmene nadrze casto vydrzi vic, nez zbytek auta. Uplne bezpecne samozrejme neni nic, co uchovava energii, ale plyn mi prijde bezpecnejsi, nez benzin.
  • Vybouchnout to muze jen po velkem zahrati coz dokaze i pitna voda treba v papinaku. Nadrz ma stejne jako papinak pojistny ventil, ktery by mel pri extremnim narustu tlaku odfouknout trochu plynu.
  • V benzinove nadrzi mate nad hladinou smes benzinovych par a vzduchu. Staci jiskra a bouchne to. Par letadel uz na to doplatilo. V nadrzi na LPG mate nad hladinou totez, co pod hladinou, jenom v jinem skupenstvi. Jiskry si muzete hazet jak chcete a nic se nestane.
  • V nadrzi na CNG nejsou ani dve faze – jen hodne stlaceny plyn. I ten by samozrejme dokazal bouchnout pri zahrati, ale to zahrati by bylo potreba tak velke, ze by cela nadrz davno predtim bouchla jen kvuli ztrate pevnosti oceli za vyssich teplot. A urcite bude mit podobnou bezpecnostni pretlakovou pojistku, jako nadrz na LPG.
  • Pokud po vas nekdo bezne strili panzerfaustem, plynovy pohon nedoporucuji, v takovem pripade bude asi nejbezpecnejsi kun. Ten urcite nevybouchne drive, nez nekolik dni po smrti a mozna se v nem nedokaze vytvorit dostatecny tlak plynu z rozkladu nikdy. Vorvane doporucit nemohu: http://technet.idnes.cz/explodujici-velryby-u-kanady-dj3-/veda.aspx?c=A140505_160806_veda_mla

Nestourejte do velryb.
Ted dam 30 tisic za prestavbu a za rok to auto prodam, to se mi nemuze vyplatit.

  • Pokud prodavate auta drive, nez s nimi najedete dost na to, aby se vam to vyplatilo, plyn pro vas asi neni. U noveho auta stejne prijdete o mnohem vice v rozdilu kupni a prodejni ceny a u stareho vam zase dalsi kupec za instalaci plynu typicky nezaplati dost navic oproti puvodnimu stavu.
  • K zamysleni: za kolik za rok prodate auto, pokud se mu za pul roku podela vysokotlake naftove cerpadlo?
Posted by zelenohlav in Ekonomie
07
Apr
2017
Uvod do ekonomicke casti

Uvod do ekonomicke casti

Jste chudi. Vetsina lidi si mysli, ze jsou chudi, protoze se srovnavaji z bohatsimi. Mozna mate jenom jedno Porsche a jenom jeden dum na pobrezi ve Spanelsku krome bezneho bydleni (jenom 4 pokoje pro hosty a moc maly bazen – to se neda) a srovnavate se s lidmi, co maji nekolik jachet a soukromy tryskac. Mozna mate jenom garsonku na kraji vetsiho mesta, 40 let stare auto u ktereho vam stat chce zakazat vjezd do mesta a u more jste byli naposledy tim autem, kdyz bylo nove a srovnavate se s predeslou skupinou. Nebo snad bydlite v najmu v rozpadajicim se dome uprostred Vysociny (na Ostravsku, apod.), do prace jezdite na kole bez prehazovacky a kdyz jste naposledy vyrazili na dovolenou, tak byla zrovna Brnenska prehrada zavrena, protoze se v ni premnozily rasy. A srovnavate se s lidmi, co maji aspon tu garsonku a Zigula. A porad tu s nami na planete ziji jsou lide, kteri maji vetsinu casu hlad a nemaji dostupnou ani zakladni lekarskou peci. Neni jich malo.

Ne, opravdu nebylo cilem predesleho odstavce (ani tohoto webu) presvedcit vas, ze mate rozdat majetek chudym a odjet pomahat do Afriky. Jen si uvedomit, ze vsechno je relativni. Dalsim dulezitym faktem je, ze vase spokojenost s zivotem az na vyjimky nezalezi na penezich, ale na vecech, ktere mate k dispozici a muzete je pouzivat. Pokud mate opravdu malo penez, tak muze byt samozrejme problem ziskat ty veci, ktere potrebujete, protoze uplne bez penez to nejde. Ale pomer mezi tim kolik do toho vlozite penez, prace se sroubovakem a pajkou, prace pri hledani nejlepsi nabidky a casu uz je zcela na vas. Spatna pracka je lepsi, nez zadna – nemusite prat v ruce. Dobra pracka je lepsi, nez spatna – mozna se s ni lepe zachazi, mozna lepe pere. Zlata pracka je drazsi, nez dobra pracka, ale jinak je asi dost na hovno – zlato je tak mekke, ze plech vyjde mnohem tlustsi, bude mit nekolik set kg, prestehovat ji bude problem a prat bude uplne stejne, jako obycejna. Nova pracka za deset tisic muze odejit tyden po zaruce a pracka po kamaradovi za odvoz muze po vymene lozisek nahrazeni programatoru pocitacem od popelnic (zastaralym jiz v dobe, kdy u nas nikdo nevedel, co je Google) slouzit dalsich 20 let. Navic muze mit moznosti, ktere u zadne bezne prodavane pracky nenajdete jako treba nepouzivat k ohrevu vody elektrinu, ale namixovat si vodu z privodu teple a studene, coz nebude k zahozeni, pokud v nejake neprilis pozmenene podobe projdou ty nove tarify elektriny zverejnene na zacatku roku 2016 (a ty projdou, s tim pocitejte, protoze udelat chytrou sit je mnohem vice prace).

At uz patrite do kterekoliv z vyse zminenych skupin, myslim, ze na tomto webu najdete inspiraci. Je jasne, ze rady, jak levne postavit usporny dum oceni spise jina skupina lidi, nez upect chleba bez domaci pekarny a kuchynskeho robota, nebo vypestovat brambory. Je take zrejme, ze zatimco jedni smeruji k investicim, aby uz nemuseli pracovat, druzi smeruji ke splaceni dluhu, aby pracovat mohli zacit, nebo aby z te prace neco meli.

Jediny zpusob, jak se mit lepe je udelat nejakou zmenu. Vysledkem zmeny nemusi byt jenom to, ze vydelate vic penez (takovych tu ostatne moc nenajdete – vydelavani v malem vetsinou komplikuji dane, papirovani a podobne nesmysly az do takove miry, ze se to casto nevyplati), ale treba to, ze za nektere zbozi, nebo sluzby utratite mene penez, pripadne, ze ziskate nektere veci, ktere jste si drive nemohli dovolit. Rad bych vam ukazal moznosti a to, ze mnohdy nejsou tak komplikovane a namahave, jak si clovek mysli.

Ptate se, jestli jste prave objevili dalsi financni blog typu: “Vyberte si nejlepsi tarif na mobil, nejlepsiho dodavatele elektriny, nejlevnejsi dovolenou, nejlevnejsi pojisteni, nejlevnejsi povinne ruceni, investujte do akcii, dluhopisu, cennych papiru, toaletniho papiru, nemovitosti, pozemku, investicniho bytu, zlata, stribra, medi, hliniku a korkovych pantofli”? Tento blog vam nebude nabizet o trosku levnejsi standardni reseni, ani navrhovat investovat do neceho, cemu asi moc nerozumite (a doufate, ze to vyjde, protoze to preci delaji vsichni, tak to urcite musi fungovat). Zadna krabicka “sem strc tisicovku a odsud vylezou dve”, ale kdyz uz tak “sem strc tisicovku a odsud za rok vypadne ctyricet korun navic a za ten rok stihnete usetrit mnohem vic”.

Cely trik neni v tom nemit to, co na cem nam zalezi, ale nemit to, na cem nam nezalezi. A k tomu je potreba se zamyslet a uvedomit si na cem nam zalezi a co delame jenom proto, ze “se to dela”, nebo ze “to patri k tomu”, na cem nam zalezi. Uvedomit si, ze spravna otazka nezni: “Jaky tarif mobilniho operatora XY je nejlevnejsi?”, ale spis: “Jak nejlevneji telefonovat” a mozna taky “Jak nejlevneji komunikovat.” Neni to: “Ktera dieselova skodovka nejmene zere?”, ale treba “Ktere auto sezere nejmene penez na kilometr za palivo?”, mozna: “Ktere auto sezere nejmene celkovych nakladu za kilometr?” a nebo taky: “Ktera kombinace dopravnich prostredku me vyjde nejlevneji na cestach, ktere jezdim a s pohodlim, ktere chci?”

Kazdy clovek ma jine priority ohledne toho, co mu prijde nepohodlne, nebo dokonce neakceptovatelne a co snesitelne, docela zabavne, nebo dokonce prijemne. Z toho plyne, ze vam nemusi pripadat zajimavy kazdy clanek, co zde vyjde. Nektere si budou i protirecit. Nekdy kvuli ruznym moznostem, ktere mame podle toho, jestli bydlime ve meste, nebo na vesnici, ve vlastnim, nebo v najmu, v horach, nebo v nizine. A nekdy jenom proto, ze kazdemu je pohodlny jiny pristup.

Zacneme decentne a postupne budeme pritvrzovat. Nahledeme do zakladu fyziky (jak neplatit zbytecne moc za topeni a elektrinu), kuchyne (varime ze zakladnich surovin) i dilny (jak vyrobit veci, ktere se prodavaji nesmyslne draze). Ukazeme si jednoduche hacky, ktere zvladne i petilete dite s jednou rukou za zady i veci, do kterych se asi vetsina z vas nepusti, nemaje potrebne vybaveni.

Navody bych rad psal dost detailne na to, abyste to podle nich dokazali vyrobit/zaridit i v pripade, ze o dane problematice na zacatku nic nevite. Pocitejte s tim, ze v takovem pripade si budete muset ruzne veci najit na internetu, ale navod vam alespon rekne, co mate hledat.

Takze se pripravte a valime.

Posted by zelenohlav in Ekonomie