Lidska civilizace zacala zpracovavat kovy. Nejdrive zlato, pripadne stribro, med nebo meteoriticke zelezo – podle toho, co meli na danem miste lide k dispozici v ryzim stavu. Ale se znalosti existence kovu uz bylo mozne si povsimnout toho, ze se v ohni povedlo vytavit novy kov z rudy. Jeden z prvnich byla asi med.
Existuje jeden kov, ktery se snadno vytavi, jeho rudy vypadaji zajimave, jsou leskle a blyskave, nektere navic krystaluji jako pekne krychlicky a vyskytuje se casto s rudami stribra, ktere meli nasi predci motivaci tezit. Je kujny, mekky, dobre se s nim pracuje, da se snadno ohybat, kovat, valcovat, odlevat, letovat, je odolny proti korozi, odolava i silnym kyselinam, na desticky se dobre pise, je idealni na mince, zavazi, nadobi, jidelni hulky, vodovodni trubky a dokonce i na spojovani kamennych sloupu, kdyz se vytesaji z vice kusu, do kazdeho kusu se udela dira a ta se po sestaveni sloupu zalije roztavenym kovem. Pouzivali ho stari egyptane, babylonane, rekove, rimane, cinane, pouzival se cely stredovek, prumyslovou revoluci a kdyz v polovine 19. stoleti lide vymysleli, ze si na mori mohou pripravovat pitnou vodu destilaci, opet udelali destilacni pristroje z toho, s cim se delalo nejlepe. Mela je treba Franklinova vyprava hledajici severozapadni cestu zkrz arktidu. Britska kralovna i japonske gejsi si jeho oxidem barvily oblicej na bilo. Dodnes z nej v Evrope najdete rozvody pitne vody.
Na prvni pohled tim nebyly zadne problemy. Neni to zadna silenost, jako arsenik, ktery si clovek da a hned umre. Lidi z tech nadob jedli cely zivot. Ten kov byl vhodny na prvni konzervy. Da se z nej udelat krasny bily a oranzovy pigment. Kdyz se v nadobach z tohoto kovu skladuje kysele vina, tak dokonce zesladne. Je to takovy maly zazrak.
Jedna se o dokonalou past pro vyvijejici se civilizaci. Tento prakticky a snadno ziskatelny kov mnoha ruznych uziti zpusobuje chronicke otravy, zabudovava se do kosti, poskozuje vyvoj nervove soustavy, zpusobuje snizenou inteligenci a zvysenou agresivitu. Ale dokud lidi neziskaji rozsahle znalosti chemie, mediciny a statistiky, nemaji jak zjistit, ze olovo je ponekud problematicky dar prirody.
Pokud by buh byl vsemohouci, vsevedouci, dobrotivy a stvoril lidi, proc by na nas prichystal takovou past? A pokud mel vyvoleny narod, proc by Mojzisovi misto vymysleni pravidel o tom co smi a nesmi jist ve ktere dny nerekl, at se vyhyba olovu?
Take se muzeme zeptat opacne. Mohl nam to olovo nedat?
Chemii olova urcuje jeho elektronovy obal a vlastnosti elektronoveho obalu urcuje Pauliho vylucovaci princip a energeticke hladiny – tedy kvantova fyzika. Ta sama o sobe zavisi na ruznych prirodnich konstantach. Nicmene zatim neumime spocitat, jak by vypadal svet s jinak nastavenymi zakladnimi konstantami, takze se touto cestou vydavat nebudeme. Sice to nevypada moc pravdepodobne, ale nelze vyloucit, ze zijeme ve svete s nejlepsi moznou kvantovou fyzikou.
Ale neni potreba zmena cele chemie a kvantove fyziky. Napriklad takovy kyslik je extremne nebezpecny jed, ktery zabiji bunky … a my ho potrebujeme. Je takovych moznosti, jak by slo na biologicke urovni zaridit, aby problem s olovem nenastal. Mohlo by napriklad mit zcela odpornou chut a ne, aby sladilo vino. Nebo by nam olovo nemuselo vadit, stejne jako kyslik. Mohli bychom ho ve sve biochemii vyuzivat, pripeadne efektivne vylucovat. Ruzne bakterie dokazi zit v extremnich podminkach a pouzit treba arsen misto fosforu, coz by nas zabilo. Muzete namitnout, ze v tom prostredi ziji a tak se prizpusobily a kdyby v nem nezily, tak by o to prizpusobeni rychle prisly. Ale to stale nemusi byt pravda. Napriklad rostliny nemaji problem rust v pude s vysokym obsahem selenu a akumulovat ho v sobe, zatimco zivocichy takove koncentrace selenu zabiji. Nikde na planete se nesetkavame s cistou tezkou vodou, ale zatimco naprosta vetsina eukaryot v tezke vode zit nezvladne, prokaryota s tim nemaji zadny problem. Neni zadny univerzalni biologicky zakon, ktery by nam zabranoval konzumovat olovo. Jen mame biochemii nastavenou tak, ze nam nedela dobre.
Tedy pokud je buh vsevedouci a stvoril lidi, ten kruty vtipek s olovem naprosto jasne ukazuje, ze neni dobry.
Pokud je buh dobry a stvoril lidi, je videt, ze neni vsevedouci, nebo vsemohouci, protoze si bud problemu s olovem dopredu nevsiml, nebo s nim nedokazal nic udelat.
Nejpravdepodobnejsi se mi ale zda, ze pokud nejaky buh vubec existuje, vubec o nas nevi.
Komentare