V korporaci je dulezite schovat naklady a ne usetrit

V korporaci je dulezite schovat naklady a ne usetrit

Nevim jak vy, ale ja si v podobnych situacich pripadam jako v blazinci. Posudte sami.

Kdyz jsem jel na prvni sluzebni cestu, vypadalo to asi nasledovne. Na chodbe me zastavila kolegyne, dala mi do ruky nejake cizi bankovky, rekla mi s kym jedu (jeho soukromym autem) a at se s nim dohodnu. Dojeli jsme tam, hotel byl zarizeny, za wifi chteli v prepoctu asi 250 korun, tak jsme si vzali jednu a slezli se s notebooky na jednom pokoji (platila to firma, ale nebudeme vyhazovat penize), par dni jsme tam pobyli, odjeli zpatky a zbytek diet mi poslali s vyplatou. Jednoduche, proste, efektivni.

O par let pozdeji uz to probihalo jinak. Penize at si vymenim sam (nahodou jsem nejake mel, jinak bych sel do smenarny v pracovni dobe), hotel at si zaridim sam (stejne jsme pokazde spali v tom samem, nastesti tam umeli anglicky a odpovidali na maily), dostal jsem papiry, klice a knihu jizd od sluzebniho auta. Chtel jsem jet svym (a bylo by to levnejsi, protoze bych po nich chtel zaplatit jenom LPG), ale to neslo. A auto si pry musim vzit brzy, protoze pak se areal zamyka. Tak jsem nechal svoje auto v praci a jel domu sluzebnim a pak z domova vecer na sluzebni cestu. Hodil jsem do auta notebooka, menic a repraky (protoze radio me fakt nebere a radio s AUX vstupem je na auto za mega asi moc velky luxus) a vyrazil na noc na cestu. Puvodne si mysleli, ze pojedu rano tam a rano zpatky, tak jsem je upozornil, ze to neni dobry napad, protoze nejsem zrovna ranni ptace a bude lepsi ridit pri vedomi. To nebyl problem – nakonec jestli zaplati noc v hotelu pred tim, nebo potom, je dost jedno.

Dojel jsem, ubytoval se, objednal wifi, par dni pobyl, vyridil, co bylo potreba, cestou zpet natankoval (uz u nas), schoval si uctenku (na to jsem musel extra myslet, protoze uctenky si nikdy neberu, ale povedlo se) a spechal jak kreten vratit auto, nez se zavre areal, protoze byl patek a mel jsem ho vratit v patek vecer. Pak jsem musel naklikat nejake hovadiny do (pro me) naprosto nesrozumitelneho toolu v innerwebu, ale s tim mi poradili, takze to bylo hned. Jeste jsem dostal trosku pojeb za to, ze jsem natankoval za penize, kdyz v papirech byla CCS karta o ktere mi nikdo nerekl.

Trosku opruz (hlavne se zaviranim arealu a s muzikou na cestu), trosku nepohodlne (auto bylo sice drahe, ale podvozek melo uplne na chuj), trosku neprijemne (nemam rad mit zodpovednost za drahe auto), ale v zasade v pohode.

Ovsem moje posledni sluzebni cesta v one firme byla na uplne jinem levelu oseru. Nejdrive jsme se dozvedeli, ze si mame vymenit penize sami a dostaneme je az za mesic a pul s vyplatou. No … obedy byly zajistene, mel jsem v te mene ekvivalent asi 30 korun a byl jsem prakticky bez koruny, protoze jsem zrovna vsechny penize cpal do nemovitosti. Kdyby nam to rekli s predstihem, tak jsem si mozna par korun nechal bokem, ale tady nebylo co resit, takze jsem to neresil. Pak nam rekli, ze ocekavaji, ze tam budeme rano, ale hotel na noc nam nezaplati, takze mame vyrazit asi v pet rano. Kolegy neprekvapilo, ze za techto podminek odmitam ridit – asi nechteli skoncit v nejblizsim spitale na traumatologii, nebo neco tak. Tim jsem se nahodou vyhl dalsimu opruzu, protoze prisli s tim, ze si ridic ma sam objednat auto v pujcovne a dojet si ho vyzvednout a pak zase vratit. Nevim, jestli to udelal v pracovni dobe, nebo ve svem volnem case. Myslim, ze ho mel i zaplatit ze sveho s tim, ze penize dostane taky az za mesic a pul s vyplatou, ale mozna kecam – neresil jsem to, protoze se me to netykalo.

Cestu tam jsem prospal, naprosto rozlamany jsem dorazil kam bylo treba a odsedel jsem to mentalne na urovni prejete civavy po lobotomii. Jak na tom byli ostatni netusim, protoze bych si v tom stavu nevsiml ani kdyby horelo, ale minimalne dva ze tri taky nebyli zrovna ranni ptacata. Celou dobu jsme se tahali s bagazi jako kokoti, protoze hotel byl zaplaceny az vecer. V hotelu uz jsme si nemohli koupit na firmu ani wifi. Par dni jsme tam stravili, odjeli zpatky a pak prislo to nejlepsi – vyplnit to na innerwebu.

Tool se mezi tim vymenil za jeste neprehlednejsi a nepochopitelnejsi. Jeden kolega jezdil casteji, tak mi poradil, co tam ma vyplnit. Stravili jsme tim asi hodinu, protoze se na kazdou hovadinu musela nacist nova stranka a to trvalo. Pak mi to sef vratil, ze jsme meli obedy a dve vecere a ze to se z toho musi odecist. No, meli jsme obedy a dve vecere, to je pravda. Proti odecteni jsem v zasade nic nemel, jenom se to nikdy nedelalo, takze jsem se o to v tom toolu nesnazil a kolega, co mi pomahal o tom take slysel poprve. Nakonec jsme s tim stravili dohromady asi 8 clovekohodin ve ctyrech lidech (a vsichni nebyli za cesky plat). Nakonec se ukazalo, ze v sefove zemi to v tom toolu odecist jde, zatimco u nas ne. Mzdove naklady na tuhle srandu tipuju tak na 30 tisic korun. Ale dulezite je, ze uz tam nepracovala pani, ktera vedela co a jak a vyresila by to za 5 minut za mzdove naklady 50 tisic mesicne pro celou firmu, takze neco jako tisicovku na sluzebku a mene i kdyby si sedm hodin denne cetla Dilberta.

A tak se setri v korporacich. Nevadi, kdyz to stoji vic, hlavne, kdyz to neni videt.

Pokud jste prave poznali firmu, ve ktere pracujete, nejste prvni. Hodne lidi, kterym jsem to vypravel, poznalo sveho zamestnavatele. Skoda jen, ze kazdy z nich pracoval jinde :-).

Posted by zelenohlav in Absurdity, Ze zivota, 0 comments
Proc mit svetla na male stejnosmerne napeti?

Proc mit svetla na male stejnosmerne napeti?

Zivotnost

Usporne zarivky vubec nebudu komentovat. Bud ma smysl provozovat klasicke dlouhe trubice, nebo na celou tuhle technologii zapomenout. Jedina, ktera mi prezila, byla za 11 korun ve vyprodeji v roce 2005 a ma podani barev zcela na zvraceni. Vsechny ostatni zhebly do 3 let od koupeni bez ohlednu na to, jestli staly 25 Kc, nebo 500 Kc.

Klasicke zarovky jsou pomerne neusporne a navic se spatne shani. Pokud by na nich clovek z nejakeho duvodu trval, tak je stejne nejlepsi predelat rozvody na autozarovky – tedy 12V, nejlepe stejnosmernych – protoze ty se daji sehnat porad. Dokonce je tak mozna spotrebovat hromadu 55 W halogenovych zarovek, ve kterych shorelo potkavaci vlakno kvuli dennimu sviceni, ale dalkove vlakno stale funguje. Do der v kontaktech pasuji sroubky M3 a cela zarovka jde chytit mezi dva plechy s vhodne velkymi kulatymi otvory (pouzivam to jako zatez pri testovani zdroje).

Takze zbyvaji LEDky. LEDka vydrzi miliardy sepnuti a stovky tisic hodin provozu, pokud se k ni chovame slusne. Slusne ovsem znamena necpat do ni obrovske proudove narazy a dostatecne ji chladit.

V Dubaji se rozhodli, ze chteji mit LED-zarovky s vyssi ucinnosti a tak si je nechali vyrobit. Dosahli toho tim, ze do nich umistili vice LEDek, ktere provozuji na nizsi vykon. Pokud umite anglicky, tak najdete vice informaci vcetne vnitrniho zapojeni ve videu “The lamps you’re not allowed to have. Exploring the Dubai lamps“. Pokud ne, muzete se alespon kouknout na obrazky, jak takova zarovka vypada uvnitr.

Na to, aby LEDka zustala studena potrebuje docela velky chladic. Tedy velky kus hliniku. Hlinik je drahy, tezky, spatne se dopravuje (protoze je tezky), nevesel by se do lustru z roku 1932 (zajimave je, ze nabijecka od telefonu z roku 2005, ktera dnes nikam nepasuje, nikomu zjevne nevadi) a navic tepelnou degradaci LEDky nepoznate. Ona proste sviti mene a mene a vase oci a mozek se prizpusobi. Nakonec si toho vsimnete az v porovnani s jinym svetelnym zdrojem, ktery jeste pred rokem LEDka presvitila tak, ze neslo poznat, ze je zapnuty a najednou si rozsvecite oba, abyste lepe videli. Ale malo kdo ma v mistnosti dve svetla osvetlujici celou mistnost, ktera se tak vyrazne lisi svym vykonem. No a kdyz vam ta LEDka chcipne, tak si prece koupite novou a vyrobce vydela, tak proc by se snazil? Mimochodem svetelny tok klesa, ale odber nikoliv.

Proudovy naraz vypada jako neco, co by snad nemel byt problem. Kdybyste pripojili LEDku na nahodnou nabijecku na mobil, tak by skutecne k zadnemu proudovemu narazu nedoslo. Ale to je moc slozite, je v tom hodne soucastek a eBayi to stoji treba i celych 30 korun. Takze je potreba to ojebat fakt na krev, protoze prece usetrime petikorunu, abychom udelali vyrazne horsi vyrobek, to je snad jasne.

Ted zabrousime trosku do teorie – bez ni se neda moc pochopit, jak to funguje. Pokud se vam nechce z teorie vybrusovat, muzete vzit jako fakt, ze pri zapnuti muze LEDka v LED-zarovce dostat (a vetsinou dostane) velky proudovy puls, ktery postupne poskozuje jemnou kremikovou strukturu a tim klesa svitivost. A preskocit na dalsi nadpis.

Teorie

Stejnosmerne obvody jsou jednoduche. Soucastka ma nejaky odpor a ten klade odpor protekajicimu proudu a tim na ni vznika ubytek napeti. To popisuje Ohmuv zakon U = R*I, dosazujeme v Ohmech a Amperech, vyjdou Volty. Obecne do vzorecku dosazujeme v zakladnich jednotkach, pokud to nejsou empiricke vzorce a neni receno jinak. Celkovy soucet napeti na vsech soucastkach je nula. To je zase pro zmenu 2. Kirchhoffuv zakon a tak nejak to dava smysl ne? Napeti zdroju pocitame s opacnym znamenkem, nez napeti na spotrebicich, aby to vyslo.

Da se to nakreslit jako jedna sipka nahoru (zdroj) a nekolik sipek dolu, ktere jsou dohromady stejne dlouhe (spotrebice v serii).

Scitani stejnosmerneho napeti

LEDka je nelinearni soucastka s trochou zjednoduseni se na ni muzeme koukat jako na vec, ktera si vezme porad stejne napeti bez ohledu na proud (pokud je napeti k dispozici, pokud neshori a tak podobne).

Takze bychom mohli pred LEDky dat obrovsky odpor, pred to usmernovac, pripojit to do site a bude hotovo, ne? No … mohli. Ale ten odpor bude drahy, bude topit a navic ucinnost bude zoufala, takze to nedava smysl, protoze ucinnost byl preci duvod, proc jsme zavrhli zarovky s wolframovym vlaknem.

Tak bychom mohli dat hodne LEDek do serie, az budou mit dohromady 220 V a nedavat tam zadny odpor. To by teoreticky fungovalo, pokud bychom tam uvazovali spravne napeti, ktere neni 220 V, ale 220*√2 = 311.127 V, protoze 220 je efektivni hodnota napeti a potrebujeme nespalit LEDku pri maximalni hodnote. Prakticky ovsem nastane problem, ze v zasuvce neni vzdy 220 V, ani 230 V (podle nove normy), ale neco mezi 210 a 240 V. LEDka sviti umerne proudu, ktery zkrz ni tece a kdyz LEDky na 220 V pripojime na 240 V, tak budou chvilinku svitit hodne moc a pak vylitnou pojistky, nebo shori LEDky.

Tak to muzeme zkombinovat, ne? LEDky treba na 180 V, odpor na zbylych 60 V do 240 V a kdyz ma nekdo mene, tak mu to bude sviti mene. Na 220 V jenom 2/3 vykonu. A na odporu se ztrati asi ctvrtina vykonu, takze bude porad dost velky a drahy. To uz by udelat slo a i kdyz to neni nejlepsi reseni, tak si ho umim predstavit v praxi. Ale stridavy proud umoznuje jeden drobny trik, za ktery vas budou elektrarny nenavidet. Srazit napeti bez toho, abyste odebrali vykon a timpadem abyste museli neco zaplatit.

Kdyz prejdeme k vypoctum ve stridavych obvodech, ziskame dalsi moznosti. Idealni civka a idealni kondenzator maji totiz prubeh napeti a proudu posunuty o ctvrt periody (kazdy na jinou stranu). Kresli se to jako fazor (vektor) proudu, ktery je kolmy na fazor napeti (opet civka a kondenzator na jinou stranu). A to cele funguje i v Ohmove zakone, takze sipka doprava je odpor, sipka nahoru civka, sipka dolu kondenzator. Jak scitat vysledna napeti a proudy? Normalne – podle tech sipek. Muzete pouzit pravitko, nebo Pythagorovu vetu, protoze to na sebe je kolme.

Scitani stridaveho napeti

Takze mame soucastku, ktera sezere napeti, ale nesezere vykon. Umime spocitat, jak ji pouzit. To zni dobre, ne? Co tam dame – civku, nebo kondenzator?

Pokud jste nekdy rozebirali svitislo na dlouhe zarivky, mozna jste v nem naslo takovy dlouhy “transformator”, do ktereho vedou dva draty. To je presne ta civka. Cim vyssi vykon, tim mensi vyjde indukcnost civky a tim i cela civka. LEDka ma maly vykon, takze by vysla obrovska civka.

Tak zkusime kondenzator. Cim mensi vykon, tim mensi kapacita kondenzatoru. Hura, jsme tam! Kondenzator musi byt na nejakych 630 az 1000 V kvuli bezpecnosti (do zarovky se radeji nekoukejte, mohli byste se zdesit), vyjde malinkaty, za nej dame usmernovac, LEDku a viteztvi!

Jo … viteztvi … kdyz pocitame s provozem v ustalenem stavu. Koupim, zapnu, necham svitit 100 let, vypnu, zahodim. Jenomze v prvnich okamzicich po zapnuti nam kondenzator udela to, co by si odpor nikdy nedovolil – tvari se, jako ze tam neni a prijde pozdeji. Takze LEDkou prohuli proud omezeny jenom odporem distribucniho transformatoru, jisticu, dratu (hint: to neni moc), dratu v LED-zarovce a LEDky samotne (to je o neco vic). Postupne se nabiji a tim se proud LEDkou dostava do normalu. Jenomze LEDka neni vykovek ruskeho kovare, ktery byl puvodne motorem z Zigulika a ted ma slouzit jako pluh, takze mu kratkodobe prekroceni proudu desetkrat i vecekrat neublizi. LEDka se uvnitr sklada z mikrometrovych struktur, ktere se i za tak kratkou dobu prehreji a castecne poskodi.

Jak se vyhnout LED-zarovkam

Muzeme koupit LED-zarovky na stejnosmernych 12, nebo 24 V – ty tenhle problem nemaji. Nebo muzeme koupit LEDky jako soucastky, udelat k nim regulaci proudu a nasroubovat je na poradne chladice (hlinikove profily, hlinikovy srot (na kterem je kousek rovneho mista), chladice od procesoru ze stareho pocitace, mrtve harddisky, stara lopata na snih, stara panev a podobne). O tom bude nektery z pristich clanku.

Vypadky proudu

Slibili jsme vypnout uhelne elektrarny. Jaderne misto nich nepostavime, protoze se nase vlada vcas nedohodne a i kdyby, tak to nestihneme, protoze uz jsme davno zadnou nestaveli a prvni jaderka po dlouhe dobe se nikdy nepovede v terminu a v rozpoctu. Obnovitelne zdroje v zime v nasi zemepisne sirce, v kotline uprostred kontinentu, nemuzou dat dostatek vykonu. Takze nejake vypadky, nebo vysoke spickove ceny proudu, casem prijdou.

Stejnosmerna svitidla je mnohem snadnejsi zalohovat. Neni potreba slozita a draha UPS, ktera neustale spotrebovava velke mnozstvi energie.

Staci vzit baterku o vhodnem napeti, pripojit ji na nabijecku a pripojit na ni svetla. Pokud nabijecka dava vetsi proud, nez prumerne odebiraji svetla a baterka ma dostatecnou kapacitu, aby dodala energii po dobu, kdy svetla berou vic, nez nabijecka dava (pokud to nastava), tak to bude fungovat. Konkretni zapojeni se tu casom objevi jako clanek.

Vyuziti solarni energie

Nabijecka baterky muze pres den fungovat ze solarniho panelu a pres noc ze site. Zpusobu jak to zajistit je vice. Nejnaivnejsi, ale s dostatecne velkou baterkou zcela funkcni, je pouzit dvoje spinaci hodiny. Nebo to prepinat za pomoci rele pripojeneho primo k dostatecne velkemu solarnimu panelu. Hysterezi zajisti rozdil proudu pritahu a proudu odpadnuti kotvy rele. Pokud se bude jednat o ten samy panel, ktery napaji cele zarizeni, je potreba mezi panel s rele a zbytek elektroniky vlozit diodu, aby se energie z baterii nedostavala zpet do rele a nedrzela ho prepnute i v noci.

Posted by zelenohlav in Elektronika, 0 comments
Vidim pruser veliky, jehoz slava bude hvezd se dotykati.

Vidim pruser veliky, jehoz slava bude hvezd se dotykati.

Tam v lese je misto, kam kdyz prijdete, najdete cloveka prostred lesa, an sjizdi prah na solarne napajene hoblovce, protoze v OBI maji porad zavreno.

Podle ministerstva zdravotnictvi uz ten virus melo pres milion lidi. Vzhledem k tomu, ze trasovani vzdali nejdriv hygienci, kteri nejdriv odmitali pripustit, ze by snad nakazenym mohl volat nekdo, kdo neni hygienik – O hruzo! – a potom ani nepouzivali svuj vlastni pocitacovy system, budou v tech cislech bezpriznakovi nosici tak do rijna 2020. Bezpriznakovych nosicu je zhruba polovina. Nicmene polovina tech s priznaky stale chodi do prace, protoze jim vlada v karantene da pouze 60% vydelku, coz je zjevne v nekterych domacnostech hazardovani s hladem, nebo bezdomovectvim. Takze lze ocekavat, ze COVID-19 v republice mohly prodelat 3-4 miliony lidi.

Co to znamena pro sireni viru? Reprodukcni cislo – kolik lidi v prumeru nakazi jeden nemocny – se pohybuje uz nekolik tydnu tesne nad jednickou. Pokud je ale tretina az 40% lidi imunnich (pocet reinfekci je udavan v desitkach, takze se to neprojevi), tak by za stejnych podminek bez imunity bylo ted R = 1.35 az 1.42, takze by se pocet nakazenych zdvojnasoboval odhadem kazde dva tydny, jako v zari 2020.

Jake muzou byt duvody? A co se stane, kdyz nic nezmenime.

1. Pocasi. Lidi jsou vic uvnitr. I chipka se lepe siri v zime. To by byla dobra zprava, protoze by to nekdy za dva mesice zacalo ustupovat a meli bychom moznost zase proflakat leto a pak v zari narychlo shanet vakciny.

2. Mutace, ktera se lepe siri. Treba ta britska. Kdyz se promorime, dame viru prilezitost, aby se hodnekrat zkopiroval, a nekdy se to kopirovani uplne nepovede a jeste vyjimecneji udela chyba virus silnejsi. To neni cesky problem. To je problem cele planety. Je jedno, kde to vznikne. V takovem pripade muzeme ocekavat zhorsovani situace a do stavu, kdy ten rust snad dokaze zabrzdit pocasi, az potom s malymi desitkami tisic nakazenych denne prezijeme leto a mozna nekdo nezapomene objednat vakciny. Na britskou mutaci jsme samozrejme netestovali, takze ji tu “nemame” :-).

3. Mutace, pred kterou prirozena imunita vyvolana drive prodelanou infekci puvodniho viru nechrani. Treba Jihoafricka. Ta by se projevila reinfekcemi, takze tu snad jeste ve velke mire neni. Ale casem prijde jako vztyceny prostrednicek namireny do ksichtu vsech promorovacu a pokud nebudeme ockovani, tak si to muzeme dat znovu od zacatku. Ve zcela promorenem brazilskem meste Manaus uz si davaji druhou vlnu prozmenu svoji vlastni mutace, takze pocet navratu neni omezen na jeden.

4. “U nas na vesnici to nikdo neresi.” Tuhle vetu uz jsem slysel nekolikrat. Je jasne, ze kdyz clovek vyleze na svoji zahradu, kde nikdo jiny neni, nebude tam chodit s respiratorem, to by bylo na hlavu. Ale do obchodu, nebo na pokec se sousedem si ho nevezme taky a to uz je problem. Pokud na to budeme cim dal tim vic srat, tak pocet nemocnych poroste, az pretizime nemocnice a lidi zacnou umirat na chodbach, jako na jare v Italii. Coz by jeste nebylo tak hrozne, kdyby virus nemutoval. Rychleji bychom se promorili a byl by od toho klid (za cenu vyssiho poctu mrtvych). Ale s jihoafrickou a brazilskou mutaci si to muzeme dat znovu. A ty mutace maji k promoreni cely svet, takze dostatek prilezitosti ke spatnemu zkopirivani, ktere je nahodou jeste vylepsi a muzeme si to tad poctvrte, popate, poseste …

Ale co s tim?

Spolehat se na pomoc statu je – jak kazdy vidi – zcela naivni. Stat se snazi tak moc usetrit, az nuti lidi protestovat, protoze nebudou mit co zrat. Ani kurzarbeit jeste nezavedli. Ono zavrit a zakazat je jednoduche, razne a kazdy tomu rozumi. Kompenzovat (treba podle danoveho priznani z minuleho roku) je drahe. A pouzit mozek a misto zavirani zkusit zvysit uroven bezpecnosti dokaze jedine clovek, ktery chce, aby to fungovalo, urednik nikdy, jak nam za poslednich 10 mesicu ukazali.

Zkuste jit do obchodu, kdyz tam neni moc lidi.

Poridte si respirator s FFP3 filtry. Je to nejakych sedm stovek a kvuli tomu snad o hladu nebudete. Rouska vas v obchode ochrani jenom, kdyz bude nekdo kaslat primo na vas. Po vyschnuti kapenek se virus prenasi vzduchem.

Kdyz vylezte z obchodu, nebo MHD, dezinfikujte si necim ruce, nebo jdete do obchodu rovnou v igelitovych/latexovych rukavicich.

Zamyslete se nad tim, jestli nemuzete nakupovat mene casto a ve vetsim objemu. Jasne, ze se mi to lehce rika, kdyz me nakupovani neskutecne sere, takze jsem uz pred pandemii nakupoval maximalne jednou mesicne. Ale kdyz ma clovek auto, aby to odvezl, tak to castojde.

A pokud se muzete vyhnout pobytu v uzavrenych mistech s jinymi lidmi, tak to udelejte. Uznavam, ze chlastacka v parku je v minus patnacti jenom pro lidi s ruskymi predky (a taky je potreba pit tvrdej, protoze ostatni chlast zamrzne), ale ma se oteplit :-).

Pokud dost lidi nezmeni alespon par drobnosti v tom, jak k problemu viru pristupuje, pujde prohlasit leda: “Jo, budeme v pici.”

Posted by zelenohlav in Nezarazene, SARS-CoV-2, 0 comments
Co treba usporadat koncert?

Co treba usporadat koncert?

Zakazat, povolit, zakazat, povolit. V zelezarstvi se urcite nakazime i s FFP3 respiratorem a latexovejma rukavicema, ale v narvanem autobuse cestou do prace to je v pohode jenom s rouskou, protoze virus nema MHD rad a radsi dovadi na sjezdovce.

Meli jsme cele leto na to, abychom vymysleli, jak delat veci bezpecne. Leto jsme prosrali a ted muzeme akorat cumet jako vlada na exponencialu v excelu.

Co treba usporadat koncert? Pronajmout nejake pekne industrialni misto. Treba starou tovarni halu. Pozvat kapely a divaky. Vsem dopredu rict, ze misto generatoru koure pouzijeme slzny plyn, tak at si vezmou atombordel a slusny filtr. Podvadet nikdo nebude, protoze tam ten slzak fakt bude. Privolana policie do objektu nevstoupi z tehoz duvodu. Pravdepodobnost nakazy 0%. Pravdepodobnost srandy 100%. Pravdepodobnost pravnich problemu ve state, ktery umi akorat zakazat a povolit, 100%.

Pokud budete planovat nejakou obcanskou neposlusnost, naplanujte ji tak, aby byla bezpecnejsi, nez cesta vytahem s rouskou, nebo prevzeti baliku od Ceske Posty, kde si zadne pandemie zatim nevsimli a porad vyzaduji, aby jim clovek patlal prstem po displayi, na ktery ten den uz urcite sahly stovky lidi pred nim. Ono to pak bude vypadat hrozne blbe, kdyz vas budou za neco takoveho chtit trestat. A narozdil od nekonstruktivnich protestu se tim muze treba i neco zmenit.

Perlicka na zaver

Vite, ze ve skutecnem respiratoru se dycha vyrazne lepe, nez s rouskou a to i kdyz ma skutecne filtry? Da se v tom zvladnout i 16 hodin v kuse.

Disclaimer

S odkazovanym shopem nemam nic spolecneho, ale povazuji za dulezitejsi nesirit zbytecne virus, nez neudelat nekomu reklamu zadarmo. Odkazovane filtry mam na jine masce.

Posted by zelenohlav in Nezarazene, SARS-CoV-2, 1 comment
Pojďme nasrat vládu!

Pojďme nasrat vládu!

V pondělí skončí výjimečný stav, otevřou obchody, hospody a sjezdovky. Všichni čekají, že se zase jako lumíci narveme do obchodu, budeme stát ve frontách hlava na hlavě a za týden budeme s počty nakažených na rekordech. A pak budou jenom blábolit o tom, jak je výjimečný stav nutný a že to říkali dopředu a tak podobně.

Ale my je můžeme úžasným způsobem nasrat tím, že se to nestane.

Co kdybychom prostě zůstali sedět doma na prdeli. Nešli do obchodu, ale na procházku do půlnoci s flaškou vína, nebo lahváčem (to teď bude asi taky dovolené) posedět v parku a pokecat s kamarádama v respirátorech. Poodejít o pár metrů, než si člověk sundá na chvíli respirátor a napije se, snad není tak těžké, abychom to nezvládli.

Co kdybychom vlezli do obchodu jenom s respirátorem a nejlépe když je dostatečně prázdný?

Ono by se s počtem nakažených nic nestalo a zatímco by se v parlamentu hádali o výjimečný stav, zjistili by, že ho k ničemu nepotřebujeme a že si lépe poradíme bez nich.

Zkusme to, bude sranda. Skoro všechno se dá dělat bezpečně, když má člověk mýdlo, respirátor a mozek.

#nasratvladu

Posted by zelenohlav in Absurdity, Nezarazene, 4 comments

Zalohovani spotrebicu: Baterky a centraly HOWTO

Tento text je kompilat z diskuze a rad na jednom IRC. Takze se prevazne venuje potrebam jednoho tazatele a neni kompletni. Autor se zrika jakekoliv zodpovednosti za mozne nasledky nepochopeni tohoto textu. Pokud nevite, co a proc delate, nedelejte to prosim, dokud se to nedozvite.

Baterky

Olovo (Lead Acid)

Klasicka volba, jsou na to stavene vsechny menice, UPSky a dalsi veci. To je taky jedina vyhoda. Chcipne to brzy a to i kdyz koupis trakcni a ne startovaci. Ma smysl mit startovaci pokud je mas od kamaradu z aut zadarmo a casto je obmenujes. Ma smysl mit trubkove olovene baterie (stanicni), ktere pry vydrzi 20-30 let, ale kde je vzit? Cetl jsem o nich v jedne knize. Olova maji jeste 2 vyhody oproti NiCd – snadno poznas, ze jsou nabite (zmeris napeti) a nemaji memory efect. Nicmene nesnasi hluboke vybiti, vybite sulfatuji (coz by pry mel resit desulfator https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=40&t=516). Daji se nabijet i velmi malym proudem. 1/20 – 1/50 kapacity je bez problemu. V mraze by mely byt dost nabite na to, aby elektrolyt nezmrzl (cim nabijejsi, tim vice kyseliny sirove v elektrolytu) a smi se nabijet jen malym proudem.

Kdyz se skladuji nenalite a nikdy nepouzite, tak vydrzi dlouho, ale to uz se dneska snad ani neprodava. Asi nejlepsi cesta je koupit trakcni uzavrene olovo a menit po 2-4 letech.

NiCd otevrene

Nekdy se take oznacuji NiFe (skutecne NiFe funguji podobne, ale myslim, ze prakticky vsechny dnes sehnatelne uz jsou asi NiCd). Priklad: Ferak NKN250, NKT100 a podobne. Kdyz si je poridis, tak mas doma otevrenou pixlu s koncentrovanym louhem draselnym. Ale on v zasade nic nedela, jenom krystalizuje okolo kontaktu. Kdyz na to sahas, je dobre si pak umyt ruce, ale nespecha to, za par minut se nic nestane (samozrejme bych si ty prsty pak nestrkal do ci a podobne). Na druhou stranu – nekdo to vyhodil z jesterky, kde to 20 let jezdilo, do hnoje. Ty to po deseti letech na tom hnojisti najdes, vyhrabes, umyjes, vyplachnes destilkou, nalijes a maji porad 50% kapacity. Hluboke vybiti, prebiti, vsechno tomu je jedno. Jsou tezke a velke (nekolikrat vetsi a dokonce i tezsi, nez olova). Nedaji takovy proud jako olovo (ale to nepotrebujes). Maji samovybijeni asi 1%/den (nabite vic, pri vybiti pod cca 70% mene). Jednou za cas je v manualu od Feraku doporucuji prebit 200-300% naboje, aby se probublaly. Detekce nabiti je problem. Napeti pri nabijeni je vyssi, nez u olova a pri vybijeni nizsi, takze prodavane menice delaji picoviny a zatim jsem nevidel zadny, ktery by sel nastavit. Obchazi se to blbe – nekdo pridava 21. clanek na 24V, ale pak se zase mene nabiji. Kokoti vyrobci delaji vsechno jenom na olovo, ktere nevydrzi. Dalsi nevyhoda je pry, ze potrebuji velky proud na nabiti. Ja to nabijim malym a nejak to funguje, ale ja to mam zatim uplne provizorne, protoze jsem na to nemel cas. Je v tom 20 let stary zakarbonatopvany elektrolyt a kapacita je nekde pod 1/20 nominalni. Az se nedostanu k vymene elektrolytu, tak sem pridam, na jakou kapacitu jsem se dostal. Pozor – NIKDY JE NESMIS VYLIT NABITE!!!! – muzou zacit horet! Ale vybit se daji proste zkratem kusem zelezneho dratu. Jsou odolne, ale musis letovat vlastni obvody a mas louhove krystaly okolo baterek.

LiION a LiFePO4

Drazsi, mensi, lehci, uzavrene. NIKDY ZA ZADNYCH OKOLNOSTI JE NESMIS PREBIT!!!!, uz 2-3% prebiti je znici, das tam vic a muzou zacit horet. LiION jsou v tom horsi. Hluboke vybiti je nici. Nabijeni v mrazu je nici (ale to se ti v komore v panelaku asi nestane). Je kriticky nutna BMS na kazdy clanek!!!! a to i v pripade, ze ti prodaji 12V 4-clanky LiFePO4 a budou tvrdit, ze ne. Lzou. Casem se to rozbalancuje, pak se jeden clanek zacne prebijet, zacne ztracet kapacitu, tim se bude prebijet vic a za chvili to muzes vyhodit. LiION nemusis udrzovat vubec, jenom je musis na zacatku zaplatit a pak mit BMS. Nabijeni velmi malym proudem (i 1/100 kapacity) neni problem.

Dalsi

Existuji i dalsi technologie, ale jsou bud nevhodne, nebo nedostupne, pripadne oboji

Hlinik-vzduch a zinek-vzduch – nedari se nabijet.
Stribrozinky – vydrzi max 200 cyklu a max 2 roky od naliti.
Sira-sodik – provozni teplota tusim 200-300 degC
ZnBr – Zkusenosti se stavbou nemam, budu rad za kazdou informaci https://www.youtube.com/watch?v=CvSYlMtY1Cg
Morska voda, jako elektrolyt – byly na to nejake startupy v USA, ale neda se o tom temer nic najit
HE3DA – ceska firma, ktera pokud vim zatim nic nevyprodukovala a o jejich duveryhodnosti mam znacne pochyby od te doby, co jsem videl rozhovor s majitelem, ktery si stezoval, ze nemusou postavit prototyp, protoze nemuzou sehnat hlinikovou zavitovou tyc o nejakem normalnim prumeru (tusim, ze 10mm). Stal pri tom v arealu v Letnanech, 10 minut autem od (tehdy jeste existujici) Ferony, kde mohl koupit i hlinikovou tyc, i zavitove oko (a pripadne sverak, pokud v dilne nemeli) a do hodiny mohl mit prvni zavitovou tyc a do dvou hodin tech 5-10 kousku, co na prototypy zjevne potreboval.

Co si rozmyslet

(protoze to ovlivnuje potrebnou kapacitu a technologii baterek)

Rozmysli se, kolik penez za to chces dat na zacatku a kolik do toho jsi ochoten cpat prubezne. Jsi ochoten bastlit a starat se o to, nebo to chces bezudrzbove? Jaky chces spickovy vykon (bacha – lednicka vyzaduje pro rozjezd 1500 W+ i kdyz pak zere 50 W) a kolik to ma mit kWh? Budes odebirat 230 V AC, nebo mas vsechno na DC (picoPSU pro pocitac, DCDC z Ciny pro notebook, 22 V pro LEDkove osvetleni, etc – usetri dost energie, ktera byu se ztratila na ucinnosti a na idle proudu menice).

Rozmysli si odber – kolik pocitacu a jakych (muj server s 6 W TDP CPU a 2x 4 TB disky zere asi 25 W, ale normalni pocitace zerou 50-300 W a herni i 1000 W). Lednicka vezme cca 1 kWh/den hadam (mam ji doizolovanou polystyrenem, takze presne nevim, co by vzala bez toho), ale ma peaky 1500 W+. Mobil zanedbame. WiFi AP 5-15 W, notebook 20-75 W, desktop klidne 300 W+. svetla – budes mit LEDky, nebo usporky? Pokud LEDky, jsi je ochoten a schopen predelat na 12/24 V, nebo trvas na 230 V AC?

Pokud jsi ochoten prejit se vsema spotrebicema na DC (jedno napeti vladne vsem), tak vyrazne usetris na klidovem proudu menice – nektere mrchy konvertory DC->AC zerou i 40-50 W (40 W: UPS 750 VA, 50 W: 4 kW menic modifikovany sinus). Budes zapinat menic jenom pro lednicku, nebo pripadne rucne kdyz ho budes potrebovat (vrtacka, apod.)? Pro lednicku budes muset koupit aspon 2 kW zdroj (to jsem nekde cetl, ja mam jenom 1.6 kW a funguje, ale je kratkodobe pretizitelny asi az na 3 kW a docela odolny). Ten zdroj bude muset byt bud takovy, co obcas zkousi, jestli je pripojena zatez (treba 1x/sekundu) a mezi tim nezere, nebo ho proste budes nejakym arduinem / RPi Zero jednou za 20 minut na minutu zapinat a kdyz nabehne lednicka, tak ho nechas bezet, dokud lednicka pobezi. Detekce odberu lednicky bude na DC strane trivialni – ten privodni drat bude mit minimalne 0.1 V ubytek, takze primo do ADC arduina :-).

Kolik energie musi baterka dokazat dodat?

Pro DC reseni se proste sectou vsechny odbery a jak dlouho je to muzi udrzet. Priklad 1: Wifi AP 10 W 10 hodin a LED svetla svetlo 3 W 5 hodin da dohromady 10*10+5*3 = 115 Wh

Pro AC reseni je nutne pripocitat ucinnost menice (typicky 80-90%) a klidovy odber. Priklad 2: 100W menic napaji Wifi AP 10 W, tkere ma bezet 10 hodin a 3W LED svetla na 230 V, ktera maji bezet 5 hodin. Ma klidovy odber 2W (to se musi zmerit) a ucinnost 90%. (10*10+5*3+2*10)/0.9 = 150 Wh a to je zatez uplne stejna, jako v prikladu 1.

K obema predeslym prikladum si pridame lednicku. Nejdrive ji zapojime naivne, pak lepe a nakonec dame vsechno krome lednicky na DC.

Priklad 3 – s naivne zapojenou lednickou: Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na 230 V 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Menic ma 2 kW a klidovy odber 25 W a ma ucinnost 80%. Muj mrazak zere 0.8 kWh/den a muj 4 kW menic ma klidovy odber 50 W, kamaradky 2.5 kW menic ma ucinnost 80 % pri odberech okolo 100 W, takze hodnoty jsou zhruba realisticke. (10*10+3*5+800/24*10+25*10)/0.8 = 872.92 Wh blba lednicka zvedla spotrebu 872.92/150 = 5.82 krat, ale ve skutecnosti znacnou zast z toho sezral menic, jak uvidime dale. clen 800/24*10 je 800 Wh odberu lednicky za den (24 hodin) prepocitany na pozadovanych 10 hodin.

Priklad 4 – s lednickou s vlastnim menicem: Zase mame Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na 230 V 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Ale tentokrat je AP a svetlo na 100W menici z prikladu 2 a lednicka na vlastnim menici z prikladu 3, ktery se zapina jen, kdyz je potreba. (10*10+3*5+2*10)/0.9 + 800/24*10/0.8 = 566.67 Wh a to je o dost lepsi, nez minula hodnota. Zanedbal jsem vlastni odber velkeho menice (ktery pobezi jenom tech par desitek minut, co pobezi lednicka) a odber ridici eletroniky velkeho menice.

Jak takovy velky menic ridit? Jedna z moznosti je nastelovat termostat v lednicce na nizsi teplotu (treba 4 stupne) a dat do ni vlastni termostat na teplotu, kterou v nmi mit chceme (treba 6 stupnu) a tim spinat menic. Tohle reseni mel na webu nejaky spanel, tkery takto udelal pro svuj solarni system superuspornou lednicku z pultoveho mrazaku. Vypinani a zapinani menice je jednoduche – menic ma vypinac, Vypinac staci vykuchat a dat misto nej kontakty termostatu (nebo kontakty rele).

Dalsi moznost je zkusmo jednou treba za pul hodiny lednicku zapnout a pokud se rozjede, tak ji nechat bezet. To zvladne treba arduino. Merit, ze lednicka bezi jde podle ubytku napeti na privodech k menici, magnetickym senzorem (hallova sonda), optoclenem priopojenym paralelne ke trojici seriove zapojenych usmernovacich diod v uhlopricce usmernovaciho mustku, to cele seriove s lednickou (bacha, tady uz pracujes se sitovym napetim a muzes se u toho zabit, kdyz nevis, co delas!). Jedno varovani – pokud na Wikipedii objevis merici transformator proudu, ta na nej prosim zase hodne rychle zapomen! Ne, ze by se na to uplne nehodilo, ale po rozpojeni sekundaru se naindukuje obrovske napeti, trafo muze zacit horet kvuli ztratam v zeleze. Neni to dobra hracka pro lidi, kteri nevedi, jak funguje.

Priklad 5 – s lednickou a zbytek na DC: Wifi AP 10 W 10 hodin, LED svetla na DC 3 W 5 hodin, lednicka se spotrebou 0.8 kWh/den 10 hodin. Menic ma 2 kW a klidovy odber 25 W a ma ucinnost 80%. (10*10+3*5) + 800/24*10/0.8 = 531.67 Wh a to je o dost mene, nez v priklade 3, konkretne o (872.92-531.67)/8.7292=39.1 %.

Dalsi vec je, ze LiION bys nemel vybijet vic jak o 70% a nemel bys je nabijet naplno. Takze pro LiION je potreba si vsechny priklady vydelit 0.7, aby ty baterky mely slusnou zivotnost. Prikald 5 ma spocitanou spotrebu 531.67 Wh, takze je potreba baterka 531.67/0.7 = 759.53 Wh.

Kapacita baterky klesa s rostoucim vybijecim prousem – jmenuje se to (anglicky) Peukert’s law. Cp=I^k*t, kde Cp je kapacita, I vybijeci proud, t cas a k je exponent – pro olovo 1.1-1.3 (1.05-1.15 pro AGM, 1.1-1.25 pro gel a 1.2-1.6 pro mokre), roste se starim baterie. Pro ostatni technologie baterek nevim.

Kapacita baterky take klesa s teplotou. Klidne na pulku, nebo nize. Idealni je mit baterky v pokojove teplote (vyjma skladovani lithii, ktere je v pripade jejich nepouzivani lepsi mit v lednicce – modelari to pry delaji, ale notebook, ani telefon bezne do lednicky nedavas).

Vykonove spicky musi prezit elektronika a baterky musi dokazat dat ten proud. Pro extremne kratke spicky (jako je rozbeh lednicky) by se mozna daly pouzit i superkondenzatory, ale nezkousel jsem to. Superkondenzatory snesou maximalne 2.5-2.7 V na kus (podle vyrobce) a musi mit balancovaci omezovaci obvody. Zajimave je, ze ke kazdemu clanku olovene baterky lze paralelne pripojit superkondenzator bez omezovace (pokud nevadi, ze neni idealne vyuzit). Ale vetsina prodavanych akumulatoru nema jednotlive clanky vyvedene.

Celkovy odber energie urcuje kapacitu akumulatoru, zatimco spickovy odber urcuje provedeni akumulatoru a maximalni vykone menice.

Doporucuji treba zkusit jeden den merit spotrebu veci, ktere skutecne pouzivas.

Napeti baterky

V zasade prichazi v uvahu 12 V, 24 V a pro vyssi vykony (rekneme pres 2-3 kW dlouhodobejsiho odberu – tim nemyslim 0.3 sekundy rozbehu lednicky) 48 V.

Vyhody 24 V jsou:
– levnejsi menice na 2 kW
– 3 LiION / 12 V a 6 LiION / 24 V je pro olovocentricke vyrobce male napeti. 7 LiION / 24 V funguje vyrazne lepe (pulka baterky se dela blbe :-))
– Pro jednoduche LED osvetleni, kde proud LEDkou ridi jenom tranzistor a odpor potrebujes 1-2 V ubytku napeti. 9.9 V LEDka na 12 V baterce ma timpadem nizsi ucinnost, nez 2 x 9.9 V LEDka na DCDC menici na 22 V napajenem z 24 V baterky (tim mam osvetleny cely barak).
– Notebooky maji typicky 15-20 V (Asus EEE 12 V, iBook G4 24 V), takze z 24 V baterky staci levnejsi a jednodussi DCDC stepdown s ucinnosti okolo 95 %, z 12 V bys potreboval buckboost s ucinnosti okolo 90 %, nebo step-up, ktery z Ciny NEDOPORUCUJU pokud chces, aby ti notebook prezil (nastavil jsem 30 V, pri kazdem druhem zapnuti dostal 75 V …).

Vyhody 12 V jsou:
– na kazde benzince do toho maji zarizeni do auta (ale na 24 V jsou zase nakladaky, takze to neni takovy problem)
– da se vytahnout autobaterka z auta a pouzit, pokud mas auto

Prakticky priklad

, ktery vychazel z odberu cca 300W behem 10 hodin zkrz menic s ucinnosti 90% a pouziti LiION baterek na 24 V.

300*10/0.9 = 3333 Wh ale protoze smis vybit jenom 70 %, tak 3333/0.7 = 4761 Wh Takze rekneme ze chces baterky 5kWh a 7 clanku v serii. 5000/3.7/7 = 193.05 Ah – takze 7x200Ah. Muzes tam dat nove drahe treba Winstony z i4wifi, nebo stare 18650 a podobne koupene na bazosi – i ty nejhorsi clanky daji 0.3 C a to je 5000*0.3 = 1500 W kontinualne, takze jsi v klidu i s lednickou.

Co je 0.3 C? Kdyz ma baterka kapacitu 1 Ah, tak 1 C je jedna kapacita, takze 1 A. Naivne to je odber, ktery vybije akumulator za 1 hodinu. Prakticky se kapacita akumulatoru casto udava pro vybijeni 5, 10, nebo 20 hodin a v takovem pripade samozrejme akumulator nevydrzi dodavat proud/vykon 1 C celou hodinu, protoze s odberem kapacita klesa.

BMS

Ja mam v aute BMS na elektrokola od http://evracing.cz/ – pred par lety stala snad neco pres 8000 Kc, da se nastavit maximalni i minimalni napeti (bacha – ignoruj katalog vyrobce a nejdi pres 4.10 V/clanek!!! jinak sice dostanes kapacitu o par procent vyssi, ale vyrazne snizis zivotnost). S jinymi BMS nemam zkusenosti – chci postavit neco na 24 V se dvema arduinama propojenyma optoclenem, ale zatim jsem se k tomu nedostal.

Nabijeni

Asi to chces nabijet vykonem aspon 500W, spis 1000W, aby se to nenabijelo 10 hodin (zase bych to neprehanel a necpal do toho treba 5 kW kvuli zivotnosti baterek, nehlede na to, ze to neda 16 A jistic). Zdroje z eBaye to nedaji. Koupis 12 A CCCV (constant current constant voltage), dostanes 7 A, kdyz mas dobry den. Zdroje, co nejsou CCCV a maji podle cinskeho prodejce “omezeni proudu” jsou bullshit. Never cinanovi – zdroj shori driv, nez cuknes rukou z baterky zpatky. Takze si bud zdroj postavis sam a nebo jsem presvedcen, ze to pujde ojebat za pomoci nejlevnejsi Lidl_levne svarecky s rozptylovym trafem. Myslim takovou tu krabici s velkym kulatym tocicim cudlem, ve ktere neni krome trafa, pojistky a pripadne vetraku nic. Za svareci trafo (ktere samo omezi proud podle nastavni cudlu) se musi dat usmernovac. Svarecka me stala par stovek v bazaru. Usmernovac je kriticky nutny, ale levny. Svarecku vypnes __OPTOTRIAKEM__ na __PRIMARNI__ strane. To znamena, ze se hrabes v sitovem napeti a pokud se na to necitis, nech si od nekoho udelat krabicku, do ktere jde signal z arduina a ona spina zasuvku svarecky. Rele nepouzijes proto, ze BMS to zapne, napeti vzroste, BMS to vypne, napeti klesne … a takto cykluje treba po sekunde a postupne se interval vypnuti prodluzuje. Rele by vetsinu casu cvakalo a navic by spinalo obri trafo, takze by moc dlouho nevydrzelo a pokud by selhalo privarenim kontaktu, nasledovala by destrukce baterek a mozna pozar. Optotriak pouzijes kvuli ruseni samozrejme se spinanim v nule. Bud das par stovek za SSR (solid-state-relay), nebo 30 Kc za S21MD4TV (MOC2030 je snad take spinany v nule, bude to v katalogu), s nim do serie 75 ohm odpor a tim sepnes gate nejakeho velkeho triaku za 10 Kc, ktery da 10-30 A. Ten velky triak patri pres slidovou podlozku na chladic. Pod stoubek se dava mala kulata plastova podlozka. Bez podlozek by na chladici bylo 230 V AC a to neni prakticke a vetsinou ani bezpecne. Optotriak sepne signal pro kontrolku z BMS – jenom je potreba mu dat do serie odpor. Ten optotriak co jsem jmenoval ma na vstupu LEDku 1.6 V a asi 5 mA, takze pro 5 V vystup R = (5-1.6)/0.005 = 680 ohmu – neco mezi 470 a 680 vyhovi. Pokud by ses rozhodl pouzit LiFePO4 misto LiION, tak jich misto 7 budes mit asi 8-9 v serii, na BMS budou nastevena nizsi napeti … a zbytek je stejny. Prakticke zkusenosti s LiFePO4 nemam.

Tepavy nevyhlazeny proud ze svarecky s usmernovacem je baterkam uplne jedno. Nabijim tak auto uz 5 let (ne svareckou, ale jinym transformatorem). Maximalni proud nastavis pri maximalnim vybiti, s rostoucim napetim baterek bude klesat. Zacni ho pro jistotu nastavovat s nejakym seriovym odporem, plotynkou elektrickeho varice, velkou klasickou zarovkou (s wolframovym vlaknem), nebo necim takovym at v pripade problmu neznicis baterky.

Prepojeni mezi zalohovanim a provozem

Pokud fakt musis mit AC, tak se musis rozhodnout, jestli sinus, nebo levnejsi modifikovany sinus … na ten mi zatim chodilo vsechno, ale lednicku jsem na nej snad nezkousel. Nicmene muzu to nekdy zkusit a jsem presvedcen, ze to motoru bude zcela jedno, jenom bude hlasitejsi.

Asi nejjednodussi je koupit menic, ktery ma DC i 230 V AC vstup a sam si ho prepina (230V AC ma typicky prednost), ale ten bude drazsi. Prepojeni relatkem jsem jednou realizoval se 125 W menicem pro cerpadlo kotle a chodi to doted. Ale pry se to nedoporucuje, aby se sit nahodou nedostala z 230V strany do toho menice a neznicila ho. Jedine fakt bezpecne je rozfazovat to na vic kroku: 1. odpojit 230V (rele/optotriak), 2. prepojit DVOJITYM!!! rele na menic, 3. zapojit menic jeho vypinacem (na ktery muzes dat paralelne rele, aby to zapojili arduino/RPi). Dvojite rele tam musi byt proto, ze 99 % tech menicu ma 10 ms fazi na jednom polu a 10 ms na druhem, takze je oboje faze a tim se musi nezbytne kriticky nutne prepojit oboje. Zjistil jsem to tim tezsim zpusobem. Ale dvojite rele je uplne normalni soucastka.

Dalsi dobra vec je neposilat 230 V AC zpet do site (to plati i pro centraly). Jednak tim potencialne davate sousedum energii zadarmo a druhak tim muzete zabit nekoho, kdo se to snazi opravit a proto to cele vypnul. A mysli si, ze to je vypnute.

Centraly

Centralu po zkusenostech s benzinem doporucuju jedine na LPG. Sice jsem ji zatim nezkousel, ale mel jsem dve auta na LPG, tkera bez problemu chytla i po mesicich stani (jedno snad po roce a pul, nebo dvou a to nemelo vstriky, ale smesovac). Benzinovou centralu po par mesicich nenastartujes. Koupil jsem fungl novy motor Honda GX_neco – asi 2.2 kW, ctyrtakt (dvoutakty jsou jeste horsi – oddeli se olej od benzinu a zreaguje s biosrackou, ktera je povinne v benzinu). Nalil Natural 95, skubnul a chytlo to napoprve, nebo max napodruhe. Testoval jsme na tom 14 dni nejaky generator. Pak jsem na to prestal mit cas a hodil to na 3 mesice do garaze. Na zacatku listopadu jsem chtel zkusit, jestli lidi fakt nekecaji, ze to je problem nastartovat. Venku cca +5 degC. na stridacku jsem startoval dva stroje. Po hodine jsem tam v tech peti stupnich byl jenom v propocenem tricku a nic nebezelo. Pak se to poprve prevalilo, jako ze by chtelo a chciplo. Trvalo mi asi hodinu a ctvrt, nez jsem to donutil bezet. Nejdriv naprazdno, hulilo to jak lokomotiva a vyzadovalo sytic na maximum. Postupne se to rozhelo. Vyjel jsem stary banzin a nalil do toho nejaky super drahy benzin asi za 45kc/l bez biosracky a s tim to dalsi rok v lete chytlo. Ale obecne ani to neni zarucene – aditiva z odpareneho bezninu pry zajebou trysky v karburatoru. Takze bys to bud musel poustet pravidelne – 2x mesicne – a nebo to po kazdem pusteni rozebrat a vycistit a ulozit. Dalsi diskutujici tvrdil, ze mu funguje odpojit privod benzinu do karburatoru a zaplavi karburator lihem. Ja s tim zkusenost nemam. Takze centralu bych porizoval jedine na LPG. Prodava Heron, na eBayi meli nastavec na karburator na LPG/NG (Natural Gas = zemni plyn). Jestli mas zemni plyn, muzes ho zkusit. Doufam, ze neradim blbe a ze tam neni nejaka jina zrada.

Ohledne nafty, cetraly jsou drazsi, typicky na vyssi vykony. Pry se to ma jednou az dvakrat za rok protocit. Na dva takove motory jsem nemel cas a zdravi se jim venovat, takze uvidim, co udelaji po dvou letech stani.

Jiny diskutujici navrhoval upravy benzinovych stroju pro armadu. V zasade slo o to, aby sel zaplavit karburator lihem. Proste koupit, rozebrat, predelat to, co vyrobce zkurvil … Pro armadu to bude dobre reseni. Na zelene louce tesne po utoku nepritele plynove potrubi neni a tlakove flasky s propanbutanem maji take sve nevyhody, za ktere stoji se s tim benzinem srat. Ale ve valce mas fyzicky zdatne lidi, kteri maji befelem jen jeden jediny cil – rozchodit to. V byte mas ospaleho cloveka, ktery vi, ze kdyz to nenatoci, tak mu rozmrzne zradlo v mrazaku a chce to mit rychle za sebou a jit zase spat/chlastat/do prace a ne s tim stravit trictvrte hodiny casu.

Obecne si myslim, ze zakladem zalohovani jsou baterky, protoze typicke spotrebice dneska odebiraji jednotky az desitky Wattu a centralu vubec nevyuziji. Centralou se pak daji jednou za cas dobijet baterku. Samotna centrala ma podle me smysl hlavne na praci s elektrickym naradim a podobne.

Reseni, ktere vydrzi asi nejdele bez vymen casti je baterie NiCd akumulatoru, ktere napaji 12 V, nebo 24V spotrebice. Kdyz se vybiji moc, tak natocis centralu na plyn, nabijes NiCd, chcipnes centralu. A vsechno zase bezi z tech NiCd. Kdyz dochazi, natocis centralu…

Snad to nekomu pomuze se trochu zorientovat v problematice.

Pripominky od ctenaru na IRC

– stavět nabíječku ze svářečky mi přijde jako strašná hovadina když se za litr dá koupit tohle: https://www.tme.eu/cz/details/erpf-400-24/zdroje-napajeni-pro-led/mean-well/
Výkon: 400W
Výstupní napětí: 21.6…26.4V DC, 24V DC
Výstupní proud: 16.7A
Napájecí napětí: 90…264V AC, 127…370V DC

Posted by zelenohlav in Nezarazene, 0 comments
Ema ma misu, kondom a hadr.

Ema ma misu, kondom a hadr.

Toaletni predehra

Provoz splachovaciho zachodu v oblasti s tvrdou vodou prinasi necekana dobrodruzstvi. Za pet let uz mam treti splachovadlo. Prvni namontoval kamarad pred zasadrokartonovanim tak nepristupne, ze na opravu nebylo ani pomysleni. Protekat zacalo za chvili a netrvalo dlouho a nebylo pouzitelne ani s dopoustenim za pomoci ventilu z mycky tesne pred pouzitim.

Druhe jsem umistil vyrazne pristupneji a pripojil ho paralelne s prvnim v predstave, ze snad bude vzdy fungovat alespon jedno. Prozradim vam tajemstvi. Kdyz date na splachovaci trubku T-rozbocku a pripojite dvojici splachovadel, samotny akt splachnuti jednoho vyvola splachnuti druheho. Asi to nebude fungovat pro vsechny mozne konstrukce splachovadel, ale me se to neumyslne povedlo.

Druhe splachovadlo byl takovy prehistoricky gumovy zvon na pruzne hadici, Teoreticky se na tom nemelo co podelat. Prakticky se obcas stavalo, ze zacalo splachovat porad dokola. Asi uz byl unaveny material hadice.

Intermezzo

Dobra tedy, podminky jsou tezke, vybodnu se na bazarova a zdedena splachovadla a koupim fungl nove. Nejake, co vypada dostatecne robustne a opravitelne. Ehm … opravitelne a rozebratelne nevypadalo ani jedno. Koupil jsem nejake robustnejsi. T-kus tam z historickych duvodu zustal.

Po necelych dvou letech zacalo sem tam obcas protekat. Vetsinou s nim stacilo zakroutit v nadrzce a bylo to dobre. Zkusil jsem naplnit nadrzku vodou s octem, aby se vodni kamen rozpustil, ale uspech se nedostavil. Ocet se nedostal mezi tesneni – tam, kde byl nejvic zapotrebi. Par mesicu jsem to provozoval s otevrenou nadrzkou a obcasnym zakroucenim. Az uz protekalo pokazde. A jedno zakrouceni nestacilo. Nekdy ani dve, tri …

Chtelo by to nalozit do octa to tesneni v otevrenem stavu. Nejlepe bez rozebirani toho celeho kramu.

Faze ocekavani

Vyndal jsem zbytecnou spojku ke druhemu splachovaldu z T-kusu, nacpal dovnitr kondom a do nej narval nasilim co nejvic hadru. Nalil do nadrzky ocet a radoval se z toho, jak mam hotovo, aniz bych kupoval prechodky z kanalizacni trubky na ventil 5/4″ a predelaval cely system tak, aby se to tam veslo. Coz o to – do misy to skutecne neprotekalo. Ale okolo kondomu kapal ocet primo na odpadovou trubku. Priste bych ho tam mel prilepit izolackou.

Tak jsem asi pul dne vylival nadobku, do ktere nakapal ocet, zpet do nadrzky. Pak me to prestalo bavit, takze nasledovala rekonstrukce do puvodniho stavu.

Faze zklamani

Napustil jsem nadrzku a vsechno bylo v pohode. Poprve jsem splachnul … a protekalo to jeste vic, nez predtim. Zacinam nenavidet splachovadla na celem svete. Druhe a treti splachnuti nebylo lepsi, spise naopak. Mel jsem to vyrvat ze zdi a zahodit rovnou.

Faze brute force

Zaviram oci. Zadani je jasne. Nesmi v tom byt zadny ventil, protoze tahle civilizace zjevne neni schopna vytvorit splachovaci ventil, ktery si poradi s tvrdou vodou. Jak to vyresit jinak? Lidi dokazali navrhnout pasivne rizeny jaderny reaktor se zpetnou vazbou pres Doppleruv efekt (na neutronech) a tepelnou roztaznost claddingu. Hajzlsplachovadlo je vyrazne jednodussi.

Kdyby se tam vylil kybl. Na to neni potreba ventil. Nadrzka by slouzila jenom jako trychtyr. Nad tim by byl uchycen kybl, ten by se nejak naplnil a zatazenim za snurku by byl zvrzen do nadrzky. To by se schovalo za sadrokarton, aby to nedesilo navstevy. Jak ten kybl napoustet. Bud tam dat napoustedlo s malym plovakem na pruzne hadici, ktera by byla v ose a nebo ho napoustet zvrchu ventilem z mycky. Na to by stacilo detekovat hladinu dvema kontakty.

Hotovo, vymysleno. Ted uz to bude chtit jenom par technickych detailu, jako rozhodnout se, jestli dat kybl na cepy, nebo na loziska (nebo dokonce na zadni poloosu z Trabanta), kam navarit ram, na kterem to bude viset a otestovat, jestli originalni napousteci system vydrzi opakovane preklapeni o π/2. Zitra zkusim najit tu poloosu a otestovat to napousteni.

Faze prekvapeni

Po nekolika splachnutich system dosahl stavu, ktery jsem ocekaval hned po pouziti octa. Uz mesic funguje naprosto perfektne. Idea zvrhavaneho kyblu byla odlozena. Uvidime, jak dlouho to vydrzi.

Jak to resite vy? Uz vite, kdy ma vas instalater narozeniny, svatek i vyroci svatby? Mate splachovadlo z prvni republiky obsahujici obri ocelovou kouli, ktera se vlastni vahou zamackava do mekke olovene desky? Splachuje za vas Alexa? A co na to Jan Tleskac a jeho splachovaci bicykl?

Posted by zelenohlav in Stavba, 1 comment
Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Ucime programatora nezemrit hlady: Zelenina s kecupem

Neco se stalo. Maminka odjela na weekend; pritelkyne skocila z okna pote co na ni po navratu z firemniho teambuildingu zautocila lovecraftovsky vypadajici plisen zijici ve drezu; ukrajinska pomocnice v domacnosti prohlasila, ze na tohle nema nervy a vraci se do valecne zony; zadarmo bydlici spolubydlici, ktery se staral o vareni, skoncil na jednotce intenzivni pece pote co z lednicky omylem snedl nasi dva a pul roku starou svacinu od maminky; nebo neco tak. Prizrak hladomoru obchazi byt. Ani svabi zijici v hromade krabic od pizzy uz nechteji dalsi pizzu. Co ted?

Tento recept neni urcen k ukazovani Zdenku Pohlreichovi, ale k oddaleni smrti hladem, aniz by doslo k priblizeni smrti otravou jidlem. Zadne jine ambice si neklade.

Prerequisities:
– sporak, varic, nebo otevreny ohen
– hrnec, nebo panev, v nejhorsim velka konzerva (nevhodna na elektricky varic)
– lzice, vidlicka, nuz, varecka, naberacka, kus prkna, hlinikovy profil, roxor, nebo treba zaslepka slotu z pocitacove bedny – proste neco, cim se da zamichat horke jidlo
– mrazena zelenina (kterou jsme schopni a ochotni pozrit)
– schopnost pozrit kecup, nebo protlak
– hlad
– cca pul hodiny casu
– hodi se nejaky stravitelny tuk (treba olej)
– hodi se cibule

Do nadoby dame tuk (mame-li), a nakrajenou cibuli (mame-li). Cibuli lze nakrajet na prkynku, nebo jen tak v ruce nakrojit na ctvrtiny (osminy) a z nich pak odkrajovat ctvrt(osmino)kolecka. Je pohodlnejsi se neporezat. Nejakou dobu smazime. Po par minutach obava z toho, ze z cibule udelame uhli prevysi touhu ji alespon trochu posmazit a nasypeme tam pytlik mrazene zeleniny dle chuti (nebo dle toho, co je v mrazaku). Je mozne pridat i cestvou zeleninu, ale tu by bylo treba mit a navic treba oloupat a nakrajet, takze se touto komplikaci prozatim nebudeme zabyvat.

Pokud jsme zacali tukem, smazime. Pokud ne, rozmrazujeme na plameni. Je lepsi to alespon obcas zamichat, jinak se to dole pripali a nahore to zustane zmrzle. Az nas prestane bavit michani pridame protlak, nebo kecup. Zkuseny kuchar by si sice z idey kecupu asi zkusil vyrezat srdce tou zaslepkou z pocitacove bedny, ale “nekoukej se na me tak, ja chci jenom prezit” a ne delat nejakou fancy kuchyni. A nakonec kecup je vlastne protlak s cukrem, invertnim cukrem, octem, soli a korenim, takze co uz – v zaludku se to stejne smicha.

Vyhoda kecupu je, ze neni potreba otevirat konzervu, coz je operace, ktera muze nekoho zaskocit [1]. Vyhoda protlaku je, ze recept vypada vice fancy, kdyz tam dalsi slozky bezne obsazene v kecupu pridame dodatecne a take to, ze tam nemusime pridat vsechny (treba invertni cukr).

Okorenime podle chuti. Treba pepr, chilli, tabasco, par jolokii, trocha krystalickeho kapsaicinu, at to chutna, jako kdyz jis lavu. Ehm … mozna se hodi nezapomenout na sul a nejaky glutamat (cisty, sojovku, apod.).

Ochutnavame. Odporne, studene, s kousky ledu – varime dal. Odporne, studene – varime dal. Mene odporne, teple – hura, tohle je nas sweetspot! Lepsi uz to nebude, ledaze by se povedlo optimalizovat chut korenim.

Servirujeme s chlebem, rohliky, ryzi, bramborami, testovinami, ztvrdlymi okrojky od predvcerejsi pizzy, nebo jinou skrobovitou prilohou.

[1] Navod na vyrobu provizorniho otviraku na konzervy ze zadniho ramene napravy Trabant 601 si take nechame na jindy. v kazdem pripade to je jednodussi s rozbrusovackou, nez jen s pilkou na zelezo.

EDIT: pridat do smazici se cibule, nebo k mrazene zelenine nakrajeny, nebo rozdrceny cesnek nicemu neuskodi.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments
Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Ucime programatora nezemrit hlady: Ryze

Nez toto vse psat do IRC jednomu kamaradovi, udelam z toho serii zde.

Nas stary rodinny recept na ryzi se vyznacuje tim, ze neni potreba mit rozmyslene kdy presne bude ryze potreba, neni potreba nic michat, odhadovat, ani hlidat. Proste pro programatora zabraneho do uplne jineho problemu idealni.

Vezmeme hrnec s poklickou, ktery je bezpecne dat do trouby (zadne plasty, nejlepe nerez, nebo smaltovana litina, pripadne hlinik – ten se stejne rozpousti jen v kyselych vecech). Do hrnce dame x ryze (napriklad 200 ml – asi jedna porce), 1.25*x vody a trochu soli (NaCl). Na 200 ml ryze asi pul lzicky (3g). Hrnec priklopime poklickou a dame varit na sporak na plny vykon prostredni velikosti horaku bezneho sporaku (1-2kW; pokud varite na autogenu, asi vite, co delate). Na zacatku to muzeme zamichat, pak uz to nemichame. Zaroven s tim zapneme troubu na 453K (180 degC) – v idealnim pripade prazdnou (zuhelnatela uterka, nebo roztavena rukojet noze nepotesi). Preneseme si notebook do kuchyne a pokracujeme v hackovani.

Poklicka hrnce vyvola zvukovy interrupt az obsah dosahne varu. Vypneme sporak a presuneme hrnec do trouby. Vzhledem k teplote je vhodne vzit si na to nejaky tepelne izolacni material – hadr, uterku, natrikrat prelozene stare tricko, podlehame-li stredostavovskym manyrum najdeme mozna i chnapku. Nastavime timer na 20 minut.

sleep 1200; mplayer ~/music/grindcore/*

Pripravime si misto, kam ulozime horky hrnec a kde ho tepelne zaizolujeme. Osvedcila se postel, nebo spacak. Do postele dame nejaky bavlneny hadr (tricko, rucnik), na ktery v budoucnosti polozime hrnec. Do spacaku to mozna bude chtit vice vrstev, abychom nevystavili plast plne teplote.

Az nas vydesi prvni skladba od Destructive Explosion of Anal Garland, vypneme troubu a odneseme hrnec do postele. Tam ho prikryjeme perinou a muzeme na nej zapomenout. Za 20 minut az 20 hodin (jak to vyjde) je ryze hotova, tepla a pripravena k servirovani.

Poznamky:Hustota sypane ryze vychazi prakticky stejna, jako hustota vody, takze 200ml = 200g s dostatecnou presnosti pro tento recept.

Posted by zelenohlav in Navody, 0 comments
1x DP to 2x HDMI

1x DP to 2x HDMI



HW description in web-shops often lacks important information. I haven’t been able to find this device outside of Czech Republic, so I won’t translate details of the description. Translation of the title in one of the shops is: “PremiumCord adapter mini DisplayPort – 2x HDMI, extension + mirroring of image, 4K*2K@30Hz kportadm18” and there isn’t much extra information in the description. Google didn’t find any datasheet or manual.

You may think this device would merge two screens to one wider virtual screen like Matrix Dualhead2Go did, but it didn’t. It just tunnels both screens via one DP directly to the graphic card. Therefore it will not allow to connect the 4th screen to my integrated Intel graphics card in Lenovo T540p, which is limited to three screens. So the Linux utility xrandr reports:

xrandr: cannot find crtc for output eDP-1

when I try to add a 4th screen.

Have I been deceived to buy useless junk? Not exactly. I’m trying to add more screens for some time now, so I have expected it will not work and I can use it for another computer. But this text may help you to decide if this piece of HW will solve your problem or not.


Z popisu v obchode je obcas tezke poznat, co vlastne dany kus hardware dela. Posudte sami:

PremiumCord adaptér mini DisplayPort – 2x HDMI, rozšíření + zrcadlení obrazu, 4K*2K@30Hz kportadm18
Popis produktu
Značkový adaptér, který slouží k propojení zařízení s DisplayPort výstupem se dvěma HDMI protějšky (například počítačovými monitory nebo s televizní obrazovkou).
Obraz na výstupních zařízeních lze například rozšířit nebo zrcadlit. Systém podporuje technologii MST pro snadný přenos páru obrazů přes jediný DisplayPort výstup. Délka kabelu činí 20 cm.

Ve vypisu vlastnosti naleznete navic

 EAN: 8592220015510

a podle nej lze nalezt nekolik dalsich informaci, z nihz nektere se nezdaji byt pravdive: “Napájení z DisplayPort sběrnice”, protoze zarizeni je napajeno microUSB konektorem (nemohu ale vyloucit, ze na nekterych pocitacich zvlada oboji).

Spoji dva monitory do jednoho virtualniho (jako to umel napriklad Matrix Dualhead2Go)? Nebo jen pripoji dva monitory za pomoci jednoho DP portu? To se nikde nepise.

Google nabizi jen dalsi ceske eshopy, kde lze zarizeni koupit at uz se hleda podle nazvu (kportadm18) a vyrobce, nebo podle EAN.

Takze jsem zarizeni koupil a otestoval.

Co to umi?

Pripojit dva monitory k pocitaci s mini-DP vystupem pujde, pokud graficka karta zvladne dva monitory (to snad zvladnou vsechny).

Pripojit tri monitory (dva za pomoci tohoto zarizeni) pujde i k integrovanym grafickym kartam intel. Overeno na Lenovo T540p.

Pripojit ctyri monitory nejde, pokud graficka karta neumi ctyri monitory. Proc? Protoze toto zarizeni pouze pripoji dva monitory za pomoci jednoho DP portu. Ve vypisu z xrandr-u se objevi dva nove monitory a v okamziku, kdy se pokusite pripojit ctvrty, dostanete tuto chybu:

xrandr: cannot find crtc for output eDP-1

Zaver

Takze jsem se nechal napalit? Ani ne, napul jsem to ocekaval a dokazi to vyuzit i k jinemu ucelu, nez jsem puvodne planoval. Ale pokud hledate neco, co spoji dva monitory tak, aby je graficka karta videla jako jeden, toto zarizeni to neni.

Posted by Low Hateria Count in Linux, 1 comment