Liberté, égalité, frugalité.
06
Dec
2018
Simple serial sniffer

Simple serial sniffer


I needed to see what’s going on my serial port to test some new hardware. Screen isn’t very usable when these values aren’t printable ASCII characters and using hexdump isn’t very practical due to buffering and printing it when whole line accumulates. So I have created this simple piece of code in python: serial_hexsniffer.py.

How it works

It uses python library serial to read byte by byte from selected serial port. All these bytes are printed to stdout in hexadecinal and decadic representation. If the value is between 0x20 (space) and 0x7E it’s printed as ascii character too.

What it needs to run

Linux and python (developed on 2.7)

Example

serial_hexsniffer.py /dev/ttyUSB0 115200


Pri debuggovani ruzneho hardware obcas potrebuji videt, co se deje na seriovem portu. Screen funguje pekne, dokud jsou vsechny znaky tisknutelne ASCII. Hexdump bufferuje a ceka, dokud nemuze vypsat cely radek, takze mi nezbylo, nez si napsat svoje reseni:
serial_hexsniffer.py.

Jak to funguje

Cte to ve smycce byte po bytu ze seriaku za pomovi pythonovske knihovny serial. Vsechny vypise na standardni vystup v hexa a dekadicky, pokud je znak navic tisknutelny (0x20-0xFE), vypise i ASCII znak.

Co to potrebuje k behu

Linux a python (vyvinuto na verzi 2.7)

Priklad

serial_hexsniffer.py /dev/ttyUSB0 115200

Posted by Low Hateria Count in Linux, 0 comments
19
Nov
2018
Memento X-massii

Memento X-massii

Blizi se vanoce a s nimi o obdobi, kdy nekteri lide (casto zeny) posilaji jine lidi (casto muze), aby jim koupili nejaky darek o jehoz moznych, ani pozadovanych parametrech nemaji zadnou predstavu – treba parfem.

Zkusme si tedy takovy myslenkovy experiment, kde budou prohozene role.

M: “Milacku kup mi k vanocum nejaky pekny maly optotriak. Chci si postavit vetrak spinany z pocitace a vis jak to je s bezpecnosti tech vsech IoT zarizeni.”

“A jaky optotriak by to mel byt?”

M: “Prekvap me a neco vyber. Nejaky obycejny a maly, jenom tady na ten vetracek, on v nem je asynchronni motor”, ukazuje na na mezaxial z dob hlubokeho socialismu – masivni hlinikovy odlitek o rozmerech asi 16x16x5 centimetru s odberem vetsi uzporne zarivky, nebo velmi nale (uz zakazane) zarovky, coz na nem je napsano. Kryptickymi znaky sdelujicimi “21W” schovanymi ve zmeti dalsich nemene kryptickych informaci, jako treba “Q=0,05m3/s 2400 1/min Δpc=33Pa” a podobne.

Povedlo se vam zjistit i jmeno obchodu, kde by takovou vec meli mit. To se musi povest. Zatimco v duchu nadavate na prisernou frontu, mate stesti, ze nevedomky nestojite u pultu, kde maji jenom konektory a vetracky, ale skutecne tam, kde se da ziskat optotriak. Prichazite na radu.

“Dobry den, prosim jeden optotriak.”

Prodavac: “Jaky to bude?”

“Nejaky …” olivovy? lila? ne, na barve asi nezalezi, stejne to bude v krabici, “… obycejny.” vzpominate si na popis pozadovaneho mystickeho artefaktu.

P: “V jakem by mel byt pouzdre?”

“V nejakem hezkem, je to darek.”

P: “Ma byt spinany v nule?”

Hmm, funkce navic se vzdycky hodi, takze rikate rozhodne: “Ano”, cimz milackovi nevedomky usetrite stavbu odrusovaciho obvodu.

P: “Na jake napeti?”

“Na dveste dvacet voltu,” rikate, protoze to snad chtel davat do zasuvky. Prodavac nastesti neni brigadnik, ktery by tam byl treti den, takze nadale vybira jen ze soucastek na 400 a 600 voltu, protoze vi, ze v zasuvce uz je davno 230, nekde i 240, spickova hodnota na vrcholu sinusovky je jeste 1.414 krat vetsi a je potreba mit jistou rezervu.

P: “Na jaky ma byt proud?

“A jake proudy mate?”

Prodavac uz je trochu zoufaly, ale doufa, ze si treba vzpomenete na nejake cislo, ktere vam bylo receno. Cituje: “sto miliamper, pet set miliamper, jeden amper, tri ampery, pet amper, sest cela ctyri amper, osm amper, deset amper, dvanact amper, sestnact amper, dvacet amper, dvacetpet amper, tricetdva amper, sedesat tri amper …”

“Tak mi dejte ten co ma dvacet,” zkousite o neco malo vic, nez je zlata stredni cesta.

P: “Trifazovy, nebo jednofazovy?”

“Radsi tri.”

Prodavac tusi, ze to bude spis jednofazovy, jenomze nema jak poznat, jestli hadate, nebo jestli precijen dolujete z pameti nejake casti popisu. Za vami stoji minimalne dvacet lidi.

P: “Na co to ma byt?” zkousi se prodavac jeste ujistit o vhodnosti vybrane soucastky.

Na vetrak … ale vetrak je i v pocitaci i kdyz mnohem mensi, Na velky vetrak. Hmmm … rikal, ze v nem je nejaky motor. “Na nejaky motor.”

P: “Tady mate uctenku, kdyby to bylo potreba vratit a vymenit za jiny kus.”

Pred obchodem vyhazujete uctenku do kose tak nejak ze zvyku (holt ne kazdy stoji o to byt gambler z donuceni) a navic na darky se cenovka prece nedava. Odchazite se soucastkou o velikosti krabicky cigaret za 2500 Kc udelat svemu milackovi radost. Soucastka prijde do zapojeni, kde mel o byt neco o velikosti mikro SIM karty za tricet korun. Po zmene jednoho odporu v zapojeni to bude i fungovat, protoze na tom opravdu nezalezelo.

A vas milacek uz vi, ze priste bude lepsi napsat presny typ optotriaku a za usetrene penize poridit veceri pro dva se sampanskym a kyblem zmrzliny.

Vsechny osoby v tomto pribehu jsou narozdil od parametru soucastek smyslene.

Dostanete-li se do podobne situace, poslete link na tento clanek svemu milackovi, treba vam za odmenu posle link presne na ten vyrobek, co chce.

Pokud mate (nebo dokazete napsat verohodny) pribeh o jinem vyrobku, se kterym se toto muze stat, muzete mi ho poslat (napiste do diskuse) a ja ho zde zverejnim.

Posted by zelenohlav in Satira, 0 comments
29
Sep
2018
Nakladana repa

Nakladana repa

Na internetu lze najit ruzne recepty na nakladanou repu, ktere se casto si v jednotlivych ingrediencich lisi az 1:4. Tohle je postup, ktery jsem si z dostupnych receptu vybral a modifikoval ja.

Disclaimer

Nenesu zadnou zodpovednost za to, kdyz se vam povede sebe, nebo nekoho jineho poskodit na zdravi nakladanou repou. Recept nasledujete na vlastni nebezpeci po zvazeni, zda jsou koncetrace pepre a kapsaicinu vhodne pro vas travici trakt. Pokut nectite zasadu, ze “to ma chutnat, jako kdyz jis lavu”, meli byste patrne snizit mnozstvi koreni.

A ted uz k receptu

Vyrveme repu ze zeme, zbavime ji listi a hliny. Bulvy naskladame do hrnce, zalijeme vodou a nekolik hodin varime. Jednak zmeknou a druhak pujdou snadno oloupat. Vodu z hrnce rozlijeme na cerstve polozenou jeste nenalakovanou podlahu, aby uz byla navzdy ruzova. Tedy pokud jsme mezacali s krmnou repou (se kterou recept take funguje), nebo pokud nepreferujeme jinou barvu podlahy, zdi a prilehleho calouneni na nabytku.

Repy oloupeme. Lidi se zkusenostmi s tahanim odporu z desek plosnych spoju prsty mohou hned po vyndani z hrnce. Ostatni si asi pockaji, az teplota bulev o neco poklesne. Na mistech, kde z bulvy netrcely koreny, nebo listy to jde stahnout rukou bez nastroje. Oloupane bulvy nakrajime na platky (ctvrtkolecka, pulkolecka, whatever).

Pripravime si zavarovaci flasky s vicky. Je vhodne, aby byly ciste. Do kazde flasky dame asi pul lzicky kulickoveho pepre, lzicku horcicneho semene, jeden bobkovy list, asi ctvrt lzicky fenykloveho semene a 2-6 poradne ostrych feferonek. Neco, co ma alespon 100 000 SHU. Pokud mame jednomegove Jolokie, mozna bude stacit jedna. Davam je tam cele i se stopkou, ale pokud si chcete nechat seminka, doporucuji si tou rukou pak neutirat celo, neprotirat oci a pujdete-li na toaletu, vezmete si gumovou rukavici. Zbytek sklenice zaplnime nakrajenou repou skoro po vrch (tak 10-20mm pod vrsek sklenice) a lehce upechujeme.

Pak vytvorime lak. Popsane mnozstvi je asi na 6 klasickych okurkovek (0.68-0.72 litru) s lehce upechovanou repou.

Do hrnce dame 1 litr vody, 0.3 litru octa, 80g cukru (asi by to fungovalo s jakymkoliv, ja pouzivam sacharozu, protoze je k repe stylova), a 25g soli (tady bych se drzel v blizkosti NaCl; treba KCN je sice take chemicky sul, ale repu byste si asi moc dlouho neuzili). Vysledek privedeme do varu (tim se zaroven rozpusti pevne slozky) a zalijeme s nim sklenice s repou skoro po vrch (aby byla repa potopena). Pak uz je staci jenom zavickovat a za vysterilovat.

Pro sterilaci okurek se doporucuje 80 – 85 degC pro 20 minut. S repou neni potreba se patlat – stejne se uz varila a krupava nebude. Dejte do hrnce hadr, prkno, nebo neco podobneho, co lehce zvedne sklenice ode dna. Na to naskladejte sklenice, zalijte vodou, zaklopte poklickou a dejte varit. Po 20 minutach varu je vysterilovano a staci sklenice vytahat. Je dobre to udelat hned a ne az voda vystydne, aby se podtlakem pritahla a zatesnila vicka. Prodava se na to takovy bazmek a nebo si muzete vyrezat vhodny nastroj ze dreva.

Misto seminek fenyklu je mozne ve sklenicich nahradit 10-40% repy cerstvym fenyklem.

Sklenice nechte alespon dva tydny ulezet a pak muze prijit foodgasmus. Enjoy.

Repa vydrzi ve spajzu nekolik let. Tedy pokud jste meli tak obrovskou urodu, ze po trech tydnech od zavarovani jeste neco mate. Ale repa je nenarocna plodina, takze staci vystehovat tulipany a macesky, natahnout kapkovou zavlahu a behem leta sledovat, jak dochazi ke konverzi proudu fotonu na jidlo.

Posted by zelenohlav in Foodhacking, 0 comments
28
Sep
2018
Nabijeni LiION akumulatoru

Nabijeni LiION akumulatoru

Pri nabijeni LiION clanku (a vsech clanku zalozenych na lithiu) je nezbytne nutne neprekrocit urcite napeti, jinak se clanek znici. Pro LiION se uvadi 4.20V, ale videl jsem i datasheety uvadejici 4.25 a 4.15V. Netusim proc – domnivam se, ze chemie clanku by mela byt stejna, takze mozna nekteri vyrobci udajem v datasheetu obetuji cast kapacity a jini cast zivotnosti. Treba se o tehle zalezitosti dozvim neco v komentarich.

Mam vyzkousene tri zpusoby, jak nabijet LiION clanky.

1. Velkou LiION baterii s BMS

(battery management system) je mozne dobijet libovolnym zdrojem s omezenym proudem a nechat BMS tento zdroj vypnout pri prekroceni kritickeho napeti na libovolnem z clanku. Hodi se k tomu napriklad triak s optotriakem, rele nadoporucuji. Zdroj by mel vydrzet pripojeni na baterii ve vypnutem stavu. Pokud nevydrzi, pomuze dioda.

Popis zni jednoduse, ale ma jeden hacek. Napeti nabijejici se baterie je vyssi, nez napeti baterie, ktera se uz nenabiji, takze po vypnuti nabijecky napeti poklesne a BMS zase nabijecku pripoji. Napeti vzroste a nabijecka je odpojena. Doba vypnuti postupne roste az se zapina jen obcas pro pokryti spotreby BMS. Toto cyklovani je duvod, proc nedoporucuji rele.

Je tedy mozne, ze kupovana inteligentni nabijecka tento rezim provozu nezvladne. Velke trafo se seriovou indukcnosti s tim problem nema (optotriak by mel byt spinany v nule – S21MD4TV, nebo MOC3030 zapojeny v gate vetsiho triaku). Mam vyzkouseny triak za trafem, ale mel by bez problemu fungovat i pred trafem.

2. Nabijeni presne nastavenym napetovym zdrojem s omezenim proudu.

Nektere DCDC menice nabizene na eBayi maji omezeni proudu a u nekterych toto omezeni skutecne i funguje. LM2576 v katalogovem zapojeni http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~metan/?page=electronics&spage=lm2576 omezuje na 3-4A. Zatim vsechny zdroje, ktere jsem vyzkousel a zaroven u nich fungovalo omezeni proudu zvladly odpojeni napajeni behem pripojeni k akumulatoru. Zarucit to u vaseho zdroje samozrejme nedokazu.

Zdroj se nastavi na 4.20V (4.15V, nebo 4.10V pro vetsi zivotnost), pripoji k jednomu jedinemu clanku a muzete nabijet, Vhodny zdroj pro tento DCDC menic je libovolna napajeci kostka od tiskarny, notebooka, switche, nebo WiFi APcka s vystupnim napetim 7-30V a dostatecnym vykonem.

Lze tak nabijet i viceclankove baterie, ale pro kazdy clanek potrebujete jeden DCDC menic a jeden zdroj, ktery dela ze sitoveho napeti tech 7-30V pro ten DCDC.

Nevyhody:
– pro vice clanku hromada zdroju, menicu, kabelu, zastrcek
– pokud nechcete clanky trvale vybijet, je nutne vsechny DCDC zdroje po ukonceni nabijeni odpojit (to by slo zajistit treba za pomoci rele)
– napeti na zdrojich, ktere mam k dispozici trosku ujizdi. Ne o moc, ale po nastelovani DCDC menice na 4.18V jsem na nekterych nasel i 4.23V
– nektere zdroje od notebooku maji minus pol pripojeny na ochranny vodic (PE – ten kolik, co je v zasuvce). Pokud mate v sestave vice, nez jeden, vyzkratujete tim nektere clanky. Muj velmi maly statisticky vzorek tvrdi, ze timto designovym rozhodnutim trpi asi 20% zdroju od notebooku. Reseni je pouzit specialni prodluzovacku odporujici normam, ktera ma preruseny kolik. Nikdy ji neukazujte revizakovi :-). A nikdy do ni nezapojujte zarizeni, ktera maji kovovou kostru a spolehaji na to, ze v pripade probiti na kostru vyleti pojistka, nebo jistic,

3. Omezovac napeti.

Nabijite cimkoliv, co vam prijde pod ruku a kazdy clanek ma k sobe paralelne pripojeny svuj omezovac napeti nastaveny na nejakych 4.10-4.20V. V pripade, ze napeti clanku dosahne nastaveneho napeti, zacne omezovac prebirat cast proudu tak, aby napeti clanku nerostlo.

Mam vyzkouseny omezovac zverejneny panem Zajicem:
ze stranky http://www.zajic.cz/omezovac/omezovac.htm. Tento omezovac mi bez problemu funguje pres 15 let. Funkce je jednoducha – odporovy delic R2 a R3 je nastaven tak, aby mel na vystupu 2.5V pri zvolenem napeti, kdy ma zacit omezovat. Napetova reference TL431 se pri dosazeni 2.5V na ridicim vstupu zacne otevirat a proud odporem R1 1k1 roste. Po dosazeni ubytku napeti potrebneho k otevreni T1 se tranzistor zacne otevirat a prebira cast proudu tekouciho z nabijece tak, aby napeti na akumulatoru nepresahlo nastavene napeti. Ctverice diod D2-D5 pouze snizi vykon ztraceny na tranzistoru a vytvari ubytek napeti pro funkci LED1 kontrolky.

Tento omezovac ma jednu nevyhodu. Pokud je k akumulatoru pripojen trvale, odebira proud asi 1mA, ktery muze male akumulatory neprilis casto nabijenych pristroju snadno vybit a znicit.

3.1. Schottkyna navic.

Pro pouziti s jednim clankem jsem vymyslel vylepseni, ktere tento problem eliminuje. Cely trik spociva ve vhodnem umisteni schottkyho diody.

Nabijeci zdroj je pripojen k omezovacimu tranzistoru a napajeni TL431. Vse omezuje na napeti vyssi o ubytek napeti schottkyho diody, coz nicemu nevadi, protoze delic merici napeti na akumulatoru je stale pripojen primo k akumulatoru. Takto zapojeny omezovac samozrejme nedokaze omezovat proud privedeny primo na akumulator, ale to v bezne aplikaci nevadi.

Dioda by mela vydrzet nabijeci proud, a pro omezeni ztrat se hodi, aby mela co nejznizsi ubytek napeti. Zvlaste pak, pokud ten clanek chcete nabijet z 5V bezne dostupnych na USB.

U tohoto typu zapojeni muze byt problemem napajeni obvodu, ktere napajeny byt nemaji, pres substratove a ochranne diody. TL431 s tim zjevne nema problem a vse funguje. I kdyby se choval jako zkrat, odpor vstupniho delice omezuje maximalni proudovou ztratu na 42uA.

3.2. Schottkyna navic i pro dva clanky.

Teoreticky muze jit toto vylepseni rozsirit i na dva clanky, pokud by nabijeci zdroj nemel spolecnou zem s akumulatory (coz casto neni potreba) a pokud by se vyrobil symetricky omezovac s NPN tranzistorem do druhe vetve. Nevyhoda je, ze neexistuje opacna varianta TL431. Nicmene TL431 je v zasade reference a operacni zesilovac, takze by opacna varianta TL431 mela jit postavit z jedne TL431 a jednoho operacniho zesilovace. Pokud se do toho budete poustet, budu rad, kdyz napisete vysledky do komentaru.

Varovani – chcete-li z TL431 udelat 2.5V referenci spojenim ridiciho vstupu s anodou, pocitejte s tim, ze se obvod rozkmita a dava naprosto nesmyslne napeti. Je potreba ho blokovat necekane velkym kondenzatorem. Myslim, ze bylo potreba 10uf, nebo dokonce 100uF.

Dale lze vyuzit druhy OZ (stejne jsou v jednom pouzdre typicky 2, nebo 4) a doplnit balancer. Pri plnem nabiti ztraceji LiION clanky rychleji zivotnost, takze balancovani plnym nabitim namusi byt vzdy zadouci.

3.3. Nabijeni vice clanku s omezovacem.

Pri pouziti pro vice clanku je potreba omezovace od clanku odpojit (nebo se smirit se ztratou 1mA). Pak muze nastat situace, kdy neni vhodne palit prebytecnou energii v omezovacich a je lepsi omezit nabijeci proud v okamziku, kdy vsechny omezovace zacnou omezovat. Snizit nabijeci proud je potreba v okamziku, kdy se rozsviti kontrolky na vsech omezovacich. Tento signal lze jednoduse ziskat tak, ze se paralelne ke kontrolce pripoji LED optoclenu (samozrejme s vlastnim odporem), zatimco vsechny druhe strany optoclenu (tranzistory) se propoji seriove. V okamziku, kdy se otevrou vsechny tranzistory (pokud bude dostatecne napajeci napeti), lze proud protekajici touto seriovou kombinaci pouzit ve zpetne vazbe nabijeciho menice.

Hodne stesti s nabijenim LiION clanku.

Posted by zelenohlav in Elektronika, 0 comments
26
Aug
2018
Adblock a druhy profil firefoxu

Adblock a druhy profil firefoxu

Nektere stranky vyzaduji zalogovani, ale pak jsou zalogovane ve vsech oknech browseru. Coz nevypada jako problem az do okamziku, kdy vas zamestnavatel zacne k necemu vyuzivat google a najednou jste zalogovani svym obcanskym jmenem a prijmenim pri vyhledavani, sledovani youtube (a pripadnem komentovani), nebo hledani v mapach.

Nekdo to resi tak, ze si spusti dva ruzne browsery. Ale je tu i reseni primo ve Firefoxu. Staci spustit tohle:

firefox --no-remote --ProfileManager

vytvorit si dalsi profil (krome defaultniho docela logicky pojmenovaneho default), spustit z toho Firefox s tim profilem a je hotovo. Nebo ne?

Obe okna od sebe nijak nepoznate. Jmeno profilu nikde neni. Ale to se da vyresit instalaci jineho theme ze stranky s addony. Na dalsi zajimavou “featuru” mozna neprijdete, pokud mate ve Firefoxu jenom par tabu, nebo oken a pravidelne vypinate pocitac. Ten browser totiz po par dnech az tydnech zaplni pamet a zaroven vytizi jedno az dve jadra procesoru ruznymi javascriptovymi odpadky. Nastesti si toho vsimli i tvurci, takze do nej pridelali schopnost ukladat si seznam otevrenych stranek a v pripade padu a znovuspusteni je znovu otevrit. Pad browseru uz jsem dlouho nevidel, ale aato mam klavesovou zkratku, ktera si najde jeho PID a zabije ho, kdyz uz je jeho chovani neunosne. Pak ho staci spustit znovu, zmacknout tlacitko restore a pokud nemate tu smulu, ze jste zrovna na pomalem GPRS nekde uprostred Krusnych Hor, tak se puvodni taby a okna behem minuty, nebo dvou, znovu naoteviraji. Tedy pokud jste si predtim nevytvorili novy profil podle meho navodu. Pak se totiz otevre jen ten novy profil.

Zatim jsem to detailne nezkoumal. Asi pujde nastavit, ktery se ma otevirat defaultne. V kazdem pripade to muze prekvapit.

Adblock

No a tim se dostavame k adblocku, protoze diky tomuto experimentu jsem se asi po roce opet podival na web bez blokovani reklam.

Byvaly doby, kdy jsem adblock neinstaloval, protoze to je moc prace. Pak se postupne zacaly objevovat reklamy, ktere delaly zvuky. To slo tenkrat vyresit jednoduse – stacilo zrusit flash. Uplynulo par let a nekteri vylizani kreteni (ano, tim myslim autory reklam) prisli na to, ze by se reklama mohla trast, skakat nahoru a dolu, z niceho nic ujet do strany a podobne. Asi protoze to pritahne pozornost. Nevim, jak to maji ostatni, ale u me to pritahne pozornost tak, ze nedokazu cist text, ktery je vedle takove sracky. Resival jsem to odchodem ze stranky a pokud jsem opravdu nutne potreboval precist obsah, tak prechodem do textoveho browseru links (pokud pouzivate Linux, tak ho velmi pravdepodobne mate v repozitarich). Tato ohavnost se postupne na webech rozmahala, ale instalaci adblocku se mi nejak nechtelo resit. Stacilo otevrit zdrojak stranky, najit IP adresu, ze ktere se taha ta jedna konkretni prisernost a do /etc/hosts napsat neco, jako:

127.0.0.2       hnizdo.retardovanych.zkurvencu.net

Pak reload stranky a pohoda bez skakajici a tresouci se zhovadilosti. Jednou za mesic to nebyl zas takovy opruz.

Nekdy asi pred osmi lety to prestalo stacit a poprve jsem nainstaloval adblock. Pokud vahate, nevahejte, nic na tom neni, je to asi na 3 kliknuti a da se to zvladnout za pet minut i s nutnym restartem browseru.

Hodne lidi, ktere znam, instaluje adblock uplne automaticky pri instalaci pocitace. Ja jsem to nedelal, asi z lenosti. Navic nektere stranky zase obtezuji odklikavacimi okynky o tom, ze clovek ma adblock, takze jsem to bral jako pokus, jestli uz tem vylizancum (ano, stale mluvim o tvurcich reklam) nekdo nerekl, ze text vedle takove vypraseniny nelze cist. Doba meho fungovani bez adblocku se postupne zkracovala. Z mesicu na tydny a pak na dny. Dnes to byly asi ctyri minuty. Zjevne budu muset zacit s automatickou instalaci.

Zaver s prosbou

Prohlasuji, ze dnesni web nelze bez adblocku cist.

Pokud jste zadavatelem reklamy, kouknete se prosim, jak vase reklama vypada. A pokud si vedle ni nedokazete ani precist text, reknete prosim tem kretenum, ktere platite (a proto by mozna mohli zkusit obcas delat i to, co potrebujete), ze nepracuji na tom, aby se lide dozvedeli o vasich vyrobcich. Pracuji totiz na tom, aby si vasi potencialni zakaznici nainstalovali adblock na vsechna zarizeni, co maji v okoli a ta, co to neumoznuji vyhodili do popelnice.

Adblock najdete tady: https://adblockplus.org/.

Dovetek

V ruznych insternetovych diskusich se po zmince o blokovani reklam pravidelne nachazeji lide vykrikujici, ze vsichni, co pouzivaji adblock okradaji autory webu a podobne. Pokud jste jednim z nich, prectete si prosim nasledujici informace a zamyslete se nad nimi. A ke svemu komentari prosim pripojte sve odpovedi na tyto body. Bezne necenzuruji, ale kazdy komentar, ktery bude zaroven postulovat, ze adblockem nekoho okradam a nebude obsahovat vase odpovedi na nasledujici ocislovane otazky (staci i ano/ne) bude smazan.

1. Pokud se reklama nehybe, nenuti me instalovat adblock. Nikdy jsem to nedelal, dokud me ti vylizanci (stale hovorim o autorech reklam) nedonutili. Je to, ze pouzivam adblock opravdu moje chyba?

2. Kdyz z webu se skakajici, tresouci se a ujizdejici reklamou okamzite odejdu, protoze ho nedokazu cist, okradam tim autory webu? Zjevne neuvidim zadne dalsi jejich reklamy a navic uz se na web nevratim.

3. Pokud se reklama nehybe, ignoruji ji. Nevim o ni. Nevim, co na ni bylo. Okradam i tim autory webu? Pokud ano, co s tim? Mel bych si podle vas nechat vymenit mozek? Zacit na to brat nejake prasky?

4. Nikdy v zivote jsem si nekoupil nic na zaklade reklamy na internetu. Jednou v zivote jsem na reklamu na internetu kliknul umyslne (za vice, nez 20 let se mi prave jednou stalo, ze jsem si reklamy vsiml a navic obsahovala neco, o co jsem mel potencialne zajem). Okradam autory webu tim, ze nepotrebuji veci, ktere se nabizi v reklamach?

5. Kdyz se na starem a pomalem zarizeni, nebo pripojeni koukam na web z textoveho browseru (links, lynx a podobne), tak take nevidim zadne reklamy. Okradam tim autory webu? Pokud ano, neokradaji nahodou take oni me o muj cas a pripadne i penize (pokud jsem pripojen pres GSM a platim za prenesena data)?

6. A co slepci, kterym pocitac obsah webu predcita? Nemeli bychom jim zakazat pristup na web?

Posted by zelenohlav in Pocitace obecne, 3 comments
23
Jun
2018
Navod na poslani platby z Unicredit bank

Navod na poslani platby z Unicredit bank

Proc je na takovou vec potreba navod? Because Unicredit’s banking interface sucks a big fallota pochuye ke?

Me prvni pokusy vypadaly nejak takto:
– Na login strance zadam uzivatelske cislo a cislo z autentizacniho kalkulatoru.
– V rozhrani kliknu na zaplatit.
– Vyjede okno, kde je v policku pro ucet predepsano toto:
Na ucet || Zadejte jmeno prijemce, nebo cislo uctu napr. 19-123456789/2700
– Zkopiruju tam castku a cislo uctu v doporucenem formatu, na [Pokracovat] se kliknout neda, takze nekam kliknu, to casto pomaha.
– Input prvek s cislem uctu je najednou prazdny. Po zadani uctu se tam totiz vyroluje nesmyslne menu s jednou jedinou polozkou, ktera se musi extra vybrat, jinak to imbecilni rozhrani zadane cislo uctu zase smaze. Takze ho zadavam znovu.
– Druhe okno vyzaduje jmeno prijemce, protoze bez toho prece nejde poslat penize, na slozenku ho pisete taky, zejo? Jinak nejde pokracovat, jak uz to tak v absurdne navrzenych rozhranich byva. Davam tam nejake nahodne pismeno, aby to drzelo hubu.
– A dostavame se do tretiho okna v ramci jednoho obycejneho bankovniho prevodu. To navrhoval mentalne postizeny webdesigner, ktery znovupouzil kod z nejakeho kvizu typu “10 otazek co vite o hovne”? Teprve ted se dostavam k moznosti zadat variabilni sybol. Potvrzuji.
– A jsem na ctvrtem okne! To me poser holy zada. Tam uz to staci jenom potvrdit cislem z autentizacniho kalkulatoru a vitezime!

Děkujeme!
úspěšně jsme obdrželi následující počet transakcí ke zpracování: 1.

Nikde v rozhrani e-bankingu nelze najit, ze platba byla zadana (nebo se mi to alespon nepovedlo), to se tam objevi asi az platba z banky odejde.

Jasne, ze jsem se tou hromadou blbosti naucil proskakat za nejake tri minuty, coz je asi desetkrat rychlejsi, nez se obsirat s javovou autentizaci ve FIO http://punktopia.cz/internetove-bankovnictvi-race-to-the-bottom/, ale to nic nemeni na zhovadilosti celeho rozhrani. A navic to clovek za mesic zase zapomene. Takze jedina rozumna moznost (krome transplantace housenciho mozku UX designerovi) je xdotool.

A tim se dostavame ke zminovanemu navodu:

Klik [zaplatit]
zadat castku
zkopirovat, nebo zadat cislo uctu prijemce a zustat v tom input prvku
Zmackout vhodnou klavesovou zkratku (u me Hyper + Shift + U), ktera zavola tento skript:

#!/bin/bash
sleep 0.5
xdotool key Tab Return
sleep 1
xdotool key Tab x Return
sleep 1
xdotool key Tab Tab Tab Tab Tab

Rucne zadat variabilni symbol
Enter
Rucne opsat autentizacni klic
Enter

A najednou to je skoro tak jednoduche, jako v ebance. Tam uz nekdy pred patnacti lety stacila na platbu jedna stranka. Kliknul jsem na zaplatit (nebo jak se ten odkaz jmenoval), otevrela se stranka, kde se vyplnilo cislo uctu prijemce, variabilni symbol a castka (pripadne dalsi veci), pridalo se cislo z autentizacniho kalkulatoru, odkliknout a hotovo. Jak proste.

Krome zcela imbecilniho rozhrani si na Unicredit Bank zatim nemuzu stezovat. S vyse uvedenym workaroundem se mi podarilo od toho rozhrani odstinit, takze doufam, ze nebudu muset znovu menit banku. Precijen bych rad obcas delal i jine veci.

Jeste definice klavesove zkratky ve fluxboxu:

~/.fluxbox/keys:
...
Mod3 Shift u :Exec /home/zelenohlav/bin/user_defined_unicredit
...

Nemate-li fluxbox, muzete patrne pouzit xbindkeys http://xahlee.info/linux/linux_xbindkeys_tutorial.html https://www.linux.com/news/start-programs-pro-xbindkeys, ale z pochopitelnych duvodu s touto utilitou nemam zadne zkusenosti.

Posted by zelenohlav in Absurdity, 0 comments
22
May
2018

Ten za mnou to ubrzdi. Nebo snad ne?

Precetl jsem si dalsi clanek o smart technologiich hlidajicich jak clovek ridi, ktere vyuzivaji pojistovny.

Ceka nas bajecna budoucnoust plna smart pruseru. Problem neni v hodnoceni stylu jizdy dementni technologii, ktera netusi nic o tom, jaka v tom okamziku byla okoli dopravni situace. Problem je v tom, ze manazer pojistovny naprosto nechapajici limity a moznosti technologie vezme cislo a rekne, ze se podle nej bude stanovovat pojisteni.

Diky sve neschopnosti pochopit, ze smart technologie je debilnejsi, nez hovnival po lobotomii mozna zemre ve svem samoridicim aute pote, co si auto splete igelitovou tasku s chodcem, zahamtne to v zatacce a proleti se po balisticke krivce ze srazu dolu. Ale to nikomu a nicemu nepomuze, protoze misto nej nastoupi jiny uplne stejny. Nevzdelancu je dost a lidska blbost je jediny nevycerpatelny obnovitelny zdroj.

Koukneme se na to, co se asi stane, pokud pojistovny zacnou vyzadovat takovouto krabicku v aute?

Nejdrive si lide zacnou k naucenym reflexum (Kdyz se neco deje, zastav. Jed tak rychle, abys zastavil tam, kde vidis. Sleduj tachometr, nejdulezitejsi je neprekrocit povolenou rychlost. Bacha, tady muze byt radar, neprekroc povolenou rychlost ani pri predjizdeni. Na tehle krizovatce te sanitce neuhybej, jde to jenom dopredu, maji tu kamery a vyfotili by projeti na cervenou; marod si holt pocka. To neni cervena, ale buzeracni semafor, kamera tu neni, takze to projed.) pridavat dalsi zajimave reflexy: “Neakceleruj pri tom predjizdeni moc, zdrazi ti povinne ruceni.”, “Brzdi jemne, ten chodec tam snad nevleze.” a pri najezdu ze stopky na hlavni: “On snad pribrzdi, preci vi, ze na to nemuzu slapnout kvuli pojistovne.”

Dalsi krok bude zjistit od jake akcelerace a decelerace to nameri hard acceleration a hard braking, dat si do auta merak s akcelerometrem. Pokud to zavedouv EU a USA, tak bude merak za $5 na ebayi. To mimochodem nemuze z principu byt nelegalni (v nejhorsim priapde to bude aplikace ve smartphonu, nebo vibracni motorek s akcelerometrem v naprsni kapse).

A nakonec prijde omezovac maximalni akcelerace a decelerace. Zvlast ten prvni bude trivialni, protoze vetsina aut uz je fly by wire, takze to dost mozna pujde udelat s analogovym senzorem zrychleni, jednim odporem a jednim tranzistorem pripojenym k potenciometru plynoveho pedalu. Na brzdy by slo hacknout ABS.

Namitate, ze s tim nikdo nebude chtit jezdit? To je jenom otazka cenove politiky pojistoven. Pokud to penalizuji poradne, tak s tim bude jezdit kazdy. Ostatne i dnes lidi jezdi s nevykonnymi auty, nebo s vozikem plnym materialu (model omezeni akcelerace) a dokonce i se starsimi vozy Skoda (coz je idealni model omezeni decelerace). Skoda 105 asi splni libovolne prisne podminky pojistoven bez uprav. Jenom se pak naskyta otazka, proc pak davat za auto vic nez 1000Kc.

Takze vzhuru za “vyssi” bezpecnosti provozu za pomoci “smart” aplikaci.

Pokud neverite tomu, ze “smart technology” je potreba prekladat jako “dementni technologie”, zkuste si na chvili popovidat s Alexou od googlu, nebo jinym podobnym systemem. Protoze to skoro nic neumi, tak tomu zkuste pokladat prikazy tak, aby vam to ty cinnosti naslo ve vyhledavaci (to stejne udela v pulce az dvou tretinach pripadu i vecmi, ktere umet ma).

Davejte tomu jednoduche, logicke a splnitelne prikazy. Zavolej Frantovi. Napis mail Pepovi, ze prijdu o pul hodiny pozdeji. Zhasni v obyvaku. Nastav teplotu v kocicim pelechu na dvacet sedm stupnu. A predstavte si, ze ta vec ma opravdu moznost ty vsechny veci udelat (to dneska neni problem) a ze udela to, co uvidite ve vyhledavacim policku. Docela masakr, ze?

Posted by zelenohlav in Absurdity, 0 comments
16
Apr
2018
Egg a la blowtorch

Egg a la blowtorch

Na uvareni vejce ve vode je potreba hrnec a voda. Na usmazeni je zase potreba panev a olej. Nenaslo by se neco jednodussiho? Co treba plamenem?

Potrebujeme 2kW propanbutanovy horak, vejce a nehorlavou podlozku (ocel, hlinu, pisek, beton – dle libosti). Zazehneme plamen a zacneme ohrivat vejce. Plamenem je potreba prejizdet z mista na misto, jinak na miste pod plamenem skorapka praskne a trosicku pripovybouchne (nic nebezpecneho ve stylu vejce v mikrovlnce, ale nechceme, aby se vejce predcasne vylilo).

Doba pripravy je nekolik malo minut.

Po dukladnem prohrati staci oloupat a servirovat dle libosti a moznosti. Navrhuji utrhnout kus bochniku chleba, otevrit kelimek s horcici, namacet stridave chleba a vejce a oboje ukusovat.

Vyhody receptu: Ve vybavene kuchyni: zadne. Na stavbe, nebo na podobne akci, kde je vice horaku, nez hrncu: obrovske.

Mozne upravy: pisek, nebo hlinu lze horakem pred-hygienizovat, nebot ohen ocistuje.

Today’s meal is egg a la blowtorch, enjoy your meal!

Posted by zelenohlav in Foodhacking, 0 comments
09
Apr
2018
Problemy s hesly

Problemy s hesly

Hesla nedulezita

Nekdy je nutne zvolit si uzivatelske jmeno a heslo. Pokud je to na nejaky web, jehoz provozovatel trpi fixni ideou, ze kazdy prispevatel musi mit registraci a z nejakeho duvodu tam neco nutne potrebuji, je to jednoduche. Snazim se nekomplikovat si zivot hloupymi napady ostatnich, takze se pojmenuji “anonym”, “zapomenuheslo”, nebo “nesnasimregistrace”, heslo si dam ve stylu “12345678” a nad tim, ze bych si ho snad mel pamatovat ani neuvazuji. Na foru polozim dotaz, necham ulozit heslo do pameti browseru a dokud tam zustane, tak dokonce z toho jednoho pocitace muzu i odpovidat. Pokud bych tam zase nekdy neco potreboval, tak si holt zalozim dalsi dubiozni ucet.

Pripadam si hloupe, kdyz procitam nejake forum, znam odpoved na neci dotaz, mohl bych ji tam behem par desitek sekund napsat, ale opruz s registraci mi za to nestoji. Kdyyby jim stacilo nejake nahodne username a heslo, tak by se to jeste dalo, ale to je potvrzeni mailem, mail nesnasimregistrace@mailinator.com je podle nich neplatny, takze si bud vzpomenout heslo na nejaky spamovy ucet, nebo zalozit novy (vas mail proda spammerum i lecktery duveryhodne vypadajici eshop, natozpak nejake forum), pak to chce abych si vymyslel jmeno, prijmeni, adresu, obec Rlyeh pry neexistuje, ulice Pod Bocianom v Hnilciku pry taky ne (nebo se prozmenu clovek nemuze registrovat, kdyz je z ciziny), az se je nakonec povede nakrmit je blbostmi, protoze skutecne osobni udaje nemaji pravo chtit a z bezpecnostnich dovodu by jim je nikdo pricetny nemel dat.

Pak si jeste pockat na mail (a to muze na nekterych webech zabrat treba hodinu a pul) a nakonec si nekteri experti vymysli jeste potvrzeni SMS, nebo chteji cislo platebni karty, nicmene v techto dvou pripadech odchazim zcela spolehlive, protoze ani jedno nemam a mit neplanuju. To prvni z pohodlnosti (kdo se ma o takovy kram porad starat a jeste za to nekomu cpat prachy) a to druhe kvuli bezpecnosti. Platebni karty jsou zcela nezabezpecene. Zak prvni tridy by navrhl lepsi zabezpeceni platebnich karet, nez se pouziva (kdo zna cislo, muze si brat penize). Takze mam jenom chipovou a s tou se (zatim?) na internetu (bezpecne s vyuzitim chipu) platit neda.

Ale co uz. On tem lidem casem nekdo odpovi, nebo polozi dotaz na foru, jehoz provozovatel nedosahuje orgasmu pri pohledu na vyplneny registracni formular.

S eshopy to je prakticky stejne. Vetsina eshopu uz nastesti umoznuje nakup bez registrace. Tam je samozrejme nutne napsat platnou adresu, ale o to dulezitejsi vygenerovat si pro kazdy eshop extra mailovou adresu. Jasne, ze vetsina eshopu vas mail nikomu neproda. Ale staci jeden z dvaceti, triceti a clovek musi pripisovat do ~/.procmailrc dalsi radky, ktere zahazuji vsechny maily, ktere maji v subjectu Casino, Rolex, nebo jinou zhovadilost. Mohl bych jmenovat i konkretni shopy, ale tim, co jsem jim napsal se asi na UOOU chlubit nebudou.

Hesla dulezita

Jenomze pak jsou hesla, ktera si clovek pamatovat proste musi. Tezko si dam do banky “12345678” a zapomenu ho. Jasne, ze mit do banky heslo je naprosta zhovadilost a reseni je hardwarovy autentizacni token. Jenomze to bylo asi moc funkcni a bezpecne a ne insanity contest jako platebni karty, takze to temer vsechny banky zrusily. Na soukromy server si sice karzy veci znaly clovek hodi ssh klic a zakaze login heslem, protoze pokusu o takovy login s nahodnym heslem prichazi z Ciny a Ruska desitky tisic denne. Ale na pracovnich systemech neni na vybranou.

Zacnu tim nejrozumnejsim, co by si mel uvedomit kazdy admin, ktery neco takoveho nastavuje. Prvni krok je prohlednout si XKCD 936.

Narvat tam hrubou silou heslo, ktere ma tolik entropie, ze se neda uhodnout za dobu polocasu rozpadu Bismutu 209 a zaroven je slozene z beznych slov a treba i odkazuje na nejaky pribeh, ktery pokud mozno temer nikdo nezna, aby se lepe pamatovalo. Rekneme, ze jste zazili srazku modreho hovnocucu a hasicskeho vozu na mokre vydlazdene ulici. Heslo “modra hovna v desti frci do cervene na dlazkach” proste nikdo neda, ani kdyby se s vami zucastnil onoho nekulturniho eventu a pritom se vam bude dobre pamatovat,

Prvni mala komplikace nastava, kdyz v hesle nesmi byt mezery. Ale nevadi, proste se vynechaji.

Pak muze byt omezena delka hesla. Ctyricet znaku se da, tricet tak nejak taky, ale pod dvacet se vejit a zaroven mit heslo bezpecne znamena vyssi a vyssi riziko nezapamovatelnosti.

System muze take trvat na tom, ze mu nestaci mala pismenka. Pokud jste si prohledli odkazovany komix, tak vite, proc to je blbost. Ale treba na idnesu to jeste nevedi, jak dokazuje 6. otazka kvizu (zbytek kvizu neni o moc lepsi a mimo jine ukazuje, ze se autori nesetkali s operacnim systemem bez podpory pro masivni sireni viru). Nektere systemy ukoji jedno velke pismeno a to se da v zapamatovatelne forme nejak zvladnout, ale nektere vyzaduji jeste cislici a specialni znak a to aby si uz clovek nekam napsal. Univerzalni koncovka ve stylu “.2T” samozrejme pouzit nejde, protoze jeden system nepovoluje tecku, druhy zase kanal, treti nepovazuje tecku za specialni znak, ctvrty lehne, kdyz dostane vykricnik. Dalsi komplikace je zadat takove heslo z jineho zarizeni. Date tam #, chcete se prihlasit do mailu z kamaradova pocitace s Windows s ceskou klavesnici, nebo z androida s HW klavesnici a zjistite, ze pulku specialnich znaku nenapisete. Diakritiku si muzete take dovolit nacpat leda do hesla, ktere nebudete nikdy potrebovat zadat z ciziho pocitace (porad tu je napriklad nekolik nekompatibilnich kodovani).

Vyssi level opruzu jsou povinne zmeny hesel. Po par hodinach az dnech snahy vyplodim heslo, ktere je bezpecne, nemam ho napsane a mam sanci si ho zapamatovat. Pokud pozaduji specialni znaky, uz si je typicky pisu a pamatuju si jenom zbytek. A pak nejakeho trotla napadne, ze si to heslo mam kazde 3 mesice zmenit. Uz jenom pridat na konec cislo nese riziko, ze si na to nevzpomenu. Level nightmare jsou systemy, ktere si pamatuji stara hesla a odmitaji je. Na jednom takovem jsem nakonec ke kazdemu znaku hesla pricital jednicku (neco jako Cezarova sifra) a pokud bylo potreba heslo zadat, znamenalo to stravit deset minut s tuzkou a papirem (takze jsem ho vetsinou cetl z papiru). System postupne vyladili tak, ze se mi po nekolika desitkach pokusu nepodarilo zkonstruovat jine heslo, ktere by prijal. Moc cislic, malo cislic, malo ruznych specialnich znaku, cast podobna staremu heslu – pokazde neco. Mimochodem to take znamena, ze meli ulozena stara hesla v plaintextu, coz je vrchol bezpecnosti.

Ovsem nejkretenstejsi zpusob spravy hesel, ktery jsem kdy videl byl doslova majstrstyk.

Heslo se muselo menit kazde tri mesice. Nesmelo byt podobne zadnemu heslu buhvikolik hesel dozadu. Muselo obsahovat specialni znaky, cislice, velka a mala pismena. Ale to nestacilo, protoze ke zmene hesla nebylo potreba znat stare heslo, ale PIN (ano – ctyri cislice!) a bezpecnostni otazku (jak jsem jmenuje tvuj pes? “Alik”). To efektivne delalo z bezpecnostni otazky druhe heslo. To bylo prvni heslo, ktere jsem si napsal na papir a schoval do supliku presne tak, jak se to nema delat. Ale pointa jeste prijde. To heslo jednou neslo zmenit. Vubec. Vsechno vypadalo zcela normalne, pokazde jsem prosel asi tremi obrazovkami debilnich dialogu, jenom na konci se neobjevilo pop-up okno s tim, ze heslo bylo zmeneno. A porad fungovalo to stare. A pak uz se s tim starum nedalo prihlasit. Takze bylo potreba dostat se na support. Ale na support se dalo dostat jenom po prihlaseni. A idioti na supportu nedokazali pochopit, ze kdyz jsem prihlasen z kolegova pocitace, ze to jsem ja a ne kolega. Po nekolika hodinach komunikace se supportem mi nakonec resetovali bezpecnostni otazku na velmi bezpecny a zcela neslovnikovy retezec “sky is blue”, ktery tam dustal az do konce. Experimentalne se mi povedlo prijit na to, ze se rozhodli zmenit pravidla pro hesla a bezpecnostni otazky a zakazali v nich znak tecka. A samozrejme nijak neresili, co s existujicimi hesly a otazkami, ve kterych uz tecka byla.

Zaver

Pokud budete nekdy rozhodovat o nastaveni politiky hesel, zapamatujte si prosim, ze heslo: “Jebem taku robotu, vopchaj si cucorieddku do riti!” je bezpecnejsi, nez “#0|\/|3r4][C” a se zapamatovanim jeho presneho zneni nebude mit problem nejmene tretinu byvalych obcanu CSSR. Zatimco to druhe zvladne hadam tak jeden clovek z tisice.

Posted by zelenohlav in Pocitace obecne, 0 comments
08
Apr
2018
Pseudopokrok 2, chromy srac

Pseudopokrok 2, chromy srac

Zucastnil jsem se promitani filmu z androidu na projektor. Nastesti jen jako pozorovatel.

Novy tablet (porizeny na podzim 2017) by mohl umet prehravat i filmy na projektor. K tomu sklouzi zarizeni Chromecast. Bylo tedy zakoupeno. Ma pouze HDMI vystup, zatimco projektor ma jen VGA vstup, ale redukce z HDMI na VGA se poridit da. Redukce fungovala perfektne s notebookem jako zdrojem HDMI signalu. Ale ten chromy srac nesel nijak nastavit, aby po HDMI poslal rozliseni, ktere projektor zvladne.

Podle tohoto dokumentu: https://support.google.com/chromecast/answer/6398952?hl=en odstranili moznost prepnout rozliseni a chromecast si ho nastavi sam. Skoda jen, ze pritom zcela ignoruje EDID/DDC, ktere posila pripojene zobrazovaci zarizeni.

Protoze mnou navrzena moznost pousteni mplayeru z prikazove radky Linuxu nebyla vyhodnocena jako akceptovatelna, byl za dalsi asi tri tisice zakoupen moderni LED projektor s HDMI vstupem. Coz o to, projektor je vskutku moderni. Je hranaty, bezi na nem Android (ktery tam nikdo nepotrebuje – to je take moderni pristup), krytka na cocku nejde nasadit, kdyz je “zaostreno” (vylevneni je tak moderni), a s tim zaostrenim to take neni zrovna slavne (bud je obrz rozmazany dole, nebo nahore). Skutecny majstrstyk ovsem zvladl vyrobce pouzitim jedineho senzoru dalkoveho ovladani a jeho umistenim dozadu, takze dodane dalkove ovladani je vhodne akorat na to, aby se o nej opiralo mlade rajce v kvetinaci. 5W LED osvetleni presviti projektor tak, ze na platne neni temer nic videt, ale to je snad spise featura, nez bug.

Rozhodovani mezi prikazovou radkou a trochu rozmazanym obrazem je samozrejme subjektivni zalezitost, takze se pojdme podivat na chovani zarizeni pri pouzivani.

Video se obcas seka jako v mplayeru s -hardframedrop na Pentiu PRO 233. Necekal jsem, ze po letech zase neco takoveho uvidim.

Pripojeni tabletu k chromemu sraci se nekdy povede napoprve, nekdy napotreti a nekdy az po restartu.

Pokud je video na google drive, nesmi zarizeni za zadnou cenu usnout, jinak zmizi titulky. Reseni je zabiti a znovuspusteni celeho google drive. To dela z vylucovaci pauzy behem videa pomerne komplikovanou zalezitost, behem ktere musi nekdo pravidelne drazdit pristroj, aby neusnul. Pokud se video kopiruje pres scp, tak prozmenu nesmi zarizeni usnout behem scp, jinak se spojeni prerusi. Behem scp samozrejme nejde delat jineho, ackoliv multitasking umel Linuxovy kernel (na kterem android bezi) uz v roce 1992.

Zastaveni a znovuspusteni videa ve VLC pro android je loterie – clovek nikdy nevi, jestli se video nevrati na zacatek. V zasade je lepsi nechat ho bezet a pak se zkusit vratit zpet. Ovsem seekovani ve videu take nepatri k nejprakticteji implementovanym funkcim.

Nekdy se take po ukonceni VLC a jeho shozeni na plochu cely system zasekne a jedinou moznosti je restart.

V zasade to cele ma jen tri vyhody: neni treba pouzit klavesnici, od zarizeni nevede kabel k projektoru (ale zase vede kabel do zasuvky, protoze by baterka patrne navydrzela delsi film) a to, co je na projektoru, je i na displayi tabletu, takze je mozne dat varit vodu na caj a sledovat pri tom film.

Odpoved na otazku, zda vyhody prevazuji nad nevyhodami je samozrejme zcela subjektivni, ale u me pozorovani chovani tohoto zarizeni vyvolalo vzpominky na jednu epizodu Southparku. Tam se pan Garrison snazil vyresit nepohodlnost letecke dopravy.

Posted by zelenohlav in Elektronika, Recenze, 0 comments

O webu

Co tady muzete cekat

Punktopia na Facebooku