Minule jsem popsal, co muze s aktualni energetickou krizi udelat stat. Problem je, ze na tuhle zimu toho realne nejde udelat moc, protoze je malo casu. Plynovod, ropovod, bioplynka, ani terminal na LNG nejde postavit za par mesicu a to ani kdyby se nejdriv netahlo stavebni povoleni 5-10 let, jak je v Evrope obvykle.

Takze se o sebe, minimalne prvni 2-3 zimy, musi kazdy postarat sam. V bytech to je samozrejme mnohem vetsi problem, nez v dome, ale dobra zprava je, ze cast plynu dostava Evropa z Norska, neco se tezi v Nizozemi, vede k nam plynovat z Kaspickeho more a neco se podari dovezt zkapalnene v tankerech. Takze pokud dokazeme usetrit pulku plynu (coz je – zjevne – docela brutalni), tak jsme v pohode.

Je nutne uvedomit si tri klicove veci:
– 1. Evropska energetika pocita s tim, ze elektrickou energii z obnovitelnych zdroju v zime doplni plynovymi elektrarnami. Nicmene plynu tuhle zimu (a nekolik dalsich zim) nebude dost, takze topeni elektrinou je v prosinci a v lednu v zasade totez, co topeni plynem, jenom s vyrazne vyssi spotrebou plynu u primotopu a akumulacek a mozna srovnatelnou u tepelneho cerpadla (podle topneho faktoru). V prechodnych obdobich (zari – listopad, unor – duben) to smysl ma.
– 2. Plyn umime skladovat v zasobnicich, ktere mame, takze usetrit plyn v lete, nebo treba i v listopadu a nechat si ho na zimu, dava smysl.
– 3. Stat se v pripade nedostatku bude muset rozhodnout, jestli da plyn domacnostem, nebo fabrikam. Obe moznosti jsou spatne, protoze bez prace nejsou penize a pokud se vytisknou, jako za covidu, tak bude jeste rychlejsi inflace. Bylo by tedy lepsi, abyby se podarilo udrzet i teplotu v domacnostech i funkcni prumysl.

Z toho tedy plyne, ze je prakticke usetrit co nejvic plynu a zacit s tim setrenim klidne uz ted. Kdyz sviti, nebo fouka, je lepsi spotrebovavat elektrinu (z OZE) misto plynu, zatimco kdyz nesviti a nefouka, je lepsi topit plynem, nez primotopem, nebo akumulackama.

Co muze clovek udelat ve svem vlastnim dome i byte

– Snizit spotrebu tepla technicky:
– – Vymenit okna
– – Doplnit k oknum jeste jedno (plexi)sklo, nebo v nouzi nejvyssi dutinkovy polykarbonat na skleniky (ale zkrz ten prakticky neni videt ven, protoze rozptyluje svetlo tim, jak neni rovny).
– – Zateplit, co se da zvenku.
– – Zateplit zevnitr. Nedoporucuje se mit vice, nez 25% tepelne izolace (resp. tepelneho odporu) uvnitr pred parozabranou (betonova stena panelaku je take parozabrana), aby na studenych zdech za izolaci nekondenzovala vlhkost a nezacaly tam rust plisne. Tim lze zvysit tepleny odpor maximalne o 1/3 puvodni hodnoty (pridat navic 1/3 puvodni izolace a tim mit nove 3/4 izolace venku (puvodni) a 1/4 izolace novou) a spotrebu tepla na 75% puvodni spotreby. Tuhle vec je velmi vhodne probrat s nejakym stavarem, protoze plisne jsou vetsi zdravotni riziko, nez mit doma 10 °C. Take upozornuji, ze na kamennou a skelnou vatu nechcete moc sahat holyma rukama a prach z ni nechcete dychat. Ale polystyren se dnes shani spatne, takze je otazka, co sezenete. Montazni pena izoluje lepe, nez polystyren, takze spojovat kusy stareho polystyrenu penou je dobry napad.
– Snizit spotrebu tepla organizacne. Netopit v mistnostech, kde to neni potreba (takovych mistnosti ale v byte clovek vetsinou moc nema) a podobne. Zvyknout si na to, ze v byte nemusi byt 24 °C a ze v zime neni potreba chodit doma v tricku a v trenyrkach. 18 °C byla normalni zimni teplota v byte, v kterem jsem vyrustal a nikomu to neprislo divne.
– Zkusit nahradit karmu, nebo bojler novym bojlerem s tepelnym cerpadlem.
– Dat si na podlahu hodne tlusty koberec.
– Instalace klimatizace, ktera umi i topit (tedy funguje, jako tepelne cerpadlo vzduch-vzduch) pomuze usetrit plyn pred zimou a po zime.
– Bomba s propanbutanem a varicem se hodi vzdycky, protoze byt ve 2 °C s teplym jidlem a pitim je mnohem lepsi, nez v 10 °C zrat studenou konzervu s navlhlym chlebem a zapijet ji studenou limonadou, jak potvrdi kazdy, kdo nekdy jel v zime na vandr.
– Hodi se mit dobrou perinu a dobry spacak.
– V nejhorsim jde v byte postavit stan a vytopit na prijemnou teplotu aspon ten stan. Pohodli sice vypada jinak, ale lidi v Kyjeve nemeli na zacatku brezna ani to. My mame aspon nejaky cas na pripravu.

Co se povede asi jen ve vlastnim dome

– Poridit si tepelne cerpadlo, a snizit spotrebu plynu pred zimou a po zime.
– Zaridit si zdroj topeni nezavisly na rozvodech plynu a elektriny. Moznosti jsou:
– – Kamna na lehky topny olej, nebo na zasobnik s propan-butanem – ale tyhle veci se ziskavaji z ropy, takze to, ze je sezenete letos, neznamena, ze budou i pristi rok. Takze je otazka, jestli takova investice ma smysl. Na druhou stranu dlouhodobe tahle paliva asi dostupna budou a nez zacnou fungovat nove jaderne elektrarny bude trvat nejmene 10, spise 15 let v nejlepsim pripade.
– – Kotel na peletky – vyhoda je, ze peletky jsou ze dreva a timpadem nejsou zavisle na rope a plynu.
– – Kotel na drevo, nebo uhli. Od letosniho podzimu mely byt zakazane stare kotle, pak to posunuli, ale v kazdem pripade lze ocekavat, ze v nejblizsi dobe budou nejdulezitejsi soucasti kotle papiry. Pokud ma kotel obehove cerpadlo (a to ma dneska kazdy, protoze samotizne topeni uz snad nikdo neumi ani navrhnout), je potreba mit baterky, menic a generator.
– – Zasobnik tepla v lete nabijeny fototermickymi panely. I pro velmi usporny dum vychazi pres 100 m³ vody, nebo pres 10 tun Na₂SO₄*10H₂O. Pokud vim, tak to nikdo komercne nedodava, takze se jedna o experimentalni projekt. Pokud se to nekomu povede rozchodit, tak je za vodou :-). Navod psat nebudu, protoze to nemam vyzkousene a komu nestaci to, co je napsane zde, to podle me nema sanci udelat na prvni pokus dobre.
– – Normalni kamna na drevo, nebo krbova vlozka. Emise maji minimalni, protoze drevo hori rychle a za prebytku vzduchu. Idealni je udelat rozvod horkeho vzduchu od kamen, pokud to jde. Pokud ma dum takove tepelne ztraty, ze pres noc vychladne, lze cast tepla akumulovat do nadrze s vodou. Staci pouzit jeden, nebo vice IBC barelu izolovanych polystyrenem a teplo do nich dodavat a odebirat cca 10-30 metry ALPEX trubky u hladiny.

Co ma smysl zvazit v byte

– Prvni krok je zjistit si, jaky je zdroj tepla, protoze nektere domy jsou vytapene z uhelnych elektraren v okoli, nebo uhelnou kotelnou, kterych by se tento problem dotknout nemel.
– Pokud ma byt komin, tak lze teoreticky nainstalovat i kamna a v dobe, kdy v cele republice nepujde plyn se asi nikdo nebude ptat po tom, jestli ten 40 let nepouzivany komin ma revizi. Ale to neni duvod k tomu ho nezkontrolovat a udusit se doma, treba proto, ze je ucpany. Takze doporucuji behem leta komin alespon prohlednout, vylezt na strechu, zjistit, jestli neni zazdeny, jestli ho nejaky idiot neopravil montazni penou (to uz jsem videl), jestli do nej neni zazdeny tram a podobne.

Veci, ktere nefunguji tak, jak mozna doufate

– Topit pouze lednickou otevrenou ven (mimo byt) s chladicem uvnitr bytu. Problem je, ze i lednicky fungujici v sirokem rozsahu teplot prestavaji fungovat, kdyz teplota na chladici poklesne pod 10 °C. Takze lednicka muze byt jenom doplnkovy zdroj spusteny po vytopeni bytu na tuto teplotu.
– Lihovy krb bez komina. Bude vam doma kondenzovat voda, ktera vznika spalovanim lihu.
– Peltierovy clanky. Ty se sice nekdy pouzivaji na chlazeni (at uz procesoru, nebo treba v autolednickach), ale jejich ucinnost je okolo 5%, takze jejich topny faktor bude okolo 1.05. Za tuhle usporu instalace privodu tepla zvenku na studenou stranu fakt nestoji.

DULEZITE UPOZORNENI

Nouzove zpusoby vytapeni, jako treba bomba s 10 kg propanbutanu a teplomet, jsou lepsi, nez nic, ale je potreba davat si pozor na koncentraci CO₂. Pri 20% clovek upada do bezvedomi prakticky ihned a pokud ho nekdo jiny nedopravi na cerstvy vzduch, umira behem pul hodiny. Lidske telo nema detektor CO₂. Pokud je clovek vzhuru, zacne ho nekde okolo 5% CO₂ bolet hlava a prichazi ospalost. Ve spanku to je smrtici. Pokud navic dochazi k nedokonalemu spalovani a vzniku CO, nastavaji problemy jeste pri mnohem nizsich koncentracich. Doporucuji poridit alespon detektor CO za par stovek, kdyz uz ne detektor CO₂ (ktery byl na eBayi z Ciny za petistovku, ale posilal data po seriovem portu s TTL urovnemi, takze pouziti vyzadovalo jiste znalosti). Idealni je, kdyz ma kazdy zdroj tepla, ve kterem neco hori, svuj vlastni komin.

Vsechny veci, ktere planujete v nouzi provozovat, doporucuji vyzkouset v klidu dokud to neni potreba. Poridit si petrolejku a zapomenout na knoty, petrolej, nebo sirky muze byt nepohodlne a poridit si benzinovy varic a nevedet, jak ho spravne zapalit muze byt po vypadku proudu bez navodu z internetu nebezpecne.

Nakonec nezbyva, nez poprat hodne stesti. Po letech s naprosto nerealistickou energetickou politikou ho ted budeme potrebovat.